Preklady fanfiction Harryho Pottera

Cena svobody 2

„Ten nápad jsem převzal od Ohnivého poháru,“ sdělil jim Harryho obraz domýšlivě, než obrátil pozornost ke jménu na kousku pergamenu. „A první, komu se dostalo náležité pocty, je… Neville Longbottom.“

Harry odložil pergamen stranou a poprvé se upřímně usmál. „Neville, nepochybuji o tom, jak velmi tě překvapilo, že jsi byl pozvaný na toto čtení, vzhledem k tomu, že jsme se skutečně spřátelili až v pátém ročníku. Přesto jsi mi byl opravdovým přítelem. Ani nevíš, jak vzácné pro mě bylo mít alespoň jednoho, který ode mě neočekával nic dobrého ani špatného. Někoho, pro koho jsem byl prostě Harry, a ne Chlapec, který přežil. Kvůli neocenitelnému daru, který jsi mi dal, ti dávám něco stejně vzácného a neocenitelného. Většinu z těch, kteří jsou dnes přítomni, by nejspíš nenapadlo, že, s výjimkou mého kmotra, může z rodu Blacků vzejít něco dobrého, ale očividně několik století předtím, než si vysloužili pověst temné rodiny, jeden z nich sdílel tvou lásku k bylinkářství. Zanechávám ti jeho deníky a kufr pečlivě uchovávaných semen. Některá z nich patří rostlinám, které nemá ani profesorka Prýtová. Doufám, že tě tvůj život bude těšit, Neville, a nedovol, aby se z tebe někdo snažil udělat něco, co nejsi.“

„Děkuji ti, Harry,“ zamumlal Neville, dojatý jeho pozorným gestem. Dokonce ani jeho babička úplně neschvalovala jeho lásku k bylinkářství a jeho nadání pro rostliny. Snažila se z něj udělat kopii jeho otce a chtěla, aby se stal bystrozorem, i když  na to opravdu neměl vlohy.

Harry znovu hůlkou poklepal na okraj klobouku a zachytil další lístek, který z něj vyklouzl. Tentokrát nebyl úsměv na jeho tváři ani zdaleka tak příjemný.

Ron si byl jistý, že z klobouku vypadlo Malfoyovo jméno a že se Harryho obraz chystá nechat ho být, dokud Harry neoznámil: „A naší další soutěžící je Dolores Jane Umbridgeová.“

Harryho spolužáci se nevěřícně podívali na obraz promítaný nad myslánkou.

Ten se ušklíbl. „Vsadím se, že každý, kdo ví o tom, jak se mnou zacházela v pátém ročníku, si myslí, že jsem se zbláznil, když jsem ji zahrnul do své závěti. A taky se vsadím, že to není nic ve srovnání s reakcí Dolores Jane, když se to dozvěděla. Nejspíš sem dorazila naprosto samolibě a s přesvědčením, že jsem pochopil, kde jsem ve vztahu k ministerstvu udělal chybu. No, Dolores Jane, dovol mi, abych tě ujistil, že se žádným způsobem nezměnil ani můj názor na tu žumpu známou jako ministerstvo, ani na tebe. Jsi tady, protože ti chci dát něco, kvůli čemu si mě budeš pamatovat… dokud budeš žít.“

S ďábelským úsměvem pokračoval: „Představte si mé překvapení, když mi skřeti řekli, že jedna z přísah věrnosti, kterou drží starobylý a vznešený rod Blacků, jehož jsem v době pořizování tohoto záznamu hlavou, nepatří nikomu jinému než rodině Umbridgeových, a jedinou jeho žijící členkou je Dolores Jane. Julius Umbridge složil přísahu věrnosti rodu Blacků v roce 1534 a nikdy ji neodvolal, což znamená, že ty, Dolores Jane, jsi tuto přísahu porušila, když jsi napadla dědice rodu Blacků… mě.“

Umbridgeová zbledla, když si uvědomila důsledky.

