Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 2, část 3. Provádění změn

„Dobrá, když budete s těmi kouzly proti trollovi potřebovat pomoc, můžete se mě zeptat někdy jindy. Co ten oheň při famfrpálovém zápase?“

„Proklel jste moje koště?“ zeptal se Harry.

„Proč podezíráte mne?“ opáčil Severus.

„Hermiona říkala, že se vám pohybovaly rty a díval jste se na mě. Přísahal jste, že mi neublížíte.“

„Pane Pottere, přísahal jsem, že vám fyzicky neublížím v těchto komnatách. To je rozdíl, ale ne, neproklel jsem vaše koště. Snažil jsem se vás bránit před tou kletbou, když můj hábit zachvátily plameny. Je třeba přiznat, že vzniklý rozruch musel rovněž způsobit, že osoba, která kletbu seslala, se přestala soustředit,“ dodal Snape.

„Hm, dobře, tak vám děkuji, že jste se mě pokusil zachránit. Co se týká Chloupka,“ pokusil se Harry změnit téma.

Snape se na něj zahleděl a řekl: „Jaké kouzlo použila slečna Grangerová?“

Harry pokrčil rameny a sklopil oči. „Nějaký modrý plamen, může se přenášet v zavařovačce. Používáme ho, aby nám bylo venku teplo.“

„Velice kreativní.“

„Nebyl jste těžce popálený, že ne?“ zeptal se Harry váhavě.

„Nebyl jsem popálený, jen jsem se lekl,“ odpověděl Snape.

„To jsem rád,“ řekl Harry s úlevou.

„A nyní, o tom psovi vám řekl Hagrid?“

„Opravdu to byla nehoda, nechtěl to prozradit,“ snažil se Harry Hagrida bránit.

„Co ještě vám řekl?“

„Jen že to, co Chloupek hlídá, je záležitost Brumbála a Nicholase Flamela.“

„A vy se domníváte, že to něco je vaše starost?“ zeptal se Snape.

Harry tvrdohlavě přikývl a Snape se ušklíbl.

„Nuže, zkontroloval jsem psa, protože jsem měl dojem, že nečekaný vpád trolla by mohla být lest k odpoutání pozornosti od chodby ve třetím patře v rámci pokusu o krádež kamene.“

„Kamene, pane?“

„Nicholas Flamel je proslulý alchymista. Vytvořil artefakt známý jako Kámen mudrců. Kámen lze použít k výrobě elixíru života, který zajistí nesmrtelnost tomu, kdo ho pije. Ředitel jej zde ukryl, aby ho ochránil před Pánem zla, o němž předpokládá, že se chce kamene zmocnit a použít jej ke znovuzískání těla. Všichni učitelé se podíleli na vytvoření pastí na toho, kdo by se snažil ke kameni dostat,“ vysvětlil Snape.

Harry nakrčil obočí. „Takže Voldemort se pokusí vzít ten kámen a ředitel mu v tom zabrání? A ten, kdo se mě pokusil kletbou shodit z koštěte, Voldemortovi asi pomáhá. Co mám dělat?“

„Buďte ostražitý, ale nic nepodnikejte. Pokud nabudete podezření, že se někdo pokouší kámen získat, přijďte za mnou nebo za ředitelem a nikde o tom nemluvte, někdo vás může slyšet.“

„Ano, pane profesore, děkuji vám za důvěru,“ řekl Harry.

„Pane Pottere, je velmi obtížné pomáhat vám, když se mě vaši přátelé snaží zabít,“ pronesl Snape suše.

xxx

„Albusi, s tím člověkem je něco v nepořádku. Roční nepřítomnost nikoho takto nezmění. Quirrell je prostě příliš divný,“ prohlásil tiše Severus a mnul si levé předloktí.

„Na své vědecké dovolené prožil nějaký šok. Jsem si jistý, že se brzy zotaví,“ pokusil se jej uklidnit Brumbál.

„Musím souhlasit se Severusem, něco s ním není v pořádku,“ připustila profesorka McGonagallová.

Pobaveně pohlédla na Severuse: „Co máš s rukou?“

Severus sklopil zrak k dlani, kterou si mnul předloktí, a stáhl ji zpět.

