Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

11 věcí

Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B

11 věcí
Vložené: tigy - 28.06. 2013 Téma: 11 věcí
Florence nám napísal:

11 THINGS

AUTOR: WickedlyAwesomeMe 

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/4776175/1/11_Things

PŘEKLAD: Florence

BETA: Kaitlin

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

11 VĚCÍ

Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit

ČÁST B

 

8. Chci jít bruslit

„To si ze mě děláš srandu,“ prohlásila Hermiona bez dechu, zatímco koukala na zábavní park Šťastná zem. Pusu měla otevřenou dokořán a oči široce rozevřené. „Šťastná zem…“ Očima zabloudila k samolibě se usmívajícímu se blonďákovi a věnovala mu široký úsměv. „Ale… ale je přece zavřený.“

„Seš si jistá?“ zeptal se a dal se do chůze směrem k zábavnímu parku. Hermiona měla pravdu. Soudě podle nedostatku rozsvícených světel a lidí, zábavní park byl zavřený už nejmíň hodinu. Což nebylo zas tak překvapivé, vzhledem k tomu, že půlnoc už skoro odbila.

Brunetka se vlekla za ním, zatímco jí dávaly zabrat všechny ty pocity honící se jí hlavou. Všechno bylo stejné. Všimla si, že některé atrakce nově přibyly, ale zbytek byl takový, jaký si ho pamatovala. Viděla horskou dráhu, ze které byla její matka tak vyděšená. Viděla dům hrůzy, kvůli kterému se jako malá rozbrečela. Viděla ruské kolo, které její rodiče měli nejraději (na rozdíl od Hermiony, ta nikdy neměla ráda výšky). A pak tu byl taky kolotoč. Ten měla na celém zábavním parku nejraději. Užívala si jízdu na plastových konících, zatímco ji rodiče sledovali z davu a mávali jí.

Hermiona si povzdechla a zavřela oči. Na kratičký okamžik si představila, že její rodiče jsou stále s ní, drží ji za ruce a slibují jí, že to bude nejlepší den, jaký kdy zažila.

„Draco, kam to jdeme?“ zeptala se ho zvědavě po tom, co otevřela oči. Žádná z atrakcí se už nepohybovala.

„Jen buď trpělivá, Bobře,“ řekl a chytil ji za zápěstí, zatímco ji vedl Merlin ví kam.

Zamračila se. Nebyla zrovna fanoušek tajemství a překvapení. Ale pak uviděla povědomý stánek s párky. Její rodina tady obvykle jedla hotdogy, protože tam měli ty nejlepší hotdogy, jaké kdy jedla. A ona moc dobře věděla, kam ten stánek vede. Když konečně uviděla kluziště, které její matka tak moc milovala, slzy ji začaly pálit v očích.

Kluziště bylo jiné než ostatní atrakce v Šťastné zemi jiné. Světla svítila a osvětlovala kluziště.

Brunetku zaplavily vzpomínky, jak se podívala na Draca, který ji opatrně pozoroval s malým úsměvem na tváři.

„Musel jsem uplatit hlídače, aby to tady pro nás dva nechal otevřené,“ řekl jí. „Nechtěl jsem jít bruslit s další hromadou lidí na kluzišti, Hermiono.“ Pak vytáhl hůlku a vykouzlil pár bílých bruslí. „Tady, vezmi si je.“

Hermiona vděčně převzala brusle od blonďáka a sundala si své obyčejné boty. Byla ráda, že na sobě měla kalhoty ke kolenům.

A pak vjela na kluziště.

Hermiona se nikdy předtím necítila tak volná, jako když dokončila malou otočku. Byla ráda, že i po šesti letech dokázala bruslit. Na Draca se podívala s obrovským úsměvem. „Pojď, Fretko! Je to zábava!“

„Neumím bruslit, Bobře,“ řekl po pravdě a trochu zrudnul. Snad poprvé přiznal, že není v něčem dokonalý.

