Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Zatracení kouzelníci

Kapitola 5., část 2. Voldemortův tah

Zatracení kouzelníci
Vložené: denice - 27.10. 2022 Téma: Zatracení kouzelníci
denice nám napísal:

Zatracení kouzelníci

Autor: sprinter1988

Překlad: denice   Beta: Sevik99    Banner: Jimmi

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 5, část 2. Voldemortův tah

 

Daphne přikývla, pochopila, že je propuštěna. Vstala a zamířila ke dveřím, avšak když k nim došla, zarazila se a otočila: „Měl bys vědět ještě jednu věc…“

Odvrátil se od okna a podíval se na ni.

„Vedením této mise pověřil Snapea, Luciuse a Draca.“

„On o tom věděl? To je zajímavé.“ Poslední věty si řekl spíš sám pro sebe.

 

xxx

 

„No tak, ustupte všichni!“ řekl Dean a s rozpaženýma rukama hnal skupinu novinářů zpět.

„Můžete nám říct, proč všichni musíme pryč?“ dožadoval se jeden z reportérů.

„Kdo tuto akci schválil?“ pátral jiný.

Zatímco posouvali skupinu dál dozadu, na Deana a jeho kolegy pršely další a další otázky podobného charakteru. Deana zajímalo, jestli si tito lidé uvědomují, že svým vytrvalým vyptáváním a odmítáním se prostě jen tak vzdálit z oblasti, přidělávají problémy. Nejspíše to věděli, ale bylo jim to jedno. Koneckonců, byli to novináři. Dělali, co mohli, aby získali senzaci.

Mudlovský a kouzelnický svět se od sebe ve skutečnosti tolik nelišily.

Nakonec se skupina reportérů stáhla do přijatelné vzdálenosti a před nimi se objevila zábrana, která je tam držela.

„Dobrá, poslouchejte mě,“ zvolal Dean, „tohle řeknu jen jednou. Za žádných okolností nesmíte projít za tuto bariéru. Pokud to někdo z vás zkusí, bude zatčen dřív, než stačí říct ‚napíchnutý telefon‘.“

S tím se spolu s dalšími třemi otočil a odešel, zatímco jeden z reportérů vykřikl: „Nikdy jste neslyšel o svobodě tisku?“

Ach, Dean o ní slyšel, jasně. A podle jeho názoru dávala bezohledným novinářům až příliš velkou volnost. Nebyl proti tomu, aby lidi pravdivě informovali, jen tvrdil, že je čas a místo, aby se novináři dozvěděli celý příběh, a v devíti případech z deseti pak informují špatně, čímž ohrožují životy své i ostatních. Deana neskutečně štvalo, že kdyby se některý z těch hajzlíků dostal přes bariéru, aby zjistil, co se děje, a v důsledku toho se mu něco stalo, byl by to on a jeho kolegové, kdo by to schytali.

Přesto se tentokrát mohl alespoň utěšovat tím, že novináři se přes zábrany určitě nedostanou; byly speciálně očarované, aby tomu zabránily.

Bohu díky za malé milosti.

V Deanově vysílačce se ozval hlas dalšího vojáka, který ho informoval, že všichni civilisté byli z oblasti odsunuti. Dean potvrdil, že to slyšel, vytáhl telefon a zavolal Harrymu: „Jsme připraveni jít do toho, pane.“

„Dobře,“ odpověděl Harry. „Všichni civilisté jsou pryč?“

„Ano, pane.“

„A příkaz o bezletové zóně je v platnosti?“

„Ano, pane.“     

„Výborně. Hodně štěstí, Deane.“

„Díky, Harry.“

Dean zavěsil a rozhlédl se kolem. Mnozí vojáci z jeho speciální jednotky měli vytažené hůlky a používali je k zamaskování sebe sama. Jejich speciální zbraně byly zneviditelněny a jejich uniformy, které byly spojením toho nejlepšího, co mohl poskytnout jak kouzelnický, tak mudlovský svět, byly skryty pomocí kouzel, díky nimž vypadaly jako běžné mudlovské oblečení. Z každého pohledu se zdálo, že těch asi třicet vojáků v okolí nejsou nikdo jiný, než obyčejní mudlové, kteří si jen tak vyšli na výlet.

Z bezpečnostních důvodů byli, samozřejmě jen pro jistotu, u zábran ještě vojáci v obvyklých uniformách.

Všichni byli připraveni, místo bylo zabezpečeno ze všech stran a všechno bylo na svém místě, past připravena ke sklapnutí.

Teď už jen zbývalo čekat, až se objeví smrtijedi.