Albus se znepokojeně otázal: „Bolí tě znamení, Severusi?“

Severus pokrčil rameny. „Myslím, že bolí od začátku školního roku. Předpokládáte, že...“ protáhl se soustředěným výrazem. V duchu se ušklíbl; mohl přímo sledovat, jak to Albusovi šrotuje v hlavě.

„Možná by Poppy mohla profesora Quirrella diskrétně prohlédnout.“

‚Ano,‘ pomyslel si Severus, ‚deset bodů Zmijozelu! ‘

xxx

Severus ne poprvé přemýšlel, jak se zapletl do tohoto zmatku. Přesvědčil Albuse, že s Quirrellem není něco v pořádku, Poppy ho během vánoční večeře nenápadně prohlédla a nyní ho měl Severus přivést do Velké síně, aby z něj vymítali zlého ducha.

Albus s ostatními tam na něj čekal. Přál si, aby mu mohl jednoduše říct, že Quirrella si přivlastnil Pán zla, ne nějaký náhodný démon. Odfrkl si přitom.

Aspoň že většina těch spratků odjela domů a zbytek Albus zamkl v ložnicích. 

„Aha, Quirrelle, tady jste, Albus něco objevil a chce slyšet, jaký na to máte názor,“ řekl Severus.

„Ach, c-co to je?“ koktal muž s turbanem.

„Albus na vás kvůli tomu čeká ve Velké síni,“ odpověděl Severus, „pojďte se mnou.“

„Ne, myslím, že nepůjdu,“ prohlásil Quirrell.

„Zradil jsi mě, Ssseverusi, musíš zaplatit,“ ozval se děsivý hlas, ze kterého Severuse zamrazilo v kostech.  Pak znamení na jeho levé ruce explodovalo v žhavou oslepující bolest. Zhroutil se na kolena a chytil se za paži.

„Pomoz mi získat kámen a nechám tě žít,“ syčel hlas.

„Nikdy,“ vydechl Severus.

„Pak zemřeš.“

„NE!“ vykřikl mladý hlas a Severus se zděsil, když viděl postavičku Harryho Pottera řítit se ke Quirrellovi. „Nech ho být!“

„Potter,“ oznámil Quirrell.

„Zabij ho,“ poručil hlas.

Quirrell se pokusil popadnout Pottera za hrdlo, ale s ječením couvl. „Moje ruce, to pálí!“

Bolest v Severusově paži se zmírnila, když Potter vztáhl ruce a položil je na Quirrellovu tvář. Muž začal křičet a měnit se v popel. Černý duch vystoupil z těla, zavířil vzduchem a s ječením prchal chodbou, zatímco Potter se zhroutil.

Pokusil se doplazit k chlapci, ale obklopila jej temnota a on už nic nevnímal.

xxx

Severus zachmuřeně seděl na židli u chlapcovy postele. Chtěl křičet a vzít mu milión bodů za to, že nebyl uprostřed noci v posteli, za útok a boj s Pánem zla, za to, že riskoval svůj život, že vyděsil Severuse téměř k smrti, ale ten spratek mu zachránil život. Za to mu chtěl strhnout body také.    

Chlapec se v posteli zavrtěl.

„Pane Pottere, jak se cítíte?“ zeptal se.

„Profesore? Co se stalo?“ Harry zatápal na nočním stolku po brýlích.

Severus mu je vložil do ruky.

„Quirrell byl posedlý Pánem zla, a vy jste z něj Pána zla vyhnal.“

„Zabil jsem profesora Quirrella“, řekl Harry tiše.

„Ne, pane Pottere, Harry, Pán zla zabil Quirrella v okamžiku, kdy se zmocnil jeho těla. Kdybyste nepřispěchal mě ochránit, byl bych mrtvý, a možná i další lidé. Udělal jste správnou věc.“

„Děkuji, pane profesore.“

„Madame Pomfreyová vám tu nechala Uspávací lektvar, měl byste se pokusit trochu se vyspat,“ řekl Severus.

Potter lektvar poslušně vypil a lehl si.

