Preklady fanfiction Harryho Pottera

Elves

Originál: https://www.fanfiction.net/s/14018290/1/Elves

Povolení k překladu: Žádost zaslána

Harry, skřítci

Rating: 9+  Kapitol: 1

Slov: 10 589 

Shrnutí: Potterovi mají domácího skřítka, o kterém Brumbál neví a který se o Harryho postará, ať se děje cokoli… a možná se postará i o další věci. (Parodie nebo žert, rozhodněte se sami). 

Éra/období: Před Bradavicemi

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží kb0. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Skřítci, část 1. 

Domácí skřítka Mippy se ve tmě opatrně přemístila do mudlovské čtvrti kousek stranou chodníku a plížila se od keře ke keři, přitom sledovala, co se děje, zatímco poslouchala, jak mluví o Malém pánovi, než ho položí na práh. Poté, co čarodějka a kouzelníci odešli, to bylo poprvé za poslední dva dny, co Malý pán zůstal sám. Do té doby byl vždycky s někým, obvykle s tím Velkým něžným.

Po další kontrole, že nikdo není venku, se Mippy stejně zneviditelnila a spěchala přes ulici k malému domku a, co bylo důležitější, ke košíku na zápraží. Malý pán byl z větší části v pořádku, ale byly tu věci, které ji znepokojovaly. Její základní povinností bylo pracovat jako skřítčí chůva, takže věděla, jak se postarat o lidské děti i o běžné domácí povinnosti. Teď už chápala, proč pan James řekl, že musí zůstat skrytá před všemi návštěvníky a že je poslední ochranou Malého pána.

Mávla nad dítětem rukou a použila trochu skřítčí magie. Cítila na něm kouzla, ale nebyla si jistá, co všechno to je. Pokračovala v tom, když zvedla košík a vydala se pryč. Tu si všimla, že z tělíčka batolete se táhne ven úponek magie. Mippy se zastavila a zamyslela se nad tím. Mohlo by mu ublížit, kdyby opustilo oblast?

Trochu o tom uvažovala a usoudila, že lidé někdy dům opouští, takže ne. Uchopila tu magickou nitku svou magií, přerušila ji a s potěšením si všimla, že dítě klidně spí dál. Ale byla tu ještě všechna ostatní kouzla, která neznala, kromě uspávacích a zahřívacích. Potřebovala pomoc a existovalo vlastně jen jedno místo, kam se mohla obrátit: největší shromáždění skřítků v zemi. Sotva na to pomyslela, luskla prsty a stála v bradavické kuchyni.

Její příchod vzbudil pozornost několika přítomných, kteří připravovali chléb na zítřek, včetně hlavního skřítka, jenž k ní přistoupil.

„Jsem Mippy a potřebuji pomoc. Na Malého pána seslali neznámá kouzla, když ho odvedli ti, kterým jsem nesměla bránit.“

Barly vztáhl ruku. „Nemůžeš odstranit zahřívací a uspávací kouzla?“

Mippy se na něj zamračila a luskla prsty. „Zahřívací kouzlo je pryč, uspávací zatím dobré. Spousta dalších. Některá z nich se zdají být chybná - možná špatná.“

Barly znovu natáhl ruku a zkoumal, co má před sebou. „Správně. Při hlubším pohledu vidím magii, která není jeho. Toppy!“

Do místnosti se přemístila středně stará skřítka.

„Máš nejlepší cit pro magii. Podívej se na dítě. Mippy se nelíbí, co vidí, a má pravdu, že se jí to nelíbí.“

Toppy levitovala malého Harryho z košíku s dekou a opatrně ho položila na pracovní stůl. Pak se zavřenýma očima vztáhla obě ruce nad batole. Ostatní skřítci se přišli podívat. O několik minut později otevřela oči a spustila ruce. „Furle!“

Objevil se další skřítek. „Uklízel jsem!“ stěžoval si.

„Dítě nás potřebuje. Podívej se, myslím, že cítím magii Bílého vousu. Zkontroluj ji a odstraň, ale nech uspávací kouzlo.“

Furl se na ni divně podíval, ale hned už držel ruku nad dítětem.

