Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Miedo

Část 3/1

Miedo
Vložené: Jacomo - 21.12. 2021 Téma: Miedo
Jacomo nám napísal:

Miedo

autor: Hayseed    překlad: Jacomo    betaread: Calwen

Originál viz https://hayseed42.wordpress.com/2014/06/13/miedo-14/

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Část 3/1

 

„Ještě jednou, Grangerová,“ zabručel Snape výhružným tónem, „ještě jednou se zmíníte o svých zatracených nohách a přísahám…“

„Nemůžu si pomoct,“ zakňourala. „Bolí mě.“

Protočil oči. „Copak jste nevěděla, že Inkové stavěli svá města na vrcholcích hor, holka jedna pitomá? Jak jste si myslela, že se tam dostanete?“

„Samozřejmě, že jsem věděla, že tam budu muset dojít,“ odsekla. „Jen jsem podcenila kvalitu svých předchozích bot.“

„Někteří z nás dávají přednost tomu být připravení,“ mávl Snape netrpělivě rukou směrem ke svým pevným botám, obnošeným a nechutně pohodlně vypadajícím. „A vězte, že boty se musí před dlouhým pochodem pořádně prošlápnout,“ dodal navrch.

„Protože pohorky já při sezení za stolem na ministerstvu a pinkání si s kletbami s Dracem Malfoyem fakt využiju,“ opáčila. „Rozhodně šlo jen o to vybrat si z mnoha párů, které se mi povalují po bytě. Snape, někdy jste fakt otravný hajzl.“

„Ale mám nohy bez puchýřů,“ podotkl samolibě.

Hůlku měla v ruce dřív, než si stihla pomyslet, co s ní hodlá udělat. „Dobře,“ odsekla.

Snape s překvapivě neutrálním výrazem zvedl směrem k ní ruku s roztaženými prsty. „Dávejte pozor, slečno Grangerová.“

Zamrkala, zmobilizovala své síly a zastrčila hůlku zpátky do kapsy své nové bundy. „Pardon,“ pípla v pokusu o kajícnost, což nevyšlo. „Dneska nejsem ve své kůži.“

„Budu se snažit mít to na paměti,“ prohlásil. Z každého slova odkapávalo pohrdání.

Když se znovu dali do pohybu, zkusila nasadit smířlivý úsměv. „Kromě toho jsem právě utratila přemrštěné množství peněz za věci, které už nikdy v životě nepoužiju.“

No vážně, kdo tušil, že je vybavení ke kempování tak drahé? Pojala podezření, že obchodníci v Cuzcu věděli, že nepřipravení turisté jsou snadné úlovky, nemluvě o tom, že směnný kurz, který jí Snape poskytl na kouzelnické zlato, byl směšně nízký - když to kontrolovala naposledy, galeon se držel někde kolem pěti liber. V žádném případě se tedy nemohl rovnat jen sedmi americkým dolarům. Ale obchody přijímaly dolary, a čím déle by se dohadovala se Snapem o to, kolik peněz jí vymění, tím méně času jim zbyde na cestu na Machu Picchu.

„Pokud zítra skončí svět, máte aspoň jistotu, že váš spacák má správnou barvu,“ poznamenal suše a zareagoval na její úsměv úšklebkem.

„A kdo se chtěl handrkovat nad stany?“ kontrovala. „Nemluvě o tom, že jste do toho neměl vůbec mluvit, protože jsem za to všechno platila .“

Mojí kreditní kartou,“ poukázal.

Vrtalo jí v hlavě, jak to, že něco takového jako mudlovskou kreditku vůbec má, ale nechtěla se na to ptát a on jí rozhodně žádné vysvětlení neposkytl.

„No…“ zabručela, „aspoň míříme do apokalypsy ve velkém stylu.“

„Pořád si myslím, že je to všechno zatraceně směšné,“ poznamenal, odkopl kámen ke kmeni nedalekého stromu a strčil si ruce do kapes u kalhot - ve svém rozhořčení vypadal na dvanáct a Hermiona se musela chtě nechtě usmát. „Jediné, co jsem měl v úmyslu, bylo pomoct najít Longbottomovi jeho ženu.“

„Musíte uznat, Snape, že jste měl vždycky talent vyskytnout se ve správný čas na správném místě,“ podotkla. „Ačkoliv prohlašujete, že Harryho nenávidíte za jeho domnělou vůdcovskou pozici nebo něco na ten způsob, zdá se, že vy sám jste v zachraňování světa zatraceně dobrý.“

Odfrkl si: „Nikdy jsem svět nezachránil. Ani jednou. A Potter taky ne.“

Nemohla si pomoct, zůstala na něj civět.

