archiv.hpkizi.sk
Had mistra lektvarů 18
Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 05.02. 2014
Téma: Had mistra lektvarů

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Had Mistra lektvarů

Prekladateľ : Patoložka

Názov originálu: The Potion Master's Snake

Autor originálu : Winds of Water

Link na originál : The Potion Master's Snake

Počet slov originálu: : 94 671

Rating : M 16+ -

Éra / Obdobie: Bradavice po kánone Žáner: Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: slash Počet slov originálu: _ 50K-100K Párovanie: Snarry
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Winds of Water, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Tentokrát si trochu pohrajeme...

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Kapitola 18

„Takže, všechno pěkně popořádku. Jdeme ven,“ pronesl Dudley poté, co dopili nápoje a poklábosili o Harryho jízdě vlakem.

Harry na svého bratrance pozvedl obočí. „Ven? Kam ven?“

„Prostě ven.“ Dudley máchl dramaticky rukou. „Však víš… Jak že nám vy kouzlící lidé říkáte?“

„Mudlové,“ doplnil Harry.

„Jo, no, takže tě jdeme znovu pomudlit,“ prohlásil Dudley, popadl prázdnou lahev od piva a namířil si to do kuchyně. „Přišel jsi o hodně, zatímco jsi byl pryč. Takže se začneme trochu bavit!“

„Nemyslím si, že pomudlit je vůbec nějaké slovo, Dudlánku,“ zasmál se Harry, ale postavil se také a následoval bratrance do kuchyně, aby tam odložil svou prázdnou sklenici od máslového ležáku.

„Klidně si o tom dumej, ale mezitím si trochu užijeme.“ Dudley se na něj zakřenil a sebral z pultu klíče od auta.

Harry lehce pobaveně zavrtěl hlavou. „A co máš na mysli, ó dobře informovaný mudlo?“

Dudley se zašklebil. „Novou verzi honby na Harryho. A teď už pojď.“

Harry se jím nechat vést ze dveří a pak zpátky do auta, než odpověděl. „Doufám, že víš, že jsem si vzal hůlku,“ dobíral si ho, věda, že mu Dudley nehodlá nijak ublížit.

„Dalece se liším od jakéhokoliv temného čaroděje, kterého jsi kdy potkal, takže si tím klackem mávej na někoho jiného,“ odvětil Dudley naprosto neznepokojeně.

Celou jízdu, která kvůli hustému provozu na londýnských ulicích trvala téměř hodinu, byl Harry vystaven nekonečnému proudu vánočních písní linoucích se z místní stanice rádia, kterou Dudley upřednostňoval. Ale namísto toho, aby chtěl svého bratrance zardousit, byl rozpolcen mezi okázalým rudnutím a hlasitým smíchem, když začal Dudley zaměňovat nevinné texty písní slovy, která nebyla nic menšího než sprostá. Když Dudley konečně zajel doprava na místo určení, měl celkem jistotu, že byla bratrancova verze Tiché noci čirým rouháním.

„Jestli nás zasáhne blesk, pak ti odčaruju hlas,“ informoval jej Harry dosti stroze.

Dudley se jen zasmál a pak autem zajel na prázdné místo na parkovišti. „Pokud to ale přežiješ.“

„Vypadá to, že mám, co se vyhýbání smrti týče, nevýslovné štěstí,“ připomněl mu Harry, než vystoupil z auta, aby se rozhlédl po místě, kam je Dudley odvezl. „To je les?“ prohlásil s kamennou tváří a pak po bratranci střelil zdrcujícím pohledem.

Oslovený muž se jen zakřenil a ukázal za Harryho. „Tam.“

Harry se otočil, jeho oči se mírně rozšířily, než se rozesmál. „Tak jo. Uvidíme, jestli se ti povede uspět v honbě na Harryho. Vítěz koupí večeři?“

„Večeři a film,“ vyjednával Dudley, než obešel auto a postavil se vedle druhého chlapce.

„Bude to na tobě,“ ušklíbl se Harry a počkal, až se provoz trochu uvolní, aby mohli s Dudleym přejít přes silnici ke Campaign Paintball.

Když tam tak stál ve frontě s Dudleym, aby si koupili lístky na hru a dostali zapůjčené vybavení, se zájmem se rozhlížel kolem. Ještě nikdy předtím nebyl na paintballu a upřímně se na to těšil.