Brunetka se zasmála. „No ták, pojď,“ vyzvala ho a znovu se zatočila. Vlasy za ní vlály, třepotaly se ve větru. „Naučím tě to.“

S povzdechem Draco vykouzlil další pár bruslí ve své oblíbení barvě (černé). Neměl jinou možnost. Přezul se a pokusil se klouzat se po ledu, ale podklouzlo mu to a on se sotva udržel ve vzpřímené poloze. Nakonec jeho nohy ale už dál nemohly udržet krok s jeho balancujícím tělem a on s hlasitým žuchnutím přistál na ledě.

Hermiona se s červenými tvářemi zasmála, zatímco hladce dojela k blonďákovi. Sevřela obě jeho ruce a vytáhla ho nahoru. „Můj Bože, Draco, ty jsi tak těžký,“ řekl mu. Draco se na ni zamračil, zatímco se snažil udržet rovnováhu. Než stihl spadnout, obmotala mu Hermiona ruku kolem pasu. „Draco Malfoy není dobrý v bruslení. Tohle je rozhodně nejlepší den v mém životě,“ škádlila ho brunetka.

Draco se ještě o něco víc zamračil. Snažil se udržet se sám a položil Hermioně ruku na rameno. „Bruslení zrovna nemusím, Grangerová. Je to tak nudný!“ zakňučel. „Radši bych popadl koště a hrál famfrpál.“

„Vůbec nerozumím, proč mají kluci tak rádi famfrpál,“ prohlásila brunetka a sundala z něho svou paži. Popadla ho za obě ruce a pomalu začala jet dozadu. Vedla ho, a tak se Draco dal znovu do pohybu a naštěstí nespadl. „Tím chci říct, nebojíš se, že bys spadl? Famfrpál je ten nejblbější, nejnebezpečnější sport, jaký jsem kdy viděla.“

„Hodně lidí by s tebou nesouhlasilo, Hermiono,“ odvětil blonďák. „Proč si nezkusíš letět na koštěti, co? Slibuji, že se někde v tobě to vzrušení z nočního letu vydoluje. Vsadím se, že dokonce se ti v krvi objeví i adrenalin.“

„Mě vzrušuje bruslení,“ zamumlala se zamračením. „Jsem raději nohama na zemi, Draco, děkuji pěkně.“

Jen se nad její odpovědí zasmál.

Pokračovali v bruslení. Draco občas spadl a sebou dolů vzal i smějící se Hermionu.

„Řekni mi víc o paní Grangerové, Hermiono,“ prohlásil blonďák poté, co se už poněkolikáté srazil se zemí.

Hermiona se na něj překvapeně podívala. Ale potom se na něj trochu usmála a povzdechla si. „Byla to ta nekrásnější žena, jakou jsem kdy viděla,“ řekla mu.

„No, hádám, že naše matky jsou ty nejkrásnější ženy v našich životech, Grangerová,“ odpověděl jí blonďák a přiměl ji tak k jemnému smíchu.

„Přesně tak. Moje mamka byla trochu šílená. Měla ráda všechno čisté a upravené. Když viděla smítko prachu v našem domě, udělala povyk a musela drhnout a drhnout, dokud náš dům nebyl čistý. Asi jsem to podědila, co?“

Draco se ušklíbl.

„Byla to milá žena,“ pokračovala Hermiona a trochu se zatočila, zatímco Draco se zastavil v klouzání. „Dávala jídlo dětem, které prosily o peníze. Jednou mi dala lekci o tom, že mám žebrákům dávat jídlo místo peněz. Řekla mi, že by je mohli použít špatně. Každopádně taky dělala ty nejlepší špagety, jaké jsem kdy jedla.“ Vrátila se zpět do reality a uvědomila si, že Draco už seděl na kraji kluziště s koleny přitaženými k hrudi a pozoroval ji… uchváceně. „Milovala oblečení… to jsem po ní rozhodně nezdědila. Každý kus hadru na ní vypadal úžasně. A taky…“

Blonďák úplně vypnul. Neslyšel to, co Hermiona říkala, jen ji pozoroval. Točila se a točila, vlasy jí vlály do tváře. Nepřítomně si je odhrnula z obličeje, ale znovu se vracely na místo v jejím obličeji.

Trochu se usmál, když Hermiona trochu zadrhla. Ale jeho úsměv rychle pohasl, když viděl, že jí po tvářích stékají slzy. „Hermiono,“ zavolal na ni znepokojeně.