Reagoval obrácením očí v sloup. „Vážně věříte, že byl Voldemort takhle mocný, Grangerová? Byl nebezpečný, to ano, a než by skončil, určitě by napáchal v Británii spoustu škody, ale nikdy jsem si nemyslel, že představoval nějak velkou hrozbu pro svět jakožto celek. Když nic jiného, byl to naprostý cvok.“

Hermiona převracela tu myšlenku v hlavě, až se zastavila v chůzi. „Ale mohl všechno ovládnout.“

„Možná,“ připustil s přikývnutím. „Když byl mladý. Ne v době, kdy jste ho poznala vy.“

„Je fajn, že to nikdy nebudeme muset otestovat,“ prohlásila tentokrát s upřímnějším úsměvem. „A předpokládám, že vám za to musíme děkovat stejně jako každému jinému.“

Rysy mu zkřivilo podráždění a Hermionu udivilo, proč ji to trápí. „Plýtváme časem, Grangerová,“ prohlásil po dlouhé pauze. „Potřebujeme se dostat dál.“

***

Na okraj Machu Picchu dorazili těsně před soumrakem; ukázalo se, že Dracův odhad byl téměř přesný - kolem druhé hodiny skončili s nákupy, přemístili se za pomoci pomačkaného turistického prospektu do Aguas Calientes a něco málo přes tři hodiny se drápali nahoru do kopců. Slunce začalo zapadat ani ne deset minut poté, co se utábořili.

Draco se také trefil ohledně Aguas Calientes. Určitě tu měli všechno turistické vybavení, které nakoupila v Cuzcu, ale nejen, že to vypadalo, že stojí dvojnásobek toho, co v hlavním městě, ale také by tu nebylo možné, aby podnikla všechny potřebné nákupy a nepřitáhla pozornost každého člověka v širém okolí. Snapeovi se o tom z čím dál zjevnějších důvodů nezmínila.

„Pravděpodobně bychom měli počkat do rána,“ řekla a nervozitu se snažila zamaskovat tím, že se zaměstnávala srovnáváním kamenů do kruhu dostatečně velkého na založení ohně. „Neznáme natolik dobře terén, abychom se tu mohli pohybovat ve tmě.“

A že tu byla pořádná tma. Až dosud netušila, jak moc je holka z města. Tady venku, půl hodiny po západu slunce, nastala taková tma, že bez hůlky sotva viděla ruku před obličejem - nikdy dřív nic takového nezažila.

Navíc měla hlad, bolely ji nohy a nechtěla se vrhnout do čehokoliv, čemu čelili, aniž by se plně vyzbrojili informacemi obsaženými v Robardsově zápisníku.

„Utrpěla jste nějaké zranění, které vám brání seslat lumos?“ zeptal se posměšně a se zavrčením zapíchl do země poslední stanový kolík.

Začala do středu kruhu z kamenů vršit dříví, které na posledních pár stech metrech šplhání vzhůru nasbírali. „Nevím, jestli by bylo moudré používat hodně magie, dokud nezjistíme víc o tom, jaký to bude mít dopad.“

S povzdechem odhodil batoh do stanu - kde narazil na jednu z kovových tyčí a ozvalo se cinknutí. „Měsíc vyjde o půlnoci. Bude to madam stačit, nebo potřebuje na koleni vyrobené pochodně?“

„Jen do toho, vyzkoušejte jakékoliv kouzlo, které chcete,“ navrhla. Jeho postoj už ji začínal unavovat. „Kde je město, víte. A až vás to roztrhá na kusy, jsem si jistá, že najdu dostatečně velký kýbl, do kterého posbírám většinu vašich důležitých částí.“

„Nikdo nikdy sám sebe kouzlem neroztrhal, vy hlupačko,“ odsekl a ochable se složil vedle hromady dříví. „Koupila jste čaj?“

„A taky se nikdo nepokusil kouzlit na místě s takovou mocí ani za mnohem příznivějšího slunovratu,“ odsekla s neveselým úsměvem, zmačkala několik účtenek z jejich nákupu a zasunula je pod suché větvičky. „Jo, a i kdybych to udělala, nemáme žádnou konvici.“

