archiv.hpkizi.sk
42. Dezert k večeři 1/2
Rodina jako žádná  jiná
Vložené: Renee - 08.07. 2014
Téma: Rodina jako žádná jiná
panacek.provaze nám napísal:

Preklad: panacek.provaze

Kontrola: Accuracy



Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Zhrnutie predchádzajúceho deja od Accuracy:
Snape a Harry spolu stráví vánoce. Snape Harrymu pomůže zprovoznit zrcadlo, aby mohl kontaktovat Siriuse. Harry začne brát Snapea vážně, snaží se s ním alespoň přátelit. Pak Snape, aby pomohl Harrymu vzpomenout si, vypráví Harrymu, jak svým přičiněním přispěl ke smrti Harryho rodičů. Třebaže Snapova účast na jejich smrti nebyla zaviněna jeho vinou - a Harry to sám uzná - není to cesta k jeho vzpomínkám. Navíc Harry, v touze konečně poznat pravdu a být si jí absolutně, nezlomě jistý, svou nedůvěrou přiměje Snapea, aby si vzal Veritasérum. Snape pak na Harryho bezděčnou otázku vyklopí, že byl v dětství a raném mládí svým otcem zneužíván.

Harry pak opravdu přijme myšlenku na Severuse jako svého otce. I když je mu jasné, že jejich vztah se musí v ten pravý rodičovsko-synovský teprve vyvinout, rozhodne se darovat Severusovi symbol svého prozření: Namaluje či spíš vyčaruje mapu Britského impéria. Snape však jeho snahu neocení a snaží se udržovat od Harryho odstup v přesvědčení, že jím Harry pohrdá. Vše vyvrcholí okamžikem, kdy Harry v obavě o Remuse vtrhne do Severusových komnat. Severus se vyzná ze svých pocitů a Harry přizná, že žárlí na Severusovu náklonnost k učitelce Obrany. Pak Harry přistoupí na praktika z výuky výroby lektvarů a Severus jde, s Harryho výslovným svolením, na schůzku se svou milou. Harry, který se do toho všeho stihl pohádat s Dracem, usmířit se s Dracem, ztratit Lenku, hledat Lenku, nalézt Lenku, podporovat Hermionu, zpovídat Hermionu, utěšovat Hermionu, vyhrožovat Hermioně a znovu utěšovat Hermionu, má rande s Lenkou ve stejný den, kdy Severus jde se svou přítelkyní na operu. Lenka ale nepřijde a Harry zjistí, že vztah Severuse a Morrighanové není jen ryze platonický.


42. kapitola 1/2

Když první paprsek vycházejícího slunce začal poskakovat chodbou, ve které seděl Harry opřený o zeď, několikrát zamrkal a zakaleným pohledem se rozhlédl kolem.

Měl skutečně štěstí, že ho nechytil nikdo z hlídkujících na chodbách. Plánoval schovat se do tajné chodby v minutě, kdy Lenka dorazí... Ale ta se vůbec neukázala. Harry, víc než jen trochu naštvaný, zaťal zuby. Obvykle shledával její pomatené způsoby docela rozkošnými, ale ne když to zanmenalo nechat ho tady trčet.

Na druhou stranu si nebyl zcela jistý, zda by vůbec byl dobrým společníkem. Ve chvíli, kdy viděl jména Morrighanové a Snapea propletená v jedno, začal si je představovat propletené stejně...

Možná by mu Lenka dokázala pomoci zapomenout na všechno kolem něj. Možná by si ale raději přál dál kontrolovat mapu a počkat, dokud ta ženská konečně neodejde. Už na to čeká hodiny – a co z toho má? Nic, jen znepokojivou vizi její tečky přitulené přímo ke Snapeově, jakoby ti dva dělali... Fuj.

Objímali se blizoučko u sebe.

Harry znovu zavřel oči a lehce udeřil týlem do zdi. Ne, ne, ne. Proč se tohle nemohlo stát hned po jeho ztrátě paměti, když ještě nenáviděl, s jakou vervou se o něj Snape stará? Tehdy by mu ulevilo mít něco, co by drželo pozornost toho muže daleko od něj!

Nyní tatáž vyhlídka způsobila, že se uvnitř cítil podivně prázdný.