Dudley na něj pohlédl. „Nenávidím pocit, že bych využil tvoje…“

„Ale přesto to uděláš, že?“ ušklíbl se Harry, vnímaje otázku na obzoru.

„Bylo by možné, abys na nich provedl nějaký druh Jediského triku s myslí a my se nemuseli připojit k žádné z ostatních skupin?“ zeptal se Dudley a lehce se zamračil.

Harry mu věnoval nechápavý pohled. „Jediského triku s myslí?“

„Jo, však znáš Star Wars, ne?“ Dudley nakonec protočil panenky. „Tvé vzdělání je mizerné. Zítra si uděláme Star Wars maratón. Ale bylo by to možné?“

„Přinutit je udělat, co chci? Ano. Ale neudělám to,“ sdělil mu Harry. „Je to nezákonné. Ale vím o jednom způsobu, jak bychom mohli zůstat jako samostatná jednotka.“

Dudley vypadal zaujatě. „Nemohu se dočkat, až to uvidím.“

Harry se na něj ušklíbl. „Až budeme uvnitř, prostě se drž u mě.“

Zaplatili za vstup a pak si pod bedlivým dohledem zaměstnance, který se jim očividně snažil najít skupinku, ke které by se měli připojit, došli vyzvednout vybavení. Harry ho prostě jen stále sledoval. Nakonec si vytáhl ochrannou vestu, popadl už připravenou Dye DM9 a otočil se na Dudleyho, který ukořistil stejnou zbraň.

„Nuže?“ Dudley pozvedl obočí.

Harry se ušklíbl a otočil se, takže to vypadalo, jako by mluvil s Dudleym. Což ve skutečnosti i dělal a ve stejnou chvíli Dudley blokoval výhled na jeho hůlku. „Budeš mít divný pocit.“

„Je dobře, že si tihle lidé nedokážou uvědomit, že kouzlíš. Nedostal by ses do ještě větších potíží, že to používáš na mě?“

„Dost možná,“ souhlasil Harry. „Tak buď rád, že se profesor Snape rozhodl ten systém zneškodnit. Jinak bychom uvízli tady s tetičkou Myrtle a jejími usoplenými vnoučaty, protože pochybuji, že máš nějaký trénink v utajování. A teď stůj klidně.“

Zatímco Dudley stál, Harry na oba rychle seslal matoucí kouzlo. Takové, které je skryje z dohledu od ostatních, ale ne od sebe navzájem. Pak hůlku odložil a odvlekl svého bratrance stranou, aniž by je kdokoliv viděl.

„Takhle zůstaneme, dokud neodejdeme. Nebudeme se díky tomu muset potýkat s otázkami. A s trochou štěstí nebude ani nikomu divné, že kolem létají kuličky,“ ušklíbl se Harry.

Dudley očividně usoudil, že Harry udělal něco, čím je zamaskoval. „Skvělý,“ zvolal a popadl bratrance za paži, aby ho odvedl na své oblíbené místo z celého paintballového parku. Do džungle.

Jakmile Harry vstoupil do oblasti hustě posázené stromy, rododendrony a houštím, cítil se nezvykle jako doma. Usmál se a zadíval se na svého bratrance, jako by ho odhadoval. „Uvědomuješ si, že nemáš šanci, že?“ Na takových místech cvičil. A Dudley nebyl žádný Severus Snape.

„Risknu to,“ ušklíbl se na něj Dudley. „Jednu minutu a pak honba na Harryho začíná.“

„Takže to znamená, že já jsem na misi s názvem Zničte si svého Dudleyho?“ zeptal se Harry s nestoudným úsměvem, než na bratrance mrknul, ustoupil o několik kroků a nepovšimnutě zmizel mezi stromy.

Dudley se zamračil a pak syčivě zabrblal: „Žádná kouzla!“ těsně předtím, než také vyrazil a začal hledat úkryt.

Harry se ze stromoví jen uculil. „Nepotřebuju kouzla, abych vyhrál.“ Zkontroloval svou paintballovou pistoli, že je připravená k palbě, než vklouzl do hustšího křoví a zmizel ve stínech.