Když seslala na papír incendio, Snapeovo obočí vystřelilo vzhůru. „Jsem si myslel, že na první místě je bezpečnost, Grangerová. Taková nedbalost…“

Protočila oči. „Teď jsme dostatečně daleko od hranice. Necítíte to?“

Ať už toho byl schopen či nikoliv, ona rozhodně ano. Síla pulzovala těsně mimo její zorné pole od okamžiku, kdy začali stavět stan - připomínalo to bolest v zubu, ke kterému se nemohla dostat. Nevěděla, co se stane, až se odváží popojít blíž, ale byla ochotná odkládat to tak dlouho, jak jen to půjde.

„Vyrazíme tam o půlnoci, Grangerová,“ ignoroval Snape její otázku. „Pokud vy ne, tak půjdu sám.“

„To určitě,“ zabručela, čímž bylo rozhodnuto.

***

Měsíc by neměl svítit tak jasně; koneckonců byl v první čtvrti. Ale vzhledem k tomu, kde se nacházeli a co se dělo, by ji nic tak mnohoznačně tajemného jako příliš jasné měsíční světlo nemělo překvapit.

„Jste připravená?“ zeptal se Snape stručně. Z nenápadných mudlovských kalhot a košile se převlékl do něčeho velmi nápadně černého.

Zamrkala a snažila se odtrhnout oči od fascinujícího Robardsova notesu. „Vydržte.“

Všechno to dávalo mnohem větší smysl; varovné nápisy vytesané na schránce obsahující kodex Miedo byly zjevně zároveň šifrou. Hermiona nedokázala úplně sledovat, co Robards udělal - chyběla jí dobrá znalost jazyka - ale nějak ze šifry vydoloval jedno konkrétní slovo.

Cibola.

Sedm měst. Umístění legendárního pokladu, na který podle mnoha kultur nebylo radno pomýšlet. Španělé se z hledání zlata v amerických pouštích téměř pomátli, ale Hermioně bylo jasné, že pro indiánské kouzelníky byl klíč k velké moci mnohem významnější než nějaké drahé kovy.

Podle Robardsovy teorie velké civilizace o tajemství obsažené v kodexu Miedo bojovaly a nějak dospěly k tomu, že uzavřely spojenectví. Hermionu osobně napadlo, jestli ho Inkové prostě nezabrali - po šesti stech letech by to vypadalo prakticky k nerozeznání od mírové dohody a vzhledem k tomu, co o inckých kouzelnících četla, by to bylo realističtější - ale Robardsův argument působil přesvědčivě.

Šlo tu o chytré rozprostření, prohlašoval Robards. To, že si Inkové ponechali kipu, ale klíč byl poslán tisíce mil na sever k Anasaziům a mayská tradice si uchovala tolik podrobných informací o časové linii, dávalo smysl jen tehdy, když s rozdělením síly souhlasili.

A i když Hermiona nutně nevěřila úplně všemu, určitě to vysvětlovalo, jak mohl být klíč objeven tak nezávisle na kodexu. Také to objasňovalo, proč je možné, že někdo odkryl oba díly skládačky.

Pokud by za tím vším nestál přímo Robards, ochotně by se vsadila, že ho zapojili kvůli tomu, co věděl. Při čtení ji napadlo, jak moc je on (nebo jeho teorie) známá v archeologických kruzích.

„Grangerová, musíme jít hned teď,“ zasyčel Snape a vytrhl ji ze snění.

„Tak dobře,“ prohlásila a oprášila si džíny na kolenou. „Pojďme.“

„Jste moc nápadná,“ řekl, zatímco se ujišťovala, že má hůlku bezpečně umístěnou na předloktí. „Nemáte něco tmavšího?“

Povzdechla si a znovu si zapnula rukáv. „Je půlnoc uprostřed zatracené džungle. Chystáme se nakráčet buďto do smečky mozkomorů nebo do pelechu šíleně mocného černokněžníka, vedle kterého vypadá Voldemort stejně děsivě jako Medvídek Pú. Jestli si mám obléct zelenou košili, mě zajímá mnohem míň než to, kolik zvládnu seslat Patronů, aniž bych omdlela.“

Snape stiskl rty a rozhodl se zůstat zticha. Do křoví se přesunuli tak tiše, jak dokázali.