Harry si nebyl jistý, jak dlouho tam vlastně seděl. Jeho mysl byla najednou prázdná a bezútěšná. Ale když pak seslal kouzlo a aktivoval mapu, viděl, že se Morrighanová vrátila do svých komnat.

Balila si věci, aby se mohla přestěhovat dolů do podzemí? Nebo to znamenalo něco naprosto odlišného? Třeba že ona a Snape nechtěli přijít na snídani společně,  například. Možná to bylo znamení, že zatím nejsou připraveni svůj vztah veřejně přiznat.

Vlastně je možné, že to Snape nechce přiznat vůbec. Jo, to dávalo smysl. On rozhodně nevypadal jako někdo, kdo by chtěl dávat svůj milostný život na obdiv celému hradu. Samozřejmě, také nevypadal jako někdo, kdo by vůbec nějaký milostný život měl. Jelikož však bylo očividné, že tato teorie padla, jediné, čím si mohl být Harry jistý, bylo, že nezná Snapea dost na to, aby mohl odhadnout, co by se mohl rozhodnout udělat.

Nebylo to tak dávno, kdy by něco takového Harryho potěšilo. Nyní to ovšem bylo skličující.

Příšlo to s rozhodnutím, že chce znát muže, který ho adoptoval.

Jaká je šance, že ho pozná teď? Jistě, Harry sám ho ujistil, že je ta schůzka v pořádku, ale nečekal, že by mohla dopadnout takhle. On a Morrighanová si měli jen vyjít do města, a ne spolu hupsnout do postele. Co se stalo se Snapeovou obvyklou rezervovaností s nádechem viktoriánské formálnosti? Nemluvě o opatrnosti, kterou získal roky a roky špionáže! Harry možná neznal Snapea jako vlastní boty, ale byl si zatraceně jistý, že nebyl mužem, který by se do věcí vrhal po hlavě.

Naneštěstí to mohlo znamenat jen to, že to Snape myslel vážně. Mnohem vážněji než Harry očekával.

Sakra, měl být sobecký! Měl Snpeovi říct, že nechce, aby šel na tu zatracenou operu! Ale ne, on se snažil na celou věc dívat dospěle, a takhle to dopadlo! Podle toho, co věděl, mohl by to Snape myslet se svou „dávnou láskou“ natolik vážně, že by se s ní oženil, a kam by se poděl Harry?

Tam, kde jsi byl před touhle schůzkou, zašeptal hlásek v jeho hlavě. Snape tady pro tebe bude stále. Copak to už neprokázal? Přemýšlej o tom, kolikrát ti ukázal, že tě má opravdu rád, dokonce i po tom všem, jak ses k němu choval v poslední době!

Harry přikázal tomu hlasu, aby sklapnul. K čemu jsou toužebná přání? Míval spoustu takových přání, když byl mladší, to si dobře pamatoval. Kolikrát si říkal, že kdyby byl dost dobrý, teta Petunie by si konečně pověsila jeho fotku na zeď? Kolikrát namlouval sám sobě, že všechno by bylo v pořádku, kdyby se snažil ze všech sil?

Toužebná přání nefungovala. Ani jednou, prostě nikdy.

Ne Harrymu.

A už to tu bylo zase. Říkal si další a další pohodlné lži. A o Snapeovi, ze všech lidí zrovna o něm. Jak iracionální vlastně byl? Snape nebyl jako Remus, známý pro svůj soucit a hřejivou velkorysost. Remus by se pravděpodobně mohl s někým oženit a stále by mu zůstalo v srdci dost místa pro syna, dokonce i pro adoptovaného syna.

Ale Snape?

Ne, kdepak.

„Neplecha ukončena,“ řekl Harry nešťastně a strčil mapu do kapsy pláště. S povzdechem se zvedl z podlahy a vlekl se k Havraspáru. Díky bohu byla sobota. Po noci, jakou měl, znělo prospat celý den dobře. Ale nejdřív musel najít Lenku a věnovat jí poměrně velkou část svých myšlenek.

---------------------------------------------------

„Co je s tebou, kámo?“ ptal se Ron při snídani o necelou hodinu později.

