Tohle je fráze, buď ji použiješ, když se chceš zeptat někoho na něco příliš osobního - ale tohle je druhý případ. Když tě někdo neskutečně míchá, štve, rozčiluje svými nápady/řečmi/poznámkami, tak to řekneš jako projev podráždění, nesouhlasu.
"No dovol" není okecání, ale překlad.

Osobně ještě znám "Musíš?!" (musíš to takhle říkat?) či "Přestaň!" (ale to je spíš k "drop it.") anebo typicky české Hele!, Hej!, No teda, Tsss, ...
Prakticky to neuvidíš v textu příběhu, není to něco, co bys
napsala - jen v řeči - mluvené, nebo "uvozovkové"