Preklady fanfiction Harryho Pottera

Nová kapitola 10.2 

„Ano, ale… Severusi, určitě bych měla být stále schopná se rozhodovat, aniž bych s tebou musela mluvit?“

„A já jsem si jistý, že můžeš,“ řekl tiše, „ale není nic špatného na tom, když chceš to rozhodnutí nejdřív probrat s někým jiným.“

Hermiona si povzdechla a položila mu hlavu na rameno. „Nevím, jak to mám udělat.“

Severus se ušklíbl: „A já to vím?“ odpověděl důrazně, což ji přimělo k mírnému úsměvu.

„Jsem směšná.“

„Ano,“ řekl bez okolků, „ale stejně tě mám rád."

Vyprskla mu smíchem do ramene, když Lia vběhla zpátky do pokoje s panenkami v ruce. „Už jdeš, můj Sev'usi?“

„Za chvíli, slečno Lio, musím mluvit s tvou maminkou.“

Lia si povzdechla: „Dobře, můj Sev'usi.“

„Hermiono?“

„Severusi?“

„Prosím, nikdy neměj pocit, že si se mnou nemůžeš o něčem promluvit.“ Cítil, jak přikývla, když si ji přitáhl blíž, a neskutečně se mu ulevilo, že si to nerozmyslela. „Chci se zeptat, jaké rozhodnutí sis přála probrat?“

„Harry nechal ve Věštci otisknout omluvu. Kings tvrdí, že vyhrožoval redaktorovi. Nebyla jsem si jistá, co s tím mám dělat.“

„Chápu. Jak ses rozhodla?“

„Napsala jsem mu. Poděkovala jsem mu a zeptala se, jestli bychom se v zájmu dětí k sobě dokázali chovat zdvořile.“

Přikývl, nebyl si úplně jistý, co si má myslet o tom, že jí Potter přišel na pomoc, než se smířil s tím, že pokud to znamená mít Liu a Hermionu v bezpečí před tou děsnou ženskou, měl by být pravděpodobně prostě jen vděčný.

„Jak dlouho se u nás můžeš zdržet?“ zeptala se Hermiona a vyrušila ho z myšlenek.

Usmál se na ni a posunul se tak, aby jí mluvil přímo do ucha: „Na jak dlouho mě tu chceš, Hermiono?“

Zachvěla se. „Jsem si jistá, že jsem tě před tím varovala!“ zasténala, takže se ušklíbl, než ho vyvedla z rovnováhy. „Slíbili jsme přece Lie přespání, jak brzy potřebuješ být zpátky na hradě?“ zeptala se.

Málem se udusil vlastním jazykem, když si uvědomil, co z toho vyplývá. „Nepotřebuju,“ odpověděl tiše.

Vzhlédla k němu skrz řasy. „Takže tu přespíš?“

„Nenapadá mě nic, co bych si přál víc. Musím se však ještě vrátit do Bradavic, odmítám spát v kabátě.“

Hermiona se na něj usmála, než se k němu naklonila. „V každém případě si sbal tašku. Ale Severusi, vůbec jsem neměla v úmyslu, abys spal vůbec v něčem.“

Krátce zavřel oči, než ji přitáhl k polibku. „Lia je stále vzhůru, čarodějko. Nezačínej něco, co nemůžeš dokončit.“

Usmála se na něj a její ruka se pomalu přesunula na jeho stehno, až byl nucen ji zastavit. „Slyšela jsem, že očekávání je polovina zábavy,“ odpověděla s tichým uchechtnutím.

„Ty budeš má smrt, čarodějko!“ zasténal jí do vlasů.

„Doufejme, že ne dnes v noci,“ prohodila, „mám s tebou mnohem zajímavější plány.“

Prudce vstal, než ho mohla ještě víc rozptýlit: „Za chvíli jsem zpátky.“

„Ty jdeš domů, můj Sev'usi?“ Lia se zeptala a trochu našpulila ret.

