Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Confessions

Kapitola 11: Čím více mě ignoruješ, tím blíž se dostávám

Confessions
Vložené: Jimmi - 18.03. 2022 Téma: Confessions
Octavie nám napísal:

 


 Milé Kiži, přeji vše nejlepší k narozeninám! Hodně krásných povídek, ještě víc nadšených překladatelek a také milých čtenářů.

 

 

 

 



Shrnutí: Flashback na léto před sedmým ročníkem našeho nového tria se skokem dospělosti. A také přátelská soutěž mezi Dracem a Hermionou.


Varování: sexuální narážky a témata, sprostá slova.

Songy, které inspirovaly tuto kapitolu:

The More You Ignore Me, The Closer I Get - Morrissey

Chelsea Dagger - The Fratellis

Do I Wanna Know - Arctic Monkeys

 



Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 


Kapitola 11: Čím více mě ignoruješ, tím blíž se dostávám


Červenec 2024

„Albusi, proč musíš dělat tu omáčku ze základních surovin? Nemůžeme použít už hotovou z plechovky?“ Rose už na bratrancův nový koníček nemá trpělivost, protože je hladová – přemýšlí, že tu pizzu prostě objedná.

„Ne, Rose. To by bylo nechutné.“ Albus nemůže uvěřit, že mu to Rose navrhla. „Máme zralá rajčata, čerstvý česnek a bylinky ze zahrádky. Nebudu kazit svou pizzu hnusným polotovarem.“

Mezi čtvrtým a pátým ročníkem vyzvali Harry a Ginny Albuse, aby si našel koníček, který nepotřebuje magii – umění, muziku, ježdění na skateboardu, nebo vaření. Mysleli si, že když se mu bude líbit něco ne-magického, dodá mu to sebevědomí a magie se k tomu pak přidá samovolně. Albusovi se všechny tyto koníčky líbily, ale nejvíc vynikal ve vaření. Trávil hodiny v kuchyni se svou babičkou, četl kuchařky a prosil rodiče, aby ho vzali do nových restaurací a na farmářské trhy.

Když se rozhodl, že si chce vybudovat zeleninovou zahrádku, kontaktoval Nevilla Longbottoma, aby mu pomohl. Bylo jen přirozené, že se pod vedením svého kmotra začal zajímat i o bylinkářství, když mu navíc slíbil, že ho bude učit ještě před začátkem školního roku. Ale nejvíc tomu napomohl Alův nejlepší kamarád Scorpius, který to vše dal do širších souvislostí. Mladý Malfoy nalezl knihu o bohaté historii rodu Potterů v oboru bylinkářství a lektvarů. Dávalo to smysl – vaření je jakousi nekouzelnickou verzí těchto dvou oborů. Scorpius přesvědčil svého otce, aby Albuse doučoval, ale Draco nepotřeboval příliš přemlouvání –pro někoho ze Zmijozelu cokoli. S nově nalezenou vášní pro lektvary a bylinkářství se Albus do školy vrátil soustředěný a odhodlaný.

S ústy plnými bazalky, rajčat a mozzarelly řekne Scorpius své přítelkyni: „Baby, prostě sníme ten salát Caprese, který Albus udělal, zatímco budeme čekat.“

„Ale sacharidy, Scorpiusi. Sacharidy.“

Albus dělá tu nejlepší pizzu na světě a Rose štve, že dokonalost zabere takový čas. Uslyší mávání křídel a skrz okno kuchyně do místnosti vletí čtyři sovy. Jedna proletí kolem nich, o té předpokládají, že letí za Lily. Dvě opatrně předají své dopisy Scorpiusovi a Rose a ta další upustí Albusův dopis do omáčky.

„Moje omáčka! Sakra! Budu muset začít znovu.“ Vyndá svou obálku obalenou rajčaty a peřím.

„Ne!“ vykřikne Rose.

„Albusi, proč prostě neuděláš tu bílou pizzu s karamelizovanou cibulkou?“ Scorpius má schopnost řešit problémy logicky a soudně. To je užitečná vlastnost, pokud máte přítelkyni s horkou hlavou a impulzivního nejlepšího přítele.

„Brilantní! Scorpiusi, jsi génius, jako vždycky. Pizza bez omáčky. Proč mě to nenapadlo už předtím? Mám nějaké prosciutto v lednici a na zahrádce rukolu.“ V Albusově hlavě se formuje plán B. „A také mám balzamikové glazé, které jsem použil na Caprese. To je nápad.“ Mávnutím hůlky poručí noži, aby nakrájel šalotky, cibule a česnek na tenké, stejnoměrné plátky. Další kouzlo začne těsto natahovat a točit nad jejich hlavami. Pak přivolá ze zahrádky salát.

Všichni se dají do otevírání obálek a teď, když je příprava na pizzu v běhu, Albus řekne: „Dobře. Tak na tři. Raz, dva, tři.“

Roztrhnou obálky a sledují, jaké známky dostali ze zkoušek na konci ročníku a čtou si rozvrh na příští rok spolu se seznamem potřebných pomůcek.

„Jsem primuska!“ vykřikne Rose. „Věděla jsem to!“

„A já jsem primus!“ Scorpius ji obejme.

„Jó, hurá! Zmijošprt a Nebehňupka se stali primusem a primuskou!“ zvolá Albus.

