Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola14: Povídá se

Březen 2030

Hermiona dorazí rovnou do své kanceláře. Pro svou ochranu a pohodlí nemusí vcházet hlavním vchodem přes atrium ministerstva kouzel jako všichni ostatní. Ještě než si vůbec stačí odložit své věci, ozve se bzučák interkomu.

„Paní ministryně, už jste tam?“ ptá se její asistentka.

„Dobré ráno, Allie. Teď jsem přišla. Zrovna jsem se s tebou chystala jít pozdravit,“ odpoví Hermiona.

„Je tu vaše dcera, chce vás vidět.“

„Aha, tak ji pošlete dál.“

Rose se dnes rozhodla neobout boty na podpatcích ze strachu, aby sebou nepraštila. Nohy táhne za sebou a když na ni Hermiona pohlédne, všimne si jejích tmavých kruhů pod očima a nezdravé barvy.

„Co se pro všechno na nebi stalo? Byla jsi v pohodě, když jsem odcházela z hospody.“

„Albus. Blbej, blbej Albus. Donutil nás vypít všechny své cinknuté koktejly. Bylo to prostě příliš moc kombinací, takže dokonce ani lektvar na vystřízlivění nepomohl. Scorpius i já jsme blili celou noc. Albus je teď strašně vystresovanej a předělává recepty na drinky. Blbej Albus.“

Hermiona se natáhne k interkomu. „Allie, mohla bys prosím Rose přinést kotlík kávy, džbán vody a nějaké slané krekry?“

Z reproduktoru se ozve: „Ano, paní ministryně.“

Rose se rozvalí na pohovce a přes oči si dá polštář. „Četla jsi dneska Věštce?“

„Myslíš tu část, kde jsi v opilosti urážela svého strýce? Tu, kde Albus vařil pro dívku, která si na něj dělá zálusk? Nebo tu část, kde jsme si dávali s Dracem skleničku?“

Rose ukazováčkem naznačí kruhový pohyb. „Všechno. Proto jsem tu. Vím, že tu za chvíli bude taková ta tamta. Potřebuju si s ní něco vyjasnit. Aspoň Scorpius tam zněl dobře. To on vždycky. Můj krásný, inteligentní, zmijošprt.“

„Zlatíčko, jsi si jistá, že jí zvládneš dát to interviw? Jakkoli rozkošná jsou vaše vzájemná oslovení, připadáš mi úplně vyřízená.“

Dveře se rozletí. Allie nese tác s kávou a přímo za ní se do místnosti vetře známá postava.

Jejich návštěvnice jim tím nejprotivnějším veselým tónem řekne: „Dobrý den, paní ministryně! A jak ráda vás vidím, slečno Grangerová-Weasleyová! Mám teď speciální nabídku dvě za cenu jedné, že?“

Allie položí tác na stůl a ústy naznačí: „Pardon,“ když odchází.

Rita Holoubková, kdysi nejznámější reportérka, je nyní šéfredaktorkou Denního Věštce. Sice už nepíše tak často jako kdysi, ale na Hermionu si vždycky čas udělá. Rita ví, že pozvání od ministryně znamená báječný příběh, takže se k psaní vždycky ráda vrátí.

Rose spěchá ke kávě, ale nejdříve ji nabídne jejich hostovi. „Dáte si kávu, paní Holoubková?“

„Ano, prosím. Dva cukry a hodně smetany. Mám ráda svou kávu jako tekutý dezert.“

Při pomyšlení na sirupovitou sladkou kávu se Rose zvedne žaludek; v krku ji zapálí žluč. Poté, co připraví kávu reportérce, nalije šálek černé kávy sobě i matce. „Bylo to inspirativní pondělní ráno. Zdá se, že tento víkend byl pro Grangerovy, Weasleyovy, Potterovy a Malfoyovy velmi rušný. Polly byla zřejmě celou noc vzhůru a nemohla se dočkat, až napíše svůj článek – odevzdala ho ve tři ráno. Obvykle bychom si ten článek nechali pár dní na úpravu, ale byl příliš šťavnatý. Naše vlastní pisatelka se zakoukala do osoby, se kterou dělala rozhovor, a navíc se věnovala pozorování celebrit! V článku jsem si nevšimla žádné zmínky o vašem manželovi, paní ministryně. Ano, a budoucí paní Malfoyová vypadá, že je připravená na rodinnou roztržku. Byl to vskutku dobrý den, co se týče zpráv.“