Harry se drze usmál, když pokračoval: „To v podstatě znamená, že můžu rozhodnout, co se stane se zbytkem života Dolores Jane. A než někdo z vás řekne, že nemůžu, protože jsem mrtvý, uvědomte si, že právě teď, když tuto závěť sepisuji, nejsem a všechno, co je v ní obsaženo, je považováno za magicky závaznou smlouvu, která bude vymahatelná ještě dlouho poté, co tu nebudu.“

Nastala dlouhá odmlka a pak se Harry podíval doleva, kde seděl Bonebreaker. „Doufám, že dodržel slovo a přišel.“

„Současný pán mozkomorů je v chráněné místnosti,“ hlásil Bonebreaker, i když ho Potterův obraz nemohl slyšet.

Při skřetově oznámení mnozí z přítomných šokovaně zalapali po dechu. Pán mozkomorů! Tady u Gringottových!

„Obsah trezorů rodiny Blacků byl úžasný,“ pokračoval Harry ve vysvětlování. „Jsou tam opravdu staré knihy kouzel. Představte si moje překvapení, když jsem našel rituál, který by zničil všechny mozkomory najednou, bez ohledu na to, kde se zrovna nacházejí. Tím jsem si zajistil, že mi současný pán mozkomorů naslouchal, když jsme jednali o svatební smlouvě.“

Tato slova stačila Umbridgeové a několika dalším, aby pochopili, co udělal.

„NE!“ vyvřískla Umbridgeová.

„…Blbál by mi jistě radil, tedy kdybych byl naživu, abych žil a nechal žít. Pitomý Hlavoun, který takticky vyčkával a nikdy neměl odvahu dělat těžké věci, vždycky to za něj udělal někdo jiný, zatímco on žil z pověsti vůdce Světla.“ V Harryho hlase bylo jasně slyšet pohrdání. „Opravdu by sis měl někdy vyhledat, co znamená Hlavoun*), Brumbále, protože by ti rychle došlo, že to byla urážka, a ne pocta. Toto slovo u Algonkinů označovalo významnou osobu nebo válečného vůdce. Ani jedno se na našeho milého Blbála nehodí. Hlavoun je ale také slovo indického původu a znamená, že se dotyčný chová svatouškovsky nebo bohorovně. To se na Brumbála hodí, stejně jako političtější význam: pokrytec, neschopný rozhodování, který nejdřív přiláká důvěřivé na svou stranu a pak je klidně nechá padnout. Jsem si jistý, že právě teď se Blbál snaží přijít na způsob, jak porušit magickou smlouvu, kterou jsem uzavřel za Dolores Jane, navzdory tomu, jak s ním vydrbávala. Tak hodně štěstí, Blbále. Dal jsem si záležet, aby ve smlouvě nebyly žádné mezery, které by se daly využít. Zaslouží si všechno, co dostane za to, že se ze mě v pátém ročníku snažila udělat mrzáka, protože si s Pletoušem nechtěli nechat zničit jejich malou iluzi, že s likvidovaným světem je všechno v pořádku. A abychom nezapomněli, také mě podrobila mnohahodinovému mučení krevním brkem. Uvědomuješ si, Dolores Jane, že tyhle věci jsou nezákonné při čemkoli jiném než při podepisování smluv, které musí být svázány krví a magií? Každopádně jsem jí nechal jednu možnost. Pokud se rozhodne nevzít si manžela, kterého jsem pro ni pečlivě vybral, přijde o magii a bude z ní mudla. Osobně si myslím, že jsem dost velkorysý, protože když zranila dědice rodu, kterému její rodina přísahala věrnost, mohl jsem ji připravit o život.“

„Slečno Umbridgeová, co si zvolíte: sňatek, který pro vás sjednal lord Potter-Black, nebo trvalou ztrátu vaší magie?“ zeptal se Bonebreaker, když zastavil přehrávání.