Harry se napjal. Co by mu měl říct? Že celou noc čekal na holku, která se vlastně vůbec neukázala? Rozhodně nechtěl mluvit o Snapeovi. Tlachat o jeho soukromém životě byl špatný nápad v každém případě. Harry by se cítil jako veš, i kdyby se ke Snapeovi nedostalo ani slovíčko. A pokud by se to doslechl, pak sby si zasloužil cokoliv, co by Snape považoval za přiměřený trest.

Dokonce by mohl přijít o mapu. Věděl, že nikdo nepředpokládal, že ji použije tak, jak ji použil.

Ne že by ji tak chtěl použít, ale přesto.

Stejně – i kdyby přiznal, že žárlí, zřejmě by jen dostal jednu z Hermioniných přednášek. Opravdu zrovna neměl náladu poslouchat její vysvětlování, jak jsou jeho pocity neopodstatněné. Samozřejmě mohla jít opačným směrem a říct mu, že jeho emoce jsou asi tak hluboké jako čajová lžička.

„Moc jsem se nevyspal,“ odpověděl nakonec hlavně proto, že Ron se na něj stále díval.

„Mohlo by pomoct, kdyby ses převlékl do pyžama,“ řekla Hermiona a mrkla na něj přes knihu v ruce.

Jo, Harryho plán zůstat vzhůru celou noc rozhodně potřeboval některé nutné úpravy. I když se mohl jen dohadovat, jestli se mu budou někdy hodit, vzhledem k tomu, že se Lenka neukázala.

„Divím se, že tě Draco nechal odejít ze Zmijozelu tak zmačkaného,“ pokračovala a oči se jí zúžily. „Vzhledem k tomu, že klade takový důraz na vzhled. Na druhou stranu sama nevím, proč bych měla očekávat, že se bude v něčem držet svých zásad, ať sejedná o cokoli!“

Harry zíral. „Co bylo v rozporu s jeho zásadami s vyjímkou jeho změny stran?“

„Stará se jen o muchlování s dívkami, ke kterým nemá ani špetku citu!“

Oh.

„Hermoiono–“

„Aha!“ přerušil ho Ron. „O to jde, že? S kým se to muchloval, Hermiono? Copak jsi mi neříkala aspoň desettisíckrát, že ty a ten kretén se špičatým obličejem jste jen přátelé?“

„Ha!“ vykřikla Hermiona. „Nejsme ani to, ne po tom, co udělal!“

„Co udělal? Muchloval se s tebou, to tím myslíš?“

„Jako by ses staral! Ty jsi prakticky spolknul jinou dívku přímo přede mnou! Nějak nevím, jak se to liší od toho, co se stalo u portrétu, hm?“

„U portrétu? Jakého portrétu?“

„Lidi zírají,“ zamumlal Harry. Díkybohu nebylo mnoho studentů, kteří by snídali tak brzy. Nebo učitelů. Snape a Morrighanová, například, zjevně chyběli. Tentokrát jediné, co mohl Harry udělat, bylo nechat mapu v kapse, místo aby ji popadl a  podíval se, co dělali do teď. Třeba jen spolu snídají, sedí a dívají se na sebe přes malý stolek ve Snapeových komnatách?

Nebo jsou znovu zpátky v ložnici?

Harry téměř zasténal, porvé pochopil, proč by si někdo chtěl drhnout mozek bělidlem.

Hermiona se prudce odsunula od stolu a bez jediného slova kráčela pryč, vlasy za ní vlály.

Ron se otočil k Harrymu. „O čem to mluvila?“

„Myslím, žes to hlavní pochopil.“ Harry si odkašlal. „Podívej, když jsi stále s Levandulí, nemělo by ti vadit, že je Hermiona s někým jiným.“

„S někým jiným,“ opakoval Ron posměšně. „Myslím že ho můžeš jmenovat, Harry. A mělo by mi vadit, víš, jestli se k ní nechová hezky.“

„Tak jak ses zachoval ty sám?“ vracel mu Harry uštěpačně. „Viděl jsem ji po tom tvém kousku s Levandulí.“

„Ona se nikdy nepřestane zajímat o Malfoye!“

„To není to jeho jméno a ty to víš.“ Harry se na chvíli odmlčel. „Co máš v plánu? Chystáš se odkopnout svou novou holku a nadbíhat znovu Hermioně?“

„Jako bych chtěl přítelkyni, která je přilepená k Mal–!“ Ron se zamračil.