Hermiona se ztěžka nadechne a pokouší se meditačními technikami zkrotit svůj hněv. „Rito, víte, proč jste tu. Chci vám oznámit, že jsem se rozhodla znovu nekandidovat na post ministra, a dokonce jsem k tomu schopná něco přihodit; je tu někdo, koho chci nominovat a podpořit ho v jeho kandidatuře.“

„Opravdu? To je docela zajímavé. Pokračujte,“ pozornost starší ženy je tak zdrcující, až je to znepokojivé.

„Vážený pan, ctihodný Justin Finch-Fletchley, favorit mudlorozených a polokrevných. Narodil se jako anglický šlechtic, bojoval v bitvě o Bradavice a má nejrozsáhlejší formální vzdělání ze všech v kouzelnickém světě. Nezapomeňme, že osobně pomáhal princi a princezně z Walesu, když mladá princezna obdržela přijímací dopis do Bradavic. Myslím, že si vzpomenete, že Justin a princ byli spolužáky v Etonu poté, co opustil Bradavice. Justin byl mým osobním právním poradcem a konzultantem více než dvacet let. Nechám vás prozkoumat, co všechno dobrého vykonal. Je dostatečně bohatý a má dobré konexe, aby uklidnil čistokrevné, a je pracovitý a hrdý na svůj mudlovský původ, aby si získal všechny ostatní. Je to ideální kandidát,“ Hermiona zní potěšeně, že může příteli podat pomocnou ruku, a je ráda, když vidí Ritin plíživý úsměv.

„No tedy, paní ministryně. Nejen že jste připravena odstoupit z funkce, ale vypadá to, že jste si udělala i domácí úkol a trochu se vyfikla.“ Člověk si udrží kariéru tak dlouho jako Rita jen díky tomu, že je brilantní a má vynikající argumentační schopnosti. Pravdou je, že je tak všeobecně opovrhovaná proto, že umí velmi snadno odhalit tajemství všech, na které se zaměří – i když to občas přežene.

„Ano. Druhý bod jednání. Oznámení o mém rozvodu odložíte na období po svatbě. Až článek konečně zveřejníte, můžete napsat, že jsme se s Ronem právně rozešli v březnu a rozvod byl dokončen v dubnu. Důvody, proč jsem rozvod neoznámila dříve, jsou osobní. Rozvod proběhl kvůli nesmiřitelným rozdílům a rozdělení majetku proběhlo přátelsky,“ Rose na pohovce lehce přikývne, což Hermiona zachytí. Snaží se mluvit, aby na sebe upoutala veškerou Ritinu pozornost.

„To zní fér, vzhledem k tomu, kolik mi už dáváte námětů na článek. Ale řekněme, že máte chvilkový výpadek v úsudku...“ Rita věnuje Hermioně a Rose vědoucí pohled a na tváři se jí objeví vyloženě zlý úsměv. „Jste spatřena s jiným mužem a spekuluje se, že jste nevěrná, i když už jste vlastně celou tu dobu rozvedená. Dáte mi svolení, abych ten článek otiskla?“ Rita má nyní navrch. Hermiona si myslela, že jde do boje s armádou, ale Rita přinesla přílivovou vlnu. „Říkám to proto, že Polly nebyla jediná zaměstnankyně Věštce na včerejším večírku. Měli jsme tam ještě jednu mladší reportérku. A taky jedna z Roseiných kamarádek píše pro Týdeník čarodějek na volné noze. Slyšela jsem různé věci, paní ministryně. Nic potvrzeného, ale zdroje tvrdí, že mezi vámi a starším panem Malfoyem probíhala nějaká velmi sugestivní řeč těla a že jste z hospody odešli během několika minut po sobě.“

