Po přečtení článku o písmu Ogham se také kloním k srovnávání s písmem pro hluchoslepé a snad to bylo písmo tajného kouzelného spolku v dávných časech piktských kouzelníků. Ale kdo ví, jak to bylo? Ta tetování jsou pochopitelná, stejně jako mistrovské hvězdičky na pláštích velkých čarodějů a jen Merin-ví, proč právě Brumbál je nenosí správně na tmavém půlnočně modrém plášti s kloboukem a měsíčním obrazcem navíc. Každej kouzelník v české kotlině by se za takový plášť a klobouk nestyděl, ale Brumbál má opravdu špatný vkus. No, Lockhart asi taky, ale možná za to může salon paní Malkinové, že nepěstuje tu správnou módu. Kéž by to Nizar dokázal změnit, když ne Salazar a děvčata v Týdeníku čarodějek.
U Morgany, teď si uvědomuji, jak jsem závislá na pátečním vydání Mimo kruhu času, jak se bez toho nemohu rozjet na víkend! Takové speciální čtení a počtení. Mňam! Velmi děkuji za překlad, dámy, opravdu si užívám. Představa, jak Salazar a Nizar jeli domů do Španěl , tedy do Burgusu kvůli politice a přivezli si zachráněná mláďata bazilišků z ruin vlastního panství. Možná museli zachránit celou vesnici a sepsat nové smlouvy se skřítky z hor a udělat z nich domácí skřítky s plnými právy nosit hůlku a kouzlit a umět i bezhůlkovou magii a magii přání.