Všichni rodiče jsou u něj doma, protože mají nějakou investorskou schůzku. Není si úplně jistý, co to znamená, ale je to patrně důležité kvůli mezinárodním kouzelnickým vztahům a jejich rodinám to vydělá víc peněz.

Rose přitlačí Scorpiuse k pultu a řekne: „Teď bude mou povinností s tebou trávit hodně času.“

„Asi jo.“ Sehne se a políbí ji.

Albus si všimne, že jsou až moc blízko jeho prkénka. „Hej! Běžte se muchlovat jinam! Linku potřebuju já!“

„Ehm,“ Ron vkročí do kuchyně a ti dva od sebe odskočí. Ostatní rodiče ho následují.

Albus se pročítá svým dopisem, když zpozoruje něco, co ho tak zaujme, že myšlenkami odlétne pryč. Všechna jeho kouzla se přeruší včetně toho, které hněte těsto, a to spadne jeho tetě na hlavu. „Promiň, teto. Jsem tak nadšený. Tati! Mami! Budu dostávat soukromé hodiny v pokročilém přemísťování. Vůbec jsem nevěděl, že to jde!“ Harry a Ginny syna pevně obejmou. Jsou vzrušení z jeho úspěchu.

Na první hodině přemísťování Albus všechny instruktory ohromil, když se zvládl přemístit hned napoprvé, aniž by si zkřivil jediný vlas. Takováto schopnost byla vzácná, povídali si mezi sebou. Zástupci ministerstva se pak Albuse zeptali, zda by se zúčastnil náročnějších zkoušek z přemísťování. Trochu váhavě souhlasil. Začali zkouškou, jestli se dokáže dostat z jednoho konce Prasinek na druhý. To bylo docela jednoduché. Poté instruktoři vyzkoušeli jeho schopnost vertikálního přemístění, při kterém se Albus snadno dostal na střechu Tří košťat. Jeho další úkol spočíval v běhu plným sprintem a pak v přemísťování ze střechy na střechu. Další zkoušku zvládl bez problémů. Ta poslední ale byla nejděsivější. Mladý pan Potter musel letět na koštěti, seskočit z něj, přemístit se a skončit zpátky na koštěti. Možná se v něm prosadily některé nebelvírské vlastnosti jeho rodičů, protože to dal beze strachu. Když se vrátil na zem, jeho třída nadšením řvala. Netřeba dodávat, že nikdo jiný se ten den nic nenaučil a jen si užíval představení.

Po této lekci dovedli Albuse k ředitelce McGonagallové, které se po tváři rozlil úsměv. Už uběhlo přes čtvrt století od doby, kdy se zjistilo o jiném Potterovi, že má taktéž přirozený talent v něčem nebezpečném. Poté, co s Albusem promluvila, Minervě došlo, že tato jeho schopnost se rozvinula díky tomu incidentu s obracečem času. Cestování v čase umožnilo jeho mysli porozumět cestování i v širším slova smyslu, takže když se učil přemísťování, už se dokázal orientovat v čase a prostoru. Albus se zeptal, proč i Scorpius nemá stejnou schopnost. Ředitelka mu vysvětlila, že Scorpius občas věci příliš analyzuje a jasná mysl je pro cestování podmínkou. Jeho teta Hermiona má ten samý problém, a proto se také hned nenaučila létat na koštěti.

Harry promluví: „Naposledy to škola nabízela před více než půlstoletím. Cestovatel jako ty už se dlouho nenarodil. Proto je to také soukromá lekce. Hermiona, McGonagallová a já jsme museli zatáhnout za pár nitek, abychom ti vůbec dokázali najít instruktora.“

Rose trochu žárlivě pípne: „Strejdo Harry, to nemáme ani bystrozory, kteří by se dokázali přemísťovat tak daleko, jako dokáže Albus?“

„Kéžby,“ odpoví Harry. „To by mi tak usnadnilo práci.“

„Rosie, závidíš mi mé talenty?“ Albus nad svou sestřenicí nikdy nemá navrch. Tohle si proto musí užít.

„Zmlkni, Albusi,“ zavrčí Rose na bratrance. „Vypadá to, že jsme všichni složili zkoušky s výbornými známkami a dostali se na obory, které jsme chtěli. Takže nás čekají ještě OVCE, absolvování školy a pak opravdový život.“

„Mluv za sebe. Scorpius a já plánujeme prázdninový rok,“ řekne Albus Rose. Ta střelí po svém příteli pohledem, protože to je pro ni novinka.

„Hej, chystal jsem se ti to říct. Brzy,“ Scorpius nezní moc přesvědčivě.

Hermiona promluví: „Dost škádlení, vy tři. Jsem na vás všechny moc pyšná. A ty, Rose, bys také měla přemýšlet o prázdninovém roce. Je to zdravé a dá ti to nějaký čas, abys popřemýšlela, čemu se chceš v životě věnovat.“

„Hlavně se během něj nepotuluj bezcílně po kraji a nehledej viteály,“ Ron nezvpomíná na prázdninový rok tak rád jako Hermiona. „Pojď mě obejmout, Rosie. Jsem na tebe tak pyšný. Scorpiusi, prosím, snaž se mé dceři odolat.“

Rose se zhrozí a Scorpius je bledý jako stěna. „Ano, pane.“

„A vy čtyři,“ osloví Ron Hermionu, Ginny, Harryho a Draca. „Ernie je pořád v obývacím pokoji, kontroluje smlouvy.“

„Běž, Gin. Já přinesu nějaké občerstvení a drinky,“ vybídne Harry svou ženu.