 

xxx

 

Lenka vstoupila do tiché místnosti, která byla plná. Harry, Hermiona, Lilith, Kevin a mnozí další se nemohli soustředit na své běžné povinnosti, byli nesmírně nervózní, a tak se všichni seskupili v Harryho kanceláři a čekali.

„Harry,“ promluvila Lenka do ticha, „tisk začíná být dost neodbytný, chtějí vědět, proč armáda uzavřela přístup do Jubilejních zahrad a okolí.“

Harry si zhluboka povzdechl: „Řekni jim, že ještě dnes uspořádám tiskovou konferenci. Kolem páté. Útok by měl do té doby skončit.“

Lenka přikývla a vyšla z místnosti. Až do jejího návratu nikdo nepromluvil. Usedla do křesla a začala čekat jako ostatní.

Nakonec ticho prolomil Hermionin hlas: „Do poledne zbývá minuta.“

Napětí v kanceláři mnohonásobně vzrostlo. Harry se natáhl a vzal svou ženu za ruku.

Budou v pořádku, tím si byl jistý.

 

xxx

 

Dean se opřel o jakousi pamětní sochu umístěnou poblíž Londýnského oka a v rukou pevně svíral svou neviditelnou zbraň. Jeho oči propátrávaly nebe. Bylo vidět, jak mraky nad ním potemněly. Začaly vířit a pak se počaly seskupovat do tvaru lidské lebky s hadem místo jazyka.

„Je to tady, lidi,“ řekl Dean do vysílačky.

O několik vteřin později se z lebky uvolnil první oblak černého kouře a řítil se k zemi. Následovaly dva tucty dalších. Kouzlo neviditelnosti na Deanově zbrani zmizelo, když ji zvedl a zaměřil prvního smrtijeda.

Ostatní kolem něj dělali se svými zbraněmi totéž.

Dean stiskl spoušť a zasáhl vedoucího útočníka. Jeho výstřel signalizoval ostatním zahájení volné palby a na přisluhovače Pána zla Voldemorta se sneslo krupobití kulek.

 

xxx

 

Před Harrym stálo mnoho mikrofonů a seděla záplava novinářů, kteří si během jeho projevu zuřivě zapisovali poznámky.

„Od vysoce spolehlivého zdroje jsme dostali tip o plánovaném teroristickém útoku, který se měl uskutečnit dnes v poledne a jehož hlavními cíli měly být Jubilejní zahrady a Londýnské oko. Není třeba dodávat, že jsme neztráceli čas a evakuovali veřejnost, jak nejrychleji to šlo, ačkoli jsme se zároveň snažili nevzbudit podezření teroristů. Na klíčových místech v cílové zóně jsme pak rozmístili příslušníky vojska a s potěšením mohu oznámit, že jsme teroristy dopadli.“

V tu chvíli se na něj snesla sprška otázek.

Harry ve své kanceláři zíral na televizní obrazovku.

„Vypni to, ano?“ požádal Hermionu. Nesnášel, když se viděl v televizi, vždycky byl přehnaně kritický k tomu, jak v ní vypadá.

„Ale no tak,“ protestovala Hermiona, ale malá Emily s otcovým rozhodnutím vypnout zprávy souhlasila: „Mami, dávají Doru Průzkumnici.“

Hermiona obrátila oči v sloup a přepnula na pořad pro děti.

Zazvonil telefon. Harry mávl na Hermionu, aby ztlumila hlasitost, a zvedl ho.

„Deane?“ zeptal se, když uslyšel hlas na druhém konci. „Co se děje? Opravdu? Rozumím.“

Hermiona na manžela zvědavě pohlédla.

 

xxx

 

Rufus Brousek, Amelia Bonesová a Cornelius Popletal s několika dalšími vysokými představiteli ministerstva se ukryli v ministrově kanceláři, aby si dopřáli malý slavnostní přípitek.

„Tak,“ pronesla Amelia, když Popletal všem nalil do skleniček Ogdenskou starorežnou, „na dobře odvedenou práci.“

„Slyšme, slyšme,“ řekl Brousek. „Musím se přiznat, že už se docela těším, jak se vydám do kanceláře mudlovského premiéra a pochlubím se naším úspěchem."

„Ano, ta drobná záležitost se smlouvou bude co nevidět vyřešena,“ prohlásil Popletal sebevědomě.