„Ne, slečno Lio. Vrátím se, ale potřebuji si vzít věci na přespání.“

„Zůstaneš tu přespat, můj Sev'usi!“ vypískla. „Půjdu ti pomoct sbalit tašku!“

Severusovi se rozšířily oči, když se Hermiona rozesmála. „Tak ať to netrvá moc dlouho, Lio.“

„Ty dovolíš, abych ji vzal s sebou?“

„Ty snad nechceš, Severusi?“ zeptala se zamračeně.

„Cože, ne! Samozřejmě, že chci.“

„Věřím ti,“ řekla tiše, v očích pochopení.

Přikývl a pak se otočil k holčičce. „Tak boty a kabát, slečno Lio.“

xxx

Harry Potter si všiml podivné sovy, která prolétla oknem, a přemýšlel, od koho je, když si to nejkratší cestou namířila k němu. Rozvázal psaní a na přední straně spatřil známý rukopis, který způsobil, že se mu zrychlil tep. Pomalu list rozložil, děsil se toho, co najde uvnitř.

Ahoj Harry,

nikdy jsem si nemyslela, že tento dopis napíšu, ale v poslední době jsem zjistila, že dělám strašně moc věcí, které jsem si nikdy nepředstavovala, že udělám, takže to možná jen odpovídá situaci.

Chtěla jsem ti poděkovat za to, že ses postaral o Ritu. Ne kvůli sobě, ale kvůli Lie. Ať už jsem ve svém životě udělala jakákoli rozhodnutí, ona je nevinná a nezaslouží si být zapletena do Ritiných mylných představ. A znepokojeně si uvědomuji, že jsi to nemusel dělat.

Přiznám se, že úplně nevím, co od tohoto dopisu očekávám, možná zdvořilost? Kdysi jsme byli přátelé a pravděpodobně nikdy nenastane doba, kdy mi nebudeš chybět. Ale i když jsem ti už dávno odpustila, těžko si dovedu představit svět, v němž bychom si někdy mohli být blízcí. I teď se snažím zapomenout. Život je možná příliš krátký na to, abych ho trávila nenávistí k tobě, ale bolest odmítá zmizet. Tvé činy mě přivedly k některým z nejlepších věcí v mém životě, ale faktem zůstává, že mě stály téměř všechno. Strávila jsem mnoho let tím, že jsem znovu budovala sama sebe a učila se opět důvěřovat lidem. Je to proces, na kterém stále pracuji.

Ginny mi řekla, že jste oba šťastní, a to mě těší. Jsem ráda, že sis vytvořil rodinu, po které jsi toužil; ze všech lidí na světě právě ty sis zasloužil přinejmenším to.

Doufám, že kvůli našim dětem uzavřeme příměří, nechci, aby se zapletly do nepořádku, který jsme vytvořili. Zaslouží si čistý štít.

Hermiona

Harry si psaní přečetl dvakrát. Nebylo to přesně to, v co doufal, ale bylo to lepší, než kdyby ho úplně odmítla vídat. Zvládne se chovat zdvořile. A možná, jen možná, kdyby to po nějakou dobu klapalo, by mohla znovu uvažovat o přátelství. Nakonec to byla větší naděje, než jakou měl v posledních letech. Bral by všechno, co by mohl dostat.

Rychle načmáral odpověď, v níž ji informoval, že to je to nejmenší, co může udělat, že James Liu zbožňuje a s jejím svolením by je obě rád pozval buď k nim domů, nebo se mohou setkat venku, pokud by jí to nebylo příjemné, aby děti mohly trávit čas společně. Slíbil, že Ginny bude přítomna jako nárazník, a souhlasil s tím, že se zvládnou chovat k sobě zdvořile. Odeslal sovu pryč dřív, než se stačil rozmyslet. Modlil se ke komukoli, kdo by mohl naslouchat, aby souhlasila.

xxx

Severus se přemístil s Liou v náručí, položil ji na zem, jakmile si byl jistý, že se nepozvrací, a vzal její malou ruku do své, aby se vydali zpět na hrad. Několik studentů, kteří se potloukali po areálu, lehce zíralo při pohledu na profesora Snapea, ke kterému švitoří drobné stvoření v šatičkách pastelových barev. Nebyl si jistý, jestli jim to má za zlé, nebyl si zcela nevědomý toho, jaký obrázek vytvářejí.