„Přines ty domácí chipsy, co udělal Albus. Ty s lanýži a parmezánem.“ Ginny si koníček svého syna velmi užívá. Sice by to své matce nikdy nepřiznala, ale Albus vaří daleko lépe než Molly a bradavičtí skřítci dohromady.

Harry si sedne na stoličku u kuchyňského ostrůvku a začne chroupat chipsy, zatímco se Albus vrací zpátky k přípravě oběda. Hermiona a Draco si chtějí promluvit s Rose a Scorpiusem.

Draco se nakloní k Hermioně a poukáže na ně, jak probírají detaily svých dopisů. Řekne: „Víš, to jsme měli být my.“

Je zaskočena. „Cože? Co tím myslíš?“

„Ty a já jsme měli být spolu primus a primuska. Ale ty ses poflakovala za školou.“ Draco dobře věděl, co dělala, ale cítil nutkání si z ní udělat legraci.

„No jo, máš pravdu, tys byl vlastně smrtijedský primus v tom roce, kdy školu převzal ředitel, který byl smrtijedský dvojitý agent a smrtijedští profesoři. Moc sis ten titul zasloužil.“ Tón jejího hlasu je hravý, skoro flirtující. „Mrzí mě, že jsem nemohla být primuska s tebou. Byla tam jen ta zanedbatelná záležitost s tou odměnou vypsanou na mou hlavu, a navíc jsem se snažila zneškodnit Voldemorta.“

„Grangerová, neznevažuj šest let mého vynikajícího studia. Dobře víš, že kdyby věci nešly dolů z kopce tak, jak se stalo, byla bys to ty a já.“ Pohlédne na ni Draco koutkem oka.

Na tom rozhovoru je něco zvláštního, co Hermionu zneklidňuje, ale přesto si to škádlení užívá. „To je pravda; vždycky jsi byl v hodnocení hned za mnou. Promiň, ale musela jsem být vždycky ve známkování nahoře.“

Draco si není jistý, jestli je Hermiona upřímná nebo si dělá legraci. Signály, které k němu vysílá, jsou matoucí. Rose a Scorpius konečně odloží své dopisy a přejdou ke svým rodičům.

„Draco, když jsi primus, dělá to z tebe zmijošprta?“ řekne Albus poté, co vloží pizzy do trouby. Myslí si, že dospělí v místnosti úplně zapomněli, že je zde také.

Hermiona promluví: „Ne, on nebyl šprt, byl elitářský zmetek, který se oháněl svým jménem.“ Střelí po Dracovi provokativním pohledem.

„A ty jsi byla nesnesitelná vševědka,“ odpoví.

„Aha! Takže Rose je víc jako Draco a Scorpius je víc jako ty! Aha. Úplně to vidím.“

Hermiona si nemůže pomoct, aby se Albusově vtípku nezasmála. Byl tak trefný.

„Hej!“ Rose bouchne bratrance do paže a Scorpius se zachechtá.

„Víte, na naší první cestě vlakem Rose řekla, že protože jsem Potter, a protože ona je Granger-Weasleyová, můžeme si vybírat přátele a že musíme vybírat takticky spojenectví, která uzavíráme.“ Dnes byl Albusův den. Už dlouho neměl příležitost si na sestřence takhle smlsnout.

Harry se málem zadusí chipsy. „Malfoyi. Ona je jako ty! Tys na naší první cestě vlakem řekl to samé!“

„Myslím, že to bylo něco v tom smyslu, že některé kouzelnické rodiny jsou lepší než ostatní. Bylo to dětinské a nesmyslné. Cesty Merlinovy jsou nevyzpytatelné.“ Oba muži si vymění úsměv a přikývnutí. Nejsou přehnaně sentimentální ani nedávají své pocity příliš najevo.

„Albusi, jestli ses mi už přestal posmívat, koukneš se, jestli je ta pizza už hotová? Scorpius a já můžeme prostírat stůl.“ Hlad ji přemáhá a začíná se chovat nesnesitelně.

„Ano, je skoro hotová. Nezapomeň vzít salát z ostrůvku a ten druhý z lednice. Jo, a sangrii,“ úkoluje je Albus.

Draco se podívá na Hermionu, která má na tváři trochu mouky od toho, jak jí na hlavu spadlo těsto. „Máš něco tady.“ Opatrně vezme její obličej do dlaní a jemně jí otře bílý poprašek z tváře a čela a projede jí prsty skrz vlasy, aby z nich mouku vytřepal.

„Setřel jsi ji všechnu?“ Jejich oči se setkají a on ztěžka polkne.

„Ano, myslím, ale nejde to dobře poznat, s tím tvým bílým pramenem. Proč si ho neobarvíš? Jsi moc mladá na to, abys měla tak široký pás bílých vlasů.“ Draco vůbec neví, proč to vlastně řekl.

„Urážíš mé vlasy? A co ten tvůj ohon?“ Přistihne se, že si ho natáčí na prst. „Musíš se ho zbavit. A pak mi teprve můžeš říkat, že vypadám stará. Připomíná mi to účes tvého otce.“

Zdá se, že se k sobě přibližují a vyměňují si koketní pohledy.

