Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Když lvice bojuje

Kapitola třicátá sedmá: Nenávist a strach

Když lvice bojuje
Vložené: Jimmi - 26.03. 2023 Téma: Když lvice bojuje
MagicLady nám napísal:

 Když lvice bojuje

Autor povídky: Kayly Silverstorm

Překladatel: MagicLady

Souhlas s překladem: ano

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola třicátá sedmá: Nenávist a strach

„Potter docela dělá pokroky,“ poznamenal Severus dalšího rána a vrhl na ni kletbu.

Hermiona, překvapená nečekanou poklonou, si málem nevšimla nože, kterým se po ní ohnal, uvědomujíc si jeho taktiku o vteřinu později.

„To není fér,“ protestovala, vrhla se na stranu a bombardovala jej rychlým sledem omračujících kouzel, „dráždit mě takovým způsobem!“

Jeho úsměv, odhalující konečky špičáků, možná vyhlížel nebezpečně a velmi bojovně, ale pro Hermionu to bylo vzrušení z boje, které zářilo v jeho očích, a věděla, že její tvář asi právě odráží přesně jeho pocity.

„Ve válce je dovoleno vše,“ usmál se, zablokoval její omráčení kupolí zeleného světla a vrhl na ní v odpověď další kletbu.

Konečně začali spojovat magické a fyzické útoky v něco, co Severus nazýval 'válečný duel', v něco, o čem četla v temnějších textech bradavické literatury týkající se obrany proti černé magii. Jen pár čarodějů v těchto dnech k tomu mělo talent, avšak Hermiona zjistila, že se jí tato pokročilá úroveň souboje nesmírně líbí.

Pokud jste chtěli přežít, potřebovali jste vynikající reflexy, širokou škálu zaklínadel, kleteb a dalších kouzel, které byste mohli provádět bez hůlky, a ruku připravenou na špinavé aspekty fyzického boje. Díky své tetě, jejímu vlastnímu studiu a tréninku se Severusem ovládala všechno tohle v dostatečné míře, aby i svému Mistrovi špionů způsobila problémy.

Minule ho málem porazila. To je jediný důvod, proč teď používá lstivé boje místo přímočarých, pomyslela si pobaveně.

„Za to může Dracova pomoc,“ ujala se konverzace poté, co vykopla nohu směrem na jeho hlavu. „Nevím, jak to dělají, ale zdá se, že jim to spolu jde dobře. Dokonce začali předvádět docela působivé souboje.“

Severus se usmál a znovu přikývl. Slyšel o nich. Minerva mu řekla o jednom, který se odehrál před učebnou formulí a málem způsobil chudákovi profesoru Kratiknotovi infarkt. Podle něj byli blízko k tomu se zabít. Podle nich to byla skvělá zábava.

„A co Macnair,“ zeptal se teď, vytasil svůj nůž a sekl po jejím levém stehnu. Ale tentokrát byla připravená a skoro mu vykopla nůž z ruky.

„Ach ne, podruhé to nebude fungovat,“ zasupěla a odpověděla mu šikmým řezem, který zničil další z jeho košil.

„Ani věčné odvádění pozornosti od otázek,“ varoval ji, namířil na její břicho poslední kop a pak zvedl svůj nůž v rituálním gestu.

„Pro dnešek to stačí,“ řekl a ona mu odpověděla stejným gestem. „Vedla sis dobře.“

„Ach, komplimenty všude kam se podívám,“ usmála se a znovu zandala svůj průsvitný nůž do pouzdra. „Alespoň bys mohl přiznat, že jsem tě málem zranila.“

„Pokud by k něčemu takovému došlo, určitě bych to připustil. Jsi ale na míle daleko!“

Nepoctila jej odpovědí, jen zaklonila hlavu ve falešném vzdoru a její vlasy, které šly stěží ovládat, se uvolnily ze svého upevnění a spadly jí na ramena. Aby skryl svou reakci, musel odvrátit pohled.

„I když ohledně Macnaira máš pravdu,“ řekla mu, zatímco se on soustředil na čištění svého nože zády k ní. „Musíme něco udělat.“

„Co navrhuješ?“ Jeho hlas postrádal veškeré emoce a on doufal, že to připíše jeho soustředění a vyčerpání po dobrém boji.

„Jen jedna věc přichází v úvahu. Zlikvidovat ho. Je příliš nebezpečný na to, abychom ho chytili nebo předali ministerstvu. Ale ještě jsem se nerozhodla, jak to udělat nejlépe.“

„Měli bychom najít způsob, jak využít jeho smrt k tvému prospěchu mezi Smrtijedy. Možná kdybychom jej nechali jevit se neloajálním…“

„Pokud je necháme najít jeho tělo, nemůžu být tím, kdo jej zabije,“ varovala ho, sušíc si krk a čelo ručníkem. „Voldemort by mohl být schopen zjistit můj magický podpis.“

„Nemyslel jsem, abys to udělala ty.“ Tohle téma mu pomohlo odvrátit myšlenky od její tváře, vlasů a těla, a mohl se k ní tedy otočit zpět, aby se setkal s jejím pohledem a zahájil jejich tajné spojení.

Je načase, abych se vrátil na bojiště. Začal jsem se cítit poněkud staře a my přece nechceme, abych vyšel ze cviku.

Nemůžu ti ani začít povídat, jak nepravděpodobné tohle je, odpověděla klidně. Večeře dnes večer?

Zavrtěl hlavou a zklamání na její tváři ho zabolelo. Albus a Moody. To bude hodně dlouhý večer.

„Zajímalo by mě, jak dokážeš učit, aniž bys usnul,“ poznamenala nahlas a usmála se na něj na znamení, že jí to nevadí.

„No,“ odpověděl, „to je jeden z největších zázraků bytí.“

xXx

Odpoledne ji zastihlo na jednom z mnoha nádvoří, jak sedí spolu s Harrym pod starou vrbou. Nějakou dobu probírali záležitosti Řádu, ale pak se jejich rozhovor stočil k obecnějším věcem.

„Zvláštní, ne? Že tento rok bude náš poslední v Bradavicích?“ zeptal se jí Harry, zaklonil hlavu a zadíval se na slunečnou oblohu nad nimi.

Hermiona pokrčila rameny. „Bude to úleva,“ řekla tiše. „Necítila jsem se jako studentka už věky a škola se stala nepříjemností, která mě zdržuje od věcí, které je třeba udělat.“ Usmála se a její tvář se ve slabých paprscích slunce zjemnila. „A já bych byla hodně překvapená, kdyby dva z nás nezůstali v Bradavicích. Největší bezpečí je tady, a teď, když se ústředí Řádu přesunulo…“

„Pravda,“ uznal Harry. „Ale nebude to stejné.“

Povzdechl si. „Není to stejné ani teď. Ron je na nás naštvaný a všechen náš volný čas strávený záležitostmi Řádu – nevzpomínám si, kdy jsem měl naposled volný den.“

„Vánoce,“ odpověděla Hermiona po chvíli.