Dudley se mezitím snažil najít si nějaké krytí mezi stromy, aby tam počkal na svou kořist.

Harry se pokoušel nesmát kvůli tomu, jak moc nespravedlivé tohle k Dudleymu bylo. Chudák bratranec neměl nejmenší tušení, proti čemu bojuje, pokud chtěl jejich hru vyhrát. Tohle byla pro Harryho velice jednoduchá hra. Prostý, přirozený návrat do vzpomínkové linie ze svého tréninku. Přikrčil se pod nízce visící větví, položil se na lokty a na břicho a začal se plazit skrytou strouhou pod jedním z keřů.

Dudley se v podřepu plížil lesem, míjel další skupinky a jejich paintballové kuličky, aniž by jej zahlédli. Dosti ho svádělo, aby jim několik střelil do zad… a tak to i učinil. Těsně předtím než utekl, protože oni začali pálit na neviditelný cíl. A pak znovu začal hon na Harryho. Dělával to tak dlouho, že dokázal svou kořist prakticky cítit.

Harry se vyplížil ze křoví, kotoulem dozadu se dostal za strom a pak se zvolna zvedl, zatímco se snažil rozhlédnout. Dudley byl blízko. Věděl, že bylo pravděpodobně nefér užívat své smysly pro lokalizování bratrance, ale on se prostě nemohl jen tak vypnout. Nemohl jen tak odložit svou magii.

Dudley se skryl za kmenem stromu a vykukoval přes něj. Ano, Harry byl blízko. Možná svého bratrance neviděl, ale roky pronásledování chlapce, dokonce i předtím než odhalil jeho pravou totožnost, nebyly jednoduché. Někdy byl Harry vážně dobrý v tom, jak se neslyšně plížil kolem a s velkou pravděpodobností mimovolně používal svou magii. Ale jemu se i přesto dařilo Harryho najít. „Můžeš být zabiják temných čarodějů, ale já jsem dobrý mudla. Nepřemůžeš mě,“ zamumlal a zaměřil se na strom, v jehož blízkosti se Harry jistě pohyboval.

Harry se přikrčil právě včas, aby se vyhnul úlomku dřeva, který by ho trefil do obličeje, když kulička explodovala na jeho kůře. Jeho brýle pokryla oranžová barva a on se ušklíbl. „Dobré, Dudlánku. Ale ne tak dobré.“ Vyběhl z úkrytu směrem do dalšího hustě zvedajícího se stromoví, které mu poskytne nové krytí a přitom s hraně šíleným chichotáním pálil na místo, kde se jeho bratranec schovával.

Dudley se sehnul níž a opětoval palbu, snaže se nesmát Harryho přehrávání. Ale když Harry znovu zmizel, učinil tak. Zapadl na téměř skrytou cestu a rozběhl se po ní. Pokud si správně vzpomínal, tak skočí někde tam, kde musí být i Harry. „Možná jsi dobrý, ale já znám tohle území daleko lépe,“ zabručel za běhu.

„AHA-HA!“ zaječel Harry, když vyskakoval z vysokých křovin, které sice ukrývaly Dudleyho tělo, ale ne jeho kroky. A pak, když dopadl, škodolibě s šíleným chechotem střílel.

Dudley zařval dívčím pisklavým hláskem, přikrčil se před Harryho kuličkami a přiřítil se k němu. Přistál napůl v křoví, zatímco na něj směle pálil zpátky.

Harry znovu zaběhl do stromů, pošplíchaný oranžovou barvou.

Dudley se zamračil na růžovou, která ho pokrývala, a protočil panenky.

Harry, ukrytý za jedním ze stromů, se snažil nepadnout smíchy. „Pěkný výkřik, Dudlánku!“ zavolal na něj.

„Och, zmlkni!“ Dudley zrudnul a začal Harryho stíhat, zůstávaje celou dobu v dosahu úkrytů.

„Řekni, jsi si jistý, že tě nepřijali do ženského zápasnického družstva?“ smál se Harry a pak se sehnul za špalkem, aby si počkal na Dudleyho, až se objeví.

„Tak jistý, jako že budeš dneska večer kupovat večeři a film ty!“ zavolal po něm Dudley a pak si počkal na odpověď, zatímco se nedůvěřivě plazil vpřed. „Oj, Ha-arry,“ zazpíval.