Pak uslyší zvolání z chodby. Je to Ginny. „Harry, Hermiono, Draco! Kde jste a kde je to občerstvení?“

Hermiona pustí Dracovy vlasy. „Měli bychom jít.“

„Jo. Musíme projít ty papíry a podepsat je. Až po tobě,“ Draco jí pokyne, aby vykročila jako první a položí jí dlaň nízko na záda, když se vydávají zpět do obývacího pokoje.

Harry se podívá do mísy a zjistí, že snědl všechny chipsy. „Ale, máš víc chipsů? Vypadá to, že jsem je sežral.“

„Jasně,“ mávne hůlkou a z jedné ze skříněk vyletí papírový sáček. „Asi sis užíval ten pohled stejně jako já?“

Harry se zasměje. „Neříkej to svému strejdovi. Myslím si, že ti dva si to vůbec neuvědomují. Ale bylo to příjemné sledovat. Radši se taky vrátím.“

„Čau tati.“

Albus vyndá z trouby pizzu, ozdobí ji a nakrájí. V břiše mu zakručí, a to mu připomene, že jíst je stejně nezbytné jako vařit. Když konečně dorazí k jídelnímu stolu, zjistí, že k Rose a Scorpiusovi se připojili i jeho bratr se sestrou. Vypadá to také že už začali se sangrií. Jejich dychtivost jíst jeho jídlo mu vžene úsměv do tváře. „Buon Appetito!“

„Říkali naši rodiče ještě něco zajímavého potom, co jsme odešli?“ ptá se Scorpius, protože předpokládá, že Hermiona a Draco mluvili o něm a Rose.

„Ne. Nic.“ Strčí si do úst kousek pizzy a víc už neřekne.

—xoxox—

Březen 2030

Když Rose a její matka dorazí k zchátralé staré budově, Hermiona si uvědomí, že na hospodě je zastírací kouzlo, aby odradilo mudly. Při bližším pohledu ale odhalí kouzelnou dvoupatrovou hospodu z bílých cihel s doškovou střechou, s cedulí hlásající: Růže a škorpión.

„Rosie, co to je za jméno?“

„Překvapení! Koupili jsme hospodu.“

„Koupili jste hospodu? Proč?“

„Mysleli jsme si, že to bude zábavná investice. Utrácíme tolik peněz tím, jak chodíme ven, tak proč nechodit do vlastní? A navíc se po svatbě stejně stěhujeme do manoru, takže budeme blízko.“

Vejdou dovnitř a spatří několik bývalých spolužáků Rose, Scorpiuse a Albuse, dohromady možná padesát lidí. „Ta hospoda ještě není oficiálně otevřená. Má deset místností, všechny se zvětšujícími kouzly, aby to tu vypadalo prostornější,“ vysvětluje Rose matce.

Když prochází Hermiona kolem, mladí muži jí sem tam potřásají rukou.

„Je hezké vás tu vidět, paní ministryně.“

„Můžu vás pozvat na jedno, paní ministryně?“

Ona odpoví pouze: „Ahoj chlapci.“

Chlapce ze zmijozelu pozná na hony. Jsou to ti s perfektními vlasy a oblečením, nóbl přízvukem a dychtiví jí pochlebovat. Je to velmi lichotivé, ale chce najít jednoho určitého zmijozelského absolventa.

„Rose!“ přihrne se k Hermioně a Rose velmi pohledný mladý muž s velmi povědomou vizáží.

Rose protočí oči, protože dokáže odhadnout, co řekne. „Declane.“

„Takže si opravdu bereš zmijošprta?“ zeptá se jí trochu udiveně.

„No, vzhledem k tomu, že jsme zrovna měli velkou zásnubní párty a ty jsi v hospodě, která nese naše jména, takže – ano.“ Její mrzutost je docela očividná.

Hermiona si odkašle.

„Omlouvám se, paní ministryně.“ Vztáhne k ní ruku. „Declan McLaggen.“

„Říkala jsem si, že jsi mi povědomý,“ řekne s úsměvem a potřese mu rukou. Samozřejmě že Cormakův syn bude mít slabost pro její dceru. „Vyřiď ode mě pozdravy svému otci.“ Významně na něj mrkne a odtáhne Rose z tohoto rozhovoru, než kdokoli znovu promluví.

„Mami, co to mělo znamenat?“ zachytí Rose matčinu jemnou narážku.

„Maminka má tajemství, které hodlá zachovat tajemstvím,“ odpoví Hermiona dceři a té se to moc nelíbí.

Rose zaslechne štěkání a uvidí, jak se k ní žene plnou rychlostí Titus. Ohne se a chytí ho. „Ahoj, ty můj malý chlapíku! Chyběl jsi mi. Kde je tvůj tatínek?“ Scorpis a Albus si už razí cestu k nim.