Brunetka se zastavila v pohybu a otočila se na něj. „Jo?“ zeptala se. Slza jí znovu sjela z koutku oka. Překvapeně si prsty sáhla na tvář. Jako kdyby si nevšimla, že brečí.

„Pojď sem,“ řekl a snažil se postavit. Bohužel ale znovu spadl na zem.

Hermiona okamžitě zamířila k mračícímu se blonďákovi. „Jsi v pořádku, Draco?“ zeptal se ho s rozšířenýma očima.

„Jsi ty v pořádku?“ zeptal se jemně, očima jezdil po jejích oteklých očích. „Proč pláčeš?“ Zvedl pravou ruku a setřel jí slzy z tváří.

„Nevím,“ zamumlala po pravdě.

„Jsi unavená?“ zeptal se jí. „Chceš jít domů?“

Povzdechla si. „Já nevím,“ zašeptala. „Jsem… jsem unavená, Draco. Ale nechci odsud odejít. Je to… je to jediná věc, která mi připomíná rodiče.“

Draco se k ní přiblížil a políbil ji na čelo. „Pojď, vezmu tě domů.“ Blonďák zamával hůlkou a jejich brusle byly okamžitě nahrazeny původními botami. S dalším mávnutím zmizela světla. Pak chytil brunetku za ruku a oba je přemístil do jejího bytu.


Hermiona snad už po sté změnila pozici na své posteli. Venku probíhala obrovské bouřka a díky ní se cítila nesvá. Nikdy neměla ráda bouřky. Děsily ji. V těch děsivých hromech a blescích něco bylo.

Trhla sebou, když hrom zaburácel oblohou. Přitáhla k sobě blíž svoji plyšovou fretku a snažila se přivolat spánek, bohužel se jí to však nedařilo.

Déšť hlasitě dorážel na její okno. Tiše zasténala, když její pokoj osvětlil blesk, který proťal oblohu.

„A je to,“ prohlásila roztřeseně a vstala z postele. Na sobě měla bílý top a šortky. Vlasy se jí kroutily kolem obličeje, zatímco si to mířila dolů se svým plyšákem v náručí.

Poté, co se nadechla, aby se uklidnila, se Hermiona přemístila do Dracova starého pokoje na Manoru, protože tušila, že on bude na noc pravděpodobně tam.

Při pohledu na jeho tělo ležící na posteli se Hermioně okamžitě ulevilo. Draco věděl, že má z bouřek strach, i když ona to popřela pokaždé, když se přemístila do jeho domu s brekem, protože jí bouřky děsily. Někdy, když Draco věděl, že bouřka nastane, dobrovolně se nabídl, že u ní přespí s nějakou hloupou výmluvou, kterou ona prostě přijala. Věděl, že Hermiona se za svůj strach tak trochu styděla.

Znovu se ozval hrom a Hermiona zapištěla. Pohnula se k spícímu Dracovi, aby ho probudila. „Draco, no tak. Prosím, probuď se,“ naléhala.

Blonďák se pohnul a otevřel oči. „Grangerová, co tady ksakru děláš uprostřed noci?“ zeptal se jí hlasem zastřeným spánkem.

„Můžu tady prosím přespat?“ Hermiona si povšimla, že Draco spí jen ve svých oblíbených boxerkách (s motivem fretek!). Ale to jí nevadilo. Byla zvyklá vídat kluky bez triček.

„Běž domů,“ zabručel a převalil se. Přitáhl k sobě blíž svého plyšového bobra a zakryl si jím tvář. Slyšel Hermionino vypísknutí, když jeho pokoj osvítilo světlo. Vědoucně si povzdechl a stáhl si bobra z hlavy. „Běž zpátky domů, Hermiono.“

„Já… já nemůžu,“ prohlásila roztřeseně. „Je… ehrm… pod mojí postelí je hrozivá příšera! A já jsem vyděšená!“

I když byl sotva vzhůru, zasmál se. „Proboha, Grangerová, je ti dvacet pět a pořád věříš na příšeru pod postelí?“ Sledoval, jak se zajíkla díky dalšímu zahřmění. Pak se posunul nalevo, čímž Hermioně udělal prostor. „Pojď sem.“

Hermiona se vděčně usmála a svalila se vedle něj. „Díky, Malfoyi,“ zamumlala. Posunula se k němu a obtočila mu ruku kolem těla. S úsměvem na rtech si opřela hlavu o jeho holá záda.