Harry potlačil smích, když se mu bratranec nevědomky zatoulal do výhledu. „Mám tě,“ zašeptal, zamířil a zasypal bratrance, který se v tu ránu vrhnul k zemi, růžovou smrští. Živě vyskočil na nohy a vesele se hnal vpřed, zatímco se jeho bratranec koupal v růžové barvě. Když už Dudley zcela jasně prohrál, domýšlivě si položil svou paintballovou zbraň na rameno. „Vyhrál jsem.“

Dudley zaskučel a pak přijal nabízenou ruku, která mu pomohla vzhůru. „Kdo vyhraje dva ze tří, je vítěz?“

Harry se ušklíbl. „Jsi na řadě.“

A tak skončili na hřebenu, s Dudleym v bunkru čelem k mostu, přes který právě Harry pomalými houpavými pohyby šplhal, takže to téměř vypadalo, jako by na něm poskakoval. Dudleymu přišlo vážně zatěžko se nesmát, když na něj zamířil.

Nebylo způsobu, jak by Harrymu dovolil, aby získal nepřátelskou vlajku před ním.

A tak vypálil.

Harry se pro ni okamžitě vrhl, ale spadl a tělem se zcela rozplácl o most, smýkl sebou, až skončil na boku, zatímco střílel na svého bratrance. Skrz déšť barevných stříkanců bylo složité dělat cokoliv jiného než pálit, pokud se nechtěl vzdát svého území.

A pak se Harryho zásobník ucpal. „Do prčic!“

Dudley vycítil příležitost, rychle vyklouzl z bunkru a utíkal směrem k mostu, aby získal lepší výhled a mohl bratrance dodělat.

Harry vzhlédl, a když spatřil, jak na něj Dudley míří, zaskučel. Dočasný odliv nepřítelových střel mu poskytl šanci, kterou potřeboval, aby vstal a vrhnul se na druhou stranu mostu. A pak už utíkal k zákopům. Do jednoho se bez přehánění potopil a několikrát plácl do zásobníku, aby ho spravil, než se posadil, aby mohl začít mířit a pálit po svém bratranci.

Dudley se otočil v téměř dokonalé piruetě, kdyby to nebyla taková, která se pohybuje, a skončil v úkrytu za hromadou pytlů s pískem.

Harry zaláteřil nad svou ztrátou a začal se plazit skrz příkop, aby získal lepší výhled. „Tolik k domněnce, že si Ron myslel, že bych měl jít do Doupěte a sledovat, jak po sobě Draco a Ginny slintají. Pro lásku hipogryfů!“

Dudley se vykradl za vzdálenějším koncem pytlů s pískem a začal se sunout podél řetězového, břečťanem porostlého oplocení. Celou tu dobu si dával pozor na to, kde by měl Harry být, či kam by měl směřovat, pokud byl v pohybu. Věděl, že byl Harry stále ještě v zákopu, což mu situaci ulehčovalo.

A když nakonec spatřil špičku Harryho pistole pohybovat se příkopem východním směrem, s úšklebkem se přikradl blíž.

Harry si až pozdě uvědomil, že byl přistižen, a nemohl udělat nic jiného, než vyjeknout a přikrčit se, když Dudley přeskočil příkop jako gazela, což bylo překvapivé vzhledem k jeho břichu, a polil ho oranžovou barvou. A pak byl Dudley pryč.

Harry zanaříkal, zvedl své paintballem dobité tělo ze zákopu a lázně oranžové barvy, jen aby spatřil Dudleyho, kterak běží pro nepřátelskou vlajku, která teď byla vidět na druhé straně konce krytu. „Och, ne, to neuděláš!“ zvolal a zamířil na něj.

Dudley vyjekl, jednou rukou si svíral hýždě, do kterých ho Harry trefil. A přesto dál běžel, i když tentokrát trochu kličkoval, aby se pokusil Harryho odradit.

Harry stíhal Dudleyho a během běhu střílel.

Dudley se rozhodl běžet pozpátku, aby mohl Harryho palbu opětovat, zatímco se každých pár sekund díval za sebe na cestu.

Oba si vytvořili svou vlastní verzi válečných pokřiků, zatímco běželi ke svému cíli.