„Tak ji nech na pokoji, ať si to můžou vyřešit! Nebo máš v plánu zařídit, že bude nešťastná, ať to stojí cokoli?"

Ron protočil oči. „Oh, teď ji dělá šťastnou on, že jo?“

„Nemám ponětí.“ Harry rozšířil chřípí. „Ale jestli s ní zamete, budeš muset počkat, až na tebe přijde řada, abys ho proklel. Bratrská výsada.“

Málem dodal, že by to měl Ron někdy zkusit s Percym, ale uvědomil si, že teď už je Percy mrtvý. Stále to byla podivná představa, věřit něčemu, o čem si nepamatoval, že se stalo.

Ron vypadal trochu umíněně, ale to jen znamenalo, že o všem znovu přemýšlí a nechce si to přiznat.

Hned poté zahlédl Harry vstoupit do Velké síně Lenku. Vyskočil na nohy, všechny myšlenky na problémy ostatních lidí odsunul do pozadí své mysli. „Uvidíme se později–“

Ron mu věnoval vědoucí pohled a mávl na něj, aby šel.

---------------------------------------------------

Harry věděl, že Lenka má odlišný pohled na svět, ale opradu ho překvapilo veselé přivítání, kterého se mu dostalo, když dorazil na vzdálený konec havraspárského stolu.

„Ahoj, Harry!“

Harry zamrkal, úplně ztratil přehled o tom, co jí chtěl říct. Nebyl si jistý, jestli to bylo způsobeno jen tím vřelým přivítáním, nebo jestli to souviselo také s tím, jak její vlasy zářily ve slunečním světle, které do síně pronikalo vysokými okny.

„Eh–...“

Radostně se na něj usmála a poklepala na místo vedle sebe. Harry se přistihl, že místo přijal, i když původně chtěl zůstat stát, až jí bude říkat, co si myslí o tom, že ho nechala zbytečně čekat.

Ve chvíli, kdy si sedal, napůl vstala a natáhla se, aby mu mohla dát malou pusu na nos. „Jsi moc sladký, ale mohl jsi mě vzbudit, víš.“

Vzbudit ji?

„No–“

Dala mu další letmý polibek, který ho však ještě víc rozptýlil.

„To je tvá vina, opravdu. Na nádvoří bylo dost chladno, tak jsem seslala zahřívací kouzlo na deku, kterou jsem s sebou přinesla. A to mě spolehlivě uspalo.“ Zasmála se, ten zvuk připomínal zvonění zvonků. „Musíme si to zapamatovat pro příště, až zkusíme strávit pár hodin spolu sami.“

Nádvoří?

Jen to jedno slovo, a Harry se chtěl plácnout do čela. Simon Strašpytel měl na hradě dva portréty. Jeden z nich střeží tajnou chodbu mezi prostředním nádvořím a pátým podlažím. Lenka se na něj vůbec nevykašlala! Ona jen čekala u jiného portrétu!

Skvělý tah, vybrat si takové místo k setkání, pomyslel si Harry.

Ještě lepší bylo, že si vůbec nevzpomněl na ten druhý portrét, když Lenka nepřišla. Harry si to však mohl ospravedlnit. Navíc měl toho hodně na přemýšlení. Tolik, že  ani nevyvinul velké úsilí k tomu, aby použil mapu a Lenku našel. Jistě, zkusil to, ale... Zjevně se nesnažil dostatečně.

„Příště tě vzbudím,“ slíbil, naklonil se a uvěznil její rty v krátkém polibku. Nemohl uvěřit, jaké měl štěstí. Kdyby Lenka neusnula, mohla by si myslet, že tam nechal on ji.

„Mmm,“ zamumlala, její oči jiskřily, když k němu vzhlédla. „Málem jsem vynechala snídani, tak dlouho jsem spala.“

„Byla jsi venku celou noc?“

„Mmm,“ řekla znovu a přisedla si k němu blíž.

No, to alespoň vysvětlovalo, proč nebyla v Havraspáru, když se na ni ptal.