„Spi dobře, Grangerová,“ řekl bez dechu.

„Ať tě blechy štípou celou noc,“ odpověděla. A brzo, soudě podle její hlubokého dýchání, usnula.

Draco čekal ještě pár minut, než se přetočil tak, aby byl brunetce tváří v tvář. V takových chvílích se Dracovy oči chovaly nestřeženě. Položil ruku na její tvář a jemně ji palcem pohladil po kůži. Hermiona si povzdechla, ale neprobudila se, takže blonďák sebral víc odvahy. Obtočil kolem ní ruku a přitáhl si ji k sobě tak, jak to bylo jen možné. Její hlava skončila v mezeře mezi jeho ramenem a hlavou, což mu umožnilo cítit její jemný, horký vzdech na svém krku.

Prohrábl jí rukou vlasy. „Dobrou noc, lásko,“ zamumlal a opřel si čelo o její hlavo. Brzo i on tvrdě spal.


„Draco, zlato, snídaně je hotová!“ zvolala Narcissa, zatímco otvírala dveře od ložnice svého syna. „Dobrý Bože, Draco! Zase jsi zaspal. Tvůj otec - !“ Náhle se zastavila, když jí oči přistály na dvou tělech na Dracově posteli. „Oh,“ prohlásila a rukou si zakryla pusu. „OH!“

Oči se jí rozšířily, když uviděla Hermionu v Dracově posteli. Ten kolem ní obtočil ruce, jako by byla nějaký plyšák.

Hermiona se ihned probudila a oči jí hned zabloudily k Malfoyové. „Oh, Narcisso!“ prohlásila vesele a posadila se. „Dobré ráno!“ Zatřásla blonďákem, který se taky nakonec, i když dost neochotně, probral.

„Bré ráno, mami,“ široce zívl.

„Proč…? Draco, proč…?“ ptala s očima stále nevěřícně rozevřenýma.

Dracovy oči se rozšířily taky. Tváře mu zčervenaly. Hermiona se na něj podezřívavě podívala zmatená jeho reakcí. „Není to tak, jak si myslíš, matko!“ vykřikl dokonale v rozpacích.

„A co si m – OH!“ vykřikla Hermiona taky se zarudlými tvářemi. „Není to tak, jak si myslíte, Narcisso. Vidíte! Jsem úplně oblečená!“

Paní Malfoyová se zasmála a zatřásla hlavou. Přistoupila k Hermioně a věnovala jí pusu na čelo. „Ale Hermiono, samozřejmě, že to vím!“ zvolala a očima zavítala ke svému synovi. „Jen jsem snažila poškádlit“ – zadívala se na Draca – „tebe.“ Blonďák se zamračil a obrátil oči v sloup.

Hermiona se taky zasmála. „No, musím běžet,“ prohlásila. Podívala se na blonďáka a usmála se. „Promiň, že jsem tě v noci obtěžovala, Draco. Jen jsem se bála té příšery pod postelí.“ Ze všech sil se snažila neusmívat, ale nepodařilo se jí to.

Draco se široce ušklíbl. „Nestrachuj se, Grangerová. Včera v noci jsem se bavil… AU!“

Brunetka ho silně plácla přes ruku, tvář červenou naštváním. „Zmlkni,“ zavrčela. Draco se jí ale nebál.

„Nedala by sis tu snídaní, drahá?“ zeptala se Narcissa, zatímco ty dva pobaveně sledovala.

„Děkuji za nabídku, Narcisso, ale raději ne,“ řekla Hermiona a postavila se. Protáhla se a široce zívla.

„Jdu domů.“

„O, drahá, i ráno vypadáš tak nádherně,“ pochválila ji Narcissa a střelila po Dracovi vševědoucí úsměv.