„Sledování a kontrola. Vracím mu jeho magii.“ Druhou rukou uchopil něco nad dítětem, přemístil se a po chvíli se vrátil. „Byla uspaná, ale teď už ji má zpátky.“

Toppy přikývla a vrátila se k dítěti. „Cítím magii dítěte, rodinnou magii a ještě jednu. Ještě jedna je ta zvláštní magie. Nejsem si tím jistá.

Nejstarší ze skřítků - Marl - se prodrala davem a přistoupila ke stolu. „Zatlačte dobrou magii zpět a nechte mě cítit tu jinou.“

Toppy vztáhla paže, vypadala, jako by se snažila dítě uškrtit rukama lehce obtočenýma kolem jeho krku. „Je to v jeho hlavě.“

Marl napřáhla ruku a na okamžik ji položila dítěti na hlavičku. Když se odtáhla, Toppy ji následovala. „Myslím, že…“ odmlčela se a všichni na ni hleděli. „Myslím, že jsem tohle lidské kouzlo už někdy cítila. Ano, uklízela jsem velmi dávno, na nějakém neobvyklém místě, ale už si nepamatuji, kde.“

„Ve staré části hradu?“

„Venku, možná ve sklenících?“

„V místnosti s lektvary, které nemůžeme uklízet?“

„Střechu?“

„Komnatu nejvyšší potřeby?“

Marl se z těch návrhů točila hlava. „Ano, Komnatu nejvyšší potřeby.“ S tichým prásknutím zmizela. Všichni trpělivě čekali.

O celou minutu později se objevila a v ruce držela mírně zašlou čelenku s velkým modrým drahokamem. „Tohle má stejnou magii a ještě něco navíc. Spojíme obě kouzla dohromady, s tím od dítěte.“ Všude kolem byl slyšet souhlas, zejména od Mippy.

Toppy natáhla ruku a dotkla se diadému. „Ano, je tu stejná magie. Tuhle nemám ráda, protože je to víc než kouzlo. Je to, jako by do toho někdo vtlačil člověka.“

Marl pomalu přikývla. „Jak říká Mippy, špatná magie. Jsem stará, pomoz mi.“

Toppy natáhla ruku, spolu s Marl se dotkly Harryho čela a přidržely u něj diadém. Vyšlehl záblesk skřítčí magie a diadém byl odsunut. Toppy zkontrolovala dítě. „Zlá magie je pryč. Jen trochu krve.“

Mippy se natáhla a podívala se sama. „Malé poranění dokážu napravit. “ Přejela dítěti přes otevřenou ránu na čele a ta se zacelila do růžové linky. „Teď už žádná jizva. To je dobře. Děkuji. Mippy je vděčná.“ Popadla dítě, které bylo sotva o polovinu menší než ona, přemístila se a objevila se ve starém sídle Potterů.

„Páni odtud nikdy neměli odcházet, ale Mippy vychová Malého pána správně.“ Odnesla dítě do dětského pokoje a uložila ho do postýlky. Málem odstranila uspávací kouzlo, ale rozhodla se, že si musí trochu zdřímnout, aby mohla později dítěti pomoci. Když uviděla na opěradle houpacího křesla deku, přešla tam a schoulila se pod ni. Byla by hned vzhůru, kdyby se dítě probudilo dřív.

xxx

Barly poslal košík, který tu Mippy nechala, do krbu, aby si trochu přitopili; dopisu v něm si nevšiml. Pak ukázal na čelenku: „Je v ní špatná magie?“

Toppy přikývla.

„Takže vlastně dvě zlá kouzla.“

Toppy znovu přikývla.

„Když dvě zlá kouzla, mohlo by jich být víc?“

Všichni se rozhlíželi a krčili rameny.

Barly dál zíral na diadém, všichni ostatní vyčkávali. „Myslím, že musíme hledat.“ Rychle dvakrát tleskl rukama a velká kuchyně se okamžitě zaplnila skřítky. „Dotkněte se šperku a ucítíte špatnou magii. Prohledejte hrad a najděte další podobné věci.“

Půl tuctu skřítků najednou se na okamžik dotklo diadému a pak se přemístilo do jim obvykle přidělené oblasti. Několik dalších se vydalo prohledat celou Komnatu nejvyšší potřeby. Barly a Marl tam dál stáli a přemítali o diadému a o tom, co v něm je.

