Preklady fanfiction Harryho Pottera

Varování: Pozor! Urážky na cti. Vloupání. Násilí. Vražda. Další kriminální činy.

"Co tu děláš, šmejdko?"

Hermiona neuznala jízlivě se pošklebující dívku u Malfoyových vchodových dveří za hodnou pohledu. Věděla, že v Bradavicích chodila do Zmijozelu, ale to bylo všechno, co si o ní pamatovala.

Zamířila rovnou po schodech nahoru, zaklepala jako civilizovaná osoba a na oplátku dostala tohle?

Jednoho dne, řekla si, s ní budou lidé zacházet s úctou, která jí náležela. S úctou, která pramenila z dosažení vysokého vzdělání, vysoké kompetence, velkého úspěchu a nemalé nebezpečnosti. Byla válečná hrdinka, sakra. Nemohli by lidi přestat s celou tou záležitostí mudlovské krve?

Zachovala si tvář.

"Ráda bych mluvila s Dracem Malfoyem, prosím."

Dívčin úšklebek se ještě prohloubil, jeho majitelka se vzdorovitě opřela o zárubeň a očima znovu sjela Hermionu od hlavy k patě. "Pochybuju, že on chce mluvit s tebou."

"To je mi fuk. Poslala mě sem jeho matka a mám s ním nějaké řízení."

K jejímu překvapení dívka vytřeštila oči a dveře - které ani předtím nebyly zrovna dokořán - se ještě víc přivřely.

"Pokud s ním chce jeho matka mluvit, může mu zavolat sama," vypískla dívka vysokým roztřeseným hláskem, "špinavá šmejdko."

Normálně by v tomto momentě Hermiona prostě odešla, ale s Harryho životním dluhem v sázce...

Hermiona rozrazila dveře, čímž dívku odhodila tvrdě na zeď. Ta zaječela, ihned ale vystartovala pryč a v běhu jako šílená řvala na celý dům a vykřikovala cosi o Narcise, Dracovi a zabijácích.

Hermiona si mrzutě povzdechla, vešla a trpělivě vyčkávala. Nejprve se k ní přiblížil zvuk běžících nohou a pak tři muži, kteří se zastavili, jakmile ji spatřili. Hermiona poznala Goylea. Fuj. Ten další byl očividně Nott, ale neměla ponětí, kdo je ten třetí.

"Co tady děláš, šmejdko?" vyštěkl Goyle a namířil na ni hůlku.

Zase. Ta. Otázka.

Trpělivost, Hermiono. Trpělivost.

"Kde je Draco Malfoy?" zeptala se klidně.

"Co mu chceš?" zeptal se nevrle podezřívavým tónem mladík, kterého nepoznávala.

Hermiona zamžourala, protože na něm bylo něco podivně povědomého. "Jeho matka mě poslala, abych si s ním promluvila. Ráda bych to měla za sebou."

"To ti nikdy nepovíme!" zaječel Nott. "Mdloby- Ááá!"

Hermiona mu mávnutím hůlky podrazila nohy a mrštila s ním na konferenční stolek.

To, co nastalo poté, bylo více než ubohé. Ti tři se stěží zmohli na to, aby proti ní použili těžší kouzla než ta ze čtvrťáku. Vykřikovali je z plných plic a jejich mávání hůlkou bylo přehnané a neohrabané.

Fyzicky jí ubližovalo už jen se na ně dívat.

Au.

Ne, za tohle mohl talíř od zmijozelačky ukryté v rohu, který na ni přiletěl.

Přesně toto bylo v kouzelnickém světě špatně.

Tihle pitomci absolvovali Bradavice před pěti lety, ale jejich čarování od té doby nijak nepokročilo. Spíš se ještě zhoršilo. Jako kdyby se poté, co opustili školu, už nic nenaučili, natož něco praktikovali. Nebyli hloupí - no, Goyle možná ano - a Nott měl solidní úroveň magické síly. Ale podívejte se na ně! Ta dívka se ani nepokusila použít hůlku! Nejspíš neovládala nic jiného než kosmetická kouzla.

Proč lidé takhle zakrněli? Copak nemohli věnovat alespoň pár minut denně zlepšování svého kouzlení? Přečíst si něco vzdělávacího?

Tohle všechno se změní, jakmile to Hermiona dostane na starost.

Už nebude možné, aby docházelo k takovému plýtvání. Všichni kouzelníci a čarodějky budou vycvičeni na svou maximální úroveň.

Ať se jim to líbí nebo ne.

"DRACO!" zaječel Goyle, když s ním mrskla o zeď.

Na chvíli se rozhostilo ticho, a pak se náhle vpravo od Hermiony objevily ve stěně dveře, takže znehybněla a přimhouřila oči. Vešel Draco Malfoy.

Zatěkal očima mezi ní a svými kamarády a nevěřícně se zeptal: "Grangerová? Co se tu děje?"