A oba skončili zcela pokrytí barvou svého protivníka.

Když si Dudley uvědomil, že kvůli běhu pozadu prohraje, otočil se a běžel normálně, i když byl bombardován kuličkami.

Sotva metr před cílem se Harry na Dudleyho vrhl a stáhl svého bratrance dolů do kupy špíny a kamenů. Oba zanechali na zemi oranžové a růžové skvrny, jak se sklouzli, oba ruce napřažené k cíli.

„ANO!“

„NE!“

Dudley se zvedl ve veselém tanci a během toho ukazoval dolů na Harryho, mávaje vlajkou v ruce. „Prohrál jsi!“

„Byly to dva ze tří!“ oponoval Harry, když se sbíral na nohy a napůl cesty se rozhodl, že bylo bezpředmětné se snažit oprašovat.

„Jo, a ty ten další prohraješ taky,“ ušklíbal se Dudley a poplácal bratrance po zádech.

Harry na něj vyplázl jazyk. „To si jen myslíš.“

„No ták, zelenáči,“ zaculil se Dudley, jenže najednou se mu rozšířily oči a vlajka mu vylétla z ruky. „Běžíme!“ zapištěl.

„Cože?“ zvolal překvapeně Harry a pak se otočil, aby se podíval, na co to Dudley civí. Zaregistroval celou hordu dalších hráčů, kteří mířili směrem k nim, tam, kde se sama od sebe pohybovala vlajka, křičíce něco o přízracích zesnulých, zacílení na ně. „Běžíme!“ souhlasil, a pak on i Dudley vyklouzli a smykem vyběhli pryč z tohohle pekla, z dosahu střel ostatních hráčů.

Skončili v oblasti Zulu a naštěstí v jednom kuse poté, co byli málem převálcováni skupinou dalších hráčů. Na skutečnosti, že to byly povětšinou školou povinné děti, nezáleželo. Považovali se za šťastlivce, i přes ty technické nedostatky.

„Poslední hra. Kdo první zasáhne druhého do srdce, vyhrává?“ ušklíbl se na něj Dudley.

„Jsi na řadě,“ zašklebil se Harry a bezodkladně zmizel ve stínech staré kůlny.

Dudley se nikdy nepřestal oklepávat, když jeho bratranec – jak se zdálo – zmizel ve zhutnělém vzduchu. Podle toho, co mu Harry řekl, se domníval, že to byl nějaký druh speciálního výcviku, jako třeba u ninjů. Ale i tak to bylo trochu znepokojující, když byl Harry v jedné minutě vidět a v další byl úplně pryč. Přesunul se k převrácenému vozíku a pak k barikádám.

Harry se plížil hustým stromovím, celou tu dobu zaměřený na svého bratrance, když ho naposledy cítil se pohybovat kolem. Přiblížil se k zadní části reprodukce nějaké budovy a, zanechávaje na ní oranžové skvrny, když se o ní otíral, pokračoval v pátrání po Dudleym. Operace Zničte si svého Dudleyho musela být dokončena.

Dudley se sunul podél rákosového plotu, zatímco se plahočil za svou kořistí. Po špičkách, tak tiše, jak dokázal, pokračoval na zemi pokryté suchými listy. Výhružně zakřupaly vždy, když to nejméně potřeboval, ale přesto byl rád, že to místo ještě nezapadlo sněhem. Byl by odhalen.

Harry rychle prošel kolem několika zpozdilých hráčů, kteří ho neviděli, a pak zacouval k jedné z dalších budov, zatímco pokračoval v cestě za Dudleym.

Dudley už téměř dosáhl konce plotu, rukou se škrábaje na zadnici. „Nemohu uvěřit, že mě Harry trefil do zadku,“ zamumlal. „Vzal jsem ho z dobroty svého srdce na paintball a on mě trefí do zadku.“

Harry náhle přesně věděl, kde Dudley přebývá a jakým směrem se pohybuje. Jen sotva dokázal ovládnout své veselí, když se o to tentokrát pokusil. Jeho pohled byl uzamčen na rákosovém plotě, za nímž se Dudley brzy objeví, a na studni, která mu stála v cestě.

Načež se prohnal vpřed.