„Neexistuje způsob, jak mě přinutit, abych si vzala mozkomora… nebo abych přišla o magii,“ zaječela Umbridgeová. „Je mrtvý! Teď už mě žádnou takovou smlouvou zavázat nemůže!“

„Nemáte pravdu, slečno Umbridgeová,“ odporoval jí Bonebreaker. „Jako hlava rodu Blacků a vzhledem k tomu, že váš pradědeček svobodně přísahal věrnost tomuto rodu a před smrtí lorda Pottera-Blacka ji hlava rodu Umbridgeových nikdy neodvolala, může vám sjednat sňatek, pokud už ve vaší rodině není nikdo, kdo by to mohl udělat. Co se týče toho, že nejste vázána smlouvou, s potěšením mohu říci, že jste. Lord Black ji sjednal, a protože je to magicky závazná smlouva, ani smrt jejího tvůrce ji nemůže zrušit. Jediná možnost, jak by tato smlouva mohla ztratit platnost, je vaše úmrtí.“

„Mýlíš se. Není možné, aby mě lord ze vznešeného rodu provdal za netvora,“ dál protestovala Dolores. „Manželské smlouvy mají být uzavírány mezi sobě rovnými.“

Bonebreaker se usmál žraločím úsměvem. „Vzpomínám si, jak lord Potter-Black podotkl, že pro mozkomora by to byl sňatek pod jeho úroveň. Mám předpokládat, že jste se rozhodla neprovdat se za manžela, kterého vám vybral lord Potter-Black?“

„Samozřejmě, že to odmítám,“ odsekla Dolores. „Tuto smlouvu nelze v žádném případě vymáhat.“

Bonebreaker se zvedl, v jedné ruce držel list pergamenu a monotónně odříkával: „Z moci, kterou mi svěřil lord Potter-Black, abych zajistil splnění přání zahrnutých v jeho poslední vůli, tímto ruším manželskou smlouvu pro Dolores Jane Umbridgeovou, čímž vstupuje v platnost klauzule o neuskutečnění manželství.“

O chvíli později smlouva vzplála. Jak hořela, Umbridgeová ucítila škubnutí a o chvíli později vydala bolestný výkřik, když malá koule světla opustila její tělo a vlétla do hořící smlouvy.

„NE!“ zakvílela Umbridgeová. Vytáhla hůlku a namířila ji na skřeta. „Co jsi mi to udělal?“

„Nic jsem neudělal, mudlo,“ odsekl jí Bonebreaker. „Rozhodla ses raději ztratit svou magii, než dodržet smlouvu, kterou uzavřel pán tvého rodu.“

Bonbreaker si nevšímal nyní vzlykající mudly a znovu spustil přehrávání.

„Teď, když je o Umbridgeovou postaráno a vsadím se, že se raději rozhodla být mudlou, než aby přijala manžela, kterého jsem jí vybral, přejděme k další osobě.“ Harry znovu poklepal na okraj klobouku a vyskočil proužek pergamenu. „A naší další soutěžící je… Hermiona Jane Grangerová.“

Na chvíli se odmlčel a tvářil se zamyšleně. „Moje volba, co nechat Hermioně, byla snadná. Knih a informací v nich obsažených si váží nade vše… dokonce i víc než těch, o kterých tvrdí, že jsou její přátelé. Proč by se jinak rozhodla zradit jednoho ze svých prvních přátel v Bradavicích tím, že ho špehovala a pomáhala ho udržovat v nevědomosti, pokud nešlo o něco, co Brumbál chtěl, aby věděl, a to všechno kvůli nějakým starým knihám o magii, které jí ředitel slíbil a které mu mimochodem nepatřily.“

„Harry! Jak sis mohl myslet něco takového?“ Hermiona nemohla uvěřit tomu, co slyšela. Jak se to Harry dozvěděl? „Nikdy jsem nezradila naše přátelství.“