"Přišla jsem si s tebou promluvit," spustila s pohledem upřeným na jeho ruku s hůlkou. "Nechtěli mi to dovolit."

K jejímu údivu se zeširoka rozesmál. "Tys mě chtěla vidět tak moc, že jsi spáchala tohle všechno?" Rozpažil ruce, aby ji objal. "Jůůů. Pojď sem."

"Draco, poslala ji tvoje máma!" vykoktala zmijozelka.

Draco vytřeštil oči a ztuhl. Přejel pohledem své kamarády, pak pomalu doputoval očima k ní a viditelně polkl.

"T-tedy, Grangerová, n-nejsi n-navrch ještě n-nájemný vrah, že ne?"

"Cože? Ne! Zbláznil ses?"

Uvolnil se a s úlevou vydechl: "To je dobře, protože MDLOBY NA TEBE!"

Hermiona uhnula kouzlu z cesty a zvedla konferenční stolek, aby blokovala další útok, ale Draco už upaloval zpátky ke dveřím, kterými přišel.

"Ty pitomče!" vykřikla, vrhla se vpřed a zachytila dveře dřív, než je za sebou stihl s bouchnutím zavřít. Propasírovala jimi hůlku a chňapla po něm, takže vyjekl a pustil je. "Co s tebou je?" ječela na něj, zatímco dupal po schodech dolů a mizel ve tmě.

Hermiona se otočila ke zmijozelským a rychle je několika mávnutími hůlkou odzbrojila a svázala.

"Radši tu zůstaňte," zavrčela. "Jasné?"

Vyděšeně přikývli.

Konečně. Trocha respektu.

Hermiona se vydala po schodech za Malfoyem.

"Malfoyi!" hulákala. "Nevím, co máš za problém, ale já jsem si jen přišla promluvit! Tvoje matka si myslí, že máš možná nějaký druh reakce na něco v tomto domě. Začínám si myslet, že jsi spíš jen zasraný cvok. Malfoyi?"

Došla na konec chabě osvětleného schodiště a rozhlédla se po jeskynním prostoru. Všechno bylo tiché a temné. Nevzpomínala si, že by během prohlídky tuhle místnost viděla.

"Mdlob--!"

Bleskově se otočila: "Expeliarmus!"

Vzápětí sledovala, jak kouzlo ozářilo prostor a neochvějně zamířilo k Malfoyovi. Viděla jeho překvapený výraz, hůlku, která mu vylétla z ruky, a jeho zakymácení. V hrůze vytřeštila oči, protože si uvědomila, že za ním nic není. Žádná podlaha.

Napřáhla hůlku. "Acc-ÁÁÁ!"

Něco malého a zuřivého jí podrazilo nohy.

"Vy zabila lorda Malfoye!" pištěla Ginger hystericky. "Ošklivá Hubatá dáma!"¹⁾

A v pravidelných vlnách se po Hermioně přelévala ledová, odporná voda, jak na ni Ginger ždímala hadr na podlahu.

"Ty trdlo!" chrchlala prskající Hermiona a škrábala se na nohy. "Mohla jsem ho zachytit!" Dopotácela se k okraji kamenné plochy, třásla se a kapala z ní voda. Rychle se očistila a osušila švihnutím hůlky a zvolala: "Lumos Maxima!"

Pod ní ale nebylo nic než temnota.

Ginger se se vzlykáním a lkaním přemístila a Hermioně došlo, že je v pořádném průšvihu.

"Proboha živého! Zabila jsem Draca Malfoye!"

Mozek jí už jel na plné obrátky. Comámdělat? Comámdělat?

Cosi hluboko uvnitř ní, ona prvotní, instinktivní část její duše, cítilo hluboký klid, jako kdyby se naplnil nějaký dlouho očekávaný osud.

Ale to nebylo správné. Vždycky by vsadila všechny svoje peníze, že to bude Ron, kdo polapí a zabije Malfoye.

Ach Merline, takže půjdu do vězení!

Vytáhla svůj mobil a stiskla zkrácenou předvolbu.

***

"Kouzelnické televizní sračky," prohlásil Dan svým hlubokým hlasem, zatímco bezcílně přepínal kanály na Hermionině velkoplošné obrazovce.

"Počkat! Tady! Nechte to! Ne! Tohle! Ááá," ječel Ron a soustavně nadskakoval u každého famfrpálového zápasu, který Dan přepnul.

"Hermiona má zpoždění," povzdechla si paní Grangerová.

Dan se zamračil: "Ten kuřecí salát bude k ničemu." Pak se obrátil na Harryho, který se prakticky roztekl do polštářů na sedadlech vůkol. "Hej, jsi v pořádku, Machu?"²⁾

To bláznivé děcko na chvíli zmizelo a nakonec ho našli nacpané v malém přeplněném přístěnku.

