Preklady fanfiction Harryho Pottera

Druhý den ráno byly hlavním tématem hovorů události minulé noci a ztráta dvou set padesáti bodů Zmijozelu kvůli všemu, co se provalilo. Také Draco bude mít školní tresty až do velikonočních prázdnin a byl vykázán z hodin péče o kouzelné tvory.

Říct, že Snape zuřil, by bylo hodně velké podcenění. A mstil se tím, že Nebelvíru strhával body zleva i zprava a za cokoli. Do oběda ztratila kolej lvů sto padesát bodů.

„Uděláme to hned, nebo až při večeři?“ zeptala se Hermiona u oběda svého kamaráda.

„Večer. Chci, aby si vykopal ještě hlubší hrob,“ řekl Harry vážně, protože před pár minutami odešli z hodiny lektvarů a on musel snést nové kolo urážek na adresu svého otce a ztrátu sedmdesáti pěti bodů.

„Takže on je tvůj cíl?“ pátrala Katie při obědě u dvojice, která souhlasně přikývla. Pak se zeptala, i když si nebyla jistá, jestli chce znát odpověď: „A co jsi vymyslel?“

„Nejsladší ze všech pomst,“ řekl Harry s úsměvem.

„Víte vy dva, že jste všechny vyděsili?“

„Máte z nás strach, slečno Bellová?“ zajímal se Harry posměšným tónem.

„Kdykoli jindy ne. Ale poté, co jsem viděla vaše úsměvy v posledních dvou dnech a to, co se stalo včera, bych byla blázen, kdybych se nebála!“ ujistila je naprosto vážně. Místo odpovědi se rozesmáli. Katie zavrtěla hlavou a změnila téma: „Nevím, jestli o tom víte, ale někdo z koleje přijímá sázky, jestli jste vy dva spolu nebo jestli se dáte dohromady ještě před koncem roku.“

Harry a Hermiona se podívali na ni, pak na dvojčata a nakonec na sebe vzájemně, než vyprskli smíchy. Všichni u stolu se zmateně obrátili  jejich směrem a pak ke Katie, která pokrčila rameny.

„Ach, u Merlina, díky, že jsi mě tak rozesmála!“ řekl Harry své spoluhráčce, jakmile se s Hermionou uklidnili.

„Takže vy nejste…?“ vážně se jich zeptala Katie.

„Ne, my spolu nechodíme!“ řekla jí stejně vážně Hermiona.

„Kdybychom to zkusili, mohli bychom se nakonec pohádat stejně ošklivě jako ona s Ronem. Známe se příliš dobře a mohli bychom nakonec v hádce využít své slabiny. Kromě toho ji miluju jako sestru a představa incestu se mi nelíbí!“ prohlásil Harry a Hermiona jeho slova potvrdila přikývnutím.

„A kruci!“ vykřikla dvojčata, když stejně jako zbytek koleje slyšela jeho prohlášení.

„Chtějte vrátit peníze!“ usmála se Hermiona, než se kolej vydala do tříd.

xxx

Ten večer už Nebelvír ztratil Snapeovou rukou tři sta bodů a nálada nebyla nejlepší. Harry pohlédl na Hermionu a ta mu podala dvě knihy. Když vstal a došel k profesorskému stolu, v síni zavládlo ticho, protože si všichni až příliš dobře pamatovali, co se stalo předchozího večera.

„Pane profesore, dovolte mi, abych se vás na něco zeptal,“ řekl Brumbálovi, který kývl hlavou a vyzval ho, aby promluvil. Pak pokračoval: „Víme, že když student poruší pravidla, existují za to tresty: ztráta bodů, školní trest a podobně. Ale co se stane, když pravidla poruší učitel?“

„Zde jsou také postihy, které se odvíjejí od provinění a jeho závažnosti,“ pravil Albus důstojně a pak to rozvedl: „Ztráta možnosti udělovat nebo odebírat body a ukládat tresty, podmínečné propuštění, ztráta pozice vedoucího koleje, pokud je učitel držitelem tohoto titulu, a samozřejmě propuštění.“

„Děkuji za informace. Ale chci, abyste mi něco objasnil: proč nebyl žádný z těchto trestů uvalen na profesora Snapea, když existuje víc než dost důkazů o tom, že každý den porušuje několik pravidel?“ zeptal se Harry vážně. Pak dodal: „Jestli chcete, mohu upřesnit, která pravidla byla porušena. A každé z nich mohu doložit svědky.“

„To je nesmysl, Pottere! Já pravidla neporušuji!“ vztekle se rozkřikl Snape.

„Pravidlo bradavického zaměstnance číslo šest,“ začal Harry a otevřel jednu ze dvou knih: „Profesor nebude pronášet diskriminační poznámky vůči studentovi na základě krevního stavu, místa narození, rasy nebo přímých příbuzných.“ Pak dodal: „Chcete, abych všem řekl, kolikrát jste měl připomínky k mým mrtvým rodičům?“

Snape náhle sklapl ústa, když se na něj všichni v síni podívali, a bylo jasné, že si s ním o tom chtějí promluvit nejenom učitelé.