„Dnes si to vynahradíme,“ slíbil Harry. „Žádné setkávání u portrétů. Už tě nespustím z očí.“

„I když si musím trochu opakovat?“

„Dobře, můžeme vzít svoje knihy někam do soukromí a opakovat společně.“

„A horkou čokoládu,“ řekla a usmála se na něj. „Líbí se mi představa, že spolu popíjíme kakao.“

Harry přikývl. „Čas na kakao. To zní... no, prostě báječně.“

---------------------------------------------------

Harry pustil svoje starosti z hlavy na celý den, který strávil s Lenkou. Střídavě se mazlili, popíjeli kakao a snažili se soustředit na Přeměňovaní. Společně se propížili dolů do kuchyně na pozdní oběd. Lenka s potěšením jedla plátky sýra s kyselou okurkou, Harry se spokojil se sendvičem se šunkou. Pak, když byl čas večeře, Lenka Harryho naposled políbila a oznámila mu, že musí jít počítat dlaždice a to je samozřejmě jedna z těch věcí, kterou musí člověk udělat sám.

Harry tomu sice nerozuměl, ale ani to nepotřeboval. Miloval Lenku a to bylo všechno, na čem záleželo.

„Zmijozelský stůl, dnes večer,“ řekl Draco, když ho odchytil u dvěří vedoucích do Velké síně a vedl ho tím směrem. „Táta je mírně znepokojený ohledně nižších životních forem. Chce, aby všichni prefekti odváděli lepší práci při rozdělování studentů do studijních skupin pro ty, kteří si ve třídách hůř razí cestu.“

Z nějakého důvodu se tohle oznámení Harrymu nelíbilo, dokonce tolik, že vzhlédl k učitelskému stolu. Snape seděl na svém obvyklém místě, ale Morrighanová nebyla nikde vidět. „O tom se mi nezmínil.“

„Dobře, řekl to mě.“

„Jasně, ty si teď jeho oblíbený syn, nebo něco takového?“

Drako přimhouřil oči. „Co je s tebou? Dnes odpoledne jsme s tátou vařili a bavili se o naší koleji. Je to opravdu takový problém?“

Harry málem vypálil, že nejspíš právě on byl ten špatný syn v jejich malé bizarní rodince, ale zmínka o „dnešním odpoledni“ ho zarazila. Zhluboka se nadechl, ale snažil se znít co nejvíc lhostejně, když promluvil. „Takže... jsi ho dnes viděl. On... Nebyl na snídani. Když jsi přišel, byl sám?“

Draco po něm šlehl pohledem. „Jo. Kdo sis myslel, že tam bude?“

Nehodlal se přiznat ke své rozmrzelosti – nebo hůř, k nejhorším obavám – ohledně Morrighanové. Rychle zapřemýšlel. "Nižší formy života, které si stěžují, že jim prefekti nevěnují dostatečnou pozornost!“

„Tak to není. Táta si jenom myslí, že by se jejich známky mohly v novém pololetí zhoršit, a tak očekává, že prefekti udělají všechno pro zlepšení situace.“

Zlepšení, opravdu.

Harry přikývl, jako by tohle nebyl ten nejvíce domýšlivý způsob, jak něco sdělit, jaký kdy slyšel, a znovu se snažil získat ty informace, které chtěl. „Takže, ehm... Zdál se Snape-?“

„Snape?“

„Fajn, Severus,“ odsekl Harry. „Zdál se ti sám sebou?“

„Nevím, proč bys měl očekávat, že jsem si ověřoval, jestli není pod mnoholičným lektvarem!“

Jen chlapec, který od malička vyrůstal v kouzelnickém světě, mohl dojít k takovému závěru, pomyslel si Harry. „Myslel jsem spíš, jestli nebyl... emocionálně rozhozený nebo tak?“

Draco na něj jen záral. Pak se najednou rozesmál. „Vzpomínáš si!“

„Ne, já jen–“

„Možná o tom ani sám nevíš,“ zamyslel se Draco. "Ale v minulém roce vynechal táta spoustu jídel, a ty sis kvůli tomu dělal starosti. Takže když dnes nebyl na snídani, ty jsi podvědomě předpokládal, že to něco znamená.“

Takže to něco vážně znamenalo.

