Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 7 – Nedělní ráno

Březen 2030

Zbytek noci byl směsí vášně a dovádění. Každičká místnost na manoru se stala jejich hřištěm. Obývací pokoje, stoly, zábradlí, koberce – nic nebylo zakázané. V jednu chvíli se sbor dávných předků na portrétech tak rozčílil nad tím nevhodným chováním, že neměl Draco jinou možnost, než je umlčet – sestřelením jejich obrazů ze zdi. Za ta léta přestal být sentimentální k starožitnostem, obzvláště poté, co jeho dávno zemřelí předci začali urážet jeho syna a dědice za styky s polokrevnými a krvezrádci.

Na několik hodin se cítili, jako by znovu nabyli mládí. Bylo to bezstarostné, radostné a vzrušující.

Zpátky do ložnice se dostali až krátce před rozbřeskem.

Draco nalévá dvě sklenice whisky, aby jim pomohla s uvolněním a spánkem. Vypijí jantarovou tekutinu a přitulí se k sobě. Poprvé od doby, kdy dorazila, se podívá na svůj mobil a řekne: „Žádný zmeškaný hovor ani zpráva.“

I on vytáhne svůj telefon a aniž si toho všimne, párkrát si ji vyfotí. Ranní slunce zanechává na jejích křivkách odlesky a on si to chce zapamatovat. A fotky jsou mnohem dosažitelnější než myslánka.

Uslyší cvakání a pomalu se k němu s nesmělým úsměvem na tváři otočí. „Ale ne, to už jsme tak daleko?“

„Promiň, nemohl jsem odolat,“ odpoví s nezbedným, chlapeckým výrazem.

„Dobře, teď je řada na mě,“ upozorní ho a začne si ho také fotit. On se v rozpacích podívá jinam, ale stejně se jí podaří zachytit velmi přirozený úsměv.

„Ukaž mi to,“ probírá se její galerií a je ohromený tím, jaký má pro fotografování cit. „To není špatné. Můžeme se vyfotit, až-“

„Uvidíme,“ přeruší ho. Odloží své přístroje na noční stolky, pod peřinou se k sobě přitisknou a jí začne docházet realita toho, co se právě stalo. Zeptá se ho: „Co teď? Co jsme?“

Převalí se přes něj slabá vlna paniky, že toho začíná litovat. „Co chceš, abychom byli? Když jsem ti včera přiznal své city, byl bych spokojený, kdybychom zůstali přáteli. Ale teď, když jsi tu se mnou – chci všechno. Jestli ale musíme počkat, než si vyřídíš své záležitosti, tak počkáme.“

Vidí mu na očích, jak moc ho to zasáhlo. „Nechci, aby to mezi námi skončilo. To, že jsem s tebou – jak to mám jen popsat? Cítím se s tebou celá,“ když to vysloví, Dracův úlevný výdech je slyšitelný. Políbí ho a pak sleduje kontury jeho tváře. „Ale ten rozvod může trvat týdny, a to jen pokud bude Ron spolupracovat. Chci být s tebou, ale nechci veřejně ponížit jeho ani naše rodiny. Nemůžeme s tím vyjít na veřejnost, dokud nebude ten správný čas.“

„Takže říkáš, že jsme ve vztahu?“

„Asi ano. Dokud nebudu rozvedená, musíme být diskrétní, a nebudeme se moci vídat tak často, jak bychom chtěli. Na veřejnosti s námi budou muset vždycky být Scorpius a Rose. Když používám letaxovou síť, můžou mě sledovat a veškeré přemísťování bude muset probíhat mimo naše domovy. Ale potom, jestli vezmeš to místo tlumočníka, můžeš pracovat na ministerstvu a já bych si mohla najít důvod ke schůzkám. Ach, a nechci to dětem říkat, dokud se nevezmou. Chci říct, Rose si přála, abych se rozvedla, ale nechci, aby si s tím lámala hlavu a-“

