Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Fair Weather From The North

Kapitola 11.

Fair Weather From The North
Vložené: Lupina - 15.03. 2023 Téma: Fair Weather From The North
Lupina nám napísal:

Autor: dickgloucester

Překlad: Lupina, Beta: marci

Banner: Jimmi

Rating: 13+

Originál: http://sshg-exchange.livejournal.com/318279.html

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 11. Bodce a hřeby

 

V koutě opatské kuchyně, kterou si zařídil jako svou vlastní, Severus pilně vařil – ne, ne vařil – ale připravoval várku léků pro ošetřovnu. Na místě, jako je toto, kde většina obyvatel byla středního věku nebo starší, vyžadovala zima téměř neustálý přísun prostředků na odkašlávání, směsí proti kašli, balzámů na vtírání a podobně. Ačkoli některé z ostatních bratrů naučil, jak tyto jednoduché léky vyrábět, většinou na nich stále pracoval sám. Kastroly a plynové vařiče nebyly kotlíky a magické ohně, ale známost této práce, její rytmus a vůně ho uklidňovaly. Zhluboka si přičichl k páře stoupající z pánve na marmeládu, kterou používal, a oči se mu zalily slzami. Tedy téměř hotovo. Hagridovo mazání, recept, který vypáčil z hajného během jedné památné noci u Tří košťat, bylo u bratrů, kteří si stěžovali na artritidu, velmi oblíbené. Na to, že v něm nebyla žádná kouzla, bylo rozhodně účinné a uvažovalo se o tom, že by se mohlo prodávat v obchodě, aby se získali prostředky pro opatství. Ještě několikrát zamíchal a pak pánev přesunul z plotny na trojnožku na stole. Bratr Pavel přes ni přetáhl čistou utěrku a mlčky odnesl Severusovo nádobí do dřezu, aby je očistil.

Severus sklonil hlavu a usmál se. Pavel byl pevným zastáncem názoru, že zbytečná konverzace odvádí pozornost od duchovního života, přesto se kvůli povinnostem docela pohádali, během čehož byl Severus velmi výmluvný a Pavel nakonec přerušil mlčení a řekl prostě: „Vy si dělejte svou práci, já budu dělat tu svou.“ Poté vyčkával pokaždé, když Severus připravoval léky, a vrhl se na něj, jakmile bylo třeba udělat nějaký úklid. Trvalo několik měsíců, než Severus pochopil, že to je Pavlův způsob, jak dát najevo souhlas – v tu chvíli se podvolil a všichni ostatní mniši, kteří používali kuchyň, si kolektivně oddechli, že bitva vůlí je u konce.

Severus projevil svou vděčnost tím, že vyhledal několik nejstarších receptů na kořeněné víno, které dokázal najít, a pozval Pavla, nadšeného várečníka, aby mu pomohl s experimentováním.

Nyní se v prostoru, který mu Pavel uvolnil, pustil do uspořádání ingrediencí na hustý sirup proti kašli. Právě se chystal rozlomit pečeť na hrnci s medem, když do dveří strčil Rafael. Na tváři měl výraz, který si Severus spojoval s věcmi, které nechtěl slyšet.

„Á, tady jste. Je tohle vhodná chvíle na přestávku?“

Severus odložil hrnec a založil si ruce.

„Výtečně,“ oddechl si Rafael, ačkoli se nezdál být o výtečnosti situace příliš přesvědčen. „Vy, ehm, no… máte návštěvu.“

Severus cítil, jak se mu pod nohama propadají dlaždice. Nikdo nevěděl, kde je. Nikdo, kromě… Zatraceně. Jestli to řekl… Ale to by on nikdy neřekl.

„Ať je to kdokoli, zmýlil se,“ řekl a přinutil svůj hlas i výraz k železné kontrole.

„Severusi, ptali se po vás jménem.“

„Neexistuje nikdo, kdo by mohl mít zájem mě navštívit, ať už je vybaven mým jménem, nebo ne,“ odsekl. „A já rozhodně nemám zájem, aby mě někdo navštívil.“

Rafael si povzdechl. „Dobrá tedy. Řeknu jim to. Chtěl bych vás však požádat, abyste si to rozmyslel. Zdá se, že… Každý z nich je v nouzi. Oba působí dojmem lidí v krajní tísni, jako byste byl jejich poslední záchranou.“

„To je příběh mého života,“ odpověděl Severus s hořkým smíchem.