Rose má oči velké jako talíře. Nikdy ji nenapadlo, kolik jejích a Scorpiusových přátel pracuje v novinařině. Hermiona ztěžka polkne a vážně se zamyslí nad tím, co Rita řekla. S bušícím srdcem se zhluboka nadechne, vydechne a řekne: „Ano, jestli ten článek musíme vydat dříve, budiž. Proberu s Ronem a zbytkem rodiny, jestli bychom měli oznámení uspíšit. I když naše rozvodové řízení stále probíhá, jsme právně odloučeni. To by mohlo pokrýt případné indiskrétnosti, pokud k nim dojde.“

Rose vycítí potíže, popadne ji za ruku a odvede do rohu kanceláře. Když jsou teď k Ritě zády, Rose pronese ztišující kouzlo a řekne: „Mami! Jsi si jistá? Důvodem této schůzky je přeci udržení toho všeho pod pokličkou.“

Hermiona se podívá na Ritu. Reportérka vypadá rozzlobeně, že jí někdo upírá potenciálně cenné informace. „Rose, jaké mám další možnosti? Musíme to říct zbytku rodiny a oznámit to. Nikdo zatím nebyl překvapen – ničím. Když máme alespoň tuhle schůzku s Ritou, můžeme jí předat všechny informace, aniž by je kdokoli zbytečně přikrášloval a nafukoval.“ Hermioně se teď dělá špatně, když ví, jak je zranitelná. Rose nedokáže skrýt zamračený výraz ve tváři, a tak jen souhlasně přikývne, zruší kouzlo a vrátí se na svá místa.

„Myslím, že děláte to nejlepší rozhodnutí. Jako útěchu vám mohu nabídnout první náhled před tiskem. Můžeme dokonce provést změny ve smlouvě o mlčenlivosti,“ Rita zní vítězně. „A co chcete, abych řekla o vás a panu Malfoyovi, pokud a až přijde čas, kdy budete potřebovat zveřejnit prohlášení? Rose mi to už včera předložila.“

Hermiona se podívá na dceru a obě sklopí hlavy. „Vztah začal až po podání papírů o právní rozluce. To je fakt a můžete si to nechat ověřit u mého právníka. Co se týče podrobností o našem vztahu, je to velmi nové a prosím vás o respektování našeho soukromí.“

„A to je vše, co mi poskytnete?“ Rita vypadá tou velmi diplomatickou odpovědí trochu zklamaně.

„Nic dalšího vám říct nemohu, Rito. Až se poprvé objevíme na veřejnosti jako pár, budete u toho,“ Hermiona cítí, že už jí dala informací víc než dost.

„To tedy budu. A teď mi řekněte něco ke kauze s vaším švagrem, který vystupuje proti vaší práci i práci vaší dcery a proti mnoha investorům včetně Potterových, Molfoyových a dalších prominentních kouzelnických rodin?“ Rita natahuje krk, aby dobře zahlédla Rosinu reakci.

