Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 73: Souhrn informací o personálu: Severus Snape – zima, 1997

autor: bluestocking

překlad: arabeska

český betaread: LadyF

Text před grafickou úpravou:

Kapitola 73: Souhrn informací o personálu: Severus Snape – zima, 1997 

Škola čar a kouzel v Bradavicích

Souhrn informací o personálu

Školní rok: Zima, 1997
Jméno: Severus Snape
Předmět: Obrana proti černé magii
Doplňkové povinnosti: Ředitel Zmijozelu, vařitel lektvarů pro ošetřovnu, sklízitel ingrediencí do lektvarů, léčitel kleteb
Poloha komnat: Podzemí, za portrétem Borise Bezskrupulného
Poloha kabinetu/učebny: Učebna 427, čtvrté patro, východní křídlo; kabinet nezměněný – podzemí čtyři
Nejlepší čas pro úklid: Pozdě v noci, když dělá hlídku, nebo plíží ven.
Poznámky pro úklid v učebně: Vrátit lavice zpět na místa, když posunuté kvůli tréninku soubojování. Narovnat hnusácké obrazy na zdech a oprašovat kostr draka pravidelně. Nechávat závěsy zakryté.
Poznámky pro úklid v kabinetu: Držet nádobky oprášené a naleštěné (ještě pořád je má) a doplňovat červený inkoust každý den. V zimě nutno hořet oheň.
Poznámky pro úklid v komnatách: Opatrně kolem hromad knih na zemi. Oprašovat police, ale nehýbat s knihami.
Prádelní preference: Vlnivé kouzlo na učitelský hábit. ODDĚLOVAT bílé od černého. Oblečení začíná plandat, protože profesor Snape ne dobře jíst – použít přizpůsobovací kouzlo, když nutno. Pozn.: Extra hábit z jiné černé látky, velmi těžké, často potřeba speciální zacházení, zvlášť při odstraňování krve. Skřítkové předstírají, že ho nevšimli a nevědějí, na co byje. Nikdy nezmiňovat před profesorem Snapem. 

OBEZŘETNĚ zacházet s: Všechny knihy musí zůstat tam, kde byjí! Taky NIKDY nedotýkat lesklé masky ve skříni, ani nezmiňovat. Skřítkové předstírat, že ji nevidí.
Oblíbené jídlo: Vepřová pečeně, yorkshirský puding, litý perník,  červené elfí víno
(Pozn.: Letos pije moc ohňové whisky, zvlášť když mluví s ředitelníkem. Nedolévat lahev víc než jednou týdně.)
(Pozn. 2: Jen se hnípuje v jídle, takže skřítkové přinášet tácy do kabinetu nebo komnat, aby povzbudili k jídlu.)
Neoblíbené jídlo: Brukev, fazole na toustu, dýňová šťáva
Čajové preference: Lapsang Souchong, bez mléka a cukru
(Když se vrátí z plížení pryč, přidat do konvice osm kapek uklidňující směsi. On nevšimne a pak více uvolněný. Pozn.: Letos zvýšení dávky.)
Obvyklé tresty: Křik, házení věcí, říkání skřítkům, aby vypadli
Počet udělených trestů: 2321

Obvyklé důvody udělení trestu: Zmiňování Harry Potter nebo Draco Malfoy, zmiňování ředitele, zavření knih bez založení stránky, praní bílého a černého prádla dohromady, hlasité uklízení nebo dýchání, když Profesor Snape předtím dlouho v noci venku. (Pozn.: Byje moc uremcaný a smutný. Zacházet obezřetně!)

Kolikrát hrozba oděvů: 1054 (Ale pořád je nedá, kromě Dobbyho, ten je chce. Viz sdělení.)
Kdy se stranit: Brzy ráno, po vyučování, před vypíjením čaje, po učení ve třídě, kde byje Harry Potter. ZVLÁŠŤ se stranit, když mne ruku a dělá mrzutý obličej, nebo po mluvení s ředitelem nebo Draco Malfoyem. 