A nebyl jediný, kdo si byl jistý. Celkový počet zatčených nyní přesahoval stovku a nedokázali si představit, že by smrtijedů mohlo být o mnoho víc. Kromě toho při takovém počtu vězňů některý z nich určitě prozradí, kde se Voldemort nachází. Pevně věřili, že tahle válka skončí mnohem dřív, než jim vyprší tříměsíční lhůta. Museli se jen ujistit, že Brumbál, jediný kouzelník, který byl v současné době dost silný na to, aby se Voldemortovi postavil, se nezalekne a neodmítne ho zabít.

Veselí však přerušil vstup bystrozorky s růžovými vlasy.

„No, pane ministře, madam Bonesová, myslím, že byste měli sejít do atria. Máme tam dole jistý problém.“

„A co je to za problém, bystrozorko Tonksová?“ zeptala se Amelia.

Tonksová několikrát otevřela a zavřela ústa, jako by se snažila najít ta správná slova. Nakonec však jen zavrtěla hlavou a řekla: „Víte co? Nebudete mi věřit, když vám to řeknu. Opravdu to musíte vidět na vlastní oči. A možná by někdo měl zavolat Brumbála.“

„Ehm, ano,“ zvedal se Brousek. „Tedy, Corneliusi, postaral by ses o to?“

Popletal přikývl a zamířil ke krbu, zatímco všichni ostatní následovali Tonksovou ven z místnosti.

 

xxx

 

Albus Brumbál začal být nervózní. K útoku došlo v poledne a nyní bylo půl osmé. Za celou tu dobu od Severuse neslyšel ani slovo. Doufal, že nedošlo k nezdaru mise a Voldemort si neúspěch nevyřídil se Severusem. Doufal také, že Harry nepodnikl žádný odvetný krok.

Sáhl po dalším citronovém dropsu a právě se chystal strčit si ho do úst, když v krbu zahučely zelené plameny a objevila se v něm Popletalova hlava.

„Eh-hm, dobrý večer, Albusi. Obracím se na vás jménem ministra.“

Brumbál bojoval s nutkáním obrátit oči v sloup. Samozřejmě že jménem ministra; nikdy Brumbála nekontaktoval, pokud to nebylo kvůli Brouskovi. Ach, jak padli hrdinové…*)

„Zdá se, že tu máme trochu problém, Albusi, a potřebujeme, abyste se na to podíval.“

Brumbál přikývl. „Hned jsem u vás,“ řekl konejšivě.

Popletalova hlava zmizela z krbu a Brumbál načmáral vzkaz, který měl Fawkes odnést Minervě, aby věděla, kam se poděl, a celou dobu přemýšlel o tom, jakým způsobem se ta nedávná čistka ministerstva ve vlastních řadách zvrtla, a proto je třeba, aby si tam pospíšil a napravil to. Zvažoval sice, že si dá na čas a nechá je chvíli dusit se ve vlastní šťávě, ale pak se rozhodl, že to neudělá. Když už nic jiného, výlet na ministerstvo, kam ho povolali vyřešit jejich poslední potíže, by mu alespoň na chvíli umožnil odpočinout si od starostí o Severuse.

Když dorazil do atria, překvapilo ho, jak velký dav lidí se tam shromáždil.

Začal se prodírat do čela skupiny (s Popletalem v patách) a zastavil se mezi Rufusem a Amelií.

Před nimi se tyčil Harry a netvářil se zrovna potěšeně.

Za ním stáli Dean Thomas, Wayne Hopkins a dalších přibližně třicet vojáků. Každý z nich měl u boku zbraň a v ruce hůlku, kterými mířili na přítomné kouzelníky.

„Co se děje, Harry?“ zeptal se Brumbál. Měl z toho hrozný pocit, ale rozhodl se, že bude lepší, když s tím skoncuje raději dřív než později.

Harry nic neřekl. Místo toho kývl na Deana a Wayna, kteří se otočili a chytli postavy, které se nacházely za každým z nich. Harry udělal totéž.

Tři osoby, které postrčili dopředu, byly pevně spoutány hábity a jejich hlavy byly zakryty černou látkou, zdála se být ze stejného materiálu jako hábity, co měli na sobě. Tyto kukly byly odstraněny a trojici mužů nechali klesnout na podlahu. Když měli odhalené obličeje, všichni jasně viděli, kdo to je; Severus Snape, Lucius Malfoy a jeho syn Draco.

Kromě toho, že byli všichni tři svázáni, měli také roubíky. Byli očividně dost vážně zranění, ale byli naživu.

Ostatní vojáci ve skupině se dali do pohybu a strkali po zemi k nohám úředníků ministerstva další svázaná těla. Některá byla ve stejném stavu jako první tři, jiná zcela jistě patřila mrtvým.

Harryho hůlka teď mířila výhradně na Brumbála. Dean a Wayne ho přesně napodobili.