„Pravidlo bradavického zaměstnance číslo osm,“ pokračoval Harry ve čtení: „Profesor nebude upřednostňovat žádnou konkrétní kolej a zůstane vůči všem neutrální.“ Pak se sarkasticky zeptal: „Je třeba, abych se k tomuhle vyjadřoval?“

„Prosím, pokračujte, pane Pottere,“ požádala ho Minerva, zatímco na svého kolegu neustále vysílala vražedné pohledy.

„Pravidlo číslo třináct: za závažné prohřešky a porušení školního řádu budou každému studentovi odečteny body,“ pokračoval Harry ve čtení. Pak otevřel druhou knihu a přečetl: „Patnáct bodů za příliš brzký příchod; patnáct za příliš hlasité dýchání; patnáct za vzdychání; patnáct za příliš velký hluk krájení přísad do lektvaru; totéž za to, že jsem byl příliš tichý.“ Pak se obrátil k řediteli: „O to jsem přišel v dnešní hodině. Můžete mi říct, která pravidla jsem porušil?“ A dodal: „Kdybyste chtěl, můžu takhle pokračovat ve čtení celou noc.“

„Nevadilo by, kdybych do té knihy nahlédl?“ požádal Kratiknot, protože věděl, že je to ta, kde jsou zapsány všechny tresty a získané i ztracené body, uvedené pod jménem učitele, který je udělil nebo odebral.

„Takže, pane profesore, co s tím hodláte udělat?“ zeptal se Harry Brumbála, když knihu podal vedoucímu Havraspáru, který ji začal zkoumat spolu s Minervou a Prýtovou. Pak pokračoval, protože tři vedoucí kolejí se tvářili podrážděně kvůli tomu, co objevili: „Protože když nic neuděláte, dáte najevo studentům, že každý, kdo poruší pravidla, může vyváznout bez trestu. A to by mohlo být docela nebezpečné, to vám povím, pane řediteli.“

„Proč?“ zeptala se vážně Minerva.

„Protože, paní profesorko, studenti by mohli jít, kohokoli proklít a pak tvrdit, že když tak nehorázně porušuje pravidla profesor a není nijak potrestaný, proč by měli být oni?“ vysvětlil jí Harry a pozvedl obočí. Pak se obrátil k řediteli a řekl: „Být vámi, postarám se, aby ty dveře byly zavřené a zůstaly tak navždy.“

Albus Brumbál v tu chvíli věděl, že stojí na křižovatce a že ať se rozhodne jakkoli, už to nemůže vzít zpět. Kdyby dal za pravdu Severusovi, Bradavice by se staly bojištěm, protože by všichni měli za to, že je tu zelená pro porušování pravidel.

Pokud by podpořil Harryho tvrzení, která byla pravdivá a on to věděl, Snape by mu způsobil problémy, ale on ho dříve či později bude potřebovat.

Než stačil říct slovo, promluvila místo něj Minerva:

„Severusi, jsi zbaven pravomoci udělovat nebo odebírat body nebo ukládat tresty. Už nejsi hlavou své koleje. A od této chvíle až do konce roku budeš pod dohledem zbytku profesorského sboru. Pokud ještě jednou porušíš jediné pravidlo, tvá smlouva bude ukončena. Je to jasné?“ Přísná profesorka promluvila svým obvyklým nesmlouvavým tónem.

Snape se otočil a rozzuřeně vyrazil ze sálu, protože ztratil veškerou moc, kterou měl, a věděl, že pokud si nedá pozor na každý svůj krok, může být velmi brzy vyhozen. Přísahal, že za tohle Potter zaplatí!

„Paní profesorko, žádáme, aby byly zkontrolovány všechny body, které profesor Snape během roku udělil nebo odebral, a aby byly přezkoumány i dosažené studijní výsledky, “ řekl Harry Minervě, která přikývla a ujistila ho, že to udělá ještě ten večer s profesory Brumbálem, Kratiknotem a Prýtovou. Kývl jí na znamení díků a otočil se k odchodu. Po cestě si plácl rukou s Hermionou.

Ta vzala svůj zápisník a přeškrtla si další řádek: „Den druhý: Snape.“

„Víš, kdo je další na řadě?“ zeptala se Katie, když viděla předepsané dny, ale žádná jména.

„O konci tohoto týdne nemám ponětí. Říkal něco v tom smyslu, že jestli půjde do Azkabanu za to, co plánuje, tak mě s sebou vzít nehodlá,“ pronesla Hermiona a dodala: „A ano, teď už se oficiálně bojím i já.“

xxx

Na následující večer se ve škole i v kouzelnickém světě bude hodně dlouho vzpomínat!

Během večeře přišel Harry do čela síně, zatímco se všichni ztišili a přemýšleli, co bude následovat. Profesoři teď byli více než znepokojení!

