Preklady fanfiction Harryho Pottera

Předpovídám nepokoje... 2. část

K bráně školy dorazili dva muži, kteří si prozatím nevšimli vřavy, panující v hradu.

„Ach, pane ministře,“ řekl Lucius Malfoy hedvábným hlasem. „Jak vidím, přišel jste osobně prozkoumat situaci v Bradavicích?“

„Ano, Luciusi,“ přisvědčil Cornelius Popletal. „Ministerstvo bylo až dosud připraveno nechat Brumbála, aby tu záležitost řešil interně, ale když byl napaden Chlapec, který přežil, no, to musíme něco udělat!“

„Rozumím, pane ministře,“ odpověděl Lucius. „Já sám jsem tu jménem školní rady. Jakmile jsme se dozvěděli o potížích pana Pottera, uspořádali jsme mimořádné zasedání a jednomyslně jsme rozhodli, že Brumbál už není způsobilý vést tuto školu.“

Ministr vypadal šokovaně. „Ale Luciusi, jistě tím nemyslíš…? Chci říct, Bradavice bez Brumbála?“

„Netěší mě to, pane ministře,“ odpověděl Lucius. „Ani to nebylo snadné rozhodnutí. Brumbál dal bohužel zcela jasně najevo, že situaci na hradě nezvládá. Prostě musí odejít.“

Zatímco spolu rozprávěli, kráčeli směrem k hradu. Veškerý rozhovor mezi oběma muži skončil, když se jedno z vysokých oken zasazených do zdi Velké síně rozpadlo ve spršku skla.

Oba muži šokovaně stáli na místě a sledovali, jak střepy dopadají na zem.

Pak k jejich uším dolehly zvuky z Velké síně - křik, jekot, ohnivá kouzla a zřetelně slyšitelné skandování mnoha hlasů.

„ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN!“

„Myslím, že budeme potřebovat posily, pane ministře,“ poznamenal Lucius. Oněmělý ministr jen přikývl na souhlas.

xxx

Brumbálova hůlka byla ohňostrojem aktivity, sesílal jedno kouzlo za druhým. To, že na Olivera Wooda seslal kletbu spoutání těla, aby mu zabránil proklít Marcuse Flinta, byla možná chyba, jak usoudil poté, co se studenti Nebelvíru, Mrzimoru i Havraspáru očividně kolektivně rozhodli, že se tím postavil na stranu zmijozelské koleje. Proto byl on i zbytek personálu terčem hněvu studentů stejně jako zmijozelové.

A tak se Brumbál mezi obranou sebe i druhých, léčením ostatních a vyřazováním studentů z boje rychle vyčerpával.

„To už je opravdu tak dávno, co jsem naposledy musel použít tolik magie?“ pomyslel si, když blokoval prokletí, které Lee Jordan namířil na Grahama Montaguea.

Bohužel vyřadit studenty z boje nadobro se ukázalo být těžší, než by mělo být. Bradavice možná neměly ty nejlepší výsledky v kvalitě výuky obrany proti černé magii a možná nenabízely nic, pokud jde o znalost léčebných kouzel, ale to neznamenalo, že by studenti zůstali úplně nedotčení.

Koneckonců měli rodiče a starší sourozence, kteří jim předávali znalosti, a nejeden ze studentů četl knihy kleteb, které nebyly v bradavických učebních osnovách.

Snape byl zasažen první vlnou kouzel a skončil na podlaze s prodlouženým jazykem omotaným kolem vlastního krku, který ho škrtil jako krajta svírající svou kořist, zatímco mu ze zadní části těla vyrašil dlouhý ocas, na jehož konci vyrostla ruka a teď ho bila po zmíněné zadní části těla.

Ani jedno z těchto kouzel se v Bradavicích neučilo!

I Lockhart byl na dně a mimo. Skupinka mrzimorských třeťáků sebou vyděšeně trhla, když mávl hůlkou jejich směrem. Když však jeho kouzlo (inkantace zněla „hokus pokus!“) nepřineslo vůbec žádný výsledek, zaječeli „Podvodníku!“ a vrhli se na něj.

„ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN!“

Skandování bylo čím dál hlasitější, což způsobilo, že po sobě zaměstnanci vysílali nervózní pohledy.

Mezi studenty se vytvářely skupinky. Nebelvíři, mrzimorové a havraspáři sice stáli na stejné straně, ale aby byli efektivnější, rozdělovali se do menších frakcí.

Nejblíže k Brumbálovi se nacházela skupina dvanácti studentů. Osm z nich byli útočníci - Hermiona Grangerová, Fred Weasley, Neville Longbottom, Susan Bonesová, Ernie MacMillan, Terry Boot, Katie Bellová a Eddie Carmichael. Zbylí čtyři, Mandy Brocklehurstová, Cho Changová, Hannah Abbottová a Anthony Goldstein, měli za úkol léčit zranění a odvracet kouzla, jak jen to šlo.

Po celé Velké síni a přilehlé vstupní hale se podobným způsobem formovaly různé další skupiny, které dělaly se zmijozely krátký proces.

„ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN…!“

Brumbál si rychle uvědomil, že pokud má být na hradě obnoven pořádek, bude muset přivolat posily.

Pozvedl hůlku a zvolal: „Piertotum Locomotor!“

Po celém hradě ožily všemožné sochy i brnění a připravené k boji sestoupily ze svých podstavců.

Brumbál na sebe seslal kouzlo zesílení hlasu a zvolal: „Bradavicím hrozí, že upadnou do anarchie. Sochy, pomozte obnovit pořádek!“

Ke kakofonii hluku, která už zněla kolem, se přidalo hlasité ‚Buch, buch, buch…‘ mnoha těžkých nohou, pochodujících po celém hradě.

„JOOOOOOOO!“ ječel poltergeist Protiva, nadšený chaosem, a vznášel se ve vzduchu, přičemž házel kalamáře plné inkoustu z naditého vaku na zádech na každého, kdo byl v dosahu.

Brumbál zvedl hůlku, aby se ochránil před jednou z těch létajících inkoustových bomb, když vtom se po jeho levici ozval hlas.

„Expelliarmus!“

Hůlka vystřelila Brumbálovi z ruky a zmizela v rozbitém okně. Brumbál šokovaně zíral na Hermionu Grangerovou, novou paní Bezové hůlky, která se otočila k souboji s Terrencem Higgsem.

Brumbál proklel svou smůlu. Byl okraden o Bezovou hůlku a nemohl s tím nic dělat. Jeho druhá, původní hůlka byla bezpečně zamčená v zásuvce jeho psacího stolu, tak dobře chráněná, že se k ní nemohl dostat ani domácí skřítek, aby mu ji přinesl!

Higgsovi se podařilo odzbrojit Hermionu a stát se novým majitelem Bezové hůlky. Hermionina vlastní hůlka nedoletěla daleko, odrazila se od ramene Hannah a dopadla na zem. Hermiona ji zvedla, když Fred srazil Higgse na zadek a stal se dalším pánem Bezové hůlky.

„ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN! ZMIJOZEL VEN!“

V tu chvíli dorazilo ministerstvo: ministr kouzel Cornelius Popletal, vedoucí Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů Amelia Bonesová, vrchní bystrozor Rufus Pazourek, starší bystrozoři Kingsley Pastorek, Gawain Robards, John Dawlish, Alastor Moody a dalších dvacet bystrozorů a třicet úředníků odboru. Doprovázel je člen školní rady Lucius Malfoy.

Boje pomalu ustávaly, jak se všechny oči obracely k nově příchozím.

Obě strany (nebo spíš tři strany? možná čtyři?), na sebe hleděly a žádná z nich nebyla připravena udělat první krok.

Vtom shora přiletěl pták a přistál na zemi. Ten pták byl kachna, nebo jí alespoň měl být. Kachny nemívají jazyk rozeklaný jako had. Ani rohy. Rozhodně nemají mít oranžové tělo s modrou hlavou a zcela jistě neštěkají.

Kachna, která zběsile mávala křídly, dupala nohama s plovacími blánami a štěkala jako hlídací pes na zloděje, tedy tato ne tak zcela kachna přitahovala všechny pohledy, když se předváděla, a její počínání bylo zřejmě zaměřeno výhradně na Luciuse Malfoye.

Nakonec profesorka McGonagallová, která byla z učitelského sboru scéně nejblíže, pronesla „Finite Incantatem!“ a ne tak zcela kachna se proměnila v Draca Malfoye, třebaže měl monokl, zlomený nos, oteklý ret a chyběly mu všechny zuby kromě tří (jeden nahoře, dva dole, všechny vpředu, pro ty z vás, které to zajímá!).

Což bylo neštěstím pro Draca. Když byl ve své ne tak zcela kachní podobě, tato zranění ho nebolela, protože ty, kteří způsobili proměnu, nenapadlo ponechat stejná zranění na ne tak zcela kachně.

Jakmile se vrátil do své lidské podoby, zranění se vrátila a bolestí z nich upadl do mdlob.