„Musíš zavolat ostatní skřítky,“ řekla nakonec Marl.

Barly přikývl. „Taky jsem na to myslel. Většina z nich je tady, ale rodinní skřítci možná vědí, kde jsou další.“

Když poslední z bradavických skřítků odešel, takže zůstali jen oni dva, Barly napřáhl ruce, které se na okamžik rozzářily, a jednou tleskl. Pak se tam začali přemísťovat další skřítci a kuchyně byla opět plná.

Barly se rozhlédl a počkal, až ruch ustane. „Našli jsme špatnou magii. Sami jsme si s ní nedělali starosti, ale objevili jsme něco z ní u lidského dítěte. Potřebujeme vědět, že je všechno pryč. Pojďte se dotknout šperku a ucítit magii. Řekněte mi, jestli máte stejnou v místě, kde žijete.“

Skřítci přistoupili a udělali, co řekl, protože si navzájem všichni pomáhali. Většina se dotkla čelenky, zavrtěla hlavou a odešla. Dva však ustoupili stranou a čekali. Když mnoho z nich zmizelo, začali se vracet ti bradavičtí; žádný z nich nic nenašel.

Barly ukázal na toho staršího z cizích: „Já jsem Krátura. Můj starý pán mi dal šperk s tímto kouzlem. Bylo mi řečeno, že ho mám zničit, ale neudělal jsem to, bylo to příliš těžké.“ Krátura svěsil hlavu.

„Já jsem Dobby. Můj pán má knihu, která je podobná, ale horší.“

„Přineste je sem. Toppy jim vezme špatnou magii a pak si můžete vzít věci zpátky,“ přikázal Barly. Oba skřítci zmizeli.

Krátura se vrátil jako první a vztáhl ruku s těžkým zlatým medailonem. Toppy ho vzala a položil vedle diadému. S Marlinou pomocí provedl přenos a podal medailonek zpět.

Krátura byl u vytržení. „Pán by byl šťastný!“ Přemístil se, zrovna když se Dobby vrátil a položil na stůl knihu.

Toppy a Marl provedli přenos znovu, ale tentokrát se kouzlo přesunulo z čelenky do knihy. Toppy se podívala na Marl. „V té knize bylo víc magie?"

Marl přikývla. „Myslím, že zvítězila silnější magie.“

„Musím mít knihu zpátky! Pán o ni nesmí přijít!“ kvílel Dobby.

Barly se rozhlédl kolem sebe. „Furle, jdi do Komnaty nejvyšší potřeby. Najdi podobnou knihu a přines ji sem.“ Furl se přemístil.

„Podívejme se teď na kouzla v knize,“ řekla Toppy. „Tady je, kam až sahají. Jsou tam ještě další části.“

Marl natáhla ruku po knize. „Ano, kromě těchhle ještě čtyři. Pomocí toho je můžeme najít.“

Furl se vrátil s knihou, která se velmi podobala „špatnému deníku“. Barly ji vzal a kouzlil s ní, dokud nevypadala stejně jako originál, dokonce až po tloušťku a barvu stránek a zlatý nápis na horní desce. Podal ji Dobbymu. „Vezmi si to a vrať to do úkrytu svého pána, nic neříkej, ani kdyby se ptal. Označuji to jako Skřítčí tajemství.“

Dobby si vzal napodobený svazek a energicky přikývl. „Skřítčí tajemství,“ papouškoval, než se přemístil.

Barly se podíval na dva skřítky, kteří tak dobře rozuměli magii. „Vezměte si to a najděte další části.“

Toppy vzala knihu do ruky. „Pojď se mnou.“ Odešla s Furlem v patách.

Barly se podíval na Marl a pak zpátky na diadém. „Až budou hotoví, musíme tu knihu zničit. Možná poprosit o pomoc Bílý vous?“

Marl o tom dlouho uvažovala. „Ne, Krátkého profesora. Má sochu, na které je kopie tady tohoto. Pomůže ti a nic neřekne, když ho správně požádáš.“