„Tak to pak jo,“ řekl Harry slabě, protože nechtěl přiznat, že v agónii sledoval Snapea pomocí mapy... Harry se zachvěl a snažil se na to nemyslet.

„Dýchej, pitomé děcko,“ řekl Draco a věnoval mu mírný úsměv. „Nedělej si starosti, že si nemůžeš vzpomenout. Všechno se ti to vrátí. Pravděpodobně až to budeš nejméně čekat.“

Harry trhaně přikývl a držel se jednoduchého vysvětlení jeho nálady. „Takže, které nižší formy života?“ „Proč si nevezmeš první a druhé ročníky?“ Draco neurčitě mávl směrem k větší skupině dětí shromážděné poblíž Snapea. „Myslím, že budu mluvit s o něco staršími.“

„Co to má znamenat, že jsem lepší v magii vyučované v prvních ročnících?“

„Ty jsidneska ale jedovatý. Když to musíš vědět, měl jsem na mysli tvé vzájemné porozumění s Larissou Kentovou!“

„Oh.“ Harry polknul. Nepoužil by pojem vzájemné porozumění, ale věděl, co tím Draco myslel. „Dobře.“

Avšak o několik minut později, když uslyšel, že Larrisa řekla jeho bratrovi Drakouši více než jednou, musel si Harry klást otázku, jestli neměl Dracův důvod spíš něco společného se zachováním důstojnosti, která pro něj, zdá se, byla velmi důležitá.

---------------------------------------------------

Harry se striktně držel svého předsevzetí nechat mapu stranou, ale už se nedokázal držet stranou při sledování Snapea s Morrighanovou jinými způsoby. V pondělí oba zase nebyli na snídani a při obědě a večeři seděli na svých obvyklých židlích vzdálených od sebe několik míst. V úterý se všechno opakovalo podle stejného vzoru, takže Harry s depresivními pocity shledal, že Morrrighanová spala každou noc se Snapem v jeho komnatách, kde zároveň i snídali.

Ve středu přišla Morrighanová na snídani sama, Snapea nebylo nikde vidět. Znamenalo to, že se pohádali?

Jestli ano, urovnali to poměrně rychle. Na obědě se už oba objevili. A co hůř, oba seděli na stejném konci stolu. Dívali se spolu do hromady pergamenů, nad kterou se naláněli, a Morrighanová občas něco zapsala, zatímco Snape jen přikyvoval a komentoval.

Harry doufal, že Snape jen pomáhá té ženě se známkováním, ale pocit tonoucí hluboko uvnitř mu říkal, že si místo toho plánují svatbu.

Než konečně přišla na řadu čtvrteční hodina Etiky, cítil se Harry jako tělo bez duše. Nesnášel to, prostě absolutně nenáviděl. Ještě horší než vývoj mezi Snapem a Morrighanovou byl fakt, že věděl, že by se takhle cítit neměl! Neměl by upírat svému adoptivnímu otci šanci na štěstí, neměl by se bát, že něco během toho procesu ztratí. Věděl, že by se o něj Snape nepřestal zajímat jen proto, že si našel někoho speciálního.

Ale bylo to znovu jako Britské impérium. Vnímal to jako samostatný fakt. Nějakým hlubokým, základním způsobem to pro něj nebylo opravdové, skutečné.

To znamenalo, že tomu nemohl věřit, natož tomu skutečně důvěřovat.

„A to je místo, kde se filosofie ulitarismu ve své podstatě hroutí,“ zakončil Snape v přední části třídy, stále přikyvuje něčemu, co Ernie řekl. „Máte nějaké otázky?“

Hermionina ruka vystřelila vzhůru. „Ale poskytnutí největšího dobra pro největší množství lídí je obvykle nejvíce morální cesta, jak řešit takové věci?“

Snapeovi se rozšířily nozdry. „Beru to tak, že jste vzdala své úsilí ve prospěch domácích skřítků? Těch je rozhodně méně než kouzelníků, jestli mi rozumíte.“

„A rozhodně nejsou lidé,“ podotkl Zabini s lehkým úšklebkem ze zadní části učebny.

„To zcela jistě jsou!“ odsekla Hermiona.