Než Rose promluví, vloží se do hovoru Hermiona: „Můj návrh je, aby Věštec uspořádal debatu na radnici. Ať si Percy a Rose připraví prohlášení a rešerše, zatímco budou odpovídat na otázky z publika. Budete mít skutečného politického zpravodaje, který bude moderovat, a ne ubohou omluvu reportéra, který se vkrádá na večírky, kam není pozván, a získává citáty od hostitelů – kteří by měli bavit své hosty - a ne se zabývat partyzánskou taktikou vašich zaměstnanců.“ Hermiona se nyní postaví a zastrašujícím způsobem přistupuje k Ritě blíž a blíž. Hermiona snese útok proti sobě, ale nestrpí, aby Rose byla zahnána do kouta, zvlášť když se na to nepřipravila. Rose si obvykle dokáže poradit sama, ale tohle byla neobvyklá okolnost. „Když ten darebák řekl, že 'nejsem k zastižení, abych se k tomu vyjádřila', měl štěstí, že mě nenašel. Proklela bych ho až do příštího měsíce. Jestli zjistím, že další vaši zaměstnanci používají takovou politováníhodnou taktiku, vezmu to do vlastních rukou a vyřídím si to s nimi. Jestli jsem byla jako patnáctiletá schopná vás zavřít do sklenice, jen si představte, co dokážu jako padesátiletá.“ Hermioniny podpatky klapou o podlahu, když se vydává ke svému stolu, kam už Allie položila smlouvy, které jí poslal Justin. Mávne hůlkou nad smlouvou o mlčenlivosti, aby provedla potřebné změny, o kterých se mluvilo, a podá ji i plnicí pero Ritě. „Shodneme se na jednom, na zveřejnění konce mého funkčního období, na tom, že nebudu kandidovat znovu, a na podpoře Justina. Za druhé, nezveřejňovat prohlášení o mém odloučení a rozvodu, dokud ho neschválím a než si přečtu návrh článku. Za třetí, můj vztah s Dracem Malfoyem nebude podrobně rozebírán a nebude zveřejněn, dokud to nebudu považovat za nutné. Jednoduchá fakta, která jsem vám sdělila, prozatím stačí k uspokojení drben. Za čtvrté, když budete potřebovat vyjádření, můžete ho dostat v pracovní době, a ne někde na večírku. Společenská událost NENÍ čas a místo pro diskusi takového rozsahu bez ohledu na to, jak vlivné rodiny jsou. A konečně, stále jste pozvána na svatbu a máte výhradní právo na zveřejnění a reportáž z této události. Bylo by od vás nedbalé klást hostům jakékoli otázky nebo pronášet jiná prohlášení než to, jak zamilovaně Rose a Scorpius vypadají, jak krásné jsou její šaty, jak kreativní a úžasná je výzdoba, jak vynikající je jídlo a jak byl sál plný lásky. Je to jejich svatba. Příběh bude o nich. Je o jasné?“

Rita pocítí zvláštní obdiv a řekne: „Paní ministryně Grangerová, jsem pyšná na to, jaká z vás vyrostla žena. Je to už více než pětatřicet let, co jsem o vás napsala svůj první článek, a vy jste mi byla důstojnou soupeřkou a spolupracovnicí.“ Rita Holoubková smlouvu ochotně podepíše. Ženy si potřesou rukama a stvrdí tím dohodu. Ve vzduchu sice visí napětí, ale také respekt. „Rose, doufám, že jste se od své matky něco naučila. Ona ví, že má mít vždycky rozum, ať už je situace jakákoli.“

Rose zúží oči a vypadá, jako by se na reportérku chystala vrhnout. Zdá se, že některé rysy přece jen získala po svém otci. Hermiona natáhne ruku, aby Rose zastavila, a promluví: „Děkuji, Rito. Přeji vám hezký den.“ Střelí pohledem po Rose a její pětadvacetiletá dcera se cítí jako školačka. Rita vyjde z kanceláře a setřese ze sebe mrazení, které pocítila z Hermionina pohledu směrem k Rose.

Hermiona si promne čelo a snaží se vzpamatovat z toho setkání. Jde ke své malé ledničce a vytáhne sportovní nápoj pro Rose, pak jde ke svému stolu a vytáhne lahvičku ibuprofenu. Hermiona podá Rose lahvičku s prášky a jasně červenou tekutinou. Ta se na matku podívá velmi nechápavým pohledem a povytáhne obočí.

„Čarodějky a čarodějové někdy hledají nejjednodušší způsob, jak se s věcmi vypořádat. Právě teď potřebuješ rehydrataci a jednoduchý lék proti bolesti. Nepotřebuješ vymýšlet speciální lektvar.“ Rose uposlechne matčiny rady, vezme si několik pilulek a začne pít sladký nápoj, který je překvapivě osvěžující. Mudlovské léky jí v minulosti zabíraly. Proč by nemohly pomoct znovu. „Rose, musíš si dávat pozor na své výlevy, a i když se cítíš jako naprostá troska, musíš se snažit. Vím, že to zvládneš.“

„Máš pravdu, mami. Díky, žes mi kryla záda.“ Obejmou se a najednou se od dveří ozve hluk; Scorpius téměř vpadne do kanceláře. Rose se k němu s panikou rozeběhne. „Scorpiusi! Co se děje?“

„Hledal jsem tě. Jen jsem ztratil balanc. Stupidní, stupidní Albus. Dneska nefunguju.“ Ano, Scorpius má zevnějšek sebevědomého a upraveného Malfoye, ale uvnitř je to krásně roztomilý superšprt. Hermiona vezme další iontový nápoj. Zavrtí hlavou a říká si, co to ty děti včera v noci vyváděly. Aspoň, že přišly včas do práce.

