Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Spousta času k využití

Kapitola první. Kapitola druhá

Spousta času k využití
Vložené: denice - 09.02. 2023 Téma: Spousta času k využití
denice nám napísal:

Spousta času k využití


Autor: hiddenhibernian


Překlad: denice     Beta: Sevik99     Banner: Jimmi

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

Kapitola první, v níž je naše hrdinka ztracena

 

Hermiona se probudila.

Lehce překvapeně si všimla, že byla ve své vlastní posteli. Její pokoj vypadal stejně jako vždycky, ranní slunce pronikající skrz žaluzie koupalo místnost ve zlatavém světle. Ze stěn na ni shlížely plakáty sluneční soustavy a periodické tabulky prvků, které nevtíravě doplňovaly vědecké knihy na poličce.

Přehodila nohy přes okraj postele a natáhla ruku k toaletnímu stolku, ze zvyku po něčem hmátla.

Nebylo to tam.

V žaludku ucítila malé horké bodnutí strachu. Nemohla si vzpomenout, co to bylo, ale najednou věděla, že je to důležité. Hodinky? Revolver? Ne, ani jedno z toho, rozhodla se – ostatně proč by měla mít na svém rozhodně prozaickém stolku u postele zbraň? Pevně vyloučila jakékoliv úlety fantazie, zašátrala po nějakém oblečení a seběhla po schodech dolů, aby zjistila, o co tu jde. Teď, když jí adrenalin v žilách zahnal ospalost, měla pocit naléhavosti; něco se děje a ona musí být u toho.

V domě bylo ticho.

„Mami? Tati?“ Její hlas se rozlehl a skoro se jí zdálo, že se k ní ozvěnou vrací. Krbová římsa v obývacím pokoji byla pokrytá prachem a v květináčích chyběly rostliny, které normálně zaplňovaly arkýř. Rozhlédla se kolem sebe a zjistila, že vrstva prachu je všude. V kuchyni byla prázdná lednička, sporák byl čistší, než kdy viděla, a vysmíval se jí svým leskem. Volvo stálo v garáži; i ono bylo pokryté tenkou vrstvou špíny, která matně páchla jinak než sušší prach uvnitř. Po rodičích nebylo nikde ani stopy.

Důkladná inventura domu odhalila, že pan a paní Grangerovi zřejmě odjeli na delší dovolenou. Někam do tepla. Během nejchladnějšího jara v historii. Bez svých pasů.

„Austrálie…“ vzpomněla si náhle. Ano, určitě byli v Austrálii, to poznání jí v mozku zapadlo na místo jako cihla, která se zasunula na správné místo, jako když v dětství hrála Tetris. Věděla, že se o ně nemusí bát, že jsou v bezpečí. Ta jistota v ní na chvíli vzplála, dokud se neobnovila záplava otázek.

Proč by tu nebyli v bezpečí?

Teď už důkladně vyděšená popadla několik otcových golfových holí a rozmístila je strategicky po domě, přičemž kontrolovala dveře a okna. Podezřívavě vyhlížela z oken a dávala pozor, aby zůstávala v skrytu za záclonami, ale nevšimla si ničeho hrozivějšího než pana Hodgese, přemítajícího v zahradě, a pošťáka, míjejícího při své obchůzce poštovní schránku Grangerových.

Poté, co se přesvědčila, zda je alarm proti vloupání zapnutý, usoudila, že ji nikdo nepřepadne zrovna teď, v jasném ranním světle všedního dne, takže by si mohla sednout a pokusit se vyhodnotit situaci. Ledaže by v tom jel pan Hodges, a v tom případě byla v háji. Nikdy ji neměl rád, přinejmenším od té doby, co ve třetím ročníku přistihl její kočku, jak chytá ptáka u jezírka na zahradě. Vybavila si záblesk oranžové… Křivonožka!

„Nožko! Pojď sem, čičí, čičí, pojď…“ Proč tu nebyl Křivonožka? Běžela do kuchyně hledat jeho misky u zadních dveří, ale zjistila, že známé místo je prázdné. Na lištách dokonce viděla škrábance od jeho drápků z doby, kdy neměl náladu čekat na jídlo (stejně jako někdo jiný, koho znala, objevila se letmá myšlenka, ale byla potlačena), ale její předchozí pátrání neobjevilo vůbec žádné věci pro kočky. Dokonce ani žádné chlupy, a teď, když si dokázala vybavit Křivonožku v celé jeho zrzavé kráse, si vzpomněla, že pronikly všude, což její matku neskonale rozčilovalo, když byla doma na prázdninách…

Ze školy si nepamatovala vůbec nic. Nic o tom, co dělala, když nebyla doma, proč tu zůstala, když rodiče odjeli do Austrálie.

Když se znovu rozhlédla po domě, viděla podivné mezery - knihovna v jejím pokoji vůbec nevypadala přecpaná jako obyčejně (v hloubi duše věděla, že její polička bude vždycky přeplněná, určitě tam nebyla ani čtvrtina knih), krbová římsa v jejím pokoji byla téměř prázdná tam, kde měly být rámečky s obrázky, některé magnetky na lednici měly přidržovat fotky, ale ty tam chyběly… a v jejím pokoji nebyly žádné učebnice. Žádné učebnice k maturitě, nic.

Přinutila se zastavit, dýchat, nepodlehnout panice - neví proč, ale ví, že tohle zvládne, že už čelila horším věcem, že Hermiona Grangerová se nevzdá. Udělá si seznam toho, o čem ví, že je fakt.

Je jí osmnáct. Chodí do internátní školy. V jejím životě se nedávno objevilo nebezpečí dost naléhavé, aby vyhnalo její rodiče na jižní polokouli. Její kočka se ztratila. Chybí ještě něco, co by měla mít stále u sebe, a nejsou to žádné pitomé hodinky. Možná jí hrozí nebezpečí. A měla by být někde jinde, potřebují ji jinde než v tomto prázdném domě, zaprášeném mauzoleu, které by jejího otce přivedlo k nepříčetnosti, kdyby viděl, v jakém je stavu.

A ona ví, že by neměla lidem říkat o svých potížích. Ne obyčejným lidem, jako je pan Hodges (ne že by jí pomohl, spíš by ji poslal do blázince).

 

 

Kapitola druhá, v níž si Hermiona vzpomene

 

Hermiona nemilosrdně potlačila pocit paniky a místo toho se vydala nakoupit jídlo. V Tescu na ni nikdo nezaútočil, což poněkud zmírnilo bodavý pocit, že jí na záda míří odstřelovačská puška. Poté, co se zakousla do rybího koláče (připadalo jí, jako by měsíce hladověla po pořádném jídle), zjistila, že telefon stále funguje. Zastavila ruku sahající po něm právě ve chvíli, kdy se chystala zavolat… někomu.

Nemohla si vzpomenout, komu by měla zavolat. Žádní přátelé ji nenapadali. Věděla, že babička je v domově důchodců a většinou žije mimo realitu, jak ji definují ostatní lidé, a číslo na rodiče v Austrálii neměla. Věděla, že má přátele, cítila to v nitru, když myslela na věrnost, důvěru a lásku, ale prostě si na ně nemohla vzpomenout…

A pak se jí vrátili Harry a Ron, vybavila si jejich tváře a Ronovy vlasy a všechny Weasleyovy s ním a podivnou jizvu na Harryho čele, kouzla a Voldemorta, Bradavice, Smrtijedy, viteály a hůlky a svůj svět, svůj vlastní svět, na to všechno si vzpomněla…

Obavy o své přátele a smutek z úmrtí, na která si pamatovala, na Freda a malého Colina Creeveyho, nemilosrdně vtlačila do těsné krabičky a odložila je v mysli stranou. Na to bude čas jindy, pomyslela si, bude čas na ně vzpomínat, ale ne teď.

Poslední rok ji naučil přežít a dělat to, co je nutné. Přinutila se přemýšlet o tom, co musí zařídit teď, a pak se vrátila panika. Byla bez hůlky, Voldemort řídil kouzelnickou Británii a skutečně existoval velmi dobrý důvod, proč byli její rodiče v bezpečí pryč, zatímco druhá válka proti Voldemortovi vrcholila. V tomhle domě by neměla být, ale kam by měla jít?

Poslední, co si pamatovala, byl hon na viteály, nekonečné měsíce táboření a bezvýsledného hledání, ztráta naděje - ach Bože, oni se opravdu vloupali ke Gringottovým! Letěla na drakovi! A pak byla bitva a Harry zemřel a pak, díky Bohu, nakonec nebyl mrtvý a jí se ještě nikdy tak neulevilo - a poslední, co si pamatovala, byl boj ve Velké síni Bradavic, uhýbání před letícími kletbami a omračování smrtijedů, kdykoli to šlo.

Když naposledy viděla Harryho, připravoval se na souboj s Voldemortem a všichni bojovníci, kteří ještě stáli na nohou, sledovali, jak se ti dva konečně postavili proti sobě.

Nevěděla, co se stalo potom.

 

 

 


 

 



Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 19.06. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola první. Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: sisi - 10.07. 2023
|
Velký dík za překlad, je zvláštní, že ministerstvo i kouzelnický svět ovládá lord Vold, ale mezi mudlovskými obyvateli ani mráček na nebi.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: upirikaty - 28.07. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lea16 - 03.09. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Campana - 11.09. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: katasurik - 17.10. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hanka - 13.01. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 10.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: ansus - 14.02. 2023
Moc děkuji za výborný překlad! Téma ztráty vzpomínek mám ráda, jsem zvědavá, jestli se autorka k motivu ještě vrátí. Těším se na další část :-).
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 14.02. 2023
Autorka s motivem ztráty paměti rozhodně nekončí :-) Děkuji za milý komentář.

