Fanfiction poviedky o Harrym Potterovi




Kapitola 3., část 1. Ministerstvo dostane varování



Zatracení kouzelníci

Autor: sprinter1988

Překlad: denice   Beta: Sevik99    Banner: Jimmi



 


Kapitola 3., část 1. : Ministerstvo dostane varování

 

Albus Brumbál seděl ve své kanceláři ve Škole čar a kouzel v Bradavicích a v duchu si procházel události posledních tří desetiletí.

Každá jeho myšlenka se vrátila k Harrymu Potterovi.

Byly to magické ochrany, jež kolem Harryho Pottera umístila jeho matka, které v roce 1981 na hlavu porazily Voldemorta. Byl to Harry Potter, kdo nesl znamení, které dokazovalo, že on je tím dítětem, o kterém se prorokovalo, že Voldemorta jednou provždy porazí. Byl to Harry Potter, kterého Brumbál osobně odsoudil k dětství bez lásky tím, že ho umístil na práh jeho tety a strýce, nenávidících magii. Byl to Harry Potter, kdo přišel do kouzelnického světa a zmařil Voldemortův pokus použít kámen mudrců k znovuzískání moci. Byl to Harry Potter, kdo překonal velké překážky, aby zlikvidoval smrtícího baziliška, žijícího v Tajemné komnatě. Byla to krev Harryho Pottera, kterou Voldemort použil, aby získal lidské tělo.

A co je nejdůležitější, byl to Harry Potter, kdo byl dotlačen k bodu zlomu a zanechal kouzelnický svět tomu, co očividně považoval za jeho zasloužený osud.

Všechno končilo u Harryho Pottera.

Posledních čtrnáct let ho Brumbál hledal na všech možných místech. Navzdory chlapcovu dopisu na rozloučenou v Denním věštci, v němž se zřekl kouzelnického světa a všeho, co představoval, se Brumbál nedokázal přimět k tomu, aby skutečně uvěřil, že se Harry vrátil do mudlovského světa. Jako člověku, který alespoň na určité úrovni věřil, že čarodějové jsou mudlům nadřazeni, mu taková myšlenka připadala směšná. Harryho výchova v mudlovském světě nebyla ani zdaleka nejlepší, o to se postarala rodina Dursleyových.

Ne, Brumbál si byl jistý, že se Harry do mudlovského světa nevrátil, a tak své hledání zaměřil na kouzelnický svět. Kromě toho, že se soustředil na válečné úsilí, ve snaze najít Harryho Pottera využil své prostředky k prohledání všech kouzelnických komunit v každé zemi na planetě.

A to byla chyba.

Brumbál pošetile přemýšlel o tom, co by udělal v Harryho situaci on, ne o tom, co by udělal Harry.

Harry se chtěl dostat pryč od kouzelníků, a zatímco naprostá většina lidí vychovaných v kouzelnickém světě by těžko zvládla fungovat v tom mudlovském, Harry to dokázal.

Kouzelníci moc nepoužívali logiku, ačkoli Brumbál ji ovládal mnohem víc než většina ostatních. Bohužel mu to tentokrát nevyšlo. Kouzelníci byli tak zvyklí na magii, že většina z nich nedokázala ani začít chápat život bez ní, a Brumbál spadl do stejné pasti.

A to je stálo čtrnáct let.

Před třemi týdny se šel Brumbál s ministrem kouzel a s několika dalšími vybranými představiteli kouzelnického světa představit novému vůdci mudlovské vlády, jen aby zjistili, že jím není nikdo jiný než Harry Potter osobně.

Jak, proč, kdy a co si s tou situací počít, to byly otázky, na které Brumbál nedokázal najít uspokojivou odpověď. Jak se Harry dostal k takové funkci? Proč ji chtěl? Kdy se rozhodl do toho jít? Jakým způsobem se na tu pozici dostal a čeho chtěl dosáhnout?

Občas se v popředí Brumbálovy mysli objevila jistá vnucující se myšlenka, a protože nebyl schopen ji potlačit, nezbývalo mu nic jiného, než nad ní dumat.

Pomsta.

Brumbál na to nemyslel rád, ale ta možnost se nedala popřít. I když si to nechtěl připustit, nový mudlovský premiér měl potenciál ministerstvu extrémně zkomplikovat život.

Každý ministerský předseda byl samozřejmě z bezpečnostních důvodů upozorněn na existenci kouzelnického světa, ale nikdo předtím nevěděl to, co Harry.

Jeho předchůdci se s ministrem kouzel setkávali zřídka a o magickém světě nevěděli nic víc, než o čem je aktuální ministr považoval za vhodné informovat. Ale Harry věděl mnohem víc. Věděl, jak je kouzelnický svět rozbitý. Věděl, jak je ministerstvo zkorumpované.

A věděl, kde je hledat. Uměl se dostat do Příčné ulice, znal kouzelnické vesnice ve Vydrníku svatého Drába a Godrikově dolu. Bylo mu známo, jaký význam má Malý Visánek. Věděl, jak se dostat ke vchodu pro návštěvníky na Ministerstvo kouzel, znal vstup na nástupiště devět a tři čtvrtě, měl představu, kde přibližně leží Prasinky i Bradavice ve vztahu k nemagickému světu.

Každý premiér před ním o magickém světě mlčel, protože věděl, že by mu nikdo nevěřil. Harry však měl přístup k jedné věci, kterou jeho předchůdci neměli: k důkazu.