„Jo, Vánoce,“ souhlasil Harry, pak se otočil směrem k ní a kriticky si ji prohlédl; jeho všímavý, zvědavý pohled skenoval její tvář. „Opravdu jsi o Vánocích navštívila svoje rodiče? Myslel jsem, že se ukryli někde v Americe?“

Hermiona přikývla a povzdechla si. „Byla jsem u Severuse,“ přiznala tiše. „Trénovat, mluvit, plánovat. A bylo to dobře, protože jsem o Vánocích málem zemřela. Toho dne mi zachránil život.“

„Ještě že ho máš,“ poznamenal Harry a viděl, že se její ramena uvolnila. Byla to jen zanedbatelná změna, stěží viditelná, avšak ta mu řekla, že se stále cítí nejistá, když vytáhne v jeho přítomnosti na světlo svůj vztah se Snapem.

„Nevím, co mám dělat s Ronem,“ přiznala po chvíli. „Začínám být strašně nervózní, kdykoliv se ocitnu blízko něj, ale netuším, jak s ním uzavřít mír.“

Harryho otevřený smích ji překvapil. „Za všechny ty roky, kdy jsme byli kámoši,“ řekl, „jsem se s ním nikdy nedokázal usmířit. On byl vždycky ten, kdo udělal první krok.“

Zachichotal se. „Řekl bych, že Weasleyovský hněv může být překonán jen pomocí Weasleyho.“

Najednou Hermiona zaúpěla a snažila se schovat za Harryho.

„Když už mluvíme o vlku,“ zašeptala a on se otočil, aby zahlédl Lenku, Nevilla a Ginny, jak si to mašírují přímo k nim s velmi neochotným Ronem ve svém středu.

„Chceš odejít? Zvládnu ho sám,“ navrhl Harry šeptem, a na chvíli Hermiona vypadala, že je ve velkém pokušení jeho nabídku přijmout. Ale pak zavrtěla hlavou, nadzvedla se a sedla si najednou vzpřímeně.

„Tohle je dětinské,“ odpověděla. „Bude se mnou muset vycházet dříve či později!“

Vzdorně pozvedla bradu, ale pozdravila skupinu s vřelým úsměvem. „Ginny, Lenko,“ uvítala dívky. „Už to byla doba! Je fajn vás zase vidět.“

„Nejsem jediná, s kým jsi nějakou dobu nemluvila,“ odpověděla Ginny a šla, tak jako vždy, rovnou k věci. „Neville, Lenka a já jsme se rozhodli, že máme dost tohohle hloupého sporu. Ať už je důvod, proč jste vy tři spolu přestali mluvit, jakýkoliv, překonáte ho. Teď hned.“

Harry musel nad jejím přímým postojem skrýt úsměv. Co to Draco nedávno říkal o Nebelvírech? Tak jemní, jako útočící hipogryf. Nikdy nevěřil, že tento den přijde, ale v hloubi srdce si nemohl pomoct a musel se Zmijozelem souhlasit.

„Není to tak jednoduché, Ginny,“ upozornil ji, ale jeho oči byly upřené na Rona, říkajíce mu, že tato zpráva byla určena jenom pro jeho vlastní uši. „Existuje mnoho věcí, které se mezi Ronem a námi dějí a nemyslím si, že tohle je ten správný čas či místo k diskusi…“

„Ale já myslím, že je to mnohem jednodušší,“ nesouhlasil Ron hrubě a jeho tvář zrudla vzteky, jako téměř pokaždé, když se v těchto dnech potkali. „Rozhodli jste se změnit tým a opustit své přátele. Nemyslím, že je toho ještě víc.“

„Pojďme do Hermionina pokoje,“ nabídl Harry ve snaze zastavit výbuch odehrávající se na veřejnosti, v přítomnosti lidí, kteří by v prvé řadě nemuseli situaci pochopit. „Tohle není pro oči a uši jiných, Rone.“

„Naopak,“ přerušila jej Ginny a oba, Lenka i Neville, na souhlas přikývli. „My jsme do toho hodně zapletení, Harry. Vy dva v těchto dnech sotva strávíte nějaký čas ve společenské místnosti. Vždycky se skryjete v Hermionině pokoji nebo kam vlastně. Lenka a já vás dokonce nemůžeme vídat v hodinách, takže máme sotva šanci s vámi mluvit. Chybíte nám! A i když je Ron příliš velký blbec, než aby to přiznal, jemu taky.“

„To teda ne,“ zakřičel Ron a jeho tvář v mžiku zčervenala. „A oni maj asi lepší věci na práci, než trávit čas se mnou!“

Neville si povzdechl a jeho široká přátelská tvář se nešťastně svraštila. „Nerozumím vám třem,“ řekl tiše. „Od prvního ročníku jste byli vždycky nejlepší přátelé. Nebylo nic, co by vás mohlo rozdělit. Bojovali jste společně, trávili čas spolu a vše sdíleli. Proč se to teď změnilo? Pokud…“ Najednou jeho tvář zrudla ještě víc než ta Ronova. „Pokud tu není něco, co se mezi vámi dvěma děje a Ronova žárlivost…“

„Ale ne, ne mezi Harrym a jí,“ nesouhlasil Ron hořce. „Ona má mnohem větší rybu než Chlapce, který přežil, co, Hermiono? Muže s bohatstvím a významem…“

„Rone, prosím,“ promluvila poprvé Hermiona. „Ty víš, že tohle je o něčem větším než o nás! Nemáme právo se soustředit se na své vlastní touhy, když kolem nás probíhá válka! Není čas na…“

„Ty tak máš co říkat,“ přerušil ji, a jeho tvář se změnila do ošklivého úšklebku plného hněvu a nenávisti. „Ty se svým malým zmijozelským úkrytem! Neříkej mi, že tě netěší, jak se kolem tebe plazí! Hnusíš se mi, Hermino! Nikdy…“

„Dost!“ zaburácela najednou Hermiona s bledou tváří, avšak její hlas byl tak plný moci a autority, že Ron okamžitě zmlkl. Ostatní na ni překvapeně zírali, dokonce i Harry, který od ní takový tón nikdy neslyšel. Neville nevědomky ustoupil a málem zakopl o Lenku, která prostě natáhla ruku a beze slova jej podepřela.

Harry nejistě položil uklidňujícím způsobem ruku na Hermioninu paži, ale ona jen pokrčila rameny, rty bílé vztekem. I když oba věděli, že Ron nemohl o jejích tajemstvích mluvit, přiblížil se jim na jejich vkus až moc blízko a nepochybně by následovaly otázky.

„Chápu tvoje zklamání a šok, Rone,“ pokračovala nakonec, když se ticho kolem nich stalo skličujícím. „Ale existuje míra, kterou od tebe dokážu tolerovat, a tu jsi právě překročil. Pokud nechceš zůstat ničím jiným než sebestředným, infantilním idiotem, tak si jím buď! Nebudu se snažit tě nutit vyrůst či přijmout odpovědnost. Ale ty se v tomto případě přestaneš takto chovat! Nemáš právo ohrožovat plány a činnosti, které se vyvíjejí měsíce, jen proto, že nedokážeš překonat své předsudky a pro jednou použít mozek! Dospěj, sakra!“

Její zpočátku chladný hlas se někde uprostřed její řeči proměnil v ledovec, řezavý bič z ledu a hněvu, který donutil ostatní udělat krok vzad. Nikdy neviděli Hermionu tak naštvanou. Síla, která kolem ní vířila, zatímco zasypávala Rona svými slovy, se jevila jako střela určená k ničení.

A zdálo se, že uspěla. Ron otevřel pusu jednou, podruhé, jeho obličej byl velmi bledý a oči se mu komicky rozšířily, avšak žádný zvuk z jeho úst neunikl. Pak se na místě otočil a odešel z nádvoří, ramena svěšená, jako kdyby nesl příliš těžké břímě.

„To bylo zbytečné, Hermiono,“ řekla Ginny vyčítavě poté, co se vzpamatovala ze šoku.

„Zcela naopak, Ginny,“ odpověděla Hermiona, její tvář byla hladkou maskou a její hlas byl čistě sametový. „Nemáš ponětí, jak moc tohle bylo nutné.“

„Někdo by měl jít raději za ním,“ oznámila Lenka klidně. „Ronald je někdy velmi hloupý.“

Ginny jí věnovala zlostný pohled, který se vyrovnal Hermioninu hlasu. „Půjdu za ním,“ prohlásila. „Ale nevěřte, že je tohle konec. Mám spoustu otázek, které si žádají odpovědi.“

„Obávala jsem se, že bude mít,“ povzdechla si Hermiona, jakmile Ginny odešla za svým bratrem z nádvoří. „A musím říct, že moje chuť k paměťovým kouzlům roste hodinu od hodiny.“

Harry znovu položil svou ruku na její rameno a tentokrát tiše přikývla. Její oči prosily za odpuštění a on na chvíli rameno stiskl na znamení, že je vše v pořádku.

Na dvoře zavládlo ticho, zatímco Hermiona a Harry čekali na Ginny, až se vrátí. Lenka se spokojeně dívala na něco, co viděla jenom ona a Neville vypadal, že by chtěl ze všeho nejvíc zmizet z povrchu zemského.

Ginny se vrátila příliš brzy, ale místo odhodlaného výrazu, který očekávali, její tvář lemovala vzrůstající panika.

„Ron si to namířil do Zapovězeného lesa,“ zasupěla. „Přiblížil se skoro k ochranám. Snažila jsem se s ním promluvit, ale on mě prostě ignoroval! Je to tam venku nebezpečné a brzy bude tma!“

„Měli bychom zaskočit pro učitele,“ navrhla Hermiona, ale její oči Harrymu řekly, že mluvila o členovi Řádu.

„Na to není čas,“ odpověděla Ginny. „Než najdeme učitele, Ron bude pryč a bude nám trvat věky, než jej najdeme. Uděláme nejlíp, když půjdeme za ním!“

Harry zoufale zaúpěl.

„Skvělé,“ zamručel. „Opravdu skvělé. Ron přijde s jedním ze svých idiotských kousků a my vyrazíme na vlastní pěst.“

„Nikdy ti nevadilo řešit problémy na vlastní pěst! Když se nám podařilo dostat do Odboru záhad, měli bychom být schopní následovat Rona do Zapovězeného lesa,“ zdůraznil Neville a Harry zasténal ještě jednou.

„Nepřipomínej mi, jak jsem byl hloupý, Neville. Opravdu na to teď není ta správná chvíle.“

„Něco udělat musíme,“ rozhodla Hermiona. „Stále je tvůj přítel, Harry.“

Před měsícem by se na ni Harry za zdůraznění něčeho tak zřejmého podíval podrážděně. Teď to však bylo jen další připomínkou toho, jak moc se změnil, že ji okamžitě pochopil.  Ať už jsou problémy mezi nimi jakékoliv, Ron je stále oficiálně označován jako číslo tři Zlatého tria. Jaký je lepší způsob, jak zlomit Chlapce, který přežil a přivázat ho blíž k jeho poslední zbývající kamarádce Hermioně, než zabít Rona? Každý Smrtijed po něm půjde.

„Ano, samozřejmě,“ zamumlal a vzrostl v něm pocit děsu, který sevřel jeho hrdlo železným stiskem.

„Navrhuji, abychom se rozdělili,“ pokračovala, ale neznělo to příliš jako návrh, spíš jako rozkaz. „Vy čtyři běžte a najděte učitele, zatímco já půjdu za Ronem. Pospěšte si!“

Ještě před měsícem by ho tento návrh rozčílil. Teď jen přikývl, vyskočil na nohy a pokynul ostatním, aby jej následovali.

„Zešílela jsi?“ zeptala se Ginny. „My všichni jsme členové BA! Harry je mnohem lepší než ty! Nepůjdeš tam ven sama, zatímco my budeme pátrat po nějakém učiteli! V žádném případě!“

„Má pravdu,“ souhlasil Neville a jako to udělal před několika lety v noci, když bojovali za Kámen mudrců, postavil se Hermioně do cesty. „Nenechám tě jít samotnou!“

Hermiona vypadala, jako by vážně zvažovala další Petrificus Totalus, ale po chvíli váhání Harry souhlasil s ostatními.

„Mají pravdu,“ řekl. „Můžeme to udělat rychleji a lépe sami. To nestojí za námahu.“ Viděl v její tváři, že rozumí – zastavení ostatních by vedlo k ještě více otázkám. Takhle měli dobrou šanci dostat Rona zpátky do Bradavic v krátkém čase a udržet odhalení na minimu. Pokud vše půjde, jak doufal.

„To je špatný nápad, Harry,“ nesouhlasila Hermiona. „Prosím, neriskuj to! Nemyslím si, že bys měl…“

Avšak Ginny je přerušila ještě jednou. „Nevím, co budete dělat vy,“ zakřičela vztekle, „ale já se teď chystám dostat svého bratra zpátky! Diskutujte si o strategii, jak chcete, já jdu za ním!“

A znovu se otočila a v běhu opustila nádvoří; Lenka a Neville ji po chvíli váhání následovali.

Harry by přísahal, že zaslechl velmi šokující slovní perlu z Hermioniných úst, zatímco se za nimi nerozhodně dívala.

„Předpokládám, že by bylo příliš tě žádat, abys tu zůstal?“ zeptala se unaveným hlasem.

Harry se na ni jen podíval, a jeho tvář byla otevřená a upřímná. „Zůstanu, pokud mi to nařídíš,“ odpověděl klidně. „Ale oni jsou také moji přátelé a já jsem dobrý duelant. Hýčkáním mi nepomůžeš, víš?“

xXx

Dostihli Ginny, Nevilla a Lenku, když se ti tři dostali na kraj Zapovězeného lesa a chystali se, jasně nervózní, vstoupit.

„Kudy šel, Ginny,“ zeptala se Hermiona, jako by je nikdy neměla v úmyslu nechat za sebou.

„Nevím,“ odpověděla nešťastně zrzka. „Tudy, myslím. Ale nejsem si jistá…“

Aniž by dala ostatním šanci si toho všimnout, pokynula Harrymu, aby se ujal vedení, a šla v jeho stopách.

„Buďte potichu, jak jen můžete, lidičky,“ doporučil jim Harry šeptem. „A žádná zbytečná magie.“

„Použiju lokalizační kouzlo,“ zašeptala Hermiona zpátky. Věděl, že její magie neupoutá pozornost jejich nepřátel – jestli zde venku na ně čekali nějací Smrtijedi – všichni znali její magický podpis a prostě by předpokládali, že se připojila k lovu.

Všiml si, že Hermiona používá mnohem složitější verzi 'Ukaž mi cestu', než kterou se učil na turnaj Tří kouzelníků, a udělal si v duchu poznámku, že se jí na to později zeptá. Avšak většina jeho mysli se soustředila na naslouchání, čichání a zkoumání tolik z hustého zapleteného křoví kolem, jak jen to bylo možné.

O patnáct nervózně napjatých minut později našli Rona sedět na kmeni stromu uprostřed malé mýtiny, zamyšleného a trucujícího.

„Rone, ty blbečku,“ zařvala Ginny naštvaně, opustila své místo za Harrym a Hermionou, přiblížila ke svému překvapenému bratrovi a pořádně jej uhodila do ramene. „Jak jsi mohl opustit ochrany? Vystavil jsi nás všechny nebezpečí!“

„Nikdy jsem vás nežádal, abyste šli za mnou, ne,“ zavrčel a dostal za svou odpověď další ránu.

„Měli bychom se vrátit,“ přerušil Harry sesterský projev náklonnosti. „Brzy se setmí. A Rone,“ dodal nebezpečně nízkým hlasem, „pokud někdy znovu přijdeš s takovýmhle výstupem, udělám víc, než že tě jen uhodím, to mi věř.“

„Jen jsem chtěl…“

„Tiše,“ přerušila jej najednou Hermiona a něco v jejím hlase je přinutilo se k ní otočit. To, co uviděli, dohnalo Ginny a Nevilla k překvapenému zalapání po dechu.

Místo dívky, kterou očekávali, našli za sebou bojovnici. S hůlkou v ruce, nízkým a hrozivým postojem, hlavou nataženou dopředu, jako kdyby větřila něco ve vzduchu, Hermiona vypadala zaměřeně jako ostrý nůž.

„Postavte se za mě,“ zašeptala. „Snažte se mít za zády stromy. Někdo přichází.“

„Ale proč?“ zeptala se Ginny. „Nejsi lepším bojovníkem, než Harry! A jak můžeš vědět, že se k nám někdo blíží?“

„Chtěli jste se zcela vážně zapojit,“ zasyčela Hermiona, oči a uši zaměřené na něco jiného, co mohla vnímat jenom ona. „Nyní jste uprostřed toho a budete poslouchat moje příkazy stejně, jako Harryho. Okamžitě!“

Něco v jejím hlase, jakási znuděná autorita, kterou nedokázali zařadit, zastavila veškeré další protesty. Tak tiše, jak jen to bylo možné, se shromáždili za ní, dokonce i Ron, i když potřeboval od Harryho ostré postrčení, aby vyhověl.

„Nic neslyším…“ začal Ron mrzutě, ale zmlkl, když na mýtinu najednou vběhlo pět temných postav.

Smrtijedi.

Zcela dospělí.

Všech pět.

A do prdele.

Zastavili se v dokonalé sehranosti, ne v typu neohrabané nehybnosti, která by se podařila Harrymu, a pozvedli k nim hůlky.

„Podívejme se na to,“ ušklíbl se jeden z nich. „Malý Harry Potter schovaný za holkou. Ale ona ti nepomůže, malý Harry. Ve skutečnosti je poslední osobou, které bys teď měl být nablízku.“

Nejspíš chtěl, aby Harry reagoval se zmatenou hloupostí, snažíc se zlepšit své šance na útok. Ale Harry jen zvedl ruku, aby potlačil rostoucí šepot mezi svými přáteli, a zadíval se na Smrtijeda s chladnou nenávistí. Mužovy oči za maskou se zúžily. Otevřel pusu, aby pokračoval, když se najednou na mýtině daly věci do pohybu.

Vše se stalo v jediném okamžiku, příliš rychle, aby to bylo jasně viditelné, natož aby se dalo reagovat.

Dříve než se mohli Smrtijedi byť jen hnout, dříve než Harry a Ron dokázali vytáhnout své hůlky, se v Hermionině prázdné pravé ruce náhle objevila zářící dýka a ona se beze slov, bez jediného škubnutí svalem vrhla na nic netušícího Smrtijeda se lstivostí velké kočky a proletěla kolem něj.

Jeho tělo nestačilo ani dopadnout na zem, když už kroužila kolem další černě oděné postavy a podřízla jí hrdlo tak precizním způsobem, že jim to vzalo dech.

Ostatní tři Smrtijedi přišli konečně k rozumu. Vidět studenta a o nic méně jejich údajného špiona zabít dva z nich s takovou nedbalou účinností, šokovalo dokonce i je. Ale teď se konečně vzpamatovali a pozvedli své hůlky k smrtící kletbě.

„Ava…“ začal jeden z nich, ale Hermiona švihla zápěstím směrem k nim, jako by něco házela.

A Smrtijedi vybuchli v ohnivé kouli.

Trvalo téměř minutu, než zemřeli, a ona po celou dobu držela svou hůlku trénovaně namířenou na jejich těla. Když plameny ustaly, šťouchla do jednoho z nich botou a spokojeně přikývla nad naprostým nedostatkem reakce.

„Držte se vzadu,“ nařídila svým přátelům bez toho, aby na ně pohlédla. „Nevíme, zda tu v okolí nejsou další.“

Zatímco Hermiona prováděla několik sledovacích a odkrývacích kouzel v rychlém sledu, na mýtině zavládlo ticho.

Pak umístila doprostřed mýtiny dva třpytivé drahokamy. Harry poznal, že se jedná o nouzový alarm a jeden ze způsobů přímého přemístění, které obdrželi při vstupu do Řádu. Každý člen, který by se je snažil najít, se automaticky objeví u tohoto šperku. Harryho by nikdy nenapadlo je použít.

„Teď je všechno čisté,“ pokračovala pak a něco v jejím hlase Harrymu řeklo, že to adresovala jemu. „Vysvětli jim všechno, Harry. Já se postarám o tenhle nepořádek.“

„Ale Hermiono,“ protestoval chabě. Viděl mnoho krutostí za ta léta, ale způsob, jakým jeho kamarádka zabila tyhle muže, aniž by jen na chvilku zaváhala, jej hluboce šokoval. „Nemuseli jsme je zabíjet všechny! Mohli jsme je omráčit…“

„A riskovat, že utečou a prásknou moje krytí?“ Hermiona začala prohledávat kapsy Smrtijedů, ale teď vzhlédla, oči tak chladné a klidné jako ledovce. „Myslím, že ne. Tohle znamená o pět mužů méně na Voldemortově straně. To není velká ztráta, Harry.“

„Ale…“

„Řekne nám někdo, co se děje?“ žádala Ginny za Harrym.

Teprve teď, když se Harry otočil na své přátele, si uvědomil jejich situaci. Zřetelně se báli, i když Ginny s tímto pocitem bojovala jako obvykle pomocí narůstajícího hněvu. Neville však vypadal, jako kdyby měl každou minutou omdlít, a dokonce i Lenka ztratila něco ze svého obvyklého klidu a prohlížela si pět mrtvol před nimi s vykulenýma očima.

Ron ale na Hermionu zíral, jako kdyby se konečně každá jeho noční můra vyplnila.

„Ona je Smrtijed, to je to, co se děje,“ vyprskl zlomyslně. Hermiona ani nevzhlédla od toho, co dělala s mrtvolami, které pokrývaly zem.

„To není pravda, Rone. A vzhledem k tomu, že jsi naživu jen proto, že nás právě teď zachránila, neublížila by ti trocha respektu! Ona je špionem,“ vysvětlil ostatním, odvraceje se od Rona, jehož oči se vztekem zúžily. „Je jím už půl roku. Ona a já jsme oba členy Řádu a Hermiona už kontaktovala Brumbála. Nebojte se, pomoc tu bude každou chvíli.“

„Ale proč je zabila,“ zeptal se Neville, jehož spodní ret se z šoku trochu třásl. „A… jak?“

„Nevím,“ pokrčil Harry bezmocně rameny a jeho oči byly přitahovány znovu k Hermioně, která kroužila kolem malé mýtiny stále s nepřirozeným klidem.

„Má mnoho skrytých nadání,“ poskytl svým přátelům objasnění, a jen Lenka přikývla, jako kdyby to vše vysvětlovalo. Ron stále sledoval Hermionu s planoucím pohledem a jeho tvář se zkroutila do ošklivé grimasy plné nenávisti.

Trvalo to sotva dvě minuty, než se na scénu přemístili McGonagallová, Snape a Remus Lupin, jehož šokované zalapání po dechu upozornilo Harryho na přítomnost jejich učitelů. Hermiona znovu tiše zasunula svou hůlku, kterou vytáhla při zvuku jejich příchodu, a obrátila se na Snapea a McGonagallovou.

„Nikdo neunikl,“ oznámila klidně.

„Dobrá práce, Hermiono,“ komentovala McGonagallová pochvalně obraz před sebou. „Někdo zraněný?“

„Ne.“ Její hlas byl monotónní jako hlas nějakého stroje, všiml si Harry s hrůzou, a najednou si vzpomněl na podivný film, který měl Dudley vždy rád, něco o robotu zabijákovi, který byl vyslán z budoucnosti, aby zlikvidoval ženu a její nenarozené dítě.[1] Zachvěl se a zavrtal ruce hlouběji do kapes, jako by se tak mohl zbavit těchto temných myšlenek.

Najednou ucítil na rameni ruku. Byl to Remus, snažící se jeho a ostatní odvést od mrtvol, ale Harry odmítl jemný tlak. Zatím Snape vykročil vpřed, zachytiv Hermioniny oči svým tmavým, zuřivým pohledem.

Co to dělají? přemýšlel Harry, zatímco se mezi jeho kamarádkou a Mistrem špionů rozprostřelo ticho. Chápu, že měl obavy, ale to mu není podobné, aby na ni takhle zíral!

Náhle Snape přerušil oční kontakt a rázně přikývl.

„Výborně,“ řekl jakoby v odpověď na nějakou zprávu a Harry se znovu musel podivovat tomu, co se děje. „Takže, pojďme se podívat na jejich tváře.“

Hermiona jen přikývla a ustoupila lehce stranou, nabízejíc mu tak přístup k její kořisti.

Odstraniv masky a kapuce, nechal Snape své oči prodlévat na mrtvolách. Harry natáhl krk, aby lépe viděl, ale tváře byly od jeho pohledu skryté.

„Někdo z Vnitřního kruhu?“ zeptal se Snape bezvýrazně.

„Atricus,“ odpověděla Hermiona tak chladně, jako Snape. „Byl členem tři měsíce. Představený Macnairem.“

Znovu nastalo ticho. Harry si všiml, že Snape se ani nepohnul, aby Smrtijedy prohledal. Jeho obočí se překvapeně zvedlo z důvodu, že ještě nikdy neviděl svého puntičkářského Mistra lektvarů důvěřovat v dílo někoho jiného. Fakt, že prostě předpokládal, že Hermiona pracovala důkladně, Harrymu řekl o jejich vztahu víc než mužovy ruce, spočívající o vteřinu později na jejím rameni.

McGonagallová se po chvíli ke Snapeovi přidala, její oči přilepené na tvářích mrtvých útočníků.

Na způsobu, jakým prodlévali v blízkosti mrtvol, bylo něco zvláštního; některé výrazy v jejich tvářích nemohl Harry zařadit. Ale jen tehdy, když Remus přistoupil blíž a šokovaně vykřikl, našel odvahu přiblížit se k mrtvým. Mezi neznámými muži, pokrytými krví či spálenou kůží, jej překvapil až příliš známý obličej.

Theodore Nott, jeho tělo nezraněné, kromě červené linky, která zdobila jeho krk jako šarlatová stuha.  Hermiona zabila jednoho z jejich spolužáků.

„Ale to je…“ vyhekl Harry, okamžitě umlčen Snapeovým varovným pohledem a zakroucením hlavy. Ostatní nemuseli vědět, kdo k nim přivedl Smrtijedy. Nikdy by se znovu necítili v Bradavicích v bezpečí, kdyby ano.

Jako kdyby se Harry někdy měl cítit znovu v bezpečí. Zíral do mrtvé tváře chlapce, který s ním dnes ráno sdílel hodiny, planoucíma očima a s pocitem, že má v žaludku kámen. Jak je mohl zradit? Nebyl starší než oni, a přesto byl ochoten je zabít.

Tak jako Hermiona zabila jeho, bez momentu zaváhání.

„Má Znamení?“ zeptal se se sevřeným hrdlem a pocitem, že se udusí.

Hermiona zavrtěla hlavou. „Přestali označovat Zmijozely, kteří chodí do školy,“ odpověděla stále tím děsivě klidným, chladným hlasem. „Stalo se to příliš riskantní, poté co byl Severus odhalen jako zrádce. Očekávali, že bude pravidelně kontrolovat jejich paže, což ve skutečnosti dělal už předtím.“

„Je mi líto, že jsi to musela udělat, Hermiono,“ řekl Remus a přešel k ní blíž, položiv jí ruku na rameno. „Musí to být hrozný pocit.“

V okamžiku, kdy se jeho ruka dotkla jejího těla, se Hermiona napjala a rychle ustoupila.

„Byl to Smrtijed,“ odpověděla, stále bezvýrazně, jako by to všechno vysvětlovalo a učinilo z tohoto ztraceného života nedůležitou věc. „Tohle je moje práce.“

Remus otevřel ústa, aby něco řekl, a jeho oči se z překvapení a šoku rozšířily. Vypadal přesně jako Harry poté, co byl svědkem její ledabylé krutosti. Předtím, než jejich učitel OPČM mohl sesbírat myšlenky a jakkoli odpovědět, se Hermiona od nich vzdálila, zanechávajíc dva Nebelvíry jejich ustaranému tichu.

„Měli bychom okamžitě odejít,“ informoval je Snape. „Nemáme tušení, jestli nemají brzy přijít posily a rozhodně se s nimi nechceme setkat.“

Přemístili se na okraj bradavických ochran, Remus a McGonagallová vzali s sebou Ginny a Lenku a pokračovali odtud směrem k hradu s mrtvými těly jejich vrstevníka a jeho kolegů Smrtijedů vznášejícími se vedle svých učitelů. Harry si všiml, že se Hermiona a Snape opozdili, a tak bez vědomého myšlení zpomalil své kroky, dokud se mu skupinka vepředu neztratila z očí. Teprve pak se otočil a vrátil se ke své kamarádce a jejímu rádci.

Remusovi ani svým přátelům o tom neřekl, ale její krutá účinnost ho hluboce vyděsila. I navzdory tomu, co v posledních měsících prožila, nevěřil, že je takového činu schopna. To, že se měla tak úplně změnit ze starostlivé osoby, kterou kdysi byla, mu dělalo starosti a to, že nevěnovala mrtvolám druhý pohled, ho znepokojilo ještě víc.

Ale když dorazil ke shluku stromů, napůl skrytý za starým dubem, jediné co mohl dělat, bylo zabránit šokovanému zalapání po dechu, které chtělo opustit jeho krk, neboť zde se chladná, bezcitná Hermiona nakláněla k Mistrovi lektvarů a vzlykala mu do hábitu.

„Omlouvám se, je mi to tak líto, Severusi,“ šeptala, držíc se ho vší silou. „Nevěděla jsem, že to byl on! Přísahám, jinak bych…“

„Neexistoval způsob, jak bys to mohla zjistit. Přestaň si ubližovat, Hermiono,“ odpověděl Snape klidně, ale jeho hlas byl nakřáplý, a teď, když se Harry podíval blíž, viděl, že jeho tvář nabrala nezdravě popelavou barvu.

Nott byl v jeho koleji, uvědomil si Harry najednou, byl pod Snapeovými křídly a jeho příklon ke Smrtijedům Snapeovi musí připadat jako osobní selhání.

„Ale viděl jsi způsob, jakým se na mě dívali?“ donesl se k němu ještě jednou Hermionin hlas, a hluboká bolest v něm s ním zatřásla. „Jako kdybych byla netvor. Dokonce ani Remus nesnesl pohled do mých očí.“

Harry věděl, co tím myslí, a Snape také, soudě podle způsobu, jak ji jeho ruce na chvíli objaly ještě pevněji. Nebylo nic utěšujícího, co by pro tuhle chvíli Harry mohl říct, protože o ní v prvním momentu šoku jako o monstru smýšleli. Harry to viděl v jejich očích a cítil to také na chvíli ve svém srdci.

Snape se na okamžik odmlčel, ale když pak promluvil, jeho tón šokoval Harryho ještě víc než těsné objetí, které sdíleli. Pokud totálně nezešílel, jeho skličující profesor lektvarů zněl jako když… flirtuje.

„No, pak jsi určitě nejkrásnější a nejchytřejší netvor, jakého jsem kdy viděl, Hermiono. Nevadilo by mi, kdyby ses rozhodla schovat pod mou postelí,“ zapředl a dívka se s úlevou zasmála, tisknouc se k jeho náruči ještě blíž.

Následovalo další ticho a Harry se právě chystal na ústup, tak tichý, jak jen dovedl, když nečekaně Snape znovu promluvil.

„Neměli bychom mu vymazat paměť?“ zeptal se hlasem tak lehkým a lhostejným, jako kdyby se bavili o počasí. Zmatený náhlou změnou tématu viděl Harry, jak Hermiona na černé látce Snapeova hábitu zavrtěla hlavou.

„Je to jen Harry,“ odpověděla. „Má právo to vědět.“

A pak ke stromu, za kterým se Harry stále zotavoval z náhlého šoku: „Můžeš teď vylézt, Harry. Show skončila.“

„Je… je mi to opravdu líto,“ koktal Harry, zatímco klopýtal ze své skrýše. „Jen jsem měl obavy.“

Nemotorně se přiblížil ke dvojici, která pořád stála v pevném objetí. „Vypadala jsi tam tak divně, Hermiono…“ pokračoval. „Neměl jsem v úmyslu špehovat!“

V momentě, kdy poslední slovo opustilo jeho rty, by nejraději sám sobě nafackoval, ale k jeho údivu se Snapeova ústa pozvedla do pokřiveného úsměvu. „Ani byste tak nemohl učinit. Slyšeli jsme vás v momentě, kdy jste vstoupil do našeho okolí. Dýchal jste tak nahlas, že bych vás mohl ve tmě klidně proklít.“

Harry ho zcela ignoroval. „Jsi v pořádku, Hermiono?“ zeptal se, odmítaje vzít provokaci na vědomí.

Hermiona pomalu přikývla a váhavě od Snapea ustoupila.

„Emoce nejsou něco, co si můžu dovolit, když je nablízku nebezpečí, Harry,“ vysvětlila tiše. „Teď, když jsou všichni v bezpečí, můžeme nad Theodorem truchlit.“

Setkala se znovu se Snapeovým pohledem a tentokrát to byla její ruka, která se natáhla k jeho rameni na podporu. Mistr lektvarů se v odpověď usmál, ale jeho oči byly jak bezedné jámy a jeho tvář byla bílá jako mramor, když se od nich tiše odpojil a šel směrem k hradu.

„Je to pro něj těžké,“ řekla Hermiona, jakmile muž opustil mýtinu. „Každého Zmijozela, který se otočí k temnotě, cítí jako prohru. Obviňuje se za každého jednoho, kterého za ty roky ztratil. Jsem ráda, že nemusím na svých bedrech nést takovou odpovědnost.“

„To je ten důvod, proč preferuje ve třídě Zmijozely a zesměšňuje Nebelvíry?“ zeptal se Harry pomalu, přemýšleje, že možná konečně začal rozumět záhadě jménem Severuse Snape.

„Ne,“ zavrtěla Hermiona hlavou a slabě se pousmála ve směru, kudy Snape zmizel. „To proto, že nesnáší Nebelvíry a myslí si, že Zmijozelové jsou nadřazené bytosti. On je v tomto ohledu každým kousíčkem těla tak předpojatý, jak jen člověk může být.“

Namísto zlosti, kterou nad takovým prohlášením očekával, její hlas obsahoval jen pobavení a zvláštní něhu, a její oči se smály něčemu, co viděla pouze ona. To jej zmátlo natolik, že nedokázal přestat sledovat její tvář rozzářenou takto pro vedoucího Zmijozelu, umaštěnce, věčného mizeru.

„Co v něm nacházíš, Hermiono? Proč je tak důležitý? Díval jsem se na vás v průběhu posledních dvou týdnů, a tohle je víc než spojenectví zrozené z nutnosti. Je toho mnohem víc. Proč?“

„Protože mě zná, Harry,“ odpověděla, její tvář plná obav a její hlas prosící o pochopení. „To není nic proti tobě, nebo Ronovi, nebo proti ostatním učitelům, ale Severus mě zná způsobem, který bys nikdy nemohl ani začít chápat.“

Zhluboka se nadechla, vida na jeho tváři bolest, a spěšně vysvětlila. „Já… Když jsi dnes viděl, co jsem udělala, byl si v šoku. Odrazen. Nezazlívám ti to, Harry, před rokem bych si myslela přesně to samé: Jak může takhle odsoudit a ukončit lidský život? Jak může být tak nelidsky krutá? Co se s ní stalo? Pokud bys nebyl příliš otřesen, aby ses pohyboval či myslel, mohl bys mě konfrontovat ohledně toho přímo na místě. Nebo by ses ode mě s hrůzou otočil pryč, stejně jako Ron a Remus.“

Následoval další hluboký povzdech, ale tentokrát to znělo spíš jako vzlyk. „Viděla jsem tvoji tvář, Harry. Vím, co sis myslel. Ty… ty jsi nepochopil, že jsem za tebe a ostatní zodpovědná, že jako hlavní špion Řádu jsem zodpovědná za každý jednotlivý život, který Smrtijedi zničí. Takže musím dělat hrozné věci, které obrátí tuhle válku v náš prospěch.“

Hořce se zasmála. „A jak bys to měl pochopit? Dokonce i ty, který čelil Voldemortovi více než jednou, jsi nikdy neviděl jeho pravou sílu, nikdy jsi nebyl svědkem jeho skutečné krutosti. Ty nevíš, jaké to je dělat a říkat věci, ze kterých se cítíš tak špinavý… tak, že se za sebe stydíš. Vím, že mě respektuješ a že bys udělal to nejlepší, abys tomu všemu porozuměl, ale vím, že to nikdy opravdu nebudeš moct. Dokonce i tento malý pohled na to, čím jsem se stala, tě odrazuje – jak by ses někdy mohl vyrovnat s tím, co dělám s Luciusem Malfoyem, týden co týden?“

Odmlčela se, její temné, široce rozevřené oči se zvedly k jeho tváři. Neschopen setkat se s jejím pohledem Harry otočil hlavu směrem k obrovským holým stromům, které je obklopovaly. Věděl, že má pravdu. Dokonce i teď si pamatoval ten dutý pocit v hrudi, ten pocit znechucení i proti jeho nejlepší vůli, to, že si pomyslel: Stala se monstrem.

Nemohl snést pohled do jejích očí a přiznat to, tak se od ní odvrátil.

„Ale Severus to chápe,“ pokračovala nakonec Hermiona, její hlas slabý a blízko k tomu, že se zlomí. „Byl tam, dělal všechny tyhle věci a stále je osobou, kterou mohu respektovat a obdivovat. Byl na samém dně pekla a vrátil se. On je mojí silou, Harry, jedinou osobou, která mě může znovu a znovu připomínat, pro co to dělám, a že je to nutné. A on je mojí jedinou nadějí, mé jediné světlo ve tmě. Moje jediná záchrana.“

Něco v jejích slovech způsobilo, že se k ní otočil, a když se konečně setkal s její tváří, věděl, co jej vehnalo do stavu ostražitosti. V jejích očích byl pohled, který nikdy dřív neviděl, tiché odhodlání a vášnivá touha, které jej vyděsily a zároveň trhaly jeho duši.

„Ty ho miluješ,“ zašeptal, a to uvědomění jej zasáhlo jako kýbl studené vody.

Jako kdyby ji uhodil, se Hermiona zapotácela, až málem ztratila rovnováhu a spadla na tvrdou zem.

„Nevím, o čem to mluvíš…“ zajíkla se a během mrknutí oka její dokonalá maska spadla a odhalila tvář tak vyděšenou a plnou paniky, že si přál vzít svoje slova zpět. Ale lhali si navzájem příliš dlouho.

„Miluješ Snapea, Hermiono. Víc než jsi kdy milovala kohokoli jiného. Vidím ti to na tváři.“

„Ne, Harry!“ vykřikla a v ten okamžik se její hlas zlomil. „Nemám tušení, o čem to mluvíš, to je směšné! Snape je můj rádce, nic víc…“

Na okamžik se znovu proměnila v dítě, dívku, která se skrývala v koupelně, protože se cítila na světě sama, dívku, která křičela o pomoc, když ji napadl plně dospělý horský trol.

Okamžik stačil, aby Harry překonal vzdálenost a pojal ji do své náruče. „To je v pořádku, Hermiono,“ zašeptal, zatímco ji k sobě tiskl. „Nemusíš se ospravedlňovat. Nemusíš říkat nic. Můžu to přijmout… Můžu to přijmout dost dobře. Pšt, neplač.“

A pokud by tam byl další pozorovatel skrytý za stromem, mohl by vidět impozantního hlavního špiona Řádu, jak se tento den opírá již o druhého muže a znovu si vyplakává své srdce. Mohl by vidět zelené oči, odhodlané a lemované obavami, pozorující stromy, aby byla v bezpečí. V jeho náruči nemohla nikdy přijít k žádné újmě. 

 



[1] Tím filmem je Terminátor, kdyby ho někdo neznal ????

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Edit - 26.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 26.03. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: barca666 - 26.03. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: seviesnape321 - 26.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: augustyna - 26.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anetavillova - 26.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Fanny88 - 26.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: maria - 26.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Hanisko - 27.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: nika12 - 27.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Yuki - 27.03. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: myska111 - 18.05. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: upirikaty - 03.08. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Prehľad článkov k tejto téme:

kayly silverstorm: ( MagicLady )03.07. 2023Epilog: část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.07. 2023Epilog: O devatenáct let později
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.06. 2023Kapitola sedmdesátá osmá: Ten správný čas
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.06. 2023Kapitola sedmdesátá sedmá: Moc, jakou Pán zla sám nezná
kayly silverstorm: ( MagicLady )25.06. 2023Kapitola sedmdesátá šestá: Na konci věcí
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.06. 2023Kapitola sedmdesátá pátá: Valčík na rozloučenou
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.06. 2023Kapitola sedmdesátá čtvrtá: Krátká erupce v temné duši
kayly silverstorm: ( MagicLady )18.06. 2023Kapitola sedmdesátá třetí: Sen ve tmě
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.06. 2023Kapitola sedmdesátá druhá: Před cestou zemřeš
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.06. 2023Kapitola sedmdesátá první: Smrti, svou pýchu zkroť
kayly silverstorm: ( MagicLady )11.06. 2023Kapitola sedmdesátá: Únik
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.06. 2023Kapitola šedesátá devátá: Jane v utajení
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.06. 2023Kapitola šedesátá osmá: Masky a přátelství část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )04.06. 2023Kapitola šedesátá sedmá: Masky a přátelství
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.06. 2023Kapitola šedesátá šestá: Vše na kusy je
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.05. 2023Kapitola šedesátá pátá: Budoucí náznaky života část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.05. 2023Kapitola šedesátá čtvrtá: Až do skonání světa
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.05. 2023Kapitola šedesátá třetí: Potom jsme se rozhodli
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.05. 2023Kapitola šedesátá druhá: Výsledky
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.05. 2023Kapitola šedesátá první: Poupata skliď, než pozdě je
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.05. 2023Kapitola šedesátá: Tygře, tygře planoucí
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.05. 2023Kapitola padesátá devátá: Klenot na trůně
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.05. 2023Kapitola padesátá osmá: Nemilosrdná kráska
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.05. 2023Kapitola padesátá sedmá: Tanec s mistrem
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.05. 2023Kapitola padesátá šestá: Kráska na scéně
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.05. 2023Kapitola padesátá pátá: Dvakrát musí být síla zaručena
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.05. 2023Kapitola padesátá čtvrtá: Úžas a strach
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.05. 2023Kapitola padesátá třetí: Nezapomeň na mě
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.04. 2023Kapitola padesátá druhá: A přesto s ní nic nehne
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.04. 2023Kapitola padesátá první: Láska čelí bouři
kayly silverstorm: ( MagicLady )25.04. 2023Kapitola padesátá: Východ Kansasu
kayly silverstorm: ( MagicLady )23.04. 2023Kapitola čtyřicátá devátá: A den je noc
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.04. 2023Kapitola čtyřicátá osmá: Spojení myslí
kayly silverstorm: ( MagicLady )18.04. 2023Kapitola čtyřicátá sedmá: Noc je den
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.04. 2023Kapitola čtyřicátá šestá: Čas letí
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.04. 2023Kapitola čtyřicátá pátá: Špionka
kayly silverstorm: ( MagicLady )11.04. 2023Kapitola čtyřicátá čtvrtá: Odhalení
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.04. 2023Kapitola čtyřicátá třetí: Večeře a plán
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.04. 2023Kapitola čtyřicátá druhá: Loajálnost
kayly silverstorm: ( MagicLady )04.04. 2023Kapitola čtyřicátá první: Sladké šílenství
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.04. 2023Kapitola čtyřicátá: Láska láskou není
kayly silverstorm: ( MagicLady )31.03. 2023Kapitola třicátá devátá: Důvěra a zrada
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.03. 2023Kapitola třicátá osmá: Řešení problému
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.03. 2023Kapitola třicátá sedmá: Nenávist a strach
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.03. 2023Kapitola třicátá šestá: Nový směr
kayly silverstorm: ( MagicLady )21.03. 2023Kapitola třicátá pátá: Dopálený Popletal
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.03. 2023Kapitola třicátá čtvrtá: Nový pohled
kayly silverstorm: ( MagicLady )17.03. 2023Kapitola třicátá třetí: Chytání stop
kayly silverstorm: ( MagicLady )14.03. 2023Kapitola třicátá druhá: A je to venku část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.03. 2023Kapitola třicátá první: A je to venku část I.
kayly silverstorm: ( MagicLady )10.03. 2023Kapitola třicátá: Mistr tajností
kayly silverstorm: ( MagicLady )07.03. 2023Kapitola dvacátá devátá: Zasít semínko
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.03. 2023Kapitola dvacátá osmá: Mrzimorské tajemství
kayly silverstorm: ( MagicLady )03.03. 2023Kapitola dvacátá sedmá: Jizvy
kayly silverstorm: ( MagicLady )28.02. 2023Kapitola dvacátá šestá: Hořkosladké jmelí II. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.02. 2023Kapitola dvacátá pátá: Hořkosladké jmelí
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.02. 2023Kapitola dvacátá čtvrtá: Vítej na palubě
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.02. 2023Kapitola dvacátá třetí: Přátelé a spojenci
kayly silverstorm: ( MagicLady )19.02. 2023Kapitola dvacátá druhá: Boj
kayly silverstorm: ( MagicLady )17.02. 2023Kapitola dvacátá první: Získat sílu
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.02. 2023Kapitola dvacátá: Představení pokračuje
kayly silverstorm: ( MagicLady )12.02. 2023Kapitola devatenáctá: Představení začíná
kayly silverstorm: ( MagicLady )10.02. 2023Kapitola osmnáctá: Plánování věcí budoucích
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.02. 2023Kapitola sedmnáctá: Svatby a takové ty věci
kayly silverstorm: ( MagicLady )05.02. 2023Kapitola šestnáctá: Běh na dlouhou trať
kayly silverstorm: ( MagicLady )03.02. 2023Kapitola patnáctá: Seskupení
kayly silverstorm: ( MagicLady )30.01. 2023Kapitola čtrnáctá: Život může být zábavný
kayly silverstorm: ( MagicLady )29.01. 2023Kapitola třináctá: Budoucí náznaky života
kayly silverstorm: ( MagicLady )27.01. 2023Kapitola dvanáctá: Rozpad
kayly silverstorm: ( MagicLady )26.01. 2023Kapitola jedenáctá: Srdce temnoty II. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )24.01. 2023Kapitola desátá – Noc a den
kayly silverstorm: ( MagicLady )20.01. 2023Kapitola devátá: Do pekla
kayly silverstorm: ( MagicLady )16.01. 2023Kapitola osmá: V pasti
kayly silverstorm: ( MagicLady )15.01. 2023Kapitola sedmá: Srdce temnoty I. část
kayly silverstorm: ( MagicLady )13.01. 2023Kapitola šestá: Zabydlení
kayly silverstorm: ( MagicLady )09.01. 2023Kapitola pátá: U ředitele část II.
kayly silverstorm: ( MagicLady )08.01. 2023Kapitola čtvrtá – U ředitele část I.
kayly silverstorm: ( MagicLady )06.01. 2023Kapitola třetí: Zrazená
kayly silverstorm: ( MagicLady )02.01. 2023Kapitola druhá: Vzestup a pád
kayly silverstorm: ( MagicLady )01.01. 2023Kapitola první: Prolog
. Úvod k poviedkam: ( MagicLady )24.12. 2022Úvod