Harry mírně zrudl: "Ano, je mi líp. A jsem Harry."

"Mně připadáš jako Mach," zavrčel Dan.

"Helejte, mně to vůbec nedošlo," ozval se Ron s pusou plnou popcornu. "Vy tedy víte o kouzelnickém světě, hm?"

Dan ho umlčel dlouhým pohledem. "Krátce jsem se s magií setkal."

V tom mu zazvonil telefon.

"To je Hermiona." Hodil ovladač Ronovi, který vítězoslavně vypískl. "Haló?"

"Strýčku Dane! Strýčku Dane!" ozvalo se. Zbytek byl jen nesrozumitelné blekotání.

Dan okamžitě vstal, odešel do kuchyně a zavřel dveře. "Hermiono Jean, ihned se uklidni! Co je?"

"Zabila jsem Draca Malfoye!"

Dan ztuhl jen na vteřinu. "Dobře," pronesl stručně a klidně. "Viděl tě někdo?"

"Ano. Ta moje domácí skřítka. Ona to řekne!"

"V jakém stavu je tělo?"

"J-já nevím. Spadl do jámy. Ani nevidím na dno. Nahoře nad schody jsou lidé! Nemůžu jim dovolit, aby ho našli! Musím to tělo ukrýt!"

"Oukej. Neboj se, zlato. Strýček Dan ví, co dělat. Vydrž jen pár minut a budu tam. A teď - kde jsi?"

Rychle si zapsal adresu, zaškaredil se nad tím, jak daleko to místo vlastně je, a v duchu začal sestavovat seznam věcí, které budou potřebovat: rukavice, plastové pytle na odpadky, lopaty, motorovou pilu.

Kuchyňské dveře se rozletěly a v nich se objevil po dechu lapající zrzek.

"Je na tom telefonu ještě Hermiona?" vyhrkl.

"Co je ti do toho?" zeptal se Dan a přimhouřil oči.

"Já jen, že mi volal můj šéf, Kingsley, že Draco Malfoy unesl dívku, Lenku Láskorádovou, a že Hermiona ho šla oddělat!"

Když to bude nutné, mohli by to zaonačit tak, aby to vypadalo jako sebeobrana. Dobře.

Dan pomalu nakráčel k Ronovi. "Chystáš se zatknout mou holčičku?"

"Sakra, to ne!" vyštěkl Ron, kterého to ani trochu nezastrašilo. "Vy mi nerozumíte! Na tohle čekám od té doby, co mi bylo jedenáct!" Malinko si poskočil. "Věděl jsem, že když si počkám, jednoho dne - jednoho dne bych mohl se svými dvěma nejlepšími kamarády ukrývat tělo Draca Malfoye."

"Opravdu, pane," ozval se ze dveří Mach. "Čeká na to věčnost. Nemůžu říct, že mě to překvapuje. Možná mě překvapuje, že to trvalo tak dlouho."

Dan krátce zaváhal a pak pevně přikývl. Dostat se na místo by mohlo být snazší za použití té jejich vúdú magie než Gordonovým vozem. Znovu zvedl telefon k uchu. "Slyšela jsi to, zlato? Tvůj strýček Dan a tví přátelé tam budou v několika minutách."

"Pravděpodobně dojde k nějakému boji," řekl ten kluk Mach. "Nejspíš byste to měl nechat na nás."

"Už jste někdy schovávali tělo, mládeži?" zeptal se obou útočně a trochu ho překvapilo, když sebou necukli.

Jen se podívali jeden na druhého s otázkou v očích. Nakonec zrzek nadhodil: "Ehm?"

"Víš, Rone, myslím, že to možná fakt je něco, co jsme ještě nedělali. Zvláštní."

Ron luskl prsty. "Ne, ne. Crabbe a Goyle, pamatuješ? Ve druháku."

"Jo, ale ti nebyli mrtví."

"Pak s vámi strejda Dan půjde, mládeži," vyštěkl muž.

Poznámky k překladu:

1) Tak tady jsem si českým překladem nabrala do bot - v originále je totiž "Bad Bad Lady". Marná sláva, s tím už nic nenadělám, ale asi chápete, jak nerada vás o tuhle slovní lahůdku ochuzuji.

2) V originálu je použito jméno Waldo (česky Valda). Jedná se o narážku na tuto knihu https://www.databazeknih.cz/knihy/kde-je-valda-132243. Když si k tomu vyhledáte obrázky, pochopíte proč. Sice vyšla i česky, ale já jsem se rozhodla dát sem Macha (pochopitelně toho od Šebestové a se sluchátkem). Pro české a slovenské čtenáře je to přece jen logičtější, ne? :-D

Ehm, nedá mi to. Pokud by Šebestová byla Hermiona - a podoba tu taky je - tak Ron by byl... pes Jonatán? :-D