Nedalo se to popřít; Harry pro ně představoval potenciální hrozbu. Šlo jen o to, jak velkou sekeru si na ně brousil. Namířit hůlky na jeho manželku a dceru během jejich poslední návštěvy jim rozhodně neprospělo, stejně jako Severusův pokus o nitrozpyt.

Vzhledem k tomu, kdo byla Harryho manželka, se Brumbál musel vážně zamyslet, jestli by přivést Snapea na další schůzku byl špatný nebo dobrý tah. Bylo důležité být před Harrym jednotní, aby působili kompetentně, ale otázka zněla, jestli Harry a Hermiona odpustí a zapomenou?

Brumbál v to, možná naivně, doufal.

Měl stejné obavy ohledně Corneliuse Popletala a Dolores Umbridgeové, ale byli to jedni z nejvýznamnějších Brouskových poradců a ministr je bude chtít mít po svém boku.

Náhle se v krbu rozhořely zelené plameny a v nich se objevila hlava Rufuse Brouska.

„Potter konečně souhlasil, že se s námi setká, Albusi. Dnes o půl třetí. Zvládnete to, že?“

„Budu tam,“ odpověděl Brumbál.

„Určitě se oblečte jako mudla,“ řekl Brousek, „zdá se, že to myslel vážně, když řekl, že už nesmíme dorazit letaxem, a já tuto šanci nechci promarnit. Zařídil jsem, aby nás tam dovezlo pár aut z ministerstva, takže tu určitě buďte do dvou hodin.“

„To nebude problém,“ ujistil ho Brumbál. „Předám vaši zprávu i Minervě a Severusovi.“

„Musím na poslední chvíli udělat pár příprav,“ zakončil rozhovor Brousek, „tak se uvidíme potom.“

Jeho hlava zmizela z krbu a zelené plameny uhasly.

Brumbál vstal od svého psacího stolu a přešel ke skříni, v níž uchovával svoji myslánku. Vyňal z ní aktuální obsah a umístil jej do lahviček, než si přiložil hůlku k čelu a vytáhl jedinou stříbřitou vzpomínku.

Zavířila v obsahu misky a Brumbál do ní šťouchal hůlkou, dokud se neobjevila malá zamlžená postava; Sibyla Trelawneyová.

„Ten s mocí porazit Pána zla se blíží…“ začala, než Brumbál zastavil vzpomínku a vložil ji do lahvičky.

Už dávno přišel čas shodit na Harryho tuhle malou bombu.

Ať už byl nebo nebyl Potter potenciální hrozbou, stále ho nezbytně potřebovali, aby lord Voldemort padl.

 

xxx

 

Na premiérovy dveře se ozvalo zaklepání, a když vzhlédl od dokumentů před sebou, spatřil Lenku, jak strká hlavu do dveří.

„Všichni jsou na svých místech, Harry,“ oznámila mu.

„Velmi dobře,“ odpověděl jí a podíval se na hodinky.

Bylo tři čtvrtě na dvě.

Obrátil pohled zpět k Lence. „Teď bys měla poslat tu sovu.“

Přikývla a odešla.

Harry vstal z křesla a přešel k oknu. Poté, co to tři týdny odkládal, se nakonec rozhodl, že prostě kousne do hořké pilulky a uspořádá setkání s kouzelníky. Ten čas samozřejmě nepromarnil. Se svými společníky dal dohromady skutečně účinný plán, jak se s nimi vypořádat. Vlastně to byl Lenčin nápad: „Dejme jim jasně najevo, že nejsou tak důležití, jak si o sobě rádi myslí.“

Nato Hermiona vymyslela řadu možných způsobů, jak vyvést čaroděje z rovnováhy a doufejme jim trochu vzít vítr z plachet.

Nejdůležitější však byl jistý malý dokument, který pro něj Neville a Hannah, nyní zaměstnaní na ministerstvu kouzel, dokázali získat.

Ano, kouzelníci budou v šoku, až jim hodí do tváře tuto malou hnojůvku.

Z okna vylétl puštík obecný a zamířil k nebi, aby doručil zprávu, přivázanou k jeho noze.

Taktický plán číslo jedna byl v plném proudu.

 

xxx

 

Albus Brumbál dorazil do kanceláře ministra kouzel osm minut před druhou, oblečený tak, aby se mohl vydávat za mudlu. No, tedy oblečený v šatech, které byly mezi mudly v módě před sto lety. Alespoň projevil ochotu, na rozdíl od Snapea a Umbridgeové, kteří oba rázně odmítli „uspokojit požadavky mizerného Potterovic spratka“.

Brousek, Popletal, Amelia, Minerva, Tonksová, Kingsley, Dawlish a Moody se naštěstí snažili o trochu víc.

Brumbál se rozhodl, že Rona a Billa z této schůzky vynechá.

Čekali na Brouskova asistenta, aby je informoval, až budou ministerská auta připravena, když dvě minuty před druhou vletěl do kanceláře puštík.

Brousek uchopil přiložený dopis a rozvinul ho. Jeho tvář zbledla.

„Potter změnil čas našeho setkání,“ oznámil, načež se k němu všichni překvapeně otočili (ačkoli Snape se jen ušklíbl).

„Na kdy?“ zeptala se Amelia.

„Za dvě minuty,“ odpověděl, vstal a vydal se ke krbu. Popadl hrst letaxového prášku, hodil ho do ohniště a zároveň hlasitě zvolal: „Kancelář mudlovského premiéra.“

Vstoupil do plamenů a na pár okamžiků zmizel. Avšak právě ve chvíli, kdy se pro letaxový prášek natahoval Popletal, vypadl Brousek z krbu.

„Cesta skrz je zablokovaná,“ oznámil, vstal a oprášil se.