„Rose, pomoz Scorpiusovi na gauč,“ mávnutím hůlky Hermiona zavře a zamkne dveře. Pro dnešní ráno už bylo dost vyrušování. Podá lahev Scorpiusovi a řekne: „Vypij to. Budeš se pak cítit líp, slibuju.“

„Co to je?“ ptá se Scorpius. Hermiona si připomene, že Draco a Astoria ho pravděpodobně s mudlovskými věcmi neseznamovali, a už vůbec ne s nezdravými potravinami a limonádami.

„Je to mudlovský nápoj, který se pije při sportu, jsou v něm elektrolyty a ty ti pomohou se rehydratovat.“ Vypije lahev na posezení; Hermiona hned pozná, když je někdo dehydratovaný. „Řekni mi, jak se cítíš.“

„Trochu líp. Asi jsem se potřeboval napít něčeho, co neobsahuje alkohol ani lektvar. Pokocovinové pomůcky: mudlové 1, kouzelníci 0.“ Scorpiusův mozek se pomalu probírá z opilecké mlhy. Snažil se to před všemi skrýt, ale od té doby, kdy četl knihu o Harryho, Hermioniných a Ronových dobrodružstvích, k Hermioně začal vzhlížet, protože to ona byla ta chytrá. Dobrodružné knihy byly jeho palivem. „Jsi nejlepší, Hermiono.“

Hermiona mu rozcuchá vlasy a Rose si proplete své prsty s jeho.

„Tak jo, vy dva. Běžte pracovat a nezapomeňte pít víc vody, kafe a iontových nápojů. Už se musím taky dát do práce.“

—xoxox—

Krátce poté, co Rose a Scorpius opustili její kancelář, přiletěl na Hermionin stůl origami jeřáb. Zvedne ho, protože ví, od koho je; připadá si jako nedočkavá školačka. Draco podobné vzkazy posílal už ve škole, ale ona sama nikdy žádný nedostala. Harry jich dostal několik. Obvykle se týkaly famfrpálu nebo něčeho jiného, co Harryho rozčílilo. Možná ho někdy za posílání těchto psaníček nahlásila učitelům. Bylo tak zvláštní, že něco, co Hermioně kdysi připadalo tak otravné, jí teď způsobuje motýly v břiše. Opatrně ho rozloží a přečte si vzkaz.

—xoxox—

H,

Vypadá to, že mě tu budou držet celý den, ale jde to dobře, všechny písemné zkoušky udělám dnes a ty ústní zítra. Zabavili mi telefon, abych nepodváděl, proto tohle psaníčko. Doufal jsem, že se uvidíme po obědě, ale už ani nedoufám, že bych to stihl. Zkusím za tebou přijít do kanceláře, až tu skončím.

-D

—xoxox—

Dracova snaha o diskrétnost tím, že použije jen jejich iniciály, ji přinutí se zahihňat nad tou sladkostí. Hermiona si sice cení svého soukromí, ale nikdy nebyla příznivkyní neupřímnosti. Přestože nejdůležitější lidé v jejím životě o rozvodu a Dracovi vědí, nemůže se dočkat, až to řekne světu. Její rozum jí stále říká, že to jsou necelé tři dny, ale její srdce namítá, že se to vyvíjelo skoro celý jejich život. Je skoro v pokušení jít do Harryho kanceláře a použít myslánku, aby zjistila, jak dlouho se to přesně budovalo - ale někdy je používání kouzel na škodu. Nechce přemýšlet a příliš analyzovat situaci, protože existuje síla, která ji nutí nechat věcem volný průběh.