„Přemýšlejte o tom, prosím,“ požádal Rafael. „Než je pošlu zpátky do toho hnusného počasí, nabídnu jim šálek čaje. Měli by tu být ještě asi půl hodiny.“

Severus vzal do ruky sekáček a svazek bylinek, ale dál se v přípravách nedostal. Podíval se na své ruce a byl úplně bezradný. Myslel si, že je v bezpečí. Myslel si, že je schovaný. Myslel si, že je oddělený od světa a všeho, co mu může udělat. Ale jestli ho tihle lidé, ať už to byl kdokoli, našli tady, bude muset znovu utéct. Muset začít znovu. Náhle se rozzlobil, s přesným cvaknutím položil nůž na prkénko a sundal si zástěru. Když se vzdálil od stolu, Pavel zaujal jeho místo s tázavým pohledem.

„Ano, pokračujte. To je ten silný sirup, který jsem vám ukázal. Recept je v zásuvce. Já…“ Chtěl říct, že to dodělá, až se vrátí, ale nevěděl, jestli se vrátí – jestli se vůbec dokáže rozloučit s touhle skupinou mužů, kteří se ho ujali a chovali se k němu s úctou i laskavostí. Poprvé po více než sedmi letech si přál mít svou hůlku, aby mohl potrestat ty, kteří se ho chystali připravit o život. Znovu.

Dveře opatovy pracovny byly pootevřené a do chodby pronikalo teplé světlo. Severus se na chvíli zastavil a trochu se zhoupl na patách pod vlivem nezaměnitelného proudu magie, který se rozléval ven spolu s teplou žlutou září lamp. Když člověk s magií neustále žil, myslel, jedl a spal bez přestávky, nikdy si nevšiml, jak je samotný vzduch nabitý energií a jak vzrušuje smysly. Uvědomil si, že mu to chybělo, a to se mu nelíbilo. Jeho rozhodnutí opustit ji, mít moc nad vlastní existencí jediným způsobem, kterého byl schopen, bylo zmařeno pouhou blízkostí těchto tvorů – těch tvorů, ke kterým kdysi patřil. Ale víc už ne. Zatlačil na dveře a zjistil, že tiché šumění hlasů vychází od dvou lidí, kteří seděli zády ke dveřím a jimž světlo před nimi svítilo na hlavy a ramena světélkující svatozáří. Jednou z nich byla žena, kterou zezadu nepoznával a jejíž vlasy byly stažené do úhledného drdolu, druhý… Rty se mu rozevřely a musel vydat nějaký zvuk, protože muž se otočil a pomalu se postavil na nohy.

„Luciusi!“ zaskřehotal Severus.

„Severusi! Ach, sladká Kirké! Severusi!“ Malfoy odstrčil židli a třemi kroky byl u dveří. Natáhl ruku, ale zarazil se, protože si nebyl jistý, jaké přivítání ho čeká.

Severus si prohlédl prostý černý mudlovský oděv, nedostatek ozdob a stopy vyčerpání ve tváři muže, kterého kdysi nazýval ‚přítelem‘. „Vypadáš hrozně,“ pravil a náhle se ocitl v prudkém objetí.

ooOOoo

Hermiona s knedlíkem v krku sledovala, jak Snapeův postoj ztratil strnulost a jak muž Malfoyovo objetí opětoval. Na okamžik ji zarazila estetika toho setkání – Malfoy s bílými vlasy a černým oblečením, Snape v bílém hábitu, s hlavou dosud nedotčenou šedinami – a zároveň zaregistrovala, že z nich dvou se Snape zdál být mnohem silnější. V minulosti při těch vzácných příležitostech, kdy je viděla spolu, se zdálo, že je dominantnější Malfoy. To jí připomnělo, jak moc ho porazila věc, která ho tolik trápila. Lehký dotek na paži vrátil její pozornost k opatovi.