Hermiona obejme synovce a Albus svou tetu políbí na tvář. „Včera večer jsem se nedostal k tomu, abych si s tebou promluvil. Chceš je vidět?“ Vyhrne si rukávy a stáhne výstřih, aby jí ukázal svá nová tetování. „Hodí se k sobě. Líbí se mi ta výplň.“ Hermiona tetování tajně obdivuje, ale vždycky byla příliš zbabělá, než aby si nechala nějaké udělat. „Chci slyšet všechno o tvých výpravách do Francie, Maroka, Indie, do států. Nevynechala jsem něco?“

„Jen pár míst. Budu ti o tom vyprávět později. Tak jak to šlo, teti?“

Rose je přeruší: „No, tvoji rodiče se spojili do týmu 'Však už bylo načase'. Hugo byl vděčný, že se může najíst. Chudáček. Myslím si, že v té nemocnici nikoho nekrmí. Táta se choval jako totální debil. Když jsem mu řekla, že si změním příjmení, úplně vybuchl. Prostě… další den v domácnosti Granger-Weasleyových.“ Scorpiusovi Rose chyběla, drží ji v těsném obětí a spolu s ní mačká i jejich štěně mezi nimi. Políbí ji a Titus je začne oba oblizovat. Okamžitě jí to uklidní.

„No, právní část rozvodu bude snadná. Horší bude to oznámit Weasleyovic klanu,“ řekne Hermiona Rose a chlapcům. Snaží se mluvit tiše, protože neví, kdo všechno by mohl být v okolí. Někdo by mohl mít konexe do tisku. „A když už o tom mluvíme, jsou tady nějací vaši bratranci nebo sourozenci?“

„Ne. Na kolaudaci jsme pozvali jen náš ročník. Něco jako mini sraz. Ach jo, babička se z toho pofrncá,“ prohlásí Albus znepokojeně. Jeho babička, i když je milá a pečující, má pádnou ruku. „Je ohromně staromódní. Rozvedl se vůbec někdy nějaký Weasley?“

„Myslím, že ne. Upřímně, babičky se děsím nejvíc. Ale Ale – tvoje mamka. Byla úžasná. Myslela jsem, že mému tátovi udělala novou díru do prdele,“ Rose už se nesnaží zadržet sprostá slova. Na tváři své matky vidí káravý výraz. „Mami, nedívej se na mě tak. Nejsem teď na ministerstvu; už jsem vypila skoro celou flašku vína, pořád nevím, jestli nám táta někdy vůbec odpustí, a navíc jsem v hospodě. Budu zatraceně nadávat, když budu chtít.“

„Na rovinu, je mi to u prdele, jestli nadáváš nebo ne. Tvůj pes ti poslintal celou paži a vypadá to nechutně. To proto jsem se tak dívala.“ Rose a Scorpius se podívají na štěně, které opravdu zašpinilo celý Rosin černý kašmírový svetr. Položí ho na zem a pokouší se sliny setřít. „Ta hospoda se mi vážně líbí. Líbí se mi ten bílý lak na cihlách a bylinky na zdi. Kdy oficiálně otevíráte?“

„Za dva týdny,“ odpoví Scorpius. „Když už se všichni sjeli na naši zásnubní párty, otevřeli jsme teď na víkend jen kvůli nim.“

„No a kdo to tu bude vést, když vy oba pracujete na ministerstvu?“ zeptá se Hermiona mladých majitelů.

„To budu já,“ oznámí Albus. „Chci se teď trochu usadit a uvést všechen ten kulinární trénink do praxe. Když jsem byl v Německu, udělal jsem si i kurz na sládka. Budeme tu mít mini pivovar. Tohle mám na připomínku.“ Ukáže na velké tetování, na kterém jsou zobrazené dva kuchařské nože, kolem kterých je omotaný had a vedle nich je půllitr piva s přetékající pěnou. „Taky se chci do roka stát whisky ambasadorem. Draco je v extázi. Uvažuje, že by se ke mně připojil. Koncept naší kuchyně bude kouzelnická gastronomie. Je to odnož molekulární kuchyně, ale s použitím kouzel a lektvarů. Tento týden budu pořádat ochutnávací večírek pro rodinu, abych získal ještě před otevřením zpětnou vazbu. Myslíš, že bys mohla přijít?“

„To bych moc ráda, Albusi. S tvým strýcem jsme si slíbili, že rodině o rozvodu řekneme až po svatbě. Takže se snad dokáže chovat civilizovaně a bude o tom mlčet.“ To, že uvidí úspěch svého synovce v jeho koníčku, ji velmi těší. Vždycky se jí líbilo, že je tak jiný než všichni z rodiny a dokáže si za tím stát. Není černá ovce rodiny Potterů nebo Weasleyových. Je prostě Albus, podobně jako ona je Hermiona Grangerová. Ponechání si dívčího jména nebylo jen o feminismu, bylo to o zachování si vlastní identity. Svým způsobem chtěla, aby její příjmení bylo vnímáno stejně, jako příjmení kterékoli jiné kouzelnické rodiny.

„Bože, to doufám. Ale jestli překročí hranici, můžu mu velmi snadno kápnout uspávací lektvar do ležáku. Není problém.“ Albus se snaží odlehčit trochu napětí, které vidí v tetině tváři.

„Díky, Albusi. Upřímně, čím dřív mu ho dokážeš podstrčit, tím líp. Můžeme ho pak schovat do jedné z ložnic.“ Mrkne na něj.

Olízne si rty a zavrtí hlavou. Miluje, když jeho teta vystrčí růžky.