„Jsem si docela jistý, že Hermiona i teď protestuje, že je nevinná, ale zapomíná, že mám Pobertův plánek.“ Harry to připomněl všem v místnosti. „Viděl jsem ji chodit do ředitelny jednou týdně… po zákazu vycházení a pokaždé tam zůstala asi hodinu. Takže pokud ředitel nemá zálibu v mladých dívkách, které vyhovovala, aby se jí dostaly do rukou ty vzácné knihy v jeho držení, pak mě špehovala a říkala mu všechno, co jsem měl v plánu. A taky je tu fakt, že v létě před naším pátým ročníkem se mnou přerušila veškeré spojení. Vím, jak to odůvodňovala, ale mohla používat běžnou nemagickou poštu, aby se mnou byla v kontaktu. Hermiono, máš vůbec ponětí, jak mě ranilo to, co jsi udělala, a jediný důvod, který jsi mi kdy uvedla, byl ten, že nám Brumbál řekl, abychom to nedělali. Je mi známo, že i Weasleyovi vědí, jak posílat běžné dopisy, i když na obálku dají příliš mnoho známek, tak proč bys to nedokázala udělat ty, Hermiono Jane Grangerová, mudlorozená, plně obeznámená s fungováním nemagické pošty. Jsem si docela jistý, že smrtijedi nehodlali přepadnout každého pošťáka ve Velké Británii jen proto, aby zjistili, jestli pro mě nemá nějaké dopisy. Potřeboval jsem si s někým promluvit, ne aby mě úplně ignorovali ti, které jsem považoval za své přátele.“

„Měl jsem vědět, že jsi druh člověka, který se prodá, Grangerová,“ ozval se z druhé strany místnosti Dracův protahovaný hlas. „Ale nikdy by mě nenapadlo, že ředitel bude ten typ, který tě bude chtít koupit. Jsem jen rád, že nechal zmijozelskou kolej na pokoji.“

„Co si to…“ Ronův obličej zrudl a zvedl se na nohy s úmyslem vymlátit z Malfoye duši, ale skřetí strážci se mezi ně vložili, a pak mu Hermiona položila ruku na paži a stáhla ho zpátky na místo.

„Vyřídíme si to s ním později,“ zašeptala.

„…Nechávám Hermioně sedm knih,“ pokračoval Harryho hlas. „Jednu za každý rok, co jsem ji znal. Vědomosti obsažené v nich bude potřebovat, jestli se chce v životě po opuštění Bradavic prosadit, protože Blbál tam rozhodně nebude, aby jí pomohl, vzhledem k tomu, že teď, když jsem mrtvý, pro něj už nemá žádnou cenu.“

Bonebreaker na chvíli přerušil nahrávání a podal Hermioně nevelký balík v hnědém papíru. Hermiona odstraňovala obal a měla na Harryho velkou zlost, protože nepochopil, proč ho Brumbálovi pomáhala hlídat. Název první knihy byl Jak být přítelem (Rodinný průvodce dinosauřím**) životem), další zněl Nepsaná pravidla přátelství a u třetí knihy Jak si získat a udržet přátele mohl každý, kdo viděl názvy, pochopit, o čem tato sbírka je. „To nemůže být pravda,“ vyprskla. Když došla k poslední knize, vztekle s ní mrštila o protější zeď. „Byla jsem dobrá přítelkyně! Jak se Harry opovažuje tvrdit opak? Jak si dovoluje nechat mi tenhle brak?“

Draco se naklonil a zvedl knihu. Přečetl si její název Jak získávat přátele a působit na lidi, a než ji předal Bonebreakerovi, aby ji vrátil Hermioně, poznamenal: „Tohle mi přijde přesně to pravé pro tebe, Grangerová, koneckonců nemáš Pottera, o kterého by ses mohla opřít, takže se teď budeš muset naučit, jak s lidmi jednat, místo abys je využívala.“

Hermiona se podívala na Brumbála a přemýšlela, proč se jí nezastal. Odmítala uvěřit Harryho tvrzení, že už nemá pro kouzelnický svět ani pro Brumbála žádnou cenu. Věděla, že Harry se plete. Chystala se zanechat v kouzelnickém světě svou stopu. Všichni budou vědět, kdo je, stejně jako všichni věděli, kdo je Brumbál.

*) V originále Mugwump, držím se oficiálního českého překladu, takže původní význam se vytratil…

**) Dino Life – řada dětských knih pro děti od pěti let.