„Jak by se vám líbilo prohlédnout si pár našich iluminovaných žaltářů?“ nabídl jí a významně se podíval na ty dva. Odvedl ji na vzdálený konec místnosti, který byl bohužel velmi daleko od elektrického ohně. Hermiona se zachvěla a přála si, aby mohla seslat jedno nebo několik hřejivých kouzel. „Mám za to, že bychom jim měli dát chvilku čas, nemyslíte?“ pronesl opat tlumeně.

Znovu se podívala na Malfoye a Snapea, kteří se od sebe odtrhli, ale stále stáli blízko sebe a rozpačitě si vyměňovali tichá slova. Jen bůh ví, pomyslela si sarkasticky vzhledem k tomu, kde se nachází, jaké propasti smutku a výčitek leží mezi těmito dvěma muži – něco jí však říkalo, že oba jsou schopni vystavět mosty, dokonce i Malfoy. Otočila stránku v knize před sebou, ale nevěnovala jí pozornost. Snape vypadal dobře. Samozřejmě stále štíhlý, ale zdravý a silný. Mnišský hábit, který se koneckonců příliš nelišil od prostého kouzelnického hábitu, mu slušel. Stále nosil dlouhé vlasy. Pohlédla na opatovu tonzuru.

„Ne, slečno Grangerová,“ poznamenal opat trochu pobaveně, „nesložil sliby, i když je našemu společenství velmi oddaný. Celý svůj život zasvětil opatství – neměli jsme tušení, že má přátele i mimo něj.“

Usmála se tomu jemnému výslechu. „Pan Snape byl dlouho nezvěstný. Panovaly o něj velké obavy, protože když ho viděli naposledy, byl velmi těžce zraněný. Většina lidí se domnívala, že je mrtvý.“ Jak by mohla opatovi říct, že Snape byl odepsaný – zproštěný viny, ale s úlevou zametený pod koberec – a že teprve když do archivu vpadl udýchaný domácí skřítek, nabyla tušení, že ještě zdobí tvář země. Znovu se usmála. Opatství ji obdařilo biblickým obratem. Snape by sice nikdy nic ‚neozdobil‘, protože byl kousavý, ale ona se přistihla, že je ráda, že žije. „Pan Malfoy však ohledně svého přítele nikdy neztrácel naději. Jeho agenti našli tohle místo díky tomu, že se pídili po zvěstech.“

„Severus je nám tady drahý, slečno Grangerová,“ podotkl opat. „Chápu, proč se ho pan Malfoy odmítá vzdát. Ale řekněte mi: co pro něj bude jeho objev znamenat? Zašel už hodně daleko, aby zpřetrhal své vazby se světem. Uškodí mu, když se k němu znovu připojí?“

„Já…“ Hermiona chtěla říct ‚ne‘, ale zjistila, že opatův stálý pohled ji zbavuje ochoty klamat. „Nejlepší, co mohu říct, je, že doufám, že ne,“ odpověděla. „Rozhodně neexistují žádné zákonné důvody, které by ho nutily se skrývat – to mohu říct s jistotou. Pokud jde o zbytek…“

Snape se netvářil šťastně. Ani Malfoy.

„Nechci mu ublížit,“ dodala zuřivě, „a nechci, aby mu ublížil někdo jiný – toho už bylo dost. Ale my ho potřebujeme. Zoufale moc ho potřebujeme.“

„Pojďte, má drahá.“ Opat ji vzal za loket a nasměroval ji zpět ke skupině židlí u ohně. „Myslím, že je načase zjistit, co vás sem přivádí. Podle toho, jak vypadá pan Malfoy, je jeho potřeba možná naléhavější než ta vaše, takže ho necháme začít.“

Když se Hermiona vrátila na své místo, oslovila opata. „Můžeme se spolehnout na vaši diskrétnost? Je toho hodně, co vám chceme říct, co zaprvé nesmíme striktně prozradit a zadruhé by se vám to mohlo zdát poněkud neuvěřitelné.“

„Severus ví, že umím udržet tajemství,“ usmál se opat a Snape zachmuřeně přikývl. „A pokud jde o to věřit neuvěřitelnému, jsou tací, kteří by to mohli považovat za mé životní dílo! Tak prosím, pokračujte.“ Gestem naznačil Malfoyovi, aby začal.