„Zastav,“ přeruší ji Draco a zavrtí hlavou. „Hermiono. Moc nad tím přemýšlíš. Když budu chtít, příležitost si najdu. Nedělej si s tím starosti.“ Když ji pohladí po vlasech rámujících její tvář, jejich pohledy se střetnou. Nějak se mu podařilo uklidnit její úzkost. „Máš ty nejnádhernější zelené flíčky v očích. Možná bys měla zvážit zařazení do svého šatníku víc zelené – aby ti vynikly oči.“

Ona se začervená. „Občas nosím zelenou.“

„Smaragdy. Potřebuješ smaragdy.“

„Ale, opravdu?“

„Absolutně.“

Není si zcela jistá, co tím naznačuje, ale obává se, že to bude extravagantní a podezřelé. Světlo se pomalu začíná plížit do místnosti, ona pohlédne na jeho předloktí a spatří vybledlou jizvu po jeho temném znamení. Je to poprvé, co si jí všimla. Vzhlédne k němu. „Bolelo tě to?“

On odpoví: „Ano, pálilo to pokaždé, když nás svolával. Doufal jsem, že vybledne víc, ale pořád je vidět.“

Pak mu ukáže svou jizvu, jak jeho teta vyryla slovo „ŠMEJDKA“ do jejího předloktí a řekne: „Také tu svou pořád mám. Chtěla jsem připomínku toho, za co mám bojovat.“

Draco jí jizvu políbí a vzpomíná, že sám hrál roli při tom, když ji získala a řekne: „Jsi si jistá, že chceš po skončení svého volebního období rezignovat? Jsi ten nejlepší ministr za posledních sto let. Prosadila jsi tolik nových zákonů a byla jsi ukázkou toho, proč potřebujeme přátelštější vztahy mezi mudly a mudlorozenými. Já jsem možná za předsudky list obrátil, ale stále tu jsou některé čistokrevné rodiny, které je velmi těžké přesvědčit.“

Jeho upřímnost v ní vzbudí jistou hrdost. Usměje se a pohladí ho po kštici. „Je načase, aby to převzala další generace. Podívej se na Rose a Scorpiuse. Rose navázala tam, kde jsem já s prací na odboru pro magické a mudlovské obchodní záležitosti skončila. Počet nových společností registrovaných na oddělení je ohromující. Nikdy jsem nepochopila, proč nikoho jiného nenapadlo mít firmy, které by obsluhovaly jak mudlovskou, tak kouzelnickou klientelu? Se všemi těmi polokrevnými, mudlorozenými a těmi, kteří si berou mudly, tu byla obrovská poptávka. Teď máme prosperující podniky s právníky, designéry, realitními makléři, zdravotníky a dalšími, kteří mají osvědčení a vzdělání pro práci v obou světech. Rose opravdu odvedla úžasnou práci, když to oddělení převzala.“

Draco se směje tomu, jak má Hermiona stále tendenci hovořit o tématech, která ji zajímají, a neuvědomuje si, že jsou tu i jiní, kteří se v těchto tématech také vyznají.

Pokračuje: „A Scorpius. Je nejmladším školním inspektorem v historii, rozvíjí učební osnovy a obhajuje zájmy studentů. Nemluvě o tom, že vytvořil postup na pomoc dětem, které jsou šikanovány, a pomoc při příchodu pro mudlorozené děti a jejich rodiče. Jsou do toho tak zabraní.“ Hermiona se posadí, náhle nadšená, že se může pochlubit úspěchy jejich dětí. „Mudlovští rodiče se o schopnostech svých dětí dozvědí mnohem dřív a my je můžeme snadno přivést do tohoto světa, s léčiteli, kteří jsou vyškoleni v mudlovských lékařských praktikách, nebo je vzít do školky plné dalších kouzelnických batolat. Naše práce nám otevřela tolik dveří.“

Hermionin pronikavý intelekt v kombinaci s chraplavým po-sexuálním hlasem je svůdný a téměř ho odvádí od rozhovoru. „Naše děti jsou úžasné, viď?“ Draco považuje Scorpiuse za svůj největší úspěch a září pýchou, když se někdo zmíní o jeho zdarech.