Podíval se na hodinky a něco zamumlal těsně předtím, než vešla Amélie Bonesová se dvěma bystrozory. Jeho úsměv se rozšířil.

„Pojďme si dát lekci dějepisu, madam Bonesová,“ řekl Harry dřív, než čarodějka stačila otevřít ústa.

„Dobrá, ale pak byste měl mít dobré vysvětlení toho dopisu, který jste mi poslal, jinak vás nechám zatknout!“ vykřikla rozzlobeně.

„Jen si to vychutnejte a dopřejte mi pět minut. Tedy pokud ten čas umíte správně spočítat. Někteří lidé tady věří, že osm a půl minuty a deset minut jsou jedno a totéž,“ řekl Harry sarkasticky.

„Vašich pět minut začíná v tomto okamžiku,“ oznámila mu Amélie. Neušly jí zbledlé tváře Brumbála, Snapea a McGonagallové, ale rozhodla se tím zabývat později.

„Podle oficiální historie byl Sirius Black strážcem tajemství mých rodičů a zradil je, je to tak?“ zeptal se Harry a Amélie přikývla, takže pokračoval:

„Petra Pettigrewa zabil zrádce Black, když ho zahnal do kouta a vyhodil do povětří jeho i ulici plnou mudlů. Jestli mám přesné informace, našel se jen jeho prst.“

„Zatím to souhlasí,“ řekla Amélie a zvedla obočí.

Harry pak něco vytáhl z kapsy, všichni mohli vidět, že je to krysa. Někteří Nebelvíři v ní poznali domácího mazlíčka Rona Weasleyho. Ten vykřikl na protest, ale jeho přítel si toho nevšímal a krysu položil na podlahu.

„Na tohle si raději připravte hůlky. I když je krysa omráčená, měli bychom být opatrní,“ řekl Harry bystrozorům, kteří uchopili své hůlky a namířili je na omráčené zvíře.

„Tak, jestli mi teď tohle dokážete vysvětlit, dám vám všechny peníze, které mám v trezoru,“ prohlásil Harry, mávl hůlkou a krysa se proměnila v člověka.

„To je Pettigrew!“ vykřikla Minerva šokovaně, když ona i ostatní profesoři poznali toho muže.

„Lazar! Vstal z mrtvých!“*) pronesl nahlas Harry teatrálně a předstíral mdloby, zatímco se všichni ještě snažili vzpamatovat z šoku.

„Jak je tohle možné?“ zeptala se Amélie Harryho, stále ještě omráčená údivem.

„To se ptáte mě? Neměli jste to vyšetřit už před lety? Nebo nemělo se na to přijít při procesu se Siriusem Blackem?“ zeptal se Harry s notnou dávkou sarkasmu, než ukázal na Snapea a dodal: „Nebo u soudu jeho či jiného Smrtijeda?“

„Myslím, že bychom v tom měli pokračovat někde jinde,“ navrhl Albus Amélii.

„Proč? Nechcete, aby se studenti dozvěděli, že jeden z jejich profesorů je zločinec a že se dostal na svobodu, protože jste za něj přimluvil?“ Harry oslovil Brumbála dřív, než se Bonesová zmohla na slovo.

„Profesor Snape má mou důvěru, pane Pottere,“ řekl Brumbál velmi důrazně.

„Musíte být jediný, kdo mu důvěřuje. Pro mě je to sluha člověka, který zavraždil mé rodiče a pokusil se zabít mě, takže by měl být v Azkabanu a ne mezi studenty!“ zvýšil hlas Harry.

„Pane Pottere, můžu se s tím vypořádat?“ zeptala se Amelie a položila mu ruku na rameno, nejen aby ho uklidnila, ale také aby mu zabránila použít hůlku.

„Prosím, madam, jsou jen vaši,“ řekl student a kývl hlavou směrem k oběma smrtijedům.

„Oba spoutejte a odveďte na Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů,“ nařídila Amélie dvěma bystrozorům, kteří přikývli, přesunuli se k mužům a ignorovali protesty Brumbála i Snapea.

„A teď mi vysvětlete ten dopis,“ řekla Harrymu přísně.

„Věřila byste mi, kdybych vám řekl, že Pettigrew je naživu a je tady ve škole? “ zeptal se a zvedl obočí.

„Ne, myslela bych si, že je to lež,“ opáčila Amélie, protože teď už to pochopila.

Slíbil jí něco, co upoutá její pozornost a přivede ji do Bradavic: Siriuse Blacka chyceného a připraveného k předání.

„Myslím, že i já se musím považovat za zatčeného,“ podotkl Harry s úsměvem a nabídl jí ruce.

„Ne, ale být vámi, pro jistotu bych si našla právníka,“ řekla madam Bonesová, než vyšla ze sálu.

„Den třetí, kamarádko, se zapíše do oficiální historie ministerstva,“ řekl Harry Hermioně a znovu si plácli. Vzala poznámkový blok, připsala ke dni jméno a přeškrtla ho.

*) Příběh o Lazarovi (Evangelium podle Jana, kapitola 11, verše 1-44)