„Albusi, má matka by ti odpustila všechno! Je k tobě mnohem míň přísná než ke svým vlastním dětem.“ Rose ví, že Albus je matčin nejmilejší synovec a trochu žárlí na to, že by mu u ní prošla snad i vražda. „Věděl jsi, že řekla, že by tě na mého otce nechala použít Imperius, kdyby se nechtěl ukázat na naší svatbě?“

„Brilantní! Jo. To zvládnu.“ Scorpiusovi se líbí, že je při tomto rodinném rozhovoru jako moucha na stěně. „Scorpiusi, to je jeden z mých úkolů jako svědka, že? Použít neodpustitelné kletby na neukázněné členy rodiny? To a taky naplánování rozlučky se svobodou. Asi se budu muset omluvit předem, Rosie. Zjistil jsem, jak se přemístit do Las Vegas nebo do Bangkoku jedním skokem.“

Rose zrudne a vypadá, jako by chtěla bratrance uškrtit. Scorpius ji pořád drží kolem ramen. „Baby, nemáš se čeho bát. Tak daleko nepojedeme. Možná jen do Amsterdamu nebo na Ibizu.“ Ona mu vrazí loket do žeber, až ho tím přinutí se zašklebit bolestí.

„Kluci, jestli chcete Rose takhle škádlit, budu nucena poslat holky někam, kde jsou opálení svalnatí krasavci, kteří by se přetrhli, aby mohli namazat krémem na opalování anglické dívky s porcelánovou pletí.“

Maminka záchranářka, pomyslí si Rose. „Ok. To jsme si asi zasloužili,“ řekne Scorpius budoucí tchyni.

„Možná malinko,“ odpoví mu hravě. „Je tu tvůj táta?“

„Ano. Hraje šipky a poráží všechny naše kamarády. Myslím si, že už vyhrál přes 200 galeonů,“ řekne a ukáže směrem, kde se otec nachází.

„Děkuji.“ Zamává jim na rozloučenou a vyrazí za Dracem.

Když je z doslechu, Albus zašeptá: „Do prdele, takže je to fakt? Moje teta a tvůj táta spolu chodí?“

„Jo. Je to divný,“ řekne Scorpius. „Měl jsem s tátou rozhovor, než upadl do posexuálního kómatu. Bože, bylo to tak očividné, že si konečně vrznul. Je to nechutné.“

„Stop!“ přeruší ho Albus, když se on i Rose ošijí. „I když bych si rád myslel, že i v jejich v jeku budu mít sex, mluvíme tu o mé tetě, a tvého otce považuju za něco jako mentora. To je prostě špatně.“

Scorpius řekne: „Dobře. Nebudeme probírat detaily, ale nemohl jsem si nevšimnout, že oba vypadají dost šťastně i přes tu blížící se bouři sraček od Weasleyových.“

„Hej!“ okřikne ho Rose trochu uraženě.

„Mýlím se snad?“ zeptá se jí Scorpius.

„Ne. Zatraceně,“ odpoví poměrně otevřeně.

Draco je uprostřed utkání, a Hermionu baví pozorovat ho, jak si střílí z mladíka, který se rozhodl ho vyzvat. Nechce ho vyhodit z konceptu, a proto se rozhodne počkat, než ho upozorní na svou přítomnost. Zatímco se opírá o sloupek, prohlíží si ho od hlavy až k patě. Jako obvykle je neuvěřitelně upravený a oblečený celý v černém. Jeho rolák a kalhoty jsou dobře ušité a sedí mu bezvadně. Jak to dělá, že jeho ležérní vzhled vypadá stále tak rafinovaně? Než hodí poslední šipku, vyhrne si rukávy. „Zaplať, Stephensi. Už jsi prohrál čtyřikrát v řadě. Už jsme se dostali na trojnásobek nebo nic.“ Mladý muž položí na vysokou desku stolu vedle Draca hromádku mincí. V tuhle chvíli to začíná vypadat jako v bance u Gringottových.

„Malfoyi. Teď tě vyzývám já,“ promluví konečně Hermiona.

Otočí se k ní a snaží se potlačit své nadšení. „Paní ministryně. Jaké milé překvapení.“

„Ty zdvořilosti si nech,“ skousne si ret a jen ztěžka udržuje neutrální tvář. „Nejlepší dva ze tří. Když vyhraju, zaplatíš mi drink.“

„A když vyhraju já,“ přijde Draco blíž k ní a zašeptá jí do ucha, „dáš si se mnou skleničku u mě doma. Myslím, že bychom to mohli nazvat oboustrannou výhrou.“

„To ano, ale porazit tě před všemi je pro mě daleko větší odměna.“ V očích má ďábelský pohled, jako by věděla něco, co on ne. Stojí bok po boku a nevšimnou si, že se kolem nich začíná shromažďovat sázející se dav.

„Vsázím na ministryni!“

„Deset galeonů na Malfoye staršího!“

„Počkejte, než začneme, ujistěte se laskavě někdo, že nikdo nezačaroval terč ani šipky,“ osloví je Hermiona. Nápadně krásná mladá žena s velkýma hnědýma očima a modročernými vlasy obojí zkontroluje a pak je instruuje, aby položili své hůlky na bar. Když jim dá souhlas, kráska se safírovými vlasy se přiblíží k Albusovi.