„Cítíte to?“ zašeptala, když ušli několik dalších metrů. „Magie.“

„Je jí trochu moc,“ zamumlal. „To by přivedlo leckoho k šílenství.“

„Já ne-“ Ale ať už se chystala říct cokoliv, bylo to zapomenuto, když se jí v hlavě ozval pronikavý zvuk. Nemohla to vydržet, padla na kolena, pevně zavřela oči a odolávala nutkání propuknout v pláč.

Na zátylku ucítila chladné prsty.

Vzhlédla a spatřila jednoznačně klidného Snapea, který se na ni díval s něčím, co mohl i nemusel být výraz znepokojení. „Co se děje?“ zeptal se.

„Ten alarm,“ zasténala. „Je to hrozné-“

„Já nic neslyším,“ řekl a v očích se mu zablýsklo měsíční světlo.

Neslyšíte? Tak ji to ohromilo, že to vyslovila nahlas. „Neslyšíte?“

Zavrtěl hlavou a s hůlkou v ruce přistoupil k rozpadající se kamenné zdi.

„Nebezpečí,“ promluvil jí náhle v uchu Max a ten strašlivý zvuk ustal téměř stejně nečekaně, jako začal. „Úroveň okolní energie se zvýšila o dvanáct tisíc osm procent. Potvrďte polohu.“

Poklepala na sluchátko - na rovinu, na tu zatracenou věc úplně zapomněla. „Do háje, Maxi, musel jsi dělat ten zvuk?“

„Potvrďte polohu,“ zopakoval Max klidně.

„Jsem přesně tam, kde jsem řekla, že budu. Nebudu to vyslovovat nahlas. Je tu se mnou někdo mimo personál ministerstva.“

Nastala pauza a pak Max oznámil: „Odpověď přijata.“

„Je v UKZ všechno v pořádku?“ zeptala se, ale nebyla si jistá, jak si Max poradí s takovou poměrně složitou otázkou.

„D dodržuje časový harmonogram,“ odpověděl Max po další dlouhé odmlce. „Žádné schůzky.“

Cítila, jak ji do ramene šťouchl prst, čímž jí přerušil tok myšlenek. „Mluvíte s Dracem?“ zeptal se Snape.

S povzdechem odstrčila prst pryč. „Vydržte. - Maxi, jsi tam ještě?“

„Sdělte dotaz.“

„Musím jít. Pověz D, že je všechno v pořádku, dobře? A můžeš něco udělat s tím alarmem? Nemůžu to pořád ovládat, a dokud mise neskončí, budu se pohybovat na místech s vysokým energetickým napětím.“

„Akceptováno. Max si přeje, abyste byla chráněna. Úroveň nebezpečí se resetuje při dvou tisících procentech. Je to přijatelné?“

„Jsi pašák,“ usmála se krátce. „Zavolám D, až budu moct.“

„Kdo to byl?“ zeptal se Snape, když přerušila spojení.

„Kdybych se nepotýkala s tou nejhorší bolestí hlavy v životě, možná bych se zmohla na vtipnou odpověď,“ řekla. „Místo toho se spokojím s pravdou. Max je Dracův přehmat.“

Zamračil se. „Kouzelně nejasné, Grangerová.“

„Snažil se seslat opakující se lokační kouzlo a pomocí starého mudlovského počítačového monitoru ho ukotvit. Nějakým způsobem stvořil vnímající sebeudržující magickou entitu. Nemám ponětí, proč ji nazval Max. Teď je tomu asi šest let a naučilo se to anglicky jen natolik, aby to bylo matoucí, když se mu zachce, ale Draco s tím zachází jako se štěnětem. Max udržuje spojení mezi tímto sluchátkem -“ ukázala na dotyčný předmět, „- a naší kanceláří. Neptejte se mě jak.“

Snape obrátil svou pozornost zpět k nízké zdi a pokrčil rameny. „Předpokládal jsem, že udržujete spojení pomocí jednoho z těch směšných… iMag přístrojů.“

Označení iMag vyslovil stejně znechuceným tónem, jaký znala ze školních let plných urážek, ale překvapilo ji, že jí to přišlo roztomilé. Možná proto, že s ním souhlasila. „Draco jeden má,“ poznamenala omluvně.

„Asi jako zřejmě každý,“ odtušil suše, ale neotočil se.