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: zuzule - 13.02. 2023
Hej tyjo, to je ale zacatek! Hermiona prisla o pamet, ale pomalu se ji to vraci. Tesim se! Dekuju!
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 13.02. 2023
Jo, to je. Děj se rozjíždí hodně rychle, v tomto případě je to dobře ;-) Děkuji.

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: nadin - 10.02. 2023
Hermiona bez mágie... tak toto bude zaujímavé.. Ďakujem za preklad ;-)
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 11.02. 2023
Ano, zajímavé je to pravé slovo, i když Hermiona to asi tak nevidí. Děkuji.

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: Neprihlásený - 10.02. 2023
Jej, další zajímavé dílko! Je skvělé, že stále objevujete nové a originálně pojaté věci, dokážou zlepšit den i týden. Díky! Jen prakticky, v následující větě v češtině časová souslednost nedává moc smysl (Všimla si, že je v posteli...): Lehce překvapeně si všimla, že byla ve své vlastní posteli. A pak ještě doporučení v časových spojeních jako poté co nepsat čárku. Je to v textu tuším dvakrát.
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 11.02. 2023
Nových a originálních příběhů by bylo, chuť překládat taky nechybí, jen kde vzít čas k jejich překladu, když reálný život musí mít samozřejmě přednost... Děkuji. P.S.: Doporučuji příručku Ústavu pro jazyk český.

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: Yuki - 10.02. 2023
Parádní rozjezd :) Postupné rozpomínání, ví, že nějaký Harry a Voldermort a poslední bitva se odehrály, ale proč je tam, kde je? Sama? Aniž by věděla důvod? Těším se na pokračování :) Děkuju za překlad!
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 11.02. 2023
Hermiona musí být k smrti vyděšená, naštěstí se jí něco vybavilo opravdu rychle. Je to děvče šikovné, využije všech možností v mudlovském světě :-) Děkuji!

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: Jacomo - 10.02. 2023
Páni, tak tohle je super začátek! Proč Hermiona přišla o paměť - která se jí ale evidentně vrací - proč je doma, vyhrál Voldemort? Co se vlastně stalo? Spousta otázek, poutavý rozjezd, příslib objevení mistra lektvarů a tvůj překlad Denice? Už teď se nemůžu dočkat dalších kapitol. Veliké díky - samozřejmě i Sevikovi za betaread.
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 11.02. 2023
:-) Začátek mě taky navnadil, musela jsem číst dál a dál a napoprvé jsem leccos nepochopila, i když příběh není zas až tak spletitý. Moc se těším na tvé další reakce. Děkujeme!

Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: Lupina - 09.02. 2023
Tak to má ale super začátek. Vím, že jsi o této povídce mluvila, ale jsem jak Dori, takže už si nepamatuju, co způsobilo, že Hermiona přišla o paměť. Zatím si pamatuje na věci po boj ve Velké síni. Co se stalo pak? Jsem napjatá a neskutečně se těším na pokračování. Děkuji, denice a Seviku.
Re: Kapitola první. Kapitola druhá Od: denice - 11.02. 2023
Viď? Autorka ví, jak zaujmout hned v prvních větách. Asi jsem o povídce mluvila tak trochu zmateně, sama jsem si nebyla úplně jistá :-) Mám radost, že tě příběh chytil. Děkujeme.

Prehľad článkov k tejto téme:

hiddenhibernian: ( denice )03.05. 2023Kapitola šestnáctá
hiddenhibernian: ( denice )27.04. 2023Kapitola patnáctá
hiddenhibernian: ( denice )20.04. 2023Kapitola čtrnáctá
hiddenhibernian: ( denice )13.04. 2023Kapitola třináctá
hiddenhibernian: ( denice )06.04. 2023Kapitola dvanáctá
hiddenhibernian: ( denice )30.03. 2023Kapitola jedenáctá
hiddenhibernian: ( denice )23.03. 2023Kapitola desátá
hiddenhibernian: ( denice )16.03. 2023Kapitola devátá
hiddenhibernian: ( denice )09.03. 2023Kapitola osmá
hiddenhibernian: ( denice )02.03. 2023Kapitola sedmá
hiddenhibernian: ( denice )23.02. 2023Kapitola pátá. Kapitola šestá
hiddenhibernian: ( denice )16.02. 2023Kapitola třetí. Kapitola čtvrtá
hiddenhibernian: ( denice )09.02. 2023Kapitola první. Kapitola druhá
. Úvod k poviedkam: ( denice )09.02. 2023Úvod