„Kdo to mému synovi udělal?“ ptal se Lucius.

Nejméně patnáct studentů bez ostychu zvedlo ruce, protože si nebyli jistí, zda měl na mysli Dracova zranění, přeměnu, nebo obojí.

Lucius docela zapomněl, kde je, ovládl ho vztek, a sáhl po hůlce. K ničemu dalšímu se nedostal, protože do něj udeřilo nejméně třicet různých kouzel, která ho srazila mezi bystrozory, stojící za ním.

Několik z nich palbu opětovalo, a přestože na ně madam Bonesová křičela, aby přestali, a Brumbál studentům nařídil udělat totéž, ti ho už neposlouchali. V této bitvě o Bradavice studenti nikdy nezískali vítězství, ale prohráli se ctí.

xxx

Říci, že Denní věštec měl po této události žně, by bylo slabé slovo. Na svých stránkách útočil na všechny a nikdo s tím nemohl nic dělat.

Brumbál byl ukřižován za to, že se nedokázal se situací vypořádat, zaměstnanci byli očerňováni za to, že dovolili, aby se věci tak vyhrotily, studenti na obou stranách byli uráženi za to, že udělali ostudu svým kolejím a rodinám, ministerstvo bylo kritizováno jednak za to, že proti studentům zasáhlo příliš tvrdě, a zároveň za to, že se do toho nevložilo a nevyřešilo záležitost s dědicem dříve.

Nakonec byli všichni zaměstnanci, kromě madam Pomfreyové, která byla potřeba v nemocničním křídle, vyhozeni z Bradavic a více než polovina bystrozorů a úředníků Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, kteří se na tom zmatku podíleli, byla suspendována až do konce vyšetřování. Nemocniční křídlo přetékalo zraněnými (většinou studenty), a museli být povoláni odborníci ze svatého Munga.

Rodiče se pokoušeli vtrhnout do hradu a odvést své děti domů, ale ministerstvo rozhodlo, že dokud se nenajde dědic, žádný student nesmí školu opustit.

Studenti, kteří nebyli v nemocničním křídle, byli uzavřeni ve svých společenských místnostech a na kolejích, kde jim domácí skřítci podávali jídlo. Místnosti a chodby hradu nyní pravidelně obcházeli bystrozoři, úředníci Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů a dokonce i několik zásahových kouzelníků. Členové Odboru záhad zatím pročesávali hrad a hledali vchod do legendární Tajemné komnaty, zatímco madam Bonesová, Pazourek a Robards vedli výslechy jednotlivých studentů.

Na nic nepřišli, ale o tři dny později se na zdi pod nápisem z předchozího Halloweenu objevil záhadný vzkaz psaný krví.

Stálo tam: „Její kostra bude navždy ležet v Komnatě.“

Rychlým přepočítáním hlav se zjistilo, že pohřešovanou studentkou je Ginny Weasleyová, což ministerstvo zanechalo zmatené. Byla čisté krve, tak proč by na ni někdo útočil.

Toho odpoledne se úsilí o nalezení Komnaty zdesetinásobilo, ale bez úspěchu.

xxx

Hermiona Grangerová už toho měla dost! Uzavřít školu byla jedna věc, ale uvěznit je ve společenských místnostech bylo něco jiného. Už dlouho se nesměla přiblížit ke knihovně, a co hůř, všechny pokusy jít za Harrym jí byly znemožněny.

Nakonec se vloupala do Harryho kufru, strčila si do kapsy jeho neviditelný plášť a počkala, až všichni ostatní v nebelvírské věži půjdou spát.

xxx

Tom Raddle vyzkoušel hůlku Ginny Weasleyové a s radostí zjistil, že dokáže sesílat kouzla. Proces vysávání veškeré její životní síly ještě neskončil, ale musel dokončit ještě jeden úkol. Věděl, že se to na hradě hemží bystrozory a pracovníky Odboru záhad, a to se mu nelíbilo. Potřeboval se co nejrychleji dostat pryč. To, že ještě nebyl plně ve formě, by mu z dlouhodobého hlediska jen prospělo. Kdyby ho někdo spatřil, nemohl by mu udělat téměř nic kromě zničení deníku, který měl pevně v úmyslu nechat v Komnatě spolu s tělem té holky.

Vyšel z Komnaty i z koupelny Ufňukané Uršuly. I když se už nemohl dočkat, až opustí hrad, měl před sebou ještě poslední úkol.

Vrhl na sebe kouzlo nepovšimnutí a pak si to namířil do nemocničního křídla. Dnes v noci Harry Potter zemře!