„Bez pochyby jsou i další rozpory v utilitární filosofii,“ řekl Snape hlubokým hlasem, kterým předešel hádce dříve, než se mohla stát vážnou. „Uvidíme se příští úterý. Pan Potter a pan Snape tady zůstanou.“

Harry mrkl na Draca, který v odpovědi pouze pozvedl obočí.

Snape počkal, až všichni opozdilci opustí třídu. S vážným obličejem k nim přistoupil. „Mám pro vás nějaké novinky, ale protože ty informace jsou... citlivé a moje komnaty jsou jistěji chráněné, navrhuji, abychom se odebrali tam.“

Citlivé... „Ó bože,“ řekl Harry hlasitě.

Snape po něm vrhl rychlý, ostrý pohled.

Harry v duchu sám sebe nakopl za svou mimovolnou reakci a řekl si, že on nebude šlapat po Snapeově štěstí. Jeho život byl krutý – mnohem horší, než by Harry kdy předpokládal. Opravdu, Harryho vlastní stížnosti na dětství bledly ve srovnání s jeho. Poslední věcí, kterou by si tento muž zasloužil, bylo, aby mu Harry ničil tuhle šanci ke štěstí.

Konec konců, nevypadalo to, že by Snape měl v životě mnoho příležitostí, bez ohledu na Charity Burbrageovou. Byl prakticky ostražitost sama, něčím, co ostatním bránilo lépe ho poznat. Podle toho, co Harry věděl, tahle dávná láska může být jeho poslední šance na manželku a...

No, on už přece rodinu měl, samozřejmě, ale tohle by všechno změnilo. Jak by taky ne?

„Harry?“ Snape se k němu naklonil blíž. „Ty jsi  už o tom něco zaslechl?“

Vzhledem k tomu, že Harry nechtěl přiznat, že je sledoval na mapě, když to dělali, zavrtěl hlavou.

„Co tě tedy tak rozrušilo?“

„Eh–“

„Myslím, že Harry má teď nějaké potíže s přítelkyní,“ řekl Draco.

„To není pravda! Co tě přimělo k tomu, aby sis myslel–“

Draco ukázal na jeho brašnu. „Možná bys měl méně průhledný. Tvoje čmáranice během vyučování byly prozrazující, přinejmenším. Je zázrak, že sis nezlomil brk, vzhledem k razanci, jakou jsi tlačil na pergamen.“

„Harry?“ zeptal se Snape znovu.

„Všechno je v pořádku.“ Nebyla to vůbec pravda. Všechno bylo špatně! Ale nemělo to nic společného s Lenkou. „A mimochodem, Draco je tady ten, kdo má problémy se slečnou!“

„Možná už je brzy vyřeším,“ řekl Draco a založil si paže.

„Vaše mladé milostné životy nejsou předmětem této záležitosti. Moje komnaty, pánové?“

Jasně, protože Snapeův milostný život je ten jediný, o který tady zjevně jde. Harry se kousl do jazyka, aby neřekl něco neslušného, otočil se na patě a zamířil dolů do sklepení.

---------------------------------------------------



Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Prehľad článkov k tejto téme:

Aspen: ( JSark )15.05. 202258. Príbehy a pravdy a lži, ach jaj!
sarini: ( JSark )18.04. 202257. Čučoriedky a kumkváty a endívia, ach jaj!
Aspen: ( JSark )14.03. 202256. Ďalšia tapiséria 2/2
Aspen: ( JSark )07.03. 202256. Ďalšia tapiséria 1/2
Aspen: ( JSark )01.03. 202255. V pivnici
Aspen: ( JSark )28.02. 202254. Rodina ako žiadna iná 2/2
Aspen: ( JSark )27.02. 202254: Rodina ako žiadna iná 1/2
Aspen: ( JSark )21.02. 202253. Od hlavy po päty 2/2
Aspen: ( JSark )15.02. 202253. Od hlavy po päty 1/2
Aspen: ( JSark )12.02. 202252. Vyznania lásky 2/2
Aspen: ( JSark )07.02. 202252. Vyznania lásky 1/2
Aspen: ( JSark )31.01. 202251. Sebaovládanie
Aspen: ( Lupina )26.01. 202250. Víc magie Blacků
Aspen: ( Lupina )26.01. 202249. Nevítané zprávy
Aspen: ( Lupina )26.01. 202248. Magie Blacků
Aspen: ( Lupina )26.01. 202247. Mrhání časem
Aspen: ( Lily of the valley, Janka )26.01. 202246. Prokletá
Aspen: ( Lupina )26.01. 202245. Potrhlá čajová společnost
Aspen: ( Lupina )26.01. 202244. Láska a Lenka
Aspen: ( panacek.provaze )26.01. 202243. Škriatkozmätky
Aspen: ( panacek.provaze )14.07. 201442. Dezert k večeři 2/2
Aspen: ( panacek.provaze )08.07. 201442. Dezert k večeři 1/2
Aspen: ( Clarissa )22.03. 201441. Mezikolejní vztahy 2/2
Aspen: ( Clarrisa )27.10. 201341. Mezikolejní vztahy 1/2
Aspen: ( Clarissa )21.04. 201340. Odhalení
Aspen: ( holloway )23.12. 201239. Ukradené polibky
Aspen: ( Jimmi )15.12. 201238. Mapa
Aspen: ( Zelaaa001 )07.12. 201237. Chameleón
Aspen: ( Kaya )30.11. 201236. Lenka?
Aspen: ( Florence )26.11. 201235. Dohoda a návštěva
Aspen: ( Zelaaa001 )06.08. 201234. Nový Rok
Aspen: ( Kaya )05.08. 201233. Nezapomenutelné Vánoce
Aspen: ( Janka )28.07. 201232. Společne
Aspen: ( zelaa001 (Miška) )01.02. 201231. Jediné, čo si prajem na Vianoce
Aspen: ( Jimmi )12.01. 201230. Dvere
Aspen: ( Jimmi )18.12. 201129. Medzihra: Scény z bálu
Aspen: ( Jimmi )13.12. 201128. Vianočný bál
Aspen: ( Jimmi,Zelaaa001 )06.12. 201127. Karamelky
Aspen: ( Janka )02.12. 201126. Etika
Aspen: ( Jimmi )19.07. 201125. Ľstivý, lačný Chrabromilčan
Aspen: ( Elza )14.06. 201124. Jak bylo dohodnuto
Aspen: ( Chalibda )21.05. 201123. Deal Breaker
Aspen: ( Tersa )18.03. 201122. ...a její následky
Aspen: ( Janka )21.02. 201121. Pravda...
Aspen: ( Kaya + Tersa )30.01. 201120. Třikrát ne, jednou ano
Aspen: ( Janka )14.12. 201019. Zmijozel
Aspen: ( Janka )20.11. 201018. Ať se ti to líbí nebo ne
Aspen: ( Elza )23.10. 201017. Poprask v Lektvarech
Aspen: ( Elza )25.09. 201016. Milá lékařka
Aspen: ( Katy )11.09. 201015. Špatné plánování
Aspen: ( Elza )17.08. 201014. Nezapomeň na mě
Aspen: ( Elza )10.08. 201013. Nebelvír proti Zmijozelu
Aspen: ( Elza )17.07. 201012. kapitola Milý Draco
Aspen: ( Janka )31.05. 201011. kapitola Avada Kedavra
Aspen: ( Katy )21.04. 201010. kapitola Touhy
Aspen: ( Janka )08.03. 20109. kapitola Maura Morrighanová
Aspen: ( Katy )09.02. 20108. kapitola Bradavický expres
Aspen: ( Janka )06.01. 20107. kapitola 9. ledna 1977
Aspen: ( Katy )22.12. 20096. kapitola Otcové a synové
Aspen: ( Betty )21.12. 20095. Kapitola – Odrazy v zrcadle
Aspen: ( Zrzka, Elza )17.12. 20094. kapitola – Sirius
Aspen: ( Knihovka, Betty, Tersa )09.12. 20093. kapitola - Muž v zrcadle
Aspen: ( Tersa )30.11. 20092. kapitola Úplný Zmijozel
Aspen: ( Zrzka, Umeko )29.11. 20091. kapitola 8. srpen 1997
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )29.12. 2021Úvod k poviedke

Naše ďalšie weby

Nájdete nás