Hod za hodem; jejich skóre je téměř identické a sázky se zvyšují. Hermiona zvítězila v prvním kole. Hospoda vybuchla zvukem tisícero zatleskání. Ona se otočí se a udělá pukrle. Rose a Albus začnou vyvolávat: „Grangerová! Grangerová! Grangerová!“

„Hra ještě neskončila, děti,“ houkne Draco do davu. Druhé kolo také probíhá bez větších a Draco vyhrává, ale jen těsně. Hospoda se dělí na skandování „Malfoy!“ a „Grangerová!“. Barman před dalším kolem podává Hermioně a Dracovi novou rundu nápojů.

Zatímco dav bouří, Draco využije příležitosti a pošeptá Hermoině do ucha: „Zvýšíme sázku, co říkáš? Když vyhraješ, obsloužím tě. Když vyhraju já, budeš sloužit ty mně.“

Ona vyndá z koktejlu třešinku a svůdně ji ukousne ze stopky. „Jsi na řadě.“

Všichni očekávají poslední kolo. Hermiona a Draco nedokážou skrýt úsměv, je to prostě příliš velká zábava. Napětí je vysoké a v hospodě začíná být horko. Hermiona si svlékne tlustý pletený svetr, aby odhalila černé hedvábné tílko, a vykouknou jí okraje černé krajkové podprsenky. Draco si vzápětí sundá svetr, pod ním má na sobě přiléhavé tričko s výstřihem do véčka. Ke sboru jejich jmen se přidá i pískot. Jak se dalo očekávat, závěrečný zápas je napínavý.

Poslední hod. Hermiona hodí šipku, ale ta se nezabodne a spadne na zem. Dá si ruce v bok a svěsí hlavu v porážce. Je slyšet cinkání zlata, stříbra a bronzu, jak sázející vyrovnávají své sázky.

Draco si zahraje na barmana, z vrchní poličky sundá láhev a oběma nalije pití. „Na zdraví. Kdy hodláš vyrovnat svůj dluh?“ Usrkne svůj nápoj, zatímco na ni zírá s přihlouplým úsměvem na tváři.

„Neboj se. Vždycky platím své dluhy,“ svůdná žena velmi hravě mrkne na objekt své náklonnosti. „No, já budu muset odejít jako první, ty chvíli počkej a pak mě můžeš následovat.“

„Nebo prostě můžeme jít nahoru.“

„Víš, kolik těch dětí pracuje na ministerstvu? Skoro polovina. Ne. Tady ne.“

„Dobře, fajn. Rozluč se s dětmi. Sejdu se s tebou u mě v pokoji. Řeknu Jollie, aby ti otevřela bránu.“

Hermiona dopije poslední skleničku a oblékne si svetr. Hledá v davu svou dceru, budoucího zetě a synovce, nakonec je zahlédne a vydá se jejich směrem. „Vy tři, tohle je opravdu skvělé místo a nečekala jsem, že se budu takhle bavit! Ta hospoda bude mít neuvěřitelný úspěch, zvlášť když se vám podaří udržet ji plnou mladých lidí jako jsou tu teď, je jedinečná a zábavná - ne plná prachu a opilých starých čarodějnic. Prosím, nezapomeňte mi dát vědět datum oficiálního otevření. Musím si ho zapsat do diáře. Jedu domů, abych se ujistila, že Ron při stěhování nic nezničil.“ Obejme všechny tři a před odchodem navíc podrbe Tituse.

Ani ne za pět minut k nim přijde Draco, aby se s nimi rozloučil. „Myslím, že jsem pro dnešek ukradl vašim kamarádům dost peněz.“ Pak podá Rose neobyčejně těžký pytel mincí. „Použij je na hospodu.“ Stiskne chlapcům ramena a dá Rose pusu na tvář; pak také zmizí.

„Určitě se to proflákne ještě před svatbou,“ řekne Scorpius.

„Tak to každopádně,“ souhlasí Albus.

Přijde k nim velmi opilý mladý muž, jednu paži hodí kolem ramen Rose a druhou Scorpiusovi. „Rosie.“

„Ano, Karle,“ odpoví Rose.

„Tvoje máma je tak sexy. Je to MCBP.* Jak může mít v jejím věku tak pevný zadek? Scorpe, tvůj táta je ale lempl!“ Karlovi stačí pár piv, aby se pořádně opil. „Namočil si v ministryni knot? Protože tohle nevypadalo jako přátelský zápas v šipkách. Byla to spíš předehra – s tím svlékáním, mrkáním, a jak z ní nedokázal spustit oči.“

„Odpal, Jenkinsi. Myslím, žes toho moc vypil.“ Scorpius shodí Karlovu paži ze sebe i z Rose a gestem ho posílá pryč.

„A je to tady. Jsou v prdeli,“ Rose ví, že tohle nedopadne dobře a že veškeré plány, které měli s udržením tisku mimo, budou zbytečné.

„Úplně v prdeli,“ řekne Albus.

„Totálně v prdeli,“ přidá se Scorpius.

 

PP: Máma, co bych píchal; v originále MILF – mother I’d like to fuck

 

Příště nás čeká: Flashback do šestého ročníku na hodinu lektvarů pro pokročilé a pak se vrátíme do přítomnosti, kde bude splacen dluh.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Miluju tohle svérázné trio! xD Dodali tomu řádnou dávku šťávy! :D Albusi, ty jsi takový zázračný chlapec, gratuluji, ať se daří dál!
Souhlasím, autorka je všechny vykreslila moc hezky. Ty jejich dialogy jsou občas k popukani. Hezky vyvažují vážnost toho rozvodu. Děkuji za komentář!

