Remind Me – Připomeň mi to

Autorka: PrettyGreenFlamingos; Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten

http://www.fanfiction.net/s/7816422/1/Remind_Me

Popis příběhu: Draco má vše, po čem v životě toužil, ale stejně není šťastný. Proč?

Slash Drarry, VAROVÁNÍ m-preg, Song!fic

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. The song „Remind me“ belongs to Brad Paisley. This fanfiction was written by PrettyGreenFlamingos, czech translatin was created by Patolozka. 

Po nedělních reakcích jsem se rozhodla varovat: příběh zde přeložený obsahuje M-preg, není sice tak radikální, jako ten předchozí, ale stále tam je:-) Takže, komu je to proti srsti, tak upozorňuji, že Harry je tu v očekávání (a to několikrát)... Pro mě je to prostě krásný milostný příběh:-)

Ps: Tímto dám s m-preg zase na nějakou dobu pokoj!

Odkaz na píseň: http://www.youtube.com/watch?v=7qzhngp7jh8

Celkem pěkný překlad písně je tady (já se do toho pouštět nebudu): http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/brad-paisley/remind-me-feat-carrie-underwood-270105

Předmluva překladatelky:

„Možná jste ode mě čekali další porci legrace, něco při čem se budete smát, až vám budou oči slzet a břicho vás rozbolí. Ale ne, tentokrát vás musím zklamat. Tato povídka by se asi hodila na sv. Valentýna, ale já jsem ji objevila až den po tom. I když 14. únor není můj oblíbený. Ne, že bych neslavila, to se v dnešní době prostě musí. Ale proč slavit lásku zrovna tento den? Proč ne dnes, nebo zítra nebo za půl roku? Lásku je třeba oslavovat pořád, každičkou chvilku. Protože bez ní nejsme úplní. Tato povídku nám jednu takovou ukáže. Lásku Harryho a Draca – mocnou, krásnou, roztouženou, ale hlavně stálou a nedozírnou. Pojďme se na ni společně podívat,“ řekla vzletně Patoložka.

„Jak patetické,“ ozval se Severus a zadíval se svým temným pohledem do modrých očí.

„Promiň, Seve, o tobě zase příště,“ omluvně na něj mrkla.

„To samozřejmě vůbec nebylo mým záměrem!“ ušklíbl se a ona už viděla jen jeho černý plášť.

Čtenářům: Pardon, neodolala jsem… Patoložka

Remind Me – Připomeň mi to

Pozn: Text písně jsem po upozornění raději smazala, celkem pěkně odpovídal našemu příběhu, ale vy jste šikovní a domyslíte si jej tam!

Dvaatřicetiletý muž, Draco Lucius Malfoy, pomalu usrkával ohnivou whisky. Ostrá chuť si propalovala cestu jeho hrdlem. Právě seděl doma ve své kanceláři, zatímco jeho manžel, Harry James Potter-Malfoy, a děti spali. Opřel se do křesla a zdvihnul desky se smlouvami, které musel jako prezident Malfoy Incorporation podepsat. Zvedl svůj brk a důkladně ho ponořil do inkoustu. Chystal se začít podepisovat, ale zarazil se a odhodil pero zpět na stůl. Díval se, jak inkoust vyšplouchl na dokumenty. Prohrábl si rukama své platinové vlasy a potom si přejel po tváři. Zastavil se až pod bradou a spočinul tam tak.

Letmo pohlédl na hodiny na stěně a promnul si unavené oči. Dvě hodiny v noci proklatého úterka. Za čtyři hodiny bude muset vstávat do práce. A on tady teď popíjí a ještě nepodepsal ani jednu smlouvu. Zamručel si pod fousy a polknul zbytek whisky. Pak si povzdechl.

Draco měl dokonalý život podle všech hledisek. A kdyby měl být zcela upřímný, tak i podle těch jeho vlastních. Měl skvělou práci (vydělával víc než dost, aby zabezpečil svoji rodinu), báječné děti a nejlepšího manžela na celém světě. Každý rodič by si takové děti přál. Jeho nejstarší, osmiletý Sirius Andrew Malfoy, měl vlasy po něm a oči po Harrym. Pak tu byla tříletá dvojčata, Lily Athena Malfoy a Iris Sawyer Malfoy, obě měly Harryho vlasy a jeho šedé oči. Upřímně se děsil dne, kdy vyrostou a začnou randit. A Harry pravděpodobně čekal jejich čtvrté dítě.

