Mám divný pocit, že chození do ředitelny je pro Harryho poněkud traumatizující. Jako by šel přímo do pasti a la Perníková chaloupka. nejen že ho tam ředitel svádí k požívání cukrlat a my všichni víme, že nemáme brát žádné nabízené cukroví, obzvlášť ne od pochybných starců. Že tam na Pottera čeká Lupin je trochu nepříjemné, nečekané. Na druhou stranu si to opravdu vyříkali, moou pokračovat v přátelství na dálku a Lupin se může věnovat sebezdokonalování psychiky. A Harry dobře ví, že když něco opravdu potřebuje, má po ruce Snapea. To on je jeho kotva, bezpečí a brzy snad i domov, rodina.
Minervě zůstává úzký úsměv, vrásky kolem očí a hláška: "Za celou dobu, co tady učím, jsem se ještě nemusela tak moc stydět!" Protože je velmi ráda, že její Nebelvírská lvíčata nepotřebují vodit za ručičku. No, to je potom těžké.
Lupinko, Marci, moc děkuji za překlad, oceňuji Vaši vytrvalost a důslednou kontrolu, každý detail. Dnes je tak těžké najít dobrou povídku k překladu, ale díky Vám tu nejedna taková je.
Vitajte, ste prihlásený ako Neprihlásený