Její asistentka Allie jí dle jejího pokynu uvolnila celý den. Hermiona Allie obvykle využívá na to, aby obvolávala lidi a sjednávala jí schůzky, ale vzhledem k tomu, že vše, co potřebovala dnes udělat, bylo extrémně osobní, musí to dnes zvládnout sama.

Prohledává svůj mobil, aby našla Justinovo číslo a zavolá mu.

„Ahoj!“ Justinova radost je oproti napjatému setkání s Ritou vítaná. „Tak jak to šlo s Holoubkovou?“

„No, podle plánu rozhodně ne,“ odpoví Hermiona svému příteli.

„Copak?“

„Vypadá to, že jsme s Dracem nebyli tak opatrní, jak jsme si mysleli. Řeč našeho těla byla prý včera večer během hry v šipky celkem sugestivní.“

„Ach Hermiono. Mluvíš o tom článku o hospodě?“

„Už jsi ho četl?“

„No, Jezza a já jsme ráno listovali novinami a část s jídlem a kulturou je jeho oblíbená. Neměl jsem tušení, že Scorp, Al a Rosie otevírají hospodu.“

„Ani já ne. Úplně mě tím včera šokovali. Všechno zařídili sami. Ale Ginny a Draco o tom samozřejmě věděli.“

„Je to sranda, viď? Kdo by si myslel, že se z nich stanou tak dobří přátelé?“

„No jo. To se stane, když tví chlapci jsou nejlepší přátelé, a navíc když sdílíš to podivné pouto, že jsi byl osobní hračkou lorda Voldemorta,“ Hermiona zavrtí hlavou nad tím bizarním sblížením, které Draco a Ginny zažili na cestě ke svému přátelství. „Tak co si o tom článku myslíš?“

„Za prvé musím říct, že mě velmi zajímá Alovo menu. Zní to božsky. Domácky, ale na výši. A za druhé bych se vůbec nedivil tomu, kdyby tvůj synovec tu dívku po skončení interview ošukal-“

„Justine!“

„Ptala ses na můj názor,“ odmlčí se, a i z telefonu je poznat, že se usmívá, „ale zpátky k tobě a Dracovi, asi bych to ani nezačal číst, kdybych nevěděl to, co vím. Možná lidi nebudou věnovat pozornost tomu, že jsi tam byla bez Rona, možná ano. Jez se k tomu vůbec nevyjádřil. Ale znovu, my vaši interakci neviděli. Takže kolik lidí tam bylo?“

„Čtyřicet až padesát. Ale spousta z nich pracuje na ministerstvu a pár v médiích.“ Povzdechne si, protože ví, že se chovala nezodpovědně. „Docela jsme spolu flirtovali. Myslím, že to mohlo být docela očividné. Vypadal v těch černých kalhotách tak parádně.“

„Malfoy má hezký zadek. A ano, samozřejmě, že jsem si toho všiml. Abych byl upřímný, jsem docela nadšený, že sis s ním konečně začala.“

„Co tím myslíš, konečně?“

Zasměje se a řekne: „Hermiono, Hermiono, Hermiono. Vy dva jste s tím bojovali tak dlouho. To sexuální napětí bylo tak zábavné sledovat.“ Justin už není profesionální právní poradce, který ji provází rozvodem, nebo budoucí ministr kouzel, ale spíš ukecaná kamarádka. „Víš, proč se ženské rády kamarádí s gayi? Aby mohli mluvit o módě, divadlu, sexu a o penisech. Takže mi řekni, jaký je?“

Povzdechne si a odpoví mu: „Je úžasný.“ Oba se hystericky rozesmějí, dokud se Hermiona opět nevzchopí. „Dobře, dost o Dracovi. Máme k řešení důležitější věci – jako třeba o tom, že převezmeš můj džob. Můžeme se sejít na oběd v klubu za třicet minut? Nechám zarezervovat soukromý salonek. Co ty na to?“