Hermiona jí věnovala děkovný úsměv. Jen co se přemístila, Malfoyová se zadívala na svého syna a potřásla hlavou. „Jsi beznadějný, zlato. Naprosto beznadějný.“

„Cože?“ podíval se na svou matku.

Narcissa jen znovu zatřásla hlavou a políbila ho na čelo. „Trochu se zcivilizuj, Draco. Snídaně je hotová.“

„Jo, jasně,“ zabručel.


 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Draco splnil Hermione ďaľšie prianie. Tie spomienky na mamu boli smutné. Ale napravila to noc s búrkou. Bolo by pekné vidieť Draca s boxerkami s fretkami. A ráno to Narcisa za zdila. Krásny preklad, teším sa na piatok.
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Já bych ho v těch boxerkách s fretkama taky chtěla vidět! Bylo by to úžasné! Děkuji ti <3

Hermiona je vážně slepá, jestli nevidí, že ji má Draco rád. Jsem zvědavá, co bude bod číslo 7, díky za překlad!
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Ne, to teď ještě neříkej. Hermiona bude totálně slepá až v příští kapitole . Děkuji ti <3

To je tak sladké, sladké, sladké. :3 Sem zvědavá, co by říkal můj nejlepší kámoš, kdybych mu v noci vlezla do postele. ..Možná by to stálo za pokus. Ale to jsem odbočila. Tahle kapitola byla krásná, jak Hermionino vzpomínání na bruslích, tak její vloupačka k Dracovi do postele. Těším se na pokračování, snad se nám odhalí další bod jejího seznamu.   Děkuju za úžasný překlad, Flo. <3
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Jop, totálně sladké! Co by říkal tvůj nejlepší přítel? Mno, mě by spíš zajímalo, co by na to říkali jeho rodiče. Vzali by to tak klidně jako Narcissa? Děkuji ti, Mel <3

První část kapitoly byla opravdu nadherná. To, jak Hermiona spomínala na svou mámu a to jak se Draco snažil bruslit. Opravdu nádhera. Příhoda s bouřkou byla prostě kouzelná. Tady je Draco absolutně nejlepší přítel, jaký vůbec může na světě existovat. Moc se těším na pokračování. Díky za překlad.
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Jo, použila si správné slovo "snažil bruslit". Ten bruslí ještě hůř než já a to je co říct! Děkuji ti <3

Asi jsem dnes po ránu nějak na měkko, Draca je mi tu strašně líto...je naprosto kouzelný, jak se stará a opravdu naprosto beznadějný. Děkuju za překlad.
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Já ti rozumím, mě je Draca taky líto. A ještě nám ho líto bude! To mi věř Děkuji ti <3

On je prostě opravdu naprosto beznadějný :-D Fretka :-) Díky za další kousek :-)
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Beznadějný, co? Děkuji ti, Lupi!

Ponyska opět slintá blahem. Moc ráda bych si to s Hermionou vyměnila... Ale jen tak dál, závislácky už netrpělivě vyhlížím další kapitolku . Jo a moc, moc, skutečně velmi moc děkuji za další kapitolku .
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 05.07. 2013
Slintá? Slintá? Bezva, holka Ty by sis to s Hermi vyměnila? Chtěla bys umírat na rokovinu plic . No, já asi teda nééé . Děkuji ti <3
Takhle jsem to nemyslela :D. Tady jde spíš o blonďáka :D.
Re: Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B Od: FlorenceMabel - 07.07. 2013
Jó, tak toho bych taky changla

Prehľad článkov k tejto téme:

WickedlyAwesomeMe: ( eryenie )07.08. 2015Epilog
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )17.06. 2015Kapitola jedenáctá: Dobré a špatné zprávy
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )06.06. 2015Kapitola desátá: Hroby
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.10. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )29.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )22.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )06.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.08. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )11.03. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )25.01. 2014Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )15.09. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )30.08. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )26.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )12.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.07. 2013Kapitola pátá: KŘIČ!
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )28.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )21.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )14.06. 2013Kapitola třetí: Historie Bradavic, druhé vydání
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.06. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )31.05. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )24.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )10.05. 2013Prolog - druhá část
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )04.05. 2013Prolog
. Úvod k poviedkam: ( Florence )26.04. 2013Úvod k poviedke