„Nejsem si jistý, jestli to dokážu,“ řekl Malfoy, „ale pokusím se.“ Začal se nadechovat, ale zdálo se, že náhle není schopen nabrat potřebný vzduch. Šlachy na krku se mu napínaly, jak bojoval s neviditelnou silou, která ho dusila.

„Luciusi! Přestaň!“ přikázal Snape. „Předpokládám,“ pokračoval, když Malfoy ochabl a zalapal po dechu, „že jsi pod nějakou přísahou geise? Nemůžeš to říct jiné čarodějce nebo kouzelníkovi? Dobrá, madame… Grangerová?“ Poprvé se na ni pořádně podíval. „Co to sakra…?“

Opat si odkašlal.

„Promiňte, Rafaeli. Zdá se, že staré zvyky se přeci jen dají vzkřísit. Dobrá tedy. Slečno Grangerová, opusťte místnost. Jelikož se už nepovažuji za čaroděje, snad mi to Lucius bude moci říct.“

Hermiona, kterou tajně pobavilo, že ani zvyk štěkat rozkazy nevymřel, a kterou překvapilo, že opat bere všechny ty řeči o čarodějích tak klidně, se omluvila, vyšla na chodbu a zavřela za sebou dveře. Ty se o třicet vteřin později opět otevřely a zase zavřely, a vedle ní se objevil Snape. Jeho ústa se hořce zkřivila, a tak se rozhodla ho neoslovit, ale pouze mu neutrálně přikývla. Složil ruce v bok a zadíval se na dveře.

Po pěti minutách už Hermionu to ticho unavovalo.

„Zdá se, že opatovi to říct dokáže,“ nadhodila.

Zavrčel.

„Což je jistě dobře?“ pokračovala.

„Co tady děláte vy, slečno Grangerová?“ podíval se na ni shůry. Všimla si, že jeho hlas je trochu skřípavý ve srovnání s tím, jak si ho pamatovala.

„Starší bystrozorka Grangerová,“ zavrčela, mírně podrážděná jeho tónem. Okamžitě toho však litovala, protože se mu v očích objevil záblesk strachu, rychle zamaskovaný, ale přesto tam byl. „Raději bych si nechala své záležitosti až na dobu, kdy si vyslechneme, co nám chce pan Malfoy říct.“ Nejraději by si nakopala. Snape teď vypadal, jako by hledal únikovou cestu. „Profesore! Prosím! Já nechci… Není se čeho bát, upřímně! Copak nevíte…“

„Co nevím?“

„Byl jste očištěn. Všichni si mysleli, že jste mrtvý, ale vaše jméno bylo stejně očištěno.“ Nebylo třeba mu říkat, že za snahou o jeho očištění stála ona, Harry a Artur.

Odmlčel se a pak se na ni pozorně zadíval. Ačkoli byla elegantně a profesionálně oblečená, vlasy měla zkrocené a líčení decentní, připadala si nepříjemně jako ušmudlaná školačka.

„Nikdy bych nečekal, že se přidáte k bystrozorům,“ řekl. „Potter ano, ale vy?“

„Jsem v tom dobrá,“ odpověděla trochu ostře.

„Očekávám, že jste. Byla jste dobrá skoro ve všem. Ale být v něčem dobrý a hodit se k tomu, jsou dvě různé věci.“

„S Harrym máte pravdu.“

Rozhostilo se ticho. Hermionu nenapadala jediná věc, kterou by mohla říct a která by nezněla falešně, a Snape očividně mluvit nechtěl, takže se k němu přidala a zírala na dveře.

„Jak došlo k tomu, že se zabýváte Luciusovými záležitostmi?“ zeptal se nakonec Snape. „Má nějaké potíže?“

„Ne z mé strany. Jen jsem s ním náhodou byla, když jeho skřítek…“

„Tak takhle mě našel.“

„… když mu jeho skřítek řekl, že jste tady. Tak nějak se na mě přilepil, zvlášť proto, že i já mám problém, který by potřeboval vaše odborné znalosti. Kromě toho je to čistá náhoda.“

„Nevěřím na náhody, ať už čisté, nebo jiné.“

Dveře se s cvaknutím otevřely. Podívali se na sebe a pak vstoupili do místnosti, přičemž Snape ji pustil první. Jeho zdvořilost ji podivně dojala. Malfoy vypadal unaveně a bez energie, ačkoli v ruce držel hůlku a bylo zřejmé, že to byl on, kdo dveře otevřel. Opat působil ustaraně.