„To zní dobře. Tak za chvíli.“

—xoxox—

Setkají se v klubu Fénix, který je určen pouze pro členy. Bylo to jedno z jejích a Harryho oblíbených míst, protože je privátní a ostatní členové si také rádi užívají svého soukromí. Patří mezi ně i další úředníci ministerstva, profesionální hráči famfrpálu, slavní spisovatelé, hudebníci a podobně. Byl to protipól hospod; nikdy se nemuseli obávat, že je budou obtěžovat hosté, kteří si budou chtít potřást rukou, získat autogram nebo se vyfotit. Harrymu vždycky trochu vadilo, že je snadno rozpoznatelný. Už od chvíle, kdy poprvé vešel s Hagridem do Děravého kotle, když si šel nakoupit potřeby do prvního ročníku. Také Hermiona se kolem jejich čtvrtého ročníku začala obávat davů a toho, že ji kdekdo pozná. Po bitvě o Bradavice se to ještě zhoršilo. Kluby jako tento byly útočištěm pro Harryho i Hermionu, kteří byli velmi samotářští. Ron klub Fénix nesnášel kvůli jeho exkluzivitě na hraně snobství. Znovu a znovu mu připomínal Křikův klub. Zatímco Harry a Hermiona dávali přednost možnosti vybrat si, kdy a kde se budou objevovat na veřejnosti, Ron se volně procházel po ulicích a zaskočil si do kterékoli hospody a obchodu, kam se mu zachtělo. Upřímně řečeno to vypadalo, jako by byl rád, že se mu dostává pozornosti.

Při obědě ministryně a právník diskutují o jeho vstupu do světa politiky. Justin je více než připraven a v mnoha ohledech se osvědčil. Jeho praxe by byla v dobrých rukou, kdyby byl zvolen. Má tři společníky a dva mladší partnery, všichni mají podobné, přísné mudlovské a kouzelnické vzdělání, i když Justinův titul je z nich nejprestižnější.

Začnou probírat PR strategii.

„Takže Justine, jak tě chceme představit světu?“ Hermiona je zvědavá, protože ví, že tohle je jedno z těch rozhodnutí, která rozhodnou o všem: „Máme se obrátit na Věštce, aby o tobě napsali článek, nebo oslovit některý z nových, mladších, nezávislých časopisů?“

„Dobrá otázka. Když stále více kouzelníků a čarodějek používá mudlovskou technologii, kdo bude mít nejširší dosah?“ Justin si tu myšlenku promýšlí v hlavě: „Ano, Věštec je bezpochyby nejoblíbenějším médiem u starších čarodějů, ale vzhledem k tomu, že většina kouzelnické populace je nyní mladší 75 let, bylo by možná nejlepší zvolit mladší médium, které by mohlo rozvířit stojaté vody. Věř tomu nebo ne, ale jsem velkým fanouškem toho, co Lorcan Scamander udělal s Jinotajem, nebo spíš J. Když ho převzal po svém dědečkovi, stal se z něj krásný dokumentární časopis s nádhernými fotoreportážemi. Také je v něm obrovský tlak na aktivismus, který se mi obzvlášť líbí.“

„Máš pravdu! I když mám Lenku a jejího otce ráda, nikdy nebyl Jinotaj tak důvěryhodný, dokud do něj nevstoupil Lorcan. Líbilo se mi, že rozdělil Jinotaj na dva časopisy: J a Z. J jako Jak? a Z jako Zvířata. Geniální! Jinotaj býval taková všehochuť.“ Hermiona upřímně obdivovala změny, které syn její kamarádky provedl, aby vnesl do rodinné publikace aktuálnost a kreativitu. „Vzpomínáš si na speciální vydání ke stému výročí Fantastických zvířat a kde je najít?“

„To bylo tak krásné. J se soustředil na Mlokův život a Z se zaměřil na všechny jeho objevy. Nemohu uvěřit, že to Lorcan všechno zvládnul, i když ještě chodil do Bradavic,“ pronese Justin a uvědomí si, že se už rozhodl.

„Já vím! Takže se shodneme? Půjdeš do J?“ ujišťuje se Hermiona.