Miloval Harryho a děti. Avšak… necítil se šťastný. Věděl, že by měl být, sakra, opravdu by chtěl být spokojený. Draco uchopil skleničku do ruky a dolil si pátou whisky. Když byla plná, udeřil s ní o stůl. Sevřel hrany stolu a nechal svou hlavu klesnout. Vlasy mu zakryly tvář.

Draco se neotočil, když zaslechl otevírající se dveře pracovny. Alespoň ne do té doby, doku neslyšel unavený hlas svého manžela: „Dráčku?“*. Draco se musel usmát. To oslovení bylo směsicí dvou slov – Draku a Miláčku. Harry ho tak volal, když byl vyčerpaný. Ani si neuvědomoval, že ta slova spájí dohromady. A Dracovi to připadalo rozkošné.

Draco vstal k Harrymu, který neměl na sobě nic víc než kalhoty od pyžama. „Harroušku“*, toto také vzniklo náhodně a už to tak zůstalo. Dracovi se na začátku jejich vztahu nějak podařilo zkombinovat Harry a Drahoušku. „Je polovina prosince a možná čekáš naše další dítě. Je zima. Musíš nosit na spaní nějakou košili. Copak, že jsi vzhůru?“ Zabalil Harryho do svého objetí a bradu položil na hlavu menšího tmavovlasého muže.

„Obvykle košili nepotřebuji,“ zamumlal ospale Harry. „Když jsi se mnou, je mi v posteli teplo.“ Draco ucítil u srdce osten viny. „Proč nespíš, Dráčku?“

Draco potlačoval smích. Vzal Harryho tvář do obou dlaní, lehce ji naklonil a políbil ho na čelo; jizvě se vyhnul. Chtěl dokázat, že miluje Harryho, jen Harryho, takového jaký je. Draco se trochu odtáhl, ale stále Harryho objímal, aby mu nebyla zima. „Nemůžu spát. Musím podepsat nějaké smlouvy.“

Harry unaveně přikývl a vymanil se z Dracova objetí. Zaškobrtnul směrem k Dracovu křeslu a schoulil se do něj. Draco se jemně usmál. „Zůstanu tu, dokud nebudeš mít hotovo,“ zívl Harry, než si protřel své zelené oči.

Draco přešel až úplně před křeslo a poklekl na kolena. „Harry, to nemusíš. Jsi vyčerpaný. Nemusíš na mě čekat.“ Odsunul pár vlasů z manželovy tváře.

Harry se na něj upřeně díval. Oči znavené, kruhy pod očima, ale to nesnížilo intenzitu jeho pohledu. „Draco…“ Dracovi se sevřelo srdce. Harry mu nikdy neříkal Draco, pokud si s ním nechtěl o něčem vážně promluvit. „Proč nejsi šťastný?“

Draco odvrátil tvář, zavřel oči. Harry si toho všiml. Draco doufal, že ne. „Nevím, Harry. Chci být šťastný. Opravdu chci.“ Postavil se a vzal si whisky, kterou nechal na stole. Vypil ji na ráz.

 „U-Už mě nemiluješ, Draco?“

Draco upustil skleničku na podlahu a ona se rozbila. Stejně jako on roztříštil Harryho srdce. Otočil se a zíral na svého manžela, kterého si před deseti lety vzal. Ano, stále ho miloval. Více než, když ho před jedenácti lety žádal o ruku. „Harry,“ pomalu k němu přešel na nejistých nohách. „Miluji tě víc, než mám rád létání,“ Draco si uvědomil, že ten verš zní povědomě. Řekl mu to, když mu nabídl sňatek. Zatímco se k Harrymu přibližoval, začal odříkávat slova, která použil, když se o něj ucházel. Ta slova měl dodnes ve své paměti. „Miluji tě víc, než ten mudlovský pořad Pán času**, na nějž jsi mě naučil se dívat, a na kterém jsem stále závislý.“ Harry se tomu roztřeseně zasmál, slzy měl na krajíčku. „Miluji tě víc, než si užívám mučení Rona!“ Zvolal a zastyděl se, když Harry špitnul, aby neprobudil děti. „Harry,“ klekl si na kolena před teď už plačícího muže. „Miluji tě teď víc, než když jsem tě žádal o ruku. Jsi můj manžel, nic nemůže změnit mé city k tobě.“ Pak ho políbil a doufal, že může všechnu svou lásku vyjádřit tímto polibkem.

