Chapter 18 - Epilogue
originál: https://www.fanfiction.net/s/5168945/18/Diary-of-a-Weasley-Kid
autor: ChocolateRosePetals; překlad: arabeska; beta: ladyF
„Hej, tati!“ vykřikl Henry, když doběhl ke svému otci. Ten si poklidně hověl v obýváku s ostatními sourozenci a vyprávěl další příhodu ze svého dětství.
Chlapec se vyšplhal tatínkovi na klín. „Copak, synku?“ zeptal se otec.
Henry mu pyšně ukázal zašlý deník. Stránky už zežloutly, ale když jimi Hugo zalistoval, zjistil, že inkoust nevybledl.
„Můj starý Deníček!“
„Taťka má holčičí deníček,“ utahoval si z něj druhý nejstarší syn.
Hugo se zasmál. „Kdepak, tohle je mužně růžový Deníček a vy byste si měli jít před večeří ještě pohrát, děcka.“ Děti jej poslechly a rozeběhly se každý po svém.
Když se ujistil, že jsou potomci z dohledu, popadl Hugo brk a otevřel Deníček na nové straně.
Milý Deníčku,
dlouho jsem nic nenapsal, že? Asi jsem tě po druhém ročníku už nepotřeboval.
Omlouvám se, ale je to pravda. Zbývající ročníky jsem prožil spokojeně a dost lidí mě obdivovalo… včetně pár holek ;)
Na tom ale nezáleží, protože jsem zůstal s Rachel a nakonec jsem si ji taky vzal.
Tak bychom možná měli dohnat ztracený čas!
S Rachel máme pět dětí. Nejstarší je Quentin a je to celá moje mamka. Ne, není holka, ale je hrozně chytrý. Což překvapilo celou rodinu, když je můj.
Další jsou dvojčata, Ryan a René, kteří jsou celí po Jamesovi… Bývá s nimi docela sranda, tedy kromě toho, když začarovali svého dědečka, aby celý den zakopával… to jsou pak k popukání.
Henry je můj nejmladší syn a je velice stydlivý, ale má dobré srdce. Dalo by se říct, že je po mně… chudáček :)
A konečně, moje princeznička Rita. To je zlatíčko. Miluje svůj imaginární svět. Ale co bys od ní čekal, je jí teprve šest!
O patnáct minut a metr lepicí pásky později
Milý Deníčku,
promiň tu trhlinu, ale Ryan se chtěl přesvědčit, že ho nepomlouvám.
Takže dál, k Potterovým! James se nakonec usadil a má dvě děti. Všem to vyrazilo dech, když svou přítelkyni pořádal o ruku, protože jsme čekali, že z něj bude pasák nebo tak něco.
Lily se taky vdala, za jednoho milého mudlu, se kterým teď šťastně žije a má s ním jednoho syna.
Al je mnohem zajímavější, toho si nechám napotom.
Moje drahá sestra si nejdřív vzala Škorpa. Manželství vydrželo jen pět let a vzešly z něj tři děti – tátu nepotěšilo, když zjistil, že je naše Rose těhotná rok před svatbou.
Al se také oženil, ale o manželku přišel během lektvarové nehody dva roky poté, co to Rose se Škorpem skončili. Měl s ní tři kluky a holčičku.
Po roce, kdy byli oba svobodní, se dali znovu dohromady, a vychovávají všech sedm dětí. Rose se vdala půl roku poté, co se s ní Škorp rozvedl. Myslím, že ho podváděla, ale jejich manželství nebylo zrovna ideální.
A konečně, jsem jeden z bystrozorů a snad jim budu i šéfovat, až odejde strýček Harry do důchodu! Rachel ve volném čase pracuje jako mudlovská právní zástupkyně. James s Fredem II. spoluvlastní Kratochvilné kouzelnické kejkle. Al a Škorp jsou lékouzelníci. Vlastně studovali spolu, když byli mladší. S Rachel jsme si tehdy lámali hlavy, jestli během těch svých studií vážně studují. A teď největší šok – Rose je manželská poradkyně!
To je ale ironie, co?
Jo, a Molly přestala kouřit.
Čokomléčná pauza s dětmi
Milý Deníčku,
nikdy jsem nezjistil, proč je v Bradavicích tolik mrtvol, nebo proč umí mouchy přistát na stropě. Taky nikdo z tehdejších dospěláků nezjistil, že jsem to byl já, kdo pokaždé na párty říznul jídlo a pití – pořád to čas od času dělám a ukázal jsem to i Ryanovi a Renému. Asi ještě taky musím dospět!
Inu, čas na večeři. Kuře na zázvoru… bez pomerančů.
Když už jsme u toho, Rachel mě donutila upravit můj Rozhovor, než ho přednesu dětem.
Sbohem, můj mužně růžový příteli.
Hugo Ronald Weasley
PA: Díky, lidi, že jste se mnou celou dobu vydrželi! Neměla jsem v plánu napsat Deníček tak dlouhý, ale užila jsem si to. Zvlášť děkuji za to, že jste mi zůstali věrní i poté, co jsem na chvíli zmizela. Jste všichni tak skvělí!
Jestli bude další příběh o Hugovi? Možná. Supervtipný nebo dramatický? Nebo možná nechám Huga být… pro teď.
PP: KONEC! Rve mi to srdce, ale je konec mužně růžového Deníčku. Autorka už pár let není aktivní a pokračování není. Mávám tedy bílým kapesníčkem a utírám nostalgickou slzu. Děkuji za všechny překrásné komentáře, které jsem všechny do jednoho četla, a i když jsem většinou neměla čas na všechny odpovědět, moc si jich vážím. Uvidíme se u Isolation!
LadyF, Bumbrlíčku můj nejdražší, výběr dalšího úletu je na tobě! To naše levé menu plné perel potřebuje trochu čerstvého vzduchu mírně zvrácené parodie. A neptám se, jestli víš, že tě miluju – je to přece veřejně známé.
PB: A já také děkuji, arabesce, že našla a přeložila tento úžasný skvost a že mi dovolila být jeho součástí, a všem čtenářům, že nás každý týden podporovali a přinášeli vlastní postřehy.
Nezbývá než doufat, že se mi podaří najít něco, co nám sem přinese podobný kopec srandy. :)