„To jsou. Občas jim závidím. Jejich životy byly a jsou tak normální.“ Stejně jako Draco má i Hermiona pocit, že si jejich generace vytáhla nespravedlivý los.

„Spoustu jsi toho změnila, když jsi začala pracovat s kouzelnickými bytostmi, ale máš i přirozený obchodní talent. Zrevidování celého systému kouzelnického obchodování a ekonomiky vůbec – to bylo revoluční,“ řekne Draco Hermioně, která si nemůže pomoct, aby se nezačervenala. „Jsem tak rád, že jsi mě před lety přesvědčila, abych investoval do pár start-upů. Ano, ty investice mi vydělaly spoustu dalších peněz, ale taky jsem si užíval času stráveného s mými novými obchodními partnery – a zvláště s tebou.“

„To byl ten důvod, proč ses do toho tak hnal? Vždycky jsem si myslela, že to byla součást 'vyšlapání si své vlastní cesty'.“

„Obojí,“ ušklíbne se na ni.

Hermiona se vrátí k tématu. „Na svou práci jsem hrdá, ale další generace už je na značkách. Nechci být ten politik, který zestárne a zkostnatí a nenechá vykvést nové nápady.“

Ačkoli se Draco baví rád o politice, ekonomice, i jejich dětech, zajímá ho teď něco jiného. „Takže jaké máš plány?“

„Cestovat. Určitě. Pokaždé, když mi Albus povídá o nějakém novém, exotickém místě, které navštívil, nutí mě toužit po tom také. To dítě je takový nomád. Mám také nabídky na autogramiády a ráda bych se věnovala dalšímu psaní. Ach a nesmím zapomenout na to, co dělají všichni politici v důchodu – na přednášky a poradenství. Mám spoustu možností, které mohu využít. Ale víc než co jiného bych chtěla zahrnout do svých plánů tebe.“

To je to, co potřebuje slyšet. Zdá se, že se tento vztah vyvíjí tak rychle, ale vlastně to není pravda. Vyvíjel se několik posledních let – jen se překrýval s jiným. Políbí se a myšlenka společné budoucnosti je neděsí. Je to podivně přirozené, jako by byla jejich společná cesta nevyhnutelná. „Pojďme se zkusit trochu prospat,“ navrhne jí s pocitem klidu.

—xoxox—

Má pocit, že usnuli teprve před chvílí, když je vzbuzen štěkotem rozléhajícím se domem. „Tati? Jsme tu. Jsi připravený vyrazit na farmářské trhy?“

„Hermiono,“ Draco se ji snaží probudit a zatřese jí ramenem. „Lásko. Vzbuď se. Musíš jít. Děti jsou tady.“

„Patnáct minut,“ smlouvá Hermiona a přehodí si peřinu přes hlavu. Draco si nemůže pomoct, aby se nezačal smát. Kdo mohl tušit, že je takový spáč?

„Sakra.“ Natáhne se po hůlce a překryje postel zastíracím kouzlem, aby to vypadalo, že je v ní jen on.

Scorpius vstoupí do otcova pokoje společně se svým štěnětem anglického buldočka, Titusem. Vidí, že otec nemá vršek od pyžama, přikrývky a polštáře rozházené, dvě prázdné sklenky, dva tácy a pár černých lodiček. „Tati… Kdo tu byl?“

„Nikdo,“ Draco se podívá na Hermionu, která stále spí a pohladí ji po zádech, aby zjistil, jestli se vzbudí.

„Tati?“ Scorpius je docela nahněvaný, že otec ignoruje jeho otázku.