Pomalu se odtáhli a zůstali s čely přitisknutými k sobě. Draco palcem stíral Harryho slzy. „Potom proč?“ Harry sotva znatelně zašeptal. Draco pokrčil rameny a zavrtěl hlavou, než se od Harryho odvrátil. Harry mu položil ruku na tvář a otočil jeho hlavu zpět ke svým zeleným očím. „Prostě si potřebuješ něco připomenout.“ Připomenout? Bude to stačit? Draco doufal, že ano. Přikývl. „Vzpomeň se na něco o nás, Draco.“

Draco se usmál. „Pamatuješ, jak jsi mi řekl, že čekáš Siriuse?“

Draco netrpělivě přešlapoval na místě. Čekal na Harryho, až půjde z práce. Jeho manželovi nebylo v poslední době moc dobře, ale teď už se cítil lépe. Tak se Draco rozhodl, že ho překvapí a vezme ho do jeho oblíbené restaurace. Draco se usmál. Uviděl Harryho, jak spěchá od Základní školy v Příčné ulici, kde byl učitelem. Jeho pohled byl ustaraný a vypadal roztržitě. Kráčel přímo k Dracovi a k velké kytici bílých růží, kterou měl v rukách.

Draco se k Harrymu v mžiku vrhnul. Popadl ho za boky a způsobil tak, že druhý muž nadskočil a hlasitě zaječel. Pak se Harry obrátil a plesknul ho do hrudě. Draco se rozesmál. „Draku! Merline, tohle mi nedělej! Skoro jsem měl infarkt!“ Aby se uklidnil, musel se zhluboka nadechnout. „Počkat… Proč jsi tu? Neměl jsi být v práci?“

Draco se uculil a předal mu puget. „Všechny schůzky na dnešek jsem zrušil. Usoudil jsem, že když už je ti konečně lépe, tak, že tě vezmu do tvé oblíbené restaurace. Víš, do té italské na Alleyonském náměstí.

 „Oh, Draku!“Draco se smál. Menší muž mu vlétl do náručí a on ho objal. Pak ho Draco zvedl a zatočil se s ním dokola.

Ti dva pak kráčeli přímo k restauraci a uvnitř rychle zasedli k jejich obvyklému stolu. Byl skrytý u krbu v rohu místnosti. Přišel číšník a zeptal se, co by si dali k pití. „Víte, měl jsem náročný den,“ řekl Draco samolibě: „a můj manžel vypadal celkem otřesně, když odcházel z práce. Přineste nám nejlepší lahev Moscato***, na penězích dnes nezáleží.“

 „Draco…“ začal Harry, ale číšník ho přerušil.

 „A co byste si Vy a Váš manžel dali k vínu, pane Malfoyi?“

„Ah, ano, rádi bychom si objednali kalamáry****,“ Draco se usmála na Harryho, než se obrátil zpět k číšníkovi.

"Draco…"

 „Já,“ Draco pokračoval v objednávce: „si dám jako hlavní chod těstoviny s parmazánem a on si dá vaše plody moře Portofino.“

 „Ne!“ zakřičel zoufale Harry. Draco a číšník se na něj podívali a tvářili se šokovaně. „Já… měl jsem na mysli. Tentokrát bych chtěl něco jiného, Draku,“ věnoval svému manželovi krátký úsměv. „Dám si vaše středozemní grilované kuře… bez ovčího sýru, jestli je to možné, prosím?“ Harry klesl na židli. „Oh!“ zvolal, když se číšník chystal k odchodu. „A mohl bych dostat sklenici vody, až nám ponesete víno?“ Číšník přikývl a odešel do kuchyně.

Číšník jim přinesl víno, dvě vinné skleničky a sklenku vody. Řekl jim, že jejich jídlo bude za krátko hotové, a pak opět odešel. Draco nalil víno do obou pohárů a jeden přisunul Harrymu. „Přípitek,“ řekl a zvedl sklenici do vzduchu. Harry ho následoval. „Na nejlepšího manžela na světě. Děkuji, že ze mě děláš toho nejšťastnějšího žijícího muže.“ Draco se na Harryho něžně usmál, cinknul skleničkami a upil doušek svého vína.