Když vstupovali do hradu, Harry Potter vycházel z Velké síně s Jamesem držícím ho za ruku.

„LIO!“ Severus uslyšel něčí pronikavý výkřik a cítil, jak Lia pustila jeho ruku a vyrazila vpřed.

„Jamie!“

Kruci. To byla jeho jediná souvislá myšlenka, když se ocitl tváří v tvář ohromeně vyhlížejícímu Potterovi.

„To je Hermionina dcera,“ vyhrkl ten kluk.

Severus obrátil oči v sloup. „Ano, jsem si toho vědom.“

„Proč je tu s vámi?“

„Můj Sev'us zůstane na přespání!“ oznámila Lia, a Harry zalapal po dechu, než se otočil a zíral na svého bývalého profesora. Zachránilo ho, že ho Lia zatahala za rukáv.

„Kdo jsi ty?“

„Já… já jsem Jamieho tatínek,“ odpověděl Harry, díval se na miniaturní verzi Hermiony a snažil se urovnat si myšlenky do alespoň zdánlivého pořádku.

„Aha. Ahoj, Jamieho tati. Já jsem Lia!“

„Ahoj, Lio. Vypadáš přesně jako tvoje maminka.“

Holčička se zamračila: „Ty znáš moji maminku?“

„Ano, chodili jsme spolu do školy.“

„Aha. Můžu jít s Jamiem, můj Sev'usi?“ obrátila k němu vykulené oči, až si povzdechl. Nebyl si jistý, že by téhle holčičce dokázal říct ne, ale Hermiona by ho mohla zabít.

„Možná ne dnes, slečno Lio,“ vytáčel se, takže se našpulila. Harry vedle něj potlačoval úsměv, když sledoval, jak obvykle nepoddajného profesora sráží na kolena malá holčička. Viděl, jak se snaží dostat se ze situace a zároveň jí odmítá říct přímo ne.

„Ale můj Sev'usi. Jamieho jsem neviděla už celou věčnost!“

„Ano, ale tvoje maminka očekává, že se vrátíme, slečno Lio.“

„Pět minut, můj Sev'usi?“ prosila a špulila spodní ret.

Severus si povzdechl. „Cordelie!“ skoro zakňučel.

„Co kdybych vzal Liu na pět minut do svých pokojů, aby si hrála s Jamiem, zatímco vy si vyzvednete, pro co jste přišel?“ navrhl Harry a snažil se nesmát.

„Ano, můj Sev'usi! Půjdu s Jamieho tatínkem, na pět minut!“

Harry se ušklíbl, když Severus zavřel oči a zaúpěl. „Slečno Lio, jestli se na mě tvoje matka rozzlobí, budu velmi nerad.“

Lia se na něj usmála, protože věděla, že dostala přesně to, co chtěla. „Brzy se uvidíme, můj Sev'usi! Mám tě ráda!“

Severus cítil, jak se mu bolestně svírá srdce, když se díval na malou dívku, která neměla ani ponětí, co mu udělala.

„Taky tě mám rád, moje Lio,“ řekl tiše a přejel jí rukou po kadeřích, aniž by si uvědomil, co mu vyklouzlo. Pak se otočil zpátky k ohromenému Potterovi. „Pět minut, pane Pottere!“

S tím odkráčel chodbou a nechal Harryho, aby si odvedl dvě vrcholně vzrušené děti zpátky do svých pokojů.