Calwen
Pigwidgeon
originál: https://www.fanfiction.net/s/7933794/1/Pigwidgeon
autor: randomgenius
překlad: arabeska
Autorem příběhu je Emullz, která nereagovala na žádost o překlad. Duševní vlastnictví patří JKR a pánům Medkům. Překlad nevznikl za účelem finančního zisku.
Ron Weasley
humor
500 slov
přístupné 13+
PP: Taky dodatečně, Calwen. Není nad ztřeštěnosti. Tady aspoň vidíte, jak vřelý vztah chová Ron ke své sově. Všechno nejlepší! :)
Sova zírala na Rona.
Ron zíral na sovu.
…kdyby to tedy aspoň sova byla.
S jeho štěstím to byla určitě taková ta posedlá – nojaksetomuříká… ta mudlovská věc. No! Rolfíček? Galfový míček. Jo. Pravděpodobně to byl nějaký démonický galfový míček.
No, aspoň to Křivonožka ještě nesežral.
A vůbec, proč by mu mělo záležet na názoru té kočky? Jedinou náplní jeho dne bylo poskakování!
Navíc, i když se pokoušel sežrat Pra-Pettigrewa, neznamenalo to, že by Ron dal na jeho názor. Pořád to bylo stejné, válčení nikdy neskončilo. V boji s tou netvoří kočkou si vysloužil už mnoho jizev.
A to ani nezmínil, že žere pavouky. Pavouky! Proč to musí dělat?
Pavouci. Hnusní netvorové. Celí divní a děsiví a křiví a blé.
Vsadil by se, že ta galfová věc taky žere pavouky. Nebo ještě lépe, že žere krysy.
Percy mu doteď neodpustil, že ztratil jeho drahého starého „mazlíčka“. Co mu měl říct, že se z něj vyklubal zrádce a smtijedský zbabělec, který falešně obvinil Siriuse Blacka a nafingoval vlastní smrt?
Ano, protože to by mu pan Zaučující se Ministr vážně uvěřil.
Ten blbeček si to mašíroval po domě, prohlašoval o sobě, že dosáhl kariérního vrcholu – zřejmě se stal další podržtaškou nějakého velikána – a co bylo nejhorší; snažil se Ronovi… radit. Éch!
Imbec-
VŘÍÍÍSK!
PROKLETÝ PTÁK!
Ron se zapotácel a zacpal si uši. Samým zamyšlením dočista zapomněl na démonického ptáka a na to, proč sem nahoru přišel. Proč že to bylo?
Démonický pták hrozivě poskočil a pootevřel zobák. Možná měla Ginny pravdu, když ho pojmenovala po praseti.
A proč vlastně dovolil svojí sestře, aby mu pojmenovala sovu? Teď mu zůstal jakýsi létající zakrslík jménem Pašík. PAŠÍK!
HÚÚÚ!
Zlověstný pohled vrhal dýky. Nějak se mu dařilo působit děsivě, ač byl trpasličího vzrůstu.
Měl by začít, ale k čemu že se to chystal…
Jo. Napsat dopis Harrymu. První, který pošle po své ultranové sově.
(Weasleyové ženského pohlaví se okamžitě do oné „sovy“ zamilovaly, když přišel s krycím příběhem, proč tak najednou vyměnil krysu za novou sovu. Ron ji totiž přivedl zpět k životu po příšerné bouřce a ona se ho teď držela a všude jej pronásledovala. Ňuňu.)
Počkat – JISTĚ! Posílá démonického pašíka do pašince plného démonů. To je geniální! A navíc nebude muset celý jeden den odrážet útoky té netvoří ďábelskosti!
Chudák Harry… neví, co se na něj řítí.
*
Do Harryho hlavy vrazilo něco malého a měkkého.
VŘÍÍÍSK!
„Co to sakra-“