Sledoval Harryho, který jednoduše odložil pohár s vínem a místo toho se napil vody. „Nechutná ti Moscato? Myslel jsem, že je to tvé oblíbené? Jestli jsem se spletl, stačí říct, a já objednám nějaké jiné. Jak jsem se zmínil, na penězích nezáleží, dnešek je jen o nás dvou.“

Harry v rukách žmoulal ubrousek a kousl se do rtu. „Draco…“ zanaříkal.

Draco se napřímil a pak se naklonil přes stůl a vzal Harryho ruce do dlaní. „Harry, co je? Pořád se necítíš dobře?“

Harry zavrtěl hlavou. „Draco… Já… já… já čekám dítě.“ Znovu se kousl do rtu a zíral na jejich propletené ruce.

Draco se šokovaně posadil, ale pak si stoupl a donutil Harryho také se postavit, aby ho mohl obejmout. „Já budu táta?“ zeptal se Draco s posvátnou bázní.

Harry přikývl. „Nejsi naštvaný? Myslel jsem. Nikdy jsme se o dětech nebavili.“

 „Harry, nikdy v životě jsem nebyl tak šťastný!“ Pak se sehnul a zajal Harryho rty ve svých. Nestaral se o to, že se polibek stal vášnivějším, ani že na ně lidé okolo začali pokřikovat, aby si dali pokoj. Draco byl tak šťastný.

Harry se zasmál. „Oh, ale nebyl jsi zrovna šťastný, když jsem ti v průběhu porodu hrozil, že ti useknu jistou část tvého těla.“

Draco se zachechtal a přitáhl si Harryho blíž. „Byl jsem šťastný, když jsi začal rodit! Jen jsem věděl, že je v mém nejlepším zájmu to utajit. Nebyl jsem zařazen do Zmijozelu bez příčiny, Harry.“

Na chvilku zůstali potichu. Draco začal bezmyšlenkovitě líbat Harryho šíji. Harry zalapal po dechu a nepatrně zasténal. Natočil hlavu na stranu, aby měl Draco lepší přístup. Draco se prolíbával křivkou jeho ramene až k Harryho čelisti a zase zpět. Zastavil se, aby skousnul to pulzující místečko na Harryho krku a pak se odtáhl.

Harry se na něj podíval se slzami v očích. „Už je to skoro rok, co jsi mě takhle políbil na krk.“

Draco se zapotácel a uvědomil si to. On a Harry se během dne líbali mnohokrát. Některé polibky byly docela cudné, zatímco jiné je dovedly přímo do postele, aby tam mohli dokončit to, co už začali. Avšak on z nějakého důvodu přestal Harryho líbat na krk. Bylo to prostě něco, co už nedělal. Nevěděl proč, ale nelíbilo se mu to. Všechno, co věděl, bylo, že nebyl spokojený, když přestal. „Harry, já ti slibuji, že se postarám o to, abych tak učinil nejméně jednou za den. Protože, pokud si vybavuji správně, tohle byl ten nejefektivnější způsob, jak tě dostat do postele.“ Draco se na Harryho ďábelsky ušklíbl, čemuž se druhý muž zasmál.

 „Ano, tohle jsi na mě zkoušel na letišti ten první rok po svatbě také. Pamatuješ? Když jsem měl odjíždět na konferenci učitelů?“

Draco se znovu zašklebil. „Jestli si dobře vzpomínám, tak to fungovalo.“

 „Opravdu musíš jet tímhle?“ Draco zněl vystrašeně a přitiskl si Harryho blíž. Harry odjížděl do Států na týdenní konferenci učitelů. Bylo to příliš daleko, aby se přemístil nebo cestoval na koštěti, letaxem či přenášečem. Takže Harry chtěl letět letadlem.

Harry se rozesmál. „Oh, Draco, je to daleko bezpečnější než jízda autem!“ ubezpečoval svého ustaraného manžela.

 „Máš na mysli tu kovovou věc, se kterou jsi šest měsíců před naší svatbou boural? Sádru ti z paže sundali až týden předtím, než jsme se vzali.“ Draco začínal panikařit.