„Já ne,“ odpověděla. „Jsou příšerné - jestli na jejich používání budou i nadále takhle tlačit, za dvacet let nebude většina kouzelníků bez nich schopná seslat jediné kouzlo.“

„Z různých stran jsem zaslechl, že Bradavická školní rada silně prosazuje jejich začlenění do učebních osnov,“ prohlásil podivně neutrálním tónem. „Ale plýtváme měsíčním světlem, Grangerová.“

Stočila paži, uvolnila hůlku z pouzdra a přesunula se za ním k zídce. „Cítím se jak v nějaké Tennysonově básni,“ zamumlala.

„‘V dolinu Smrti dral se pár čarodějů’1) prostě nemá ten samý zvuk,“ řekl.

Pozvedla koutky úst do úsměvu. „Až umřu hroznou smrtí, aspoň to bude s vědomím, že jsem ve společnosti muže s ucházejícím smyslem pro humor.“

„Proč se, slečno Grangerová, domnívám, že se to nejvíc blíží něčemu pozitivnímu, co mi za dlouhou dobu někdo řekl?“ poznamenal pomalu Snape.

„To je dobře,“ řekla a levou rukou ukázala na pohybující se stín. „Ty pozitivní myšlenky si udržte, Snape. Vidíte to?“

Z hlasu se mu vytratil veškerý humor. „Mozkomoři.“

***

 

Poznámky k překladu:

1) Parafráze verše z básně Útok lehké kavalerie, v originále The Charge of the Light Brigade. Autor Alfred Tennyson, použit překlad Václava Z.J. Pinkavy.

Prihlásenie

Užívateľské meno:
Heslo:
Hodnotenie článku (Aktívne od 1.6.2022)
Priemerné hodnotenie: 0
Hlasov: 0

Pre hodnotenie článku sa musíte prihlásiť.
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: Iveta - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) http://
Hned je můj den o 1000 % lepší
Děkuju!
Max je geniální, nevím, co proti němu Hermiona má:-D

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ooooo, to bude ještě veselé, fňukající Grangerová, drsoň Severus a to spolu mají být v jednom stanu? fííííha:-)))) ikdyž, využijou ten stan vůbec? A Hermiono, konvici? si neumíš přeměnit kamínek v kotlík či konvici na čaj? to žasnu.
Zdá se, že v další kapitole půjde do tuhého, že? A ještě netušíme, kdo je tu za bídáka...mno, uvidíme.))

děkuju za úžasný překlad.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Táboření se Severusem - co by za to spousta nejen čarodějek dala, a Hermione pořád něco vadí. Ještě že je Severus tak dobře připravený:-) Strašně moc se mi líbí, jak ji - tedy vlastně ministerstvo - odrbal při výměně peněz. Moc se těším na věci příští.
Díky.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: katrin - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) http://
Akcia zacina, som napnuta ako ksandy a tesim sa na dalsie kapitoly :)

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: sisi - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Snape a Grangerová se škorpí jak manželé po dvaceti letech, ale jejich výprava pokračuje úspěšně dál. Hlavně ať zvládnou ten slunovrat.
Díky za překlad.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 21.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Děkuji, děkuji, interakce těch dvou, to je symfonie. Ach...
Jsi nejlepší, Jacomo.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Část 3/1 (Hodnotenie: 1)
Od: Gift - 22.12. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) http://
Ja ty jejich dialogy jednoduse zeru. Navic me vubec neprekvapuje, ze Draco na Maxovi lpi. Sluchatka nesnasim, ale mit moznost takoveho spojeni, nevyndala bych ho z ucha.
Moc dekuji, je to uzasne dobrodruzstvi!
PS: S Hermionou soucitim, skoro vsechny me bundy jsou zelene. :-)

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Prehľad článkov k tejto téme:

hayseed42: ( Jacomo )26.12. 2021Část 4 (závěr)
hayseed42: ( Jacomo )25.12. 2021Část 3/2
hayseed42: ( Jacomo )21.12. 2021Část 3/1
hayseed42: ( Jacomo )18.12. 2021Část 2/2
hayseed42: ( Jacomo )11.12. 2021Část 2/1
hayseed42: ( Jacomo )04.12. 2021Část 1/2
hayseed42: ( Jacomo )01.12. 2021Část 1/1
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )30.11. 2021Miedo - úvod