\"Proto po vás nežádám, abyste se zúčastnil,\" souhlasil Harry a rozhlížel se po diadému. \"A jste si jistý, že tu relikvii Tom poškodil?\" zeptal se Brumbál zamračeně. \"Že ji jen neschoval?\" \"Ano,\" přikývl Harry a probíral se troskami. \"Zeptejte se Šedé dámy, jestli mi nevěříte. To ona ho ukradla matce.\" \"Šedá dáma?\" zopakoval Brumbál vyjeveně. \"Ona je?\" \"Helena z Havraspáru, Rowenina dcera,\" doplnil Harry a pohlédl do dálky. \"Tragický příběh. Ale není na mně ho vyprávět.\" \"Kolovaly pověsti o jejím původu. Ale odmítla všechny, kteří se pokusili z ní pravdu dostat,\" prozradil Brumbál a soustředěně Harryho studoval. \"Dokud nepotkala Toma Raddlea,\" zazněla záhadná odpověď a Brumbál zbledl. \"Ale kdy se vrátil Aha. Pohovor,\" vzpomněl si Brumbál hořce a pomalu zavrtěl hlavou. \"To se shoduje s dobou, kdy začaly naše každoroční problémy s plynulou výukou obrany.\" \"Když něco osnuje, je rozhodně kreativní,\" prohodil Harry neutrálně. \"Ale pokud vezmu do úvahy jeho cíle, proč se prostě nesoustředil na vás, když je zjevně tak úspěšný?\" \"Tom vždy zachovával jistý stupeň opatrnosti a možná i strachu ze mě,\" přiznal Brumbál a rozostřil zrak. \"Když jsem porazil Gellerta Grindelwalda, začalo to být zřejmější. Asi nevěřil, že by na mě ta kletba působila, jak zamýšlel.\" Odmlčel se a pak přimhouřené oči namířil na Harryho. \"Ale to jste již věděl, že, pane Pottere?\" \"Myslel jsem, že je tohle jasné z mého prohlášení, že již nejste jediným, koho se kdy bál.\" Harry ani v nejmenším nevypadal sklíčeně. \"Jste tím nejobtížnějším jedincem, pane Pottere. Jste svéhlavě záhadný, což shledávám dost iritujícím.\" \"Neříkejte,\" prohodil Harry pobaveně. \"A vy jste se, samozřejmě, nikdy k nikomu podobně nechoval.\" Brumbál se nadechl k odpovědi, ale pusu zavřel a mnohem pečlivěji si Harryho prohlédl. \"Cítíte ke mně nějakou zášť, pane Pottere?\" \"Zášť?\" zamyslel se Harry a uchechtl se. \"Ne, nijak zvlášť. Myslím, že máte okamžiky, kdy jste docela zavádějící? Ano.\" \"A kvůli tomu jste záměrně záhadný?\" \"Ne. To kvůli faktu, že kdybych byl přímější, víc problémů by to způsobilo, než vyřešilo. Vaše podráždění je, přiznám se, zábavným bonusem.\" Harry se odmlčel, protože našel, co hledal. \"Ano, tady je. Nešťastně prokletý diadém Roweny z Havraspáru.\" \"Vědět, jak nejlíp na to,\" pronesl Brumbál s jistou úrovní smutné vážnosti. \"Musíme?\" \"Upřímně bych byl raději, kdyby ne,\" přikývl Harry a vytáhl meč. \"Bohužel nevím, jak zvrátit, co mu bylo provedeno.\" S unaveným povzdechnutím Brumbál přikývl a narovnal ramena. \"Pokud ale nebude tím, co říkáte, pane Pottere\" \"Ano, vím,\" přerušil jej Harry a položil baziliščím jedem napuštěné ostří na drahocenný artefakt. Jakmile se ostří zakouslo do zářivého kovu, okamžitě se vůkol rozlehl neartikulovaný jekot plný vzteku, strachu a bolesti. Uvolnilo se inkoustově černé bláto a kapalo na stolek, na kterém diadém ležel, uvolnil se ohavný černý kouř. S tím se vyvalila poskvrněná magie a setrvávala ve vzduchu, až se Brumbál zachvěl. Harry potřásl hlavou a pečlivě si prohlédl ostří. Byl spokojen. \"Myslím, že jsem dokázal svoji pravdu, že?\" Brumbál mohl jen přikývnout. ooOOoo Voldemort se rychle rozhodl. Tady by mohl začít. Není to ta nejlidnatější část Londýna, ale má dost mudlů, aby to přitáhlo pozornost kouzelníků z oddělení prosazování kouzelnických zákonů. Rozhodně po nějaké době. Byli proslaveně pomalí. A budou ještě pomalejší vzhledem k faktu, že tady alespoň pro teď nenajdou zjevnou magii. Jakmile bude připravený, zavolá je. A budou povražděni jeho nočními můrami. Při té myšlence se musel usmát téměř dětinskou radostí zabarvenou temnou zlomyslností. Pár posunků a kouzlo nepovšimnutí pokrylo nejdřív jeden konec ulice a pak i druhý. Následovalo mudly odpuzující kouzlo. Nikdo se nedostane dovnitř, nikdo ven. To byla jedna z prvních taktických rad určených jeho Rytířům, aby vrhli mudly odpuzující kouzla na všechny potenciální vstupy a výstupy. Pochytat je jako krysy, kterými byli. Pak to s nimi můžete dle libosti skoncovat. Na okamžik si jen vychutnával to očekávání ve vzduchu, tušení toho, co přichází. Pak pokynul a znenadání se na ulici a na střechách objevily klece. Nato klece zmizely a vypustily své obyvatele do ulic. ooOOoo Jejich přítomnost byla nejdřív cítit, až pak vidět. Pocit ušpinění a potřísnění špatností, který prostupoval vzduchem a všem říkal, že po zemi kráčí něco, co by nemělo existovat. Lidé začali s vytřeštěnýma očima