 „Přesně! A říkal jsem ti, že ten chlap jel na červenou a strefil se do strany řidiče! To nebyla moje chyba. Kdyby během řízení neposílal zatracenou smsku…“ zabručel Harry. „Mimochodem, pravděpodobnost, že se letadlo zřítí, je mnohem menší než autonehoda. Slibuji.“ Harry si stoupl na špičky a políbil svého zamračeného manžela na rty.

 „Dobře, věřím ti,“ řekl Draco, když se Harry stáhl. „Jen prostě nevím, co bez tebe budu celý týden dělat. Koho budu všechny ty hodiny plenit, až budeš pryč?“ Draco se na něj svůdně zašklebil a přitáhl si ho blíž.

Harry zakoulel očima. „Jsem si jistý, že si do mého návratu, vystačíš se svou rukou. Budu zpět příští sobotu.“

 „A ještě něco!“ zvolal Draco. „Tahle konference je až od pondělka! Já vím, že je to dlouhý let, ale nemůžeš prostě jet až zítra?“

 „Ne, Drahoušku,“ povzdechl si Harry. „Přál bych si, abych mohl, ale nejde to.“

 „Prosím,“ zašeptal mu Draco do ouška. „Bude to stát za to.“ Draco začal líbat Harryho šíji a věnovat zvláštní pozornost tomu pulzujícímu bodu. Harry zasténal a sevřel Dracova ramena, když pocítil náhlou slabost v kolenou.

 „Dobře, vyhrál jsi,“ Vydechl Harry. „Pojedu až zítra.“

 „Skvěle,“ usmál se Draco. „Kromě toho na té obrazovce je napsáno, že tvoje letadlo už odstartovalo.“

 „Cože?“ Harry se otočil a nemohl tak vidět Dracův samolibý úsměv. Oh ano, v ten moment byl velmi šťastným mužem.

 „A pořád si myslím, že jsi to plánoval!“ rozzlobil se Harry a zkřížil ruce na hrudi.

 „Nebyl žádný způsob, jak bych to mohl naplánovat. Tvůj let odstartoval o deset minut dřív! Prostě se to vyřešilo v náš prospěch. Jedině dobře,“ zapředl Draco a přejel rukou po Harryho stehnu.

Harry se na něj díval a pak položil ruku Dracovi na tvář a palcem hladil jeho líce. „Nádherné.“

Draco na něj tázavě hleděl.

 „Oh, tolik mi chyběl ten pohled.“

 „Jaký pohled?“ zeptal se Draco, ukryl Harryho dlaně ve svých.

 „Ten pohled, jakým se na mě právě teď díváš. Tvé oči září a vypadají jako vyrobené z nejčistšího stříbra. Díval ses tak na mě, dokud jsi asi před půlrokem nepřestal. Proto jsem zjistil, že nejsi šťastný, Draco. Nemohl bych tě nechat tak dlouho samotného. Připomenu ti, že jsi šťastný.“

Draco cítil, jak ho v očích pálí slzy. „Budu znovu šťastný, Harry.“

Harry si ho přitáhl blíž a objal ho. „Já vím.“

 „Miluji tě,“ vzlykal Draco do jeho ramena.

 „Šššš, Draco, taky tě miluji. Všechno bude v pořádku.“

 „Naše milování se ve skutečnosti nezměnilo,“ řekl Harry, jakmile se Draco utišil.

 „Co tím myslíš? Vypadá to, jako bychom se už jen stěží mohli milovat.“ Vytáhl kapesník ze stolu a vysmrkal se.

Harry se rozesmál. „Draco, to je proto, že ty jsi obvykle nenasytný! Milujeme se a pak za deset minut už jsi zase připravený na další kolo! Musím říct, že si takhle zpětně nestěžuji. Vlastně jsem si ta opakování vychutnával. Zejména, když jsem čekal děvčátka. Byl jsem rád, že jsem pro tebe byl stále žádoucí, i když jsem vypadal jako velryba.“

Draco se na Harryho zadíval, vytáhl ho z křesla a odvlekl ho k dlouhému zrcadlu, které viselo u dveří. „Co vidíš?“

 „Pohledného blonďáka stojícího vedle hubeného kluka s nevábnými rozčepýřenými černými vlasy a obrovskýma zelenýma očima.“ Harry pokrčil rameny.