Dodatečné poznámky: Když se vrací pozdě v noci z plížení pryč, skřítkové pozorně sledovat a zavolat Matrona, když hábit od krve. Když hábit čistý, přinést konvici čaje, příprava výše, a přinést lektvary, jaké nutno. Dobrounocníčková kouzla už nefungovat, ale Voxy vymýšluje jiné. Profesor Snape taky léčí ředitelníkovu nemoc, takže skřítkové ho volat, když ředitelník nutno pomoc. 

Aktualizováno: 22. února, 1997

*

Intermezzo – duben, 1999

„Grangerová,“ pozdravil Draco neutrálním tónem s ozvěnou zvědavosti, když si Hermiona sedla proti němu v knihovně.

Věnovala mu roztržitý úsměv. „Malfoyi.“ Vyndala z tašky pergamen, brky, inkoust a knihy, rozmístila je po stole podle svých představ a pustila se do práce.

Draco se rozhlédl po obrovské místnosti plné bichlí. Jako každé jasné a slunečné sobotní ráno byla tichá a liduprázdná. Stočil pohled zpátky ke Grangerové s podezřením, že ho čeká rozhovor, kterého se děsil už od srpna. Brko poklepávalo po tváři, mezi lehce popraskanými rty vyčuhovala špička jazyka a ona upřeně zírala do pergamenů.

Třeba si jenom chce být jistá, že ji nikdo nebude rušit při psaní eseje.

Pomyslně nad tím mávl rukou a vrátil se ke čtení Umění lektvarů pro pokročilé. Pro hradní obyvatele byl stále persona non grata. Spolužáci z koleje se ho stranili, aby se náhodou nenakazili smrtijedštinou, a ti ostatní s ním jednali s podezřením, zlostí, strachem nebo čirou nenávistí. Nic jiného si ostatně ani nezasloužil. Jediný, kdo mu nyní dělával společnost u stolu v knihovně nebo Velké síni, byl Goyle.

Popularita Grangerové naproti tomu zaznamenala značný nárůst, obzvláště po pamětném víkendu na konci února, kdy jeden mrzimorský třeťák přistihl Lasičku, kterak se muchluje s Levandulí Brownovou. Jakmile vešlo ve známost, že je Grangerová volná, nemohla ani mrknout, aniž by se nabídl kdejaký Havraspár či Mrzimor, že jí složí k nohám svou vzácnou sbírku kartiček z čokoládových žabek. Vzbudila zájem dokonce i v Blaisi Zabinim.

A přitom, jak měla napilno, ji nemohl nelitovat, že musí hledat útočiště u stolu školního vyvrhele. Jen díky vytříbenému zmijozelskému instinktu tušil, že tohle nebyl pravý důvod, proč jej zahrnula do svého barvami svítícího plánovače. Kdyby toužila uniknout pozornosti, stačilo by zastírací kouzlo. Nebylo by to poprvé, co ji viděl ho použít.

Vrátil se myšlenkami k četbě, přidal pár poznámek do učebního plánu ke zkouškám OVCE a zavřel knihu. Vzpažil ruce, protáhl si ramena a záda a natáhl se pro učebnici věštění z čísel. Zkameněl, když si Grangerová slabě odkašlala.

„Malfoyi,“ zamumlala, oči stále upřené ke svitku před sebou. „Nebyl jsi náhodou letos v ředitelčině pracovně?“

To nebyla otázka – či spíš nařčení – kterou očekával, ale přesto se mu napjaly svaly. Myslel si, že je podezírán z nekalého činu, dokud si neuvědomil, že řekla „náhodou“.

„Ne.“ Málem zapomněl šeptat. „Proč se ptáš?“

Hermiona si povzdechla. „Protože když jsem tam byla, nikde jsem neviděla portrét ředitele Snapea.“ Dychtivě vzhlédla, aby zaznamenala jeho reakci.

Lhostejně pokrčil rameny, pohyb protkán pesimismem. „ A proč by tam měl být? Nebyl to opravdový ředitel.“

Rozhořčeně odfrkla. To ho mírně překvapilo. Nebylo přece žádným překvapením, že Potter profesora lektvarů z duše nenáviděl.

„Hrad a skřítci na to mají jiný názor,“ zasyčela v odpověď.