„Prosím, posaďte se. Věřím, že když mi teď pan Malfoy řekl, proč vás vyhledal, Severusi, nebude ho umlčovací kouzlo trápit, když to na oplátku prozradím já vám. Tak by to mělo fungovat, ne?“ Všiml si Hermionina a Malfoyova překvapení. „Nejsem kouzelník, ale nejsem ani úplně mudla. Vidím, že to chápete. Nebudeme už tedy ztrácet čas.“

Přesto se opat Rafael odmlčel, aby si sebral myšlenky, než začne.

„Pan Malfoy je, jak víte, čistokrevný kouzelník z dlouhého rodu čistokrevných. Stejně jako jeho choť. Zdá se však, že rodina jeho ženy byla více než většina ostatních posedlá ochranou a zdokonalováním čistoty své krve v každé další generaci, a to po dobu přibližně půl tisíciletí – mnohem déle než Malfoyovi. Blackovi se křížili mezi sebou, a když bylo třeba přivést čerstvou krev, vybírali rody velmi pečlivě. Nedokonalé potomky vyhubili a ty dokonalé pečlivě vychovali a vycvičili. Cílem bylo zplodit magicky nejčistšího kouzelníka, jaký kdy byl znám – kouzelníka, který by přirozeně vládl celému kouzelnictvu.“

„Eugenika a megalomanie. Nádhera. Pán zla musel být pro Belu a Narcisu smutným soustem,“ poznamenal Severus.

„Buďte zticha a poslouchejte,“ napomenul ho opat. „Z vyprávění, které mi pan Malfoy poskytl, vyplývá, že zejména jeho žena podstoupila velké úsilí a velké osobní riziko, aby ochránila nejnovější a možná poslední dítě v rodu Blacků.“

„Draco,“ vložila se do toho Hermiona a podívala se na Luciuse, který unaveně přikývl. „Tady jde o Draca, že?“

„Draco Malfoy je vážně nemocný,“ pokračoval opat. „Když čistokrevný kouzelník dospěje do mužského věku, obvykle prožije nějaký přechod, jakýsi rozkvět své plné síly. U jiných kouzelníků se příznaky také objevují, ale jsou většinou docela mírné a obvykle se odmávnou jako dočasná nevolnost – ale obecně se ví, že kouzelník dosáhne svého plného potenciálu až po dvacítce.“

Hermiona se nadechla, ale rozhodla se nechat své otázky na později. Snape si toho však všiml. „U čarodějek je to začátkem třicítky, pokud něco nevyprovokuje dřívější rozkvět,“ podotkl věcně. „Pokračujte, Rafaeli.“

„Draco Malfoy byl přechodem katastrofálně zasažen. Ačkoli projevuje neobvyklé magické schopnosti, jeho tělo rychle selhává, chřadne a nedokáže udržet energie, které se v něm projevují. Umírá.“

Lucius seděl a tupě hleděl na koberec, zatímco opat vyprávěl o jeho potížích. Hermiona pocítila bodnutí lítosti.

„Věděl o tom Lucius předem?“ opatrně položil opatovi otázku Severus.

„Nevěděl o tom nic až do doby po svatbě, kdy byl spoután přísahou geise, která mu bránila říct o projektu rodiny Blacků jakékoli jiné čarodějce nebo kouzelníkovi. V podstatě ho koupili do hřebčína,“ vysvětlil opat s nelibostí, „jako člověka s nejčistší krví v Británii, aby Narcisa Blacková mohla zplodit Vyvoleného. Řekl mi, že při té transakci cítil hrdost i stud, ale že teď, když vidí, co se děje se synem, kterého má upřímně rád, nechce nic jiného než ho uzdravit a vymanit z matčina vlivu.“

„Co si o tom všem myslí Draco?“

„Draco matčiny ambice odmítá,“ odpověděl Malfoy. Stáhl koutek úst. „Teď už o tom víte, takže s vámi můžu mluvit. Děkuji vám, pane opate, že jste mě alespoň trochu osvobodil. Ano, Draco se stydí a zlobí. Viděl, co se stane, když je moc vnímána jako jediné dobro a jediný cíl. Draco chce…“ Na okamžik se odmlčel. „Draco chce zemřít,“ řekl tvrdě, „ale jeho matka mu to nedovolí.“

„Nedovolí mu to?“ Snape se naklonil dopředu a zamračil se.

„Dává mu…“ Malfoy se zakuckal. Snape mu položil ruku na paži a obrátil se k opatovi, který se znovu ujal vyprávění.

„Paní Malfoyová dává svému synovi přípravek, který pan Malfoy nepoznává. Vyvádí ho z krizí, ale zdá se, že prohlubuje jakýkoli transformační proces, kterým prochází.“ Opat přistoupil k Malfoyovi a zašátral v jeho kapse. Když se narovnal, držel v ruce malou lahvičku.

Malfoy se uvolnil. „Teď už to všechno víš,“ řekl.

„Luciusi, co přesně chceš?“ začal Snape, ale byl přerušen.

Hermioniny oči se při pohledu na lahvičku rozšířily a měla co dělat, aby ji opatovi nevytrhla. Místo toho k němu nekompromisně natáhla ruku. Věděla, co najde, ale musela se ujistit, než něco řekne, a ano – lahvička byla totožná, zbytky pečeti byly stejné, rytina tam byla.

„Odkud to má?“ zeptala se Luciuse. „Kdo ji vyrábí?“

„Grangerová! Posaďte se a řekněte mi, o co jde!“ vyštěkl Snape.

Sáhla do tašky a vytáhla starou krabičku na prsteny, kterou otevřela a odhalila vlastní prázdnou lahvičku. Obě podala Snapeovi.

„Je to droga,“ řekla. „Zvyšuje magickou sílu nevím kolikrát. Je to návykové. A jsem si docela jistá, že je rozšířená mezi čistokrevnou populací. Nedokážu ji analyzovat a nedaří se mi vystopovat její původ, i když…“ Podívala se na Malfoye. „V rodině vaší ženy se vyskytuje už velmi dlouho. Pane profesore,“ řekla a znovu se obrátila na Snapea, „potřebuji v tomto ohledu vaše odborné znalosti. Pan Malfoy zjevně potřebuje vaši pomoc s Dracem. Nechci vám narušovat život, ale…“

Zastavil ji pohledem.

„Kdyby šlo jen o vás a vaše potíže s čistokrevnými a jejich kamarádíčkování, jinými slovy, o další stejný druh věcí, které trápí kouzelníky odjakživa, řekl bych vám, abyste svůj problém vzala a víc na něm zapracovala. Bystrozor nebo ne, já nejsem nikomu k dispozici – už ne. Nechci nic, co by mi kouzelnický svět mohl nabídnout. Nicméně,“ a tady si vzal čas na uklidnění, „mám na světě jen málo přátel. A jen jednoho kmotřence. Luciusi, udělám, co bude v mých silách, abych ti pomohl. Potřebuji se setkat s Dracem a budu potřebovat nějaký ten lektvar.“

Malfoy, který se snažil zachovat klid, doširoka roztáhl ruce. „Já žádný nemám. Narcisa…“

„Já ti rozumím. To je jedno. Udělám, co budu moct.“

„Pane Malfoyi?“ zeptala se Hermiona. „Pane Malfoyi, profesore Snape – mám doma neotevřenou lahvičku.“

ooOOoo

Severus seděl na úzké posteli a přemýšlel o krucifixu na bělostné stěně naproti. Jako symbol ho v žádném náboženském smyslu nedojímal, ačkoli pociťoval jistou dávku soucitu s člověkem, který obětoval vše pro spásu druhých. „Už je to tady zase, Ježíši,“ zamumlal. „Jen doufám, že tentokrát nebudu muset zemřít. Myslím, že ani ty bys nezvládl dvě vzkříšení.“

„Rouhání, Severusi?“ Rafael se posadil vedle něj.

„Přísahám, že máte na botách tlumící kouzlo. A vůbec, jistě je to rouhání jen tehdy, když věříte tomu, proti čemu se rouháte.“

„Ale kdybyste tomu opravdu věřil, rouhání byste se nedopustil,“ řekl Rafael svým nejzbožnějším tónem.

Seděli mlčky. Tato malá komnata byla Severovým pokojem od jeho příchodu do kláštera. Znal každý hrbol a prasklinu na stěnách a stropě, každý úhel slunečního světla, které procházelo místností malým oknem, každý pohyb hvězd, když mu svítily za bezesných nocí. Kromě postele tu byl jednoduchý stůl a židle, lampa a malá polička na několik knih a sklenici vody. Na zadní straně dveří byly háčky na jeho oblečení. To bylo vše, co potřeboval. Bylo to všechno, co si říkal, že chce.

Ale pak mu do života znovu vtrhl Lucius, který právě jeho potřeboval a chtěl, připomněl mu, co to znamená být spojený s jinými lidmi, lákal ho vábením magie, tedy právě tím, co způsobilo jeho pád, zotročení, vinu.

„Nebojte se toho, Severusi,“ nabídl Rafael jemně. „Je vaší součástí. Je to moc, kterou vám dal Bůh.“

„Klidně si ji může vzít zpátky. Já nechci moc – nikdy jsem po ní netoužil.“

„Myslím, že si plně neuvědomujete, co vlastně odmítáte. Ne – nezlobte se na mě. Bojíte se jí, a proto se jí nechcete plně postavit a přijmout ji. Jděte se svým přítelem a tou odhodlaně vypadající slečnou Grangerovou, pomozte jim, pokud můžete, a pak, až to skončí, pokud se sem budete chtít vrátit, můžete. Vždycky tu pro vás bude místo, příteli. Vždycky.“

Severus se zachvěl. „Pokud to přežiju,“ opáčil sardonicky.

„Naléhavě vás k tomu vyzývám a budu se za vás každý den modlit.“

Na to se Severus zasmál. „Jste blázen, Rafaeli, ale dobrý. Děkuji vám. Raději půjdu, než vám začnu plakat na rameni. Ujistěte se, že je zahrada vypleta.“ Vstal a sáhl po saku mudlovského obleku, které pro něj Rafael našel. Když otevřel dveře dokořán, zaskřípaly s důvěrně známým vrzáním. „A měl byste to nechat namazat.“

Podvolil se objetí – toho dne už druhému – a pak doprovodil opata k hlavním dveřím kláštera, kde už čekali Lucius a Grangerová a tiše spolu rozmlouvali. Zvláštní, že ti dva měli společný cíl. Ale přesto – co bylo v jeho životě kdy normální? Přijal požehnání a pak vyšel do chladného odpoledne. Neohlížel se.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Irena - 15.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Ani - 15.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Fanny88 - 15.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ell - 15.03. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 15.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lucky - 15.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 15.03. 2023
| |
Tak, řekla bych, že úderná trojka je kompletní. Všechny záhady, třeste se! Vzhůru do boje!
Díky za překlad, čarodějky.
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.03. 2023
|
Přesně tak :) Vzhůru do boje. Držm jim pěsti.
Díky za komentář, luiso.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: elllie9 - 15.03. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: katrin - 15.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anizne - 15.03. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Yuki - 15.03. 2023
| |
Takže Hermiona se s Luciusem dostala k Severusovi :) Dobrá zpráva.
Nedivím se, že se Severusovi nechce vracet, přestože vábení magie je silné a opojné.
Jsem zvědavá, na co přijdou, až prozkoumají s mistrem lektvarů obsah záhadné lahvičky...
Lupino a marci, děkuji :)
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.03. 2023
|
Severus měl klid. Teď dobře tuší, že klidu si neužije. A ještě patrně bude muset začít používat magii. Uvidíme, jak se s tím vypořádá. A co bude pak, jestli se bude chtít vrátit do kláštera.
Díky za komentář, Yuki.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: augustyna - 15.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 15.03. 2023
|
Tak se zdá, že Severusovy klidné časy skončily. Jsem moc zvědavá, jestli definitivně - něco mi říká, (to něco je úvod, tam je to myslím psané) asi ano :-) Každopádně jim moc držím palce, Narcise i ostatním čistokrevným bych z celého srdce přála nezdar.
A doufám, že se ještě objeví opat Rafael, i když kdoví...
Díky za další kouzelnou kapitolu, moc jsem si čtení užila.
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 15.03. 2023
|
Ale tak třeba se Severus nakonec svého klidu dočká. I když nejdřív přijdou chvíle nabité zkoumáním a akcí. Čistokrevní spadli do pasti. Dokud drogu mají, jsou děsní frajeři, ale co se stane, jestliže jim pramen vyschne? No, na to odpověď dostaneme.
Díky moc za komentář, denice.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: barca666 - 15.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: onigiri - 15.03. 2023
| |
ha! velmi zaujimave. tak sa nam to rozbieha. tesim sa na pokracovanie.
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 16.03. 2023
|
Rozbíhá se to a bude to zajímavé :)

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Hanisko - 15.03. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Folwarczna - 16.03. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ivy - 16.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Monie2 - 17.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 17.03. 2023
| |
Severus je dobry pritel. Lucius muze byt rad, ze ho ma. :) A Hermiona ma stesti, ze je to spojuje. Tesim se.
Dekuju!
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 17.03. 2023
|
Přesně tak, nebýt jejich přátelství, Severus by své bezpečné útočiště jen tak neopustil. Díky za komentář, zuzule.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: seviesnape321 - 17.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: fido - 17.03. 2023
| |
a tak už je plně na scéně (jupí) a zpět do světa kouzelníků
tak jim držím pěsti ... Narcisa se pěkně vybarvila
díky
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 20.03. 2023
|
Narcisa se ještě ukáže... Severus je zpět, může začít jízda :)
Díky za komentář, fido.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anetavillova - 18.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: beruska1 - 18.03. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Gift - 18.03. 2023
| |
Ha, takze tentokrat je Narcissa zloduch a ne Lucius, to je zmena! I kdyz zloduch... Kdo vi, co by z nas udelo detstvi plne demagogie.
Jak nemam dobry vztah k cirkvi, Rafael je broucek a jeho dialogy se Severusem mi budou chybet.
Dekuji, uz se nemohu dockat Severusova vpadu do realneho zivota.
Re: Kapitola 11. (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 20.03. 2023
|
Výchova mohla za hodně, ale přisadilo si rodové šílenství.
Rafael je skvělý. Ráda bych s ním víc kapitol, ale bohužel. Možná kdyby někdo napsal FF na tuto FF...
Děkuji za komentář, Gift.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: maria - 19.03. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: keti - 19.03. 2023
| |
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 20.06. 2023
| |
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: upirikaty - 30.07. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lea16 - 10.09. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Prehľad článkov k tejto téme:

dickgloucester: ( Lupina )06.06. 2023Kapitola 23.
dickgloucester: ( Lupina )31.05. 2023Kapitola 22.
dickgloucester: ( Lupina )24.05. 2023Kapitola 21.
dickgloucester: ( Lupina )17.05. 2023Kapitola 20.
dickgloucester: ( Lupina )10.05. 2023Kapitola 19.
dickgloucester: ( Lupina )03.05. 2023Kapitola 18.
dickgloucester: ( Lupina )26.04. 2023Kapitola 17.
dickgloucester: ( Lupina )19.04. 2023Kapitola 16.
dickgloucester: ( Lupina )12.04. 2023Kapitola 15.
dickgloucester: ( Lupina )05.04. 2023Kapitola 14.
dickgloucester: ( Lupina )29.03. 2023Kapitola 13.
dickgloucester: ( Lupina )22.03. 2023Kapitola 12.
dickgloucester: ( Lupina )15.03. 2023Kapitola 11.
dickgloucester: ( Lupina )08.03. 2023Kapitola 10.
dickgloucester: ( Lupina )01.03. 2023Kapitola 9.
dickgloucester: ( Lupina )22.02. 2023Kapitola 8.
dickgloucester: ( Lupina )15.02. 2023Kapitola 7.
dickgloucester: ( Lupina )08.02. 2023Kapitola 6.
dickgloucester: ( Lupina )01.02. 2023Kapitola 5.
dickgloucester: ( Lupina )25.01. 2023Kapitola 4.
dickgloucester: ( Lupina )18.01. 2023Kapitola 3.
dickgloucester: ( Lupina )11.01. 2023Kapitola 2.
dickgloucester: ( Lupina )04.01. 2023Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )24.12. 2022Úvod