„Víš, co vidím já?“ Harry zakroutil hlavou. „Vidím největšího klikaře pod sluncem,“ ukázal na svůj vlastní odraz. „Stojícího vedle té nejkrásnější bytosti na zemi,“ ukázal na Harryho. „Vidím muže, do kterého jsem se zamiloval. Muže, kterého miluji takového, jaký je. Je silný, odvážný, nezávislý, milující, laskavý, šlechetný, úžasný přítel a milenec,… ten seznam by pokračoval dál. On je také muž, který dal život naši dětem. Harry, ty jsi nevypadal jako velryba, když jsi byl těhotný. Jen jsi tím pro mě byl ještě více přitažlivý, protože jsi pod srdcem nosil někoho, koho jsme v tobě oba stvořili.“ Draco se natočil k Harrymu, aby se na něj mohl podívat. „Vidím svého muže, kterého miluji celou svou bytostí.“

 „Ty vždycky víš, co říct,“ podotkl Harry, když se k Dracovi těsně přivinul. „To je jeden z důvodů, proč jsem se do tebe zamiloval.“

 „Pojďme do postele, Harry. Zítra odpoledne máš schůzku.“ Draco ovinul paže okolo štíhlého pasu svého manžela a vedl je přes chodbu do jejich ložnice. Nebyla ani červená, ani zelená, ale fialová.

„Ale, Draco, co tvoje smlouvy?“ Harry se chtěl otočit a vrátit se do pracovny, ale Draco ho zastavil.

 „Víš, najednou se cítím nějak pod psa. Nemůžu jít do práce, není mi dobře. Podepíšu je zítra ráno a pošlu je soví poštou.“ Draco se ušklíbl, ale rychle se ovládl, když uviděl, že se Harry zachvěl. „Pod jednou podmínkou – že si tohle vezmeš na spaní.“ Draco přešel k jejich společné skříni a vyndal svůj starý zmijozelský famfrpálový dres z posledního školního roku. Stále mu padnul jako ulitý. Uzpůsobil ho Harryho postavě. Draco se pousmál, když si vzpomněl, kolikrát si ho Harry oblékl na spaní po jejich nádherném nočním dovádění. Pak to také ráno mnohokrát vedlo k tomu, že byl dres lehce odhozen na podlahu, aby ho následně uspokojený a šťastný Harry znovu zvedl. Ale pro dnešek už je moc pozdě.

Harry se zasmál a oblékl si to. Pak se vyšplhal na svoji stranu. Draco se svlékl až na boxerky. Pak si vzal kalhoty od pyžama a vklouznul vedle Harryho. Zezadu ho objal. „Děkuji ti, Harroušku.“ Při těch slovech se k němu Draco přitiskl blíž.

 „Za co, Dráčku,“ zeptal se Harry skrz zívnutí.

 „Že jsi mi to připomenul,“ zašeptal Draco, než Harry usnul. Draco si povzdechl, když zavíral oči. Usínal, zatímco věděl, že je ten nejšťastnější muž na zemi.

oooOooo

*V originálním textu bylo oslovení pro Draca „Dragon-Heart“ jako zkratka z Dragon a Dear Heart (ještě jsem vymyslela „Drakoušku“ – Draku a Drahoušku, ale pak jsem to využila u Harryho). Oslovení pro Harryho pak bylo „Lovey“, kombinace Love a Harry (zdejší český překlad vlastně vymyslel můj manžel, já měla ještě trhání napsat „Medy“ – Medík – Honey a Harry; neee, netrhejte mi hlavu, vím, že se Honey nepřekládá jako Medík, ale vymyslete si něco, co končí na Y nebo začíná na HA). Snad se vám i moje česká verze líbila…

**Pán času (Docto Who) je nejdéle jsoucí scifi-seriál na světě (viz CZ Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1n_%C4%8Dasu).

*** Moscato – Muscat je speciální odrůda hroznů, může mít barvu od bílé až po skoro černou a má specifické aroma (viz EN Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Muscat_(grape)).

****Kalamáry, to jsou části hlavonožců, nečastěji sepií, stočené do kroužku upravené smažením, vařením, pečením. Maso je bílé tuhé nasládlé. (Pozn.: Jednou jsem to měla, nechutnalo mi to, ale to mi bylo 6let…). Pokud to objednával Draco, tak se k vínu asi hodí…

• 5Počet článkov:
• 5531Celkovo čítané:
• 0Celkom koment.: