denice
Drahá denice, z celého sovího srdíčka Ti přeji k narozeninám jen to dobré a ještě lepší!
Několik úvah o třicítce
Autor: Hypnobarb
Překlad: Jacomo Betaread: Ivet
Originál najdete ZDE
Žádost o překlad zaslána
Shrnutí: Harry u příležitosti Hermioniných třicátých narozenin přemýšlí o životě. HG/SS a spousta slaďárny.
* * *
Hermiona překročila třicítku jako první.
Samozřejmě. Byla z nás tří nejstarší, o téměř deset měsíců starší než já.
Většinu důležitých věcí udělala jako první.
První zakouzlila Wingardium Leviosa.
Zjistila, že to byl bazilišek.
Přišla na to, že Remus je vlkodlak.
Uvědomila si, že ministerstvo byla pravděpodobně past.
Měla všechno připravené, takže jsme mohli jít hledat viteály.
A hlavně byla tím, kdo přišel na to, co to znamená, když po bitvě o Bradavice nebyla nalezena hlava Nagini a Snapeovo tělo.
Byla to ošemetná záležitost a není nutné znát detaily. Ministerstvo to kvůli problému s časovým paradoxem nikdy nezveřejnilo.
Během té hodiny po skončení boje Hermiona nařídila Brumbálovu portrétu, aby jí řekl, kde jsou ukryté obraceče času. Nejdřív jí to nechtěl prozradit. Myslím, že měl za to, že bude spořádanější, když Snape zemře a všechno zůstane tak. Pohrozila mu, že vyřízne jeho portrét z rámu a strčí ho do něčeho, čemu říkala skartovačka.
Další fakta jsou, že Hermiona měla můj neviditelný plášť, heslo ke Snapeově soukromé laboratoři plus tři sta let starou knihu lektvarů z oddělení s omezeným přístupem a vrátila se v čase do hodiny předtím, než propukla bitva.
Nikdo nevěděl, že na bojišti jsou dvě Hermiony. Ta číslo jedna bojovala se Smrtijedy, zatímco číslo dva pátrala pod neviditelným pláštěm po hlavě Nagini poté, co ji Neville uťal. Do lektvaru, který právě připravila, přidala pár kapek jedu. Znovu použila obraceč času a vrátila se do okamžiku, kdy Nagini kousla Snapea a my získali jeho vzpomínky.
Jakmile jsme ho nechali, aby o samotě zemřel, vplížila se Hermiona číslo tři dovnitř a podala mu protijed. Podnikla nejdelší asistované přemístění ve svém životě a Snape se ocitl na Grimmauldově náměstí, kde dokončila práci na jeho záchraně.
Snape z toho nebyl příliš nadšený. Zřejmě si myslel, že konečně splatil dluh vůči mé matce a coby Ubohý Mizera byl připraven na Šťastně až na věky v posmrtném životě. Místo toho teď dlužil za svůj život Hermioně Grangerové.
Tato konkrétní komplikace pominula, když ji čas dostihl. Jedna věc je mít v té samé době souběžně dvě Hermiony. Když jsou tři, je překročen Kelloggův limit paradoxu, a když se časová linie narovná, nastane při opětovném spojení boží dopuštění. O tomhle pravidle jsme se dozvěděli, až když bylo po všem.
Dát Hermionu zase dohromady zahrnovalo ze Snapeovy strany trochu toho směšného mávání hůlkou. Že z toho vyšla bez poškození mozku, nebylo nic menšího než zázrak, zejména když vezmeme v úvahu, že použil její hůlku. Nicméně stále trochu kulhala.
Hermiona jako první obdržela Merlinův řád. Grangerová je v abecedním seznamu před Potterem, Snapem nebo Weasleym.
Jako první získala místo učednice. Nabídka od Svatého Munga dorazila přesně patnáct minut před tím, než jsme Ron a já dostali nabídku z oddělení pro uplatňování kouzelnických zákonů.
Nemůžu říct, že Hermiona přišla o panenství jako první, protože jsem si jistý, že to bylo s Ronem. Ginny a já jsme dostali příležitost až o pár měsíců později. Ronovi fakt setřelo úsměv z tváře, když si uvědomil, že jsem to dělal s jeho malou sestřičkou.
Věřil jsem, že my čtyři budeme spolu navždycky. Já a Ginny, Hermiona a Ron. Hermiona byla první, kdo si uvědomil, že to nebude fungovat. Povídali jsme si v noci v jejím bytě celé hodiny, jak jsme byli zvyklí ze stanu. Potřebovala vědět, že ji nebudu nenávidět za to, že nemiluje Rona takovým způsobem, aby se za něj vdala.
Hermiona byla tím, kdo nasměroval Rona k mnohem vážnější a dospělejší Levanduli Brownové. Věděla, že jim to vyjde. Byla první, komu řekli o svém zasnoubení.
Nejdřív skončilo moje učednictví. Bystrozorský výcvik trvá tři roky, léčitelské studium šest. Ron prodělal čtyři měsíce tréninku, když si uvědomil, že už dál nechce bojovat se zlem. Vystoupil z programu a připojil se k Georgeovi v Kejklích.
Hermiona byla první, kdo to akceptoval. Pro Rona to byl dobrý tah - je teď mnohem šťastnější. A bylo to dobré i pro George. Ztrátu Freda nemohlo nic nahradit a nikdo nemohl zaujmout jeho místo, ale mít tam Rona pomohlo Georgeovi znovu najít svou kreativitu. Výzkumný tým neplech George a Rona vytvořil tu nejlepší nabídku přeměňovacích sladkostí na trhu. Položil Taškáře na lopatky tak, že teď pracuje pro ně.
Byla to Hermiona, kdo první pomyslel na Snapea, když se změnil zákon a potřebovali před prodejem všechny sladkosti bezpečně otestovat. Snape vyráběl lektvary ve svém domku v Manchesteru a už téměř vymizel z hledáčku veřejnosti. Je to muž, který má rád svoje soukromí.
Koho by napadlo, že Snape měl v zásobě celou plejádu nápadů na žertíky, které nikdy nedostal příležitost ve Zmijozelu použít? Především kvůli tomu, že byl ředitelem koleje a tak podobně.
Partnerství Weasleyovců a Snapea vyneslo Kejkle o úroveň výš. Ron má lepší hlavu na podnikání než kdokoliv z nás, to se mu musí přiznat. S Georgem jako okouzlujícím mluvčím, Snapem tvořícím v pozadí naprosto úžasné magické výrobky a Ronem odvádějícím mravenčí práci při získávání mezinárodních obchodů je jejich podnikání na vzestupu.
To já jsem upozornil Hermionu na možnost, že Snape je pravděpodobně romantik. Miloval mou matku natolik, že zasvětil své konání nápravy všeho špatného, co kdy udělal, její památce. Žil tím slibem dvacet let, bez ohledu na to, co ho to stálo.
Ve skutečnosti jsem neměl v úmyslu dosáhnout toho, aby něco podnikla, šlo jen o postřeh. Opravdu jsem si myslel, že Snape má potenciál věnovat všechnu tu nashromážděnou romantiku té správné ženě.
Další věcí, kterou jsme zjistili, bylo, že Hermiona se zřejmě rozhodla, že ta správná žena je ona.
Od té doby jsou ti dva spolu. Ohledně jeho romantických sklonů jsem měl pravdu. Nic nebere jako samozřejmost. I když už jsou párem asi dva roky, pořád se jí dvoří, jako kdyby byli stále ještě v začátcích.
Těší mě to. Ona si zaslouží někoho, kdo naši vševědku umí ocenit. V hloubi duše vím, že si nikdy nemyslela, že by nějaký muž dokázal pochopit tu nejistou ženu, která se pod všemi těmi vlasy a aurou sebedůvěry skrývá. Snape to dokázal, protože je stejný. Všechen ten sarkasmus a úšklebky jsou jeho první linií sebeobrany.
Minulou sobotu večer jsme se všichni sešli na oslavě Hermioniných třicátých narozenin.
Nebyl to večírek s překvapením. Nikdo z nás nemá tyhle překvapivé večírky rád. Nejjistější způsob, jak se nechat proklít partou válečných veteránů, je vyskočit v zatemněné místnosti a křičet "PŘEKVAPENÍ!"
Místo toho jsme se sešli v našem domě. Ginny a Molly servírovaly hory jídla a George obsluhoval bar. Andromeda Tonksová a domácí skřítci dohlíželi na všechny děti, které spaly u Rona a Levandule.
Přesunuli jsme večírek do zahrady. Pití teklo proudem a následovala spousta povídání a smíchu. Minerva je pořád schopná přepít kohokoli tak, že dotyčný spadne pod stůl. Kingsley Pastorek perlil svým košilatým humorem, použitelným jen v přítomnosti dobrých přátel, kteří ho nebudou citovat v médiích.
Po rozkrojení narozeninového dortu odešli Hermiona a Snape na procházku po růžové zahradě, o niž se se vší skřítkovskou oddaností stará Winky.
Hermiona se vrátila ozdobená novým prstenem. Snape měl na tváři zcela nový úsměv, tedy minimálně ten náznak úsměvu, jaký je možné na jeho tváři vidět.
Tohle bylo poprvé, kdy Hermiona nedosáhla nějaké mety jako první. Ale podle toho, jak šťastně vypadala, si myslím, že jí to nevadí. Třicítka by pro ni měla být fajn období. Už je načase.