„Jen někdo z večírku,“ odpoví Draco a téměř zasténá, když ucítí Hermioninu ruku, jak se natahuje a chytí ho za vnitřek stehna.

„Tohle nejsou boty, které bych včera večer viděl na moc hostech. Většina čarodějek nenosí mudlovské značky. Tohle jsou boty od Christiana Louboutina a stojí téměř osm set liber. Vím to, protože moje snoubenka má nezdravý koníček v jejich sbírání. Takže se tě znovu ptám: Kdo tu byl?“

Hermiona vypadá, že se začíná probouzet, ale ještě si úplně neuvědomuje jejich situaci.

Do pokoje přichází Rose a vidí Scorpiuse s lodičkami v rukou. „Tyhle jsou nádherné, máma má ty samé.“

Při zvuku jejího hlasu se Hermioně prudce rozevřou oči. Ústy naznačuje Dracovi: „Co se děje?“ On jí položí na rty ukazováček ve snaze ji umlčet.

„Ne! Ó můj Bože! Ó můj Bože! Ó můj Bože! Ne! Ne! Ne! Ne!“ opakuje Scorpius pořád dokola a rukama si zakryje tvář. Nevěřícně přechází po místnosti. Štěně štěká a následuje ho tam a zpět.

Hermiona zavře pusu, jak se snaží nevybuchnout smíchy, a šťouchne Draca prstem. On ji polechtá a ona se pod přikrývkami zavrtí.

Rose zabere jen chviličku, než všechno pochopí. „Draco! Ty jsi ošukal moji mámu?!“ Přikryje si nevěřícně ústa.

„Rose, takhle to neříkej. Ale máš pravdu.“ Nedokáže skrýt samolibost ve svém hlase a s mrknutím pohlédne na Hermionu.

„Bože! Tati! Přestaň!“ Scorpius vypadá, že každou chvíli omdlí.

„Nechte mě to vysvětlit. Ale můžete nejdřív jít pryč, ať na sebe můžu něco hodit?“ zeptá se jich Draco.

„Otočíme se. Vysvětluj,“ řekne Rose přísně.

Draco si povzdechne a zašeptá Hermioně, ať se nezvedá. Vstane a oblékne si kalhoty od pyžama. „Můžete se otočit. Rose, tvá matka vám to chtěla oznámit až po svatbě, nechtěla vám přidělávat starosti. Včera po párty vyplnila rozvodové papíry.“

„Jak dlouho jste spolu? Bože, stalo se mezi vámi něco na té plavbě?“

„Tohle bylo poprvé – tedy poprvé jsme, ehm – chci říct, políbili jsme se ještě na škole, ale pak to mezi námi nepokračovalo. Hlavně proto, že mě donutila vymazat jí paměť, protože jsem byl – prostě jsem to byl já. A taky že se tehdy vídala s někým jiným. Ne s tvým otcem.“ Draco si prohrábne vlasy a Hermiona se pod peřinami zahihňá, protože nemůže uvěřit, jak směšně to zní.

„Draco, o čem to ksakru mluvíš?“ Rose se podiví nad odhalením matčiny minulosti.

Hermiona vzhlédne a uvidí Draca, jak vrtí hlavou. Uvědomil si, že blábolil jako nějaký idiot a snaží se jí to objasnit. „Rose. Včera v noci jsme se s tvou matkou poprvé intimně sblížili, ale nebudu popírat, že jsme k sobě roky něco cítili a jen jsme se rozhodli, že na ty city nebudeme reagovat.“

„Přála bych si říct, že jsem rozzlobená nebo překvapená, ale nejsem. Můj bratr a já už roky po rodičích chceme, aby se rozvedli. Jsem upřímně překvapená, že to dotáhli tak daleko. A vlastně ani nejsem tak rozrušená ohledně tohohle. Asi jsem to nějak tušila,“ řekne jim Rose.