Děkuju moc za další kapitolu, už jsem se jí nemohla dočkat. Moc se mi tu líbí Albus - jak je svůj, a přitom do té bandy zapadá, nestojí stranou. I ty vztahy v rodině jsou skvělé, což je moc dobře, protože to vypadá, že je brzy čeká zkouška ohněm. Ještě jednou díky za překlad, Octavie.
Albus je tu napsaný moc hezky, nejsi sama, komu se líbí. A líbí se i autorce, která mu doprala osmidilny spin-off. Prý se inspirovala cestovně kulinářským pořadem Anthonyho Bourdaina, tak se na to chci taky podívat- :-D. Děkuji moc za další komentář!
Já bych tohle mooooooooooc chtěla číst, prosím. Děkuji za další kapitolu, je to skvělá povídka.
Já bych tohle mooooooooooc chtěla číst, prosím. Děkuji za další kapitolu, je to skvělá povídka.

Z dnešní kapitoly dostane člověk hlad hned na začátku a pak jen slintá, nejdřív nad jídlem a pak nad laškováním u šipek... jak konstatovaly děti, tohle praskne záhy, když se takhle tváří a chovají se "nenápadně", Ron bude nadšen... Sice mohou doufat, že většina hostů byla pod obraz, ale kdo by na to spoléhal? Albusovi bych nadšeně dělala ochutnávače a testovacího strávníka, jen by to šlo asi dost na linii. krásná kapitola, ikdyž naznačuje, že bude ještě veselo. A jeden by čekal, že se Molly uklidní. Nebo tady bude patřit mezi ty nekritické matky, co nevidí, že její syn je rozcapenej spratek, co se neposunul a nezměnil? Zbytek rodiny by to mohl vidět nebo budou také zasaženi slepotou? Ještě že Ginn je nejen soudná, ale dost rázná, aby probrala i zbytek rodiny, že?
Že jo, taky jsem slintala, bylo by super mít v okolí někoho jako Al :-D. Jestli se ti tohle líbilo, tak možná budeš ráda, že s vařením nekončíme. Jn bohužel mám pocit, že s Molly je správně za bé. Budeme to muset nějak přežít.. Děkuji za komentář!

Prehľad článkov k tejto téme:

SaintDionysus: ( Octavie )11.11. 2022Epilog: Až do konce
SaintDionysus: ( Octavie )04.11. 202229. And I Love Her
SaintDionysus: ( Octavie )28.10. 2022Kapitola 28: Taková je doba
SaintDionysus: ( Octavie )21.10. 2022Kapitola 27: Na mém místě
SaintDionysus: ( Octavie )16.10. 2022Kapitola 26: Politika část 2
SaintDionysus: ( Octavie )09.10. 2022Kapitola 25: Politika
SaintDionysus: ( Octavie )16.09. 2022Kapitola 24: Zaklela jsem tě
SaintDionysus: ( Octavie )19.08. 2022Kapitola 23: Neohlížej se v hněvu
SaintDionysus: ( Octavie )12.08. 2022Kapitola 22: Věřící
SaintDionysus: ( Octavie )05.08. 2022Kapitola21: Nezastavitelná
SaintDionysus: ( Octavie )29.07. 2022Kapitola 20: Trable
SaintDionysus: ( Octavie )17.07. 2022Kapitola 19: Nepanikař
SaintDionysus: ( Octavie )01.07. 2022Kapitola18: Z obou stran
SaintDionysus: ( Octavie )27.06. 2022Kapitola 17: Kouzlo dvaceti čtyř karátů
SaintDionysus: ( Octavie )03.06. 2022Kapitola 16: Svět vcelku
SaintDionysus: ( Octavie )20.05. 2022Kapitola 15: Kouř a zrcadla
SaintDionysus: ( Octavie )06.05. 2022Kapitola14: Povídá se
SaintDionysus: ( Octavie )15.04. 2022Kapitola 13: Je to láska
SaintDionysus: ( Octavie )01.04. 2022Kapitola 12: Přecházení
SaintDionysus: ( Octavie )18.03. 2022Kapitola 11: Čím více mě ignoruješ, tím blíž se dostávám
SaintDionysus: ( Octavie )04.03. 2022Kapitola 10: Vše, co můžeš očekávat
SaintDionysus: ( Jimmi )18.02. 2022Kapitola 9 – Společné kroky
SaintDionysus: ( Octavie )11.02. 2022Kapitola 8: Zavíračka
SaintDionysus: ( Octavie )04.02. 2022Kapitola 7 – Nedělní ráno
SaintDionysus: ( Octavie )28.01. 2022Kapitola 6: Vyčkávací hra
SaintDionysus: ( Octavie )21.01. 2022Kapitola 5: Prosím, prosím, prosím, nech mě dostat to, co chci
SaintDionysus: ( Octavie )14.01. 2022Kapitola 4: Vzdušné zámky
SaintDionysus: ( Octavie )07.01. 2022Kapitola 3: Touha
SaintDionysus: ( Octavie )26.11. 2021Kapitola 2: Šmírák
SaintDionysus: ( Octavie )16.11. 2021Kapitola 1: Má oblíbená vybledlá fantazie
. Úvod k poviedkam: ( Octavie )12.11. 2021Úvod k poviedke