Jen málokdo viděl Harryho Pottera takhle rozzlobeného, ale na druhou stranu Harry nikdy předtím neměl dost důvodů k tomu, aby byl tak rozzuřený.

Vztek, který cítil, se mu jasně vryl do tváře, jak všichni mohli vidět.

Když promluvil, jediné, co by je mohlo vyděsit ještě víc, bylo, kdyby mluvil hadím jazykem.

„Pro tohle bys měl mít zatraceně dobré vysvětlení, Albusi Brumbále!“

 

PA: Každopádně doufám, že se tato kapitola všem líbila. Nebylo třeba popisovat bitvu příliš podrobně, protože opravdu vše, co je o ní nutné říci, bylo, že smrtijedi potkali krupobití kulek, kterým nikdo z nich neunikl. Tamní vojáci se nehodlali pouštět do přestřelky. Přesto věřím, že poslední řádek to dobře ukončil, a doufám, že tato kapitola byla pro vás všechny uspokojivá. Následky budou v další kapitole (samozřejmě).

 

 

PP: *) Citát pochází z Bible, 2. kniha Samuelova, 1:19.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 11.05. 2023
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Aeidaill - 17.05. 2023
| |
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 5., část 2. Voldemortův tah Od: ostruzinka - 28.10. 2022
Tak to je hustý. Tahle kapitola byla suprová. Jsem zvědavá, jak se z toho vykecá.
Jo, to je pěkně hustý, a ještě bude. Samozřejmě že se naše neviňátko pan ředitel bude snažit ze všeho vylhat, ale domácí skřítci slyší dobře ;-) Děkuji.

Brumbál citující Bibli? Co je to za svět? :D Páni, jen samotná představa kulek trefující Smrtijedy mířící k zemi je natolik uspokojivá, až se divím, že mrtvých není víc nebo naživu zůstali jen ti tři vpředu na kolenou. A vidět naštvaného Harryho nikdo nechce. Těším se na další kapitolu, kdy se ředitel bude pokoušet všemožně kroutit pro Vyšší dobro. Děkuju za překlad :)
Brumbál a Bible, to mi nedošlo :-) Ale tenhle citát jsem četla už několikrát, třeba ho někde slyšel a ani neví, odkud pochází. Sprinter88 ani neuvádí pramen, doplnila jsem ho z vlastní píle ;-) Představa pobitých smrtijedů mi taky dělá dobře - kdyby Harry nebyl připravený, byl by to masakr, mrtvé děti a ženy, a Brumbál by jen uronil pár krokodýlích slz... Jo, bude se pokoušet vykroutit, darebák jeden :-) Děkuji!

skoro bych Brumbála litoval ... skoro škoda, že je ta povídka tak skoupá na popis děje ... jakoby to byl koncept díky :)
Ano, to skoro je na místě, když si uvědomíme, že Brumbál by bez mrknutí oka nechal vyvraždit náměstí plné bezbranných a nevinných lidí jen proto, že se mu to hodí do krámu... Díky.

Děkuji za překlad. Moc povídek s párem HP aHG nečtu, málokdy totiž podle mě jsou zajímavé, ale tahle je super, kdysi jsem ji četla v originále a ráda si ji přečtu i česky, alespoň pochopím i jemnější nuance které mi jinak stále unikají a taky teď na podzim vítám každou příležitost se zasmát Zuzana
Jsem ráda, že jsi dala překladu této povídky šanci, i když tenhle pairing obvykle nečteš. Zajímavé povídky s tímto párem by se našly, ale většina lidí dává přednost Dramione nebo Snamione, těch je rozhodně víc. Děkuji.
ahoj, a četla jsi Západ Slunce na Británií? dva díly, dost dlouhé a pěkné ... občas i temné (Brumbál taky zlý)

Jo! Harry, do toho! Doufám, že s Brumbálem za ty jeho machinace pořádně zatočí. Parádní akce, kterou odvedli kompetentní lidé. Musím říct, že ten boj se Smrtijedy se mi líbil. Jak píše autorka, netřeba krvavých detailů. Děkuji moc, čarodějky. Těším se na pokračování.
Jo, Harry se s nemaže se smrtijedy ani s Brumbálem. Smrtijedi by povraždili nevinné mudly a Brumbál o tom ví a klidně to nechá být? Z tokového vůdce světlé strany by se člověku udělalo zle. Boj se mi taky líbil, představu máme. Jestli to vůbec byl boj, pochybuji, že smrtijedi měli dost času se nějak projevit, odpor těch ubohých slabých mudlů je musel pořádně překvapit :-) Děkujeme!