„Ano. Zavolám jim,“ odpoví Justin, „ale nejdřív potřebuju vedoucího kampaně. Musí to být někdo příjemný, ale pevný, s dobrými kontakty, ale musí stát pevně na zemi. Taky musí být kreativní, ale logický a hlavně musí být organizovaný.

„Teda Justine. Nemáš zrovna nízké požadavky,“ Hermiona se zasměje dlouhému listu jeho požadavků a napadne ji pouze jedna osoba, která by je všechny splňovala. „Přemýšlel jsi o Saoirse Olivierové? Měla na starosti veřejnost i média na světovém poháru ve famfrpálu. Jo a abych nezapomněla, zařizovala i WizComm.“

„Ale, opravdu?“ zeptá se Justin. „To nemohlo být jednoduché zařizovat rozjezd první kouzelnické telefonní společnosti. To si jistě žádalo talent a novátorství.“

„To ano,“ souhlasí Hermiona. „A samozřejmě, dělala mou kampaň na znovuzvolení,“ mrkne na něj.

„Tak dobře. Najmu ji a zavolám mladému panu Scamanderovi. Měli bychom mít dost prostředků, abychom mohli začít.“ Justin si začíná být jistý tím, jak volby proběhnou. „Taky budeme muset zapojit Cho, aby naplánovala případné dobročinné a společenské akce spojené s kampaní.“

„Excelentní, ale ne, že si budeš nárokovat všechen její čas,“ prohlásí Hermiona drze, „musí také plánovat svatbu roku.“

„Slibuju, že na Rosie a Scorpiuse bude mít dost času. Cho má zaměstnance, víš,“ mrkne na ni.

„Hodný chlapec. Co se týče podporovatelů, samozřejmě budu stát za tebou,“ řekne Hermiona docela hrdě, „jsem si jistá, že Harry, Rose, Scorpius, Draco a Ernie tě podpoří. S médii se budeme muset trochu posnažit. A co princezna Charlotte? Už je v pátém ročníku?“

„Myslím, že ano. Pro královskou rodinu je trochu neobvyklé, aby vyjadřovala svou podporu pro kandidáty,“ Justin se dobře vyzná v královských protokolech a není si jistý, zda Hermionin návrh vyjde. „Jmenují je, ale nepodporují. Nejsem si jistý, jestli existuje precedens pro podporu kouzelnických politiků.“

„Hmm… dobrá připomínka.“ Hermiona ví, že princezna by Justina vynesla na světla ramp, ale některé tradice se mění hůř než jiné. „No, můžeme se ujistit, že ona i zbytek královské rodiny budou přesto zváni na všechny tvé akce.“

„Výborný nápad. Teď budu pracovat na několika dalších podporovatelích, například na tvém švagru Billovi. Jako viceprezident Gringottů by byl velice přínosným. Na vlastní kůži zažil, jak cenné byly ekonomické iniciativy. Doufejme, že v jeho rozhodnutí nebude hrát roli rodinné napětí nebo loajalita.“ Justin pohlédne na Hermionu se zdviženým obočím.

„Ani mi to nepřipomínej. Musím to všem oznámit a obávám se, že to nebude snadné. Ale jsme v té hře napřed. Nechci to zakřiknout, ale myslím, že to máme v kapse.“ Hermiona praští nadšeně dlaní do stolu, čímž Justina rozesměje.

Z oběda odcházejí spokojení a přesvědčení, že tyto volby skončí drtivým vítězstvím. V červnu už bude Justin aktivně vést kampaň a Hermiona v srpnu odstoupí ze své funkce. Byla vděčná, že kampaně na volby ministra kouzel trvají jen dva měsíce na rozdíl od dvou let, které uplynou mezi primárkami a všeobecnými volbami do MACUSA. Nebyla si jistá, jak je to ve Státech, ale v Británii vydrží čarodějky a čarodějové kydat hnůj jen po omezenou dobu.

Příště nás čeká: Hermionu vyslýchá její kadeřník a bývalý spolužák. Pak bude flashback do období po válce na nevyřešený případ v Obrtlé ulici. Je to lehčí a kratší kapitola než mé obvyklé, ale máme před sebou jednu těžkou.