drcené perly, neměli vůbec tušení, že sleduje také jejich ruce u vedlejšího tácu. Po mnoha letech zkušeností s pozorováním studentů dokázal odhadnout, jakého si vyberou slimáka, skoro se stejnou přesností jako to, kam se posadí. Například Weasley vždy vyrazil mezi prvními, bleskově si prohlédl výběr slimáků, načež chňapl po tom největším, jako by se bál, že je někdo jiný všechny schramstne a na něho žádný nezbyde. Samozřejmě pocházel z velké rodiny s malým příjmem — jeho volbu nemusel analyzovat příliš dlouho. Naopak Grangerová si na své volbě dávala nesmírně záležet, jako by si vybírala životního partnera. Ať už měl dokonalý slimák jakékoli kvality, Grangerová je dokázala zevrubně posoudit. Nenechala se nikým popohánět a její spolužáci se o to dávno přestali snažit. Thomas a Finnigan, nejlepší přátelé od prvního týdne v Bradavicích, se společně vydali k tácu, klábosili spolu a nevšímali si jeho pozornosti. Neobtěžoval se otočit za nimi hlavu — nebylo to potřeba. Viděl jejich ruce nad tácem a po pěti letech znal každou nazpaměť. Finnigan, který nikdy neposeděl na jednom místě, si pokaždé vybral slimáka, který se ještě hýbe. Thomas měl raději ty mrtvé. Učinili volbu, vrátili se na svá místa a slimáky nyní zahrnuli do své konverzace. Po nich následovali Ernie MacMillan a Padma Patilová, nejlepší přátelé od minulého týdne. Viděl, jak chlapec vybírá co největší kousek a z legrace se ho pokouší nacpat dívce za límec. Ta se nervózně zasmála, příliš dlouze a udýchaně, načež chlapec svoji ruku stáhl. Zdráhavě se pokusila uchopit jednoho slimáka, přestože nikdy předtím se nebála, a její ctitel ho galantně ulovil za ni, hrdě odkráčel pryč a držel dva exempláře za krkem. \"Dělej,\" zamumlal Crabbe směrem k dívce před sebou, která se pokoušela uchopit drobného slimáka skrz kousek papíru. Po pěti letech se většina studentů neštítila chytit je holýma rukama, ale někteří ten slizký pocit nesnesli doteď. Snape nebyl natolik velkorysý, aby jim nabídl kleště. \"Ještě moment,\" vyprskla, aniž by vzhlédla. Konečně uspěla, odstoupila od katedry a opatrně nesla slimáka zabaleného v papíru. Crabbe si vybral slimáka co nejdál od Snapea, jako by větší blízkost představovala nebezpečí. No, pro něho možná. Další v řadě, Goyle, provedl odchyt také rychle, na tác se vůbec nepodíval, ale zato obezřetně pozoroval Snapea, jako když si lupič dává bacha na detektiva. Draco číhal, dokud se vedle něj neobjevila nervózní dívka z Nebelvíru, načež si vybral slimáka, ke kterému se odvážila přiblížit její ruka. Pohotově jej ukořistil díky vytrénovaným reflexům famfrpálového chytače a odkráčel s vítězoslavným úsměvem, jako by nedržel slimáka, ale limitovanou edici zlatonky. V průběhu let pozoroval nad tácem interakce mnoha párů rukou a všímal si každého detailu, každé skryté zprávy, kterou si vyměnili ti, kteří u něho stáli. Neuniklo mu ani jedno gesto přátelství, útočný pohyb na znak varování, ani nesmělý dotek křehký jako mávání křídel, signalizující zájem. Nikdy na sobě nedal znát, že smysl jejich zpráv odhalil, jen tiše sledoval nonverbální komunikaci rukou. Ke katedře se konečně vydal Potter. Zdálo se, že je duchem nepřítomen: na nic nereagoval a vůbec nic neříkal. Zastavil se u drcených perel a začal je odměřovat, aniž by vzhlédl. Snape pozoroval jeho ruce, když vracel lahev na stůl, a všiml si vybledlých, zkroucených a propletených jizev, které hyzdily jinak dokonalou pleť na hřbetu jeho ruky. Nejnovější přírůstek do Potterovy slavné sbírky jizev objevil před několika měsíci během jedné z jejich marných lekcí nitrobrany. Poprvé, když uzřel slova vrytá do chlapcovy kůže, Nesmím vykládat lži, a spatřil temnou vzpomínku na jejich vznik, se mu udělalo zle. Potter se pochopitelně nesvěřil nikomu z Řádu, poněvadž svoje mlčení patrně považoval za projev odvahy a duševní síly. Typický nebelvír. Snape to považoval jedině za projev masochismu. Zrovna si začínal myslet, že dnešní interakce u jeho stolu proběhnou bez zvláštní události, když k němu Potter vzhlédl. Z divokého, vyčítavého pohledu sršelo tolik nenávisti, že měl problém s ním udržet oční kontakt. Musel se držet ze všech sil, aby mu nevpálil slova, která ho svrběla na jazyku, když si uvědomil, že ho Potter viní — jeho — za ten debakl, který se udál před několika dny, a očekával od něj, že se zhostí role záporáka. Místo toho hrdě opětoval nevraživý pohled a vložil do něj veškeré pohrdání, dokud Potter neodvrátil zrak a nezamířil ke slimákům. Otřesený