„Jak to můžeš vědět?“ zeptal se Draco zmateně. Nebelvírská princezna obhajuje práva Sklepního Slizouna? Nejspíš se ocitl v jakési říši snů. „Vždyť jsi tu minulý rok ani nebyla.“

Ústa stáhla ve škrobený výraz, který měla ve zvyku nasadit pokaždé, než se chystala vyhrknout správnou odpověď. Celé dětství prahl po tom setřít jí ten úšklebek ze tváře, navzdory tomu, že mu vychování zakazovalo metat kletby po dívkách. Změna nastala po vánočním plesu, kdy místo toho začal potlačovat touhu jí onen výraz ze tváře slíbat. Odpor mu kázal popřít přitažlivost k jakékoli čarodějce rozené u mudlů. Nyní už odpor necítil. Pouze fascinované ohromení.

„Za prvé, hrad ho vpustil do ředitelské věže. Vzpomínáš, jak se v pátém ročníku uzamkla před Umbridgeovou?“ Přikývl a se zastřeným výrazem sledoval její ústa. „No, a...“ Odmlčela se a přemýšlela, co mu může svěřit a jestli o tom dokáže mlčet. Došla k závěru, že mu může věřit. „Ronald našel po bitvě v kuchyni krabici s dokumenty. Je plná interních sdělení a objednávek a formulářů, které vyplňují skřítkové a zaměstnanci. Skřítci měli pro Snapea hodně velkou slabost.“

„Skřítci umí psát?“ Ráno, které začalo jako každé jiné, bylo s každou minutou bizarnější.

Zamračila se. „Ano. Asi používají diktabrky. Všichni mají stejné písmo.“

„Nebo by mohli používat zapisovací kouzlo,“ navrhl popleteně.

Nepřítomně přikývla, poté opět zbystřila a mávnutím ruky zahnala myšlenku. „O tom teď není řeč.“

„A o čem tedy?“ Cítil se trochu zahanbeně, když musel přiznat, že ztratil nit.

Hermiona si pobouřeně odfrkla. „O tom, že Snape byl opravdový ředitel. A podle mého výzkumu každý ředitel dostane po smrti svůj portrét, ať už o něj stojí nebo ne.“ Chrlila ze sebe slova a sotva se zarazila, aby nabrala dech. „Pokud nenašel způsob, jak to obejít – tak to znamená, že může být naživu. Napadlo mě, že jste ho možná ty nebo tvůj otec našli v Chroptící chýši a nějak ho vyléčili. A schovali ve svém sídle nebo ve Francii nebo v nějaké vile v Itálii. Mohli jste ho dokonce poslat třeba do Ameriky nebo Austrálie.“

Bizarní bylo slabé slovo.

Měl zvláštní podezření, že má ústa dokořán jako vrata.

„Ale včera v noci jsem četla tohle,“ šeptala naléhavě a poslala k němu svitek pergamenu. „Jsi dobrý ve věštění z čísel, machr přes vzorce, že jo? Je to zašifrované. Nedokážu to sama přeložit. Tak jsem si říkala, jestli to nezkusíme spolu.“ Hypnotizovaně zíral na změť papírů před sebou. „A taky jsem prošla několik hromádek záznamů, jestli nenajdu klíč. Je tam spousta zašifrovaných zpráv, všechny datovány po prvním květnu minulého roku.“

„Může se to týkat něčeho jiného,“ muselo podotknout Dracovo skeptické já.

Třpyt v jejích očích byl téměř bezbožný. „Dva z těch záznamů jsem četla už dřív. Nezašifrované.“

Její pohled byl odzbrojující. „Co v nich stálo?“

„Bylo tam interní sdělení od McGonagllové, kde připomínala skřítkům, aby ignorovali příkazy, které jsou v rozporu s jejím přáním.“ Opět škrobený výraz. „A pak žádost o dodávku zásob pro ošetřovnu –třemdava, protijed a slzy fénixe.“

Draco prudce nasál vzduch a pevně sevřel židli, aby nevyskočil a nepřitáhl si ji k polibku.

Neměl v úmyslu nechat se znovu zfackovat.

autor: pokeystar

beta: bluestocking

překlad: LadyF

český betaread: arabeska

*

URL:

kapitola 73