archiv.hpkizi.sk
Fanfiction poviedky o Harrym Potterovi:

Vyhľadávanie v tejto téme:   
[ Ísť na úvodnú stránku | Vybrať novú tému ]

Séria: Preklady jednorazoviek od soraki

Správca:
Rating :  - Éra / Obdobie: Neuvedené Žáner: Neuvedené Jazyk originálu: Neuvedené Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: Neuvedené Párovanie: Neuvedené Stav prekladu: Neuvedené

Text v tejto časti je generovaný, v prípade, že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím

Ak sa vám nechce scrollovať, zatvorte ho krížikom vpravo. Vráti sa po refreshi stránky

Alignment of the Planet and Stars

Autor: AnneM.Oliver 

 ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/6193736/1/Alignment_of_the_Planet_and_Stars

Sladění planet a hvězd

Preklad: Soraki

Odpustenie či láska dokážu byť dokonalé ako zladenie planét a hviezd

Drabble či báseň

 Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří panu Medkovi, který knihy o Harrym Potterovi přeložil do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má AnneM.Oliver, která dala Jimmi svolení k překladu.

 



 

Všechny postavy a děj náleží JK Rowling a tato povídka nebyla napsána za účelem zisku.

Sladění planet a hvězd

AnneM


1. Odložené srdce (Draco Hermioně)

Sedím ve svém pokoji a sleduji krabici na polici. Představuji si své srdce v té krabici. Je tam pro mně a ne pro nikoho jiného. Je převázaná stuhou a zavřená. Nikdo se nedostane dovnitř, ani ji nerozlomí vejpůl.

Jen jednou jsem ho vyndal ven a sdílel je s tebou. Pak si odešla a ono začalo krvácet, když si mně opustila, znovu jsem ho zavřel. Občas se na něj podívám. Pořád krvácí. Ne moc, jen trochu, z těch děr, které způsobil tvůj odchod. Když ho vrátím zpět, mohu slyšet jak bije, ale vím, že si to jen namlouvám, protože už navždy dobilo.

Jak to vím?

Protože si mi řekla, že nedokážu milovat. Že nemám soucit. Když jsem mezi ostatními, cítím jistý druh harmonie a mohu cítit jejich společnost, ale je takové předstírané, napjaté. Nejsem schopen empatie ani sympatie. Vážně... jsem mrtvý? Nejsem si totiž jistý, že žiju.

Protože mi nechceš odpustit.

Co nutí srdce bít dál, když se všechno ostatní tak pokazilo?

Bez srdce, kde bych skryl své pocity, se ony bezcílně toulají mým tělem i duší místo toho, aby byly ukryty hluboko uvnitř. Když jsou tak viditelné, bojím se, že když nezůstanu schovaný, nedokážu své pocity skrýt.

Proč jsou ostatní tak zlomyslní a nemilosrdní? Doopravdy o mně nic nevíš. Nech mně, abych tě ujistil, že pořád cítím ať už se srdcem, či bez něj. Stále cítím.

Vidím jen černé nebo bílé, zatímco ostatní vidí barvy. Vidím jen nicotu, když mi ostatní vyprávějí o svých nadějích a snech. Pokouším se od nich utéci, ale jsem tak unavený, proto odcházím pomalu. Jsem si jistý, že je to jen zlý sen, ale kousíček mého já ví, že je to pravda.

Zatraceně.

Nevidím žádnou naději. Nikde žádné štěstí. Nakonec mě každý opustí, (co udělají, až zjistí, že nemám srdce), kdo zůstane, aby mě utěšil, když krvácím k smrti?

Vlastně, mohu vykrvácet bez srdce? Leda ve svých snech. Možná přestanu krvácet, když mi odpustíš. Možná přestanu krvácet, když mě budeš zase milovat.

Co žene život vpřed, když je svět tak hanebně oklamán?

 

2. Něco se děje (Hermiona Dracovi)

Vrátil ses s žádostí o odpuštění. Jen ta slova opustila tvá ústa a se ve mně něco pohnulo, nedokážu to popsat. Bylo to jako výměna stráží. Bylo to tak tiché, napínala jsem uši, abych to zaslechla.

Ve své hlavě jsem slyšela hlas, šeptal; říká mi, ať si představím tvé srdce zavřené v krabičce. To je tak podivné? Pak se šepot změnil na řev a prosil mě, abych ti odpustila. Slyšela jsem ho volat, volat, žadonit a úpěnlivě prosit. Vzdávám to. Slituju se. Stále tě miluji.

Něco se mi přihodilo a můžeš za to ty.

Zavřu oči a znovu nás vidím mladé. Vidím děti plné nadějí a tužeb. Některé vzpomínky pomalu blednou, ale něco stále proniká skrz temnotu. Ano, dnes se mi něco přihodilo. Je to dokonalé. Je to něco jako rovnováha mezi planetami a hvězdami… dokonalý… osud.

I když mi krev neproudí a je studená, mé tělo hoří. Mé vnitřní zvony vyzvánějí. Táhne mě to k tobě. Můj osud je neoblomný. Má bolest je rázem rozptýlena. Cestu mám pod nohama a jdu… běžím, zpátky k tobě.

Nepohnu se vpřed, pokud budu prodlévat v minulosti. Otevřel si pro mě okno, když všechny mé dveře byly bezpečně uzavřené. Takový je život. Vždy něco číhá ve stínech. Dobré či smutné. Někdy je to pohádkové, jindy skutečné. Jsem už teď starší a rozumnější, takže si myslím, že vím, co to znamená. Někdy to na mně neplatí, někdy je to jen jako další narozeniny… přijdou a odejdou a povznesou na duchu.

Něco se mi přihodilo. Říká se tomu odpuštění a je pro tebe.


Pozn. Aut. Prostě kousek mně, lidičky, buďte shovívaví. Díky!

Pozn. Překl. – můj první překlad vůbec, buďte shovívaví. Díky! ;-)

Ostatní autori: ( soraki )15.07. 2016 Jak jen mohla?
AnneM.Olivier: ( Soraki )19.03. 2011 Sladění planet a hvězd

Naše ďalšie weby

Nájdete nás