Běžel ke studni, skočil na její horní pevnou základnu, přikrčil se pod střechou a spustil se do vzduchu přímo v okamžiku, kdy Dudley zatočil za roh. „MÁÁÁM TĚ!“ zařval, zatímco pálil střelu za střelou.

„JÉŽÍŠ!“ zaječel Dudley překvapeně a přikrčil se, ale bylo příliš pozdě.

Harry dopadl na zem a pokračoval v palbě na bratrance, mnohokrát ho zasahuje do oblasti srdce. „Zvítězil jsem!“ prohlásil nakonec a ukončil palbu.

„Zatraceně,“ zaskučel Dudley, když skláněl svou paintballovou zbraň. „Začátečnické štěstí.“

„Správně,“ usmál se na něj Harry. „A skutečnost, že jsem už bojoval ve válce a vyhrál, s tím nemá co dělat, že?“

„Naprosto ne.“ Dudley protočil panenky. „To byla jedna z těch válek pro mrňata.“

„No, snad tě utěší, že bys byl ve válečné šachové partii skvělý pěšák.“

Dudley praštil Harryho shora do hlavy. „Tak ti dík.“

Harry si promnul hlavu. „Takže mi teď dlužíš večeři a film!“

Dudley zasténal, Harry se zasmál a oba zamířili ven z parku.

Odložili své zapůjčené vybavení a vrátili se na parkoviště. Harry se ujistil, že poblíž nikdo není a sejmul z nich kouzlo, které je udržovalo zamaskované. A pak kvůli tomu, že mu bylo líto Dudleyho auta, ještě nechal zmizet barvu, co na nich zbyla.

„No tak už pojď!“ zvolal Harry dychtivě, když nasedal do auta. „Je čas večeře a já umírám hlady!“

Dudley si nemohl pomoci a zcela souhlasil, když nastoupil do auta a konečně zkontroloval čas. Byly sotva čtyři odpoledne, ale oni pořádně vyhládli. A se vším tím provozem v poslední době, a protože teď byla špička, Dudley věděl, že bude trvat nejméně hodinu, než se jim podaří dostat na večeři, a to už bude přijatelná doba k jídlu.

Harryho nadšení ovšem začalo mizet a on zaskučel, když si uvědomil, že Dudley zamýšlel pokračovat v remixování vánočních koled. Přesto ignoroval Dudleyho samolibý smích a spokojil se s tím, že bratranci připomínal, kdo že to tady vyhrál.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Had mistra lektvarů 18 Od: katrin - 06.02. 2014
Joooo, anooo Paradna kapitolka. Ja som ale cely cas drzala palce Harrymu, vsak prepanajana ma najvyssi cas vyhravat

Re: Had mistra lektvarů 18 Od: denice - 05.02. 2014
Pomudlení Harryho se povedlo, Dudley vymyslel moc dobrou věc. Kdo by to byl řekl, že z něj vyroste takový sympaťák.
Díky.

Re: Had mistra lektvarů 18 Od: tiberia - 05.02. 2014
Paintballová kapitola byla super, taky jsem víc držela palce Dudleymu....

Re: Had mistra lektvarů 18 Od: Zuzana - 05.02. 2014
Harry má konečne ozajstné puberťácke prázdniny. Trvalo to dlho, kým mu ich osud doprial, ale nikdy nie je neskoro:) Trochu som si želala aby ten paintball vyhral Dudley:)

Prehľad článkov k tejto téme:

Ostatní autori: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Ostatní autori: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Ostatní autori: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Ostatní autori: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Ostatní autori: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Ostatní autori: ( Patoložka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Ostatní autori: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Ostatní autori: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Ostatní autori: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Ostatní autori: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Ostatní autori: ( Patoložka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Ostatní autori: ( Patoložka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Ostatní autori: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Ostatní autori: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Ostatní autori: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Ostatní autori: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Ostatní autori: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Ostatní autori: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Ostatní autori: ( Patoložka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Ostatní autori: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Ostatní autori: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Ostatní autori: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Ostatní autori: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Ostatní autori: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Ostatní autori: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Ostatní autori: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Ostatní autori: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Ostatní autori: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Ostatní autori: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
Ostatní autori: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce

Naše ďalšie weby

Nájdete nás