„Byl jsi k němu velmi laskavý, Severusi,“ ozval se z temnoty ředitelův hlas. "Jsem potěšený, že jsi nechal nepřátelství k Jamesovi za sebou.“

Severus si odfrkl. „Nenechal. Ten chlapec je mnohem víc syn Lily než jeho. Byla mou přítelkyní a dlužím jí to.“

„Aha, nicméně vidím, že toto Harryho vítězství nad  Voldemortem mi dává naději na jeho případné zničení,“ řekl ředitel a v očích mu silně blýskalo.

„Budete chlapce speciálně vyučovat, abyste ho trénoval na toto střetnutí?“ pátral Severus.

„Ach, v tuto chvíli nevidím důvod, je příliš mladý na to, aby byl zatěžován. Měl by si užívat svého dětství. Věřím, že je ještě dost času.“

„Pane řediteli, měl by být informován,“ protestoval Severus.

„Ne, Severusi, ještě ne. Ty, můj chlapče, by sis měl také odpočinout,“ řekl ředitel s definitivní platností.

„Ovšem,“ zamumlal Severus, vstal a opustil ošetřovnu.

xxx

Severus si byl jistý, že chlapec zaklepe na jeho dveře, jakmile ho pustí z ošetřovny. Nebyl zklamán. Dovolil Harrymu vstoupit do své laboratoře a uklidil rozdělanou práci. Harry vysvobodil zmiji z jejího nyní očarovaného vězení a vyvolal mrazení v Severusových zádech, když si povídal s hadem.

Pak chlapce pozval do svých komnat, aby si vyslechl, co chce.

„Tak co vás dnes ke mně přivádí, pane Pottere,“ zeptal se, jakmile usedli k čaji a sušenkám.

„Mám několik otázek, pane,“ spustil Harry.

Severus si povzdechl. „Ovšem, ptejte se. Odpovím, na co budu moci.“

„Způsobil vám bolest a řekl, že jste ho zklamal. Jak vám ublížil bez použití hůlky?“ pátral Harry.

Severus odložil šálek, vyhrnul si levý rukáv a pomalu odstranil obvaz zakrývající Znamení zla.

„Víte, co to je?“ zeptal se tiše.

Harry se předklonil a s pokrčeným nosem zkoumal znamení.

„Vypadá to bolestivě, pane,“ řekl.

Zmije vystrčila hlavu zpod límečku příliš velké košile, kterou měl chlapec na sobě, a také se přiblížila ke znamení.

„Říká se tomu Znamení zla a je to důkaz, že jsem kdysi sloužil Pánovi zla jako Smrtijed, pane Pottere,“ vysvětlil Severus.

Harry vykulil oči a naklonil se blíž. Překvapil tak Severuse, který si myslel, že místo toho uteče.

„Řekl, že jste ho zradil,“ připomněl.

„Ano, změnil jsem strany a stal se špiónem v ředitelových službách,“ souhlasil Severus klidně.

Harryho prsty se dotkly jeho zápěstí těsně pod znamením a Severus si uvědomil, že zmije syčí na vytetovaného hada. Ztuhl šokem a hrůzou, když Harry také začal syčet a vytetovaný had se vztyčil a zasyčel v odpověď.

„Pottere-“ začal Severus se strachem v hlase.

„Prosím, nehýbejte se, pane profesore,“ požádal Harry podivně klidným hlasem.

Pak znovu zasyčel, zmije kolem jeho krku zasyčela v kontrapunktu a inkoustový had na Severusově paži nebezpečně vyprskl. Pak vytetovaný had bez varování udeřil do prstů, spočívajících na jeho zápěstí, a Znamení zla vzplálo žhavě rudou agónií.

Severus zavřel oči a snažil se zůstat při vědomí, pak bolest zmizela, a když sklopil oči, spatřil, že Harry na něj hledí.

„Promiňte, pane, že jsem vás toho nedokázal zbavit. Říká to, že teď jsem váš pán já, ale slibuji, že nebudu zlý,“ řekl Harry, oči se mu obrátily v sloup a zhroutil se k zemi. Severus na něj chvíli zíral, pak se podíval na zelený blesk a hada na své paži, než chlapce zvedl a seslal na něj diagnostické kouzlo.

Harry byl magicky vyčerpaný, takže ho Severus uložil na pohovku a přikryl.

Nechá ho chvíli spát, a potom, až se probudí, mu možná dá trest na zbytek jeho života.