„Fakt?“ zeptá se Scorpius. „Teda, myslím, taky jsem měl podezření, ale jsem z toho úplně paf. Můj táta šukal s tvojí mámou.“

„A tvůj táta vypadá pořád ještě sexy.“ Rose si Draca prohlíží. „Jestli budeš po něm, mám se na co těšit.“

„No. Díky!?“ odpoví Scorpius. Situace je trapná, ale Draco se jen zasměje.

„Ale kdy máma odešla?“ Rose vypadá, že se nad něčím zamýšlí. Scorpius úplně vidí, jak se jí za očima otáčí kolečka.

„No,“ řekne Draco.

„Ona je pořád tady?“ zeptá se Scorpius. Namyšlený úsměv jeho otce prozrazuje vše. „Vážně, tati? Revelio.“

Protikouzlo odhalí pod peřinami hrbol. Hermiona vystrčí hlavu a s nezbedným úsměvem Scorpiusovi a Rose zamává. Draco zvedne ze země její negližé a župánek a levituje přikrývku, aby vytvořila zástěnu mezi nimi a jejich dětmi. Hermiona se už téměř nekontrolovaně hihňá, když si od Draca bere své oblečení. Ten spokojeně sleduje její nahou postavu. Strčí mu do holé hrudi, ale on ji chytí za zápěstí a políbí ji. Podívají se na sebe s vědomím, že jejich děti jim jejich chování vyčtou.

„Ahoj, matko. Oblékni se. Musíme vymyslet nějaký plán,“ pokárá Rose matku zpoza provizorní zábrany. Hermiona si uvědomuje, jak by tahle výměna rolí musela vypadat pro nezúčastněné, a Draco se jen směje tomu, jak je tahle situace celkově vtipná. Spěšně na sebe hodí oblečení, pokusí se vytřít si spánek z očí a postaví se vedle Draca, když pokládá peřinu nazpět.

Rose stojí s rukama založenýma a s lodičkami zavěšenými na prstech. Hermiona si uvědomí, že to ony ji prozradily. „Ach. Ty Louboutinky.“

„Ano, mami. Ty Louboutinky.“ Rose vypadá, že je na svou matku nazlobená, ale přesto ji obejme. „Věděla jsem, že to jednou přijde, to je v pohodě. Ulevilo se mi, že se s tátou konečně rozejdete. My vám pomůžeme.“

„Moje Rosie.“ Políbí dceru na čelo. „Dobře, jdeme si sednout,“ řekne a pokyne směrem k sedací soupravě. Všichni k ní přejdou a posadí se. Rose si vezme na klín štěně.

„Mám plán, ale když mi teď můžete pomoct, tím líp. Tvoje teta Ginny to ví, protože se mnou byla, když jsem před několika měsíci sepisovala rozvodové papíry. Včera večer jsem je konečně podepsala poté, co jsme se s tvým otcem naposledy pořádně pohádali. Poslala jsem Justinu Finch-Fletchleymu kopie podepsaných dokumentů a později navštívím jeho kancelář. Má právnické vzdělání jak z mudlovského, tak z kouzelnického práva, takže nám nejlépe pomůže zvládnout rozvod s oběma úřady. Mám nějaký mudlovský majetek a potřebuji ochránit to, co není součástí předmanželské smlouvy. Doufám, že to nebude příliš složité. A chtěla jsem zavolat Ritě Holoubkové. Bože, jak je možné, že ta kráva ještě žije?“ Zasmějí se, protože všichni byli předmětem jednoho nebo dvou jejích článků. „Chtěla jsem ji nechat, aby informovala o tom, že nebudu kandidovat na příští volební období, pokud si článek o rozvodu nechá až na dobu po vaší svatbě. Jestli nebude chtít, může mít exkluzivní práva na reportáž o vaší velké události a dostane místo u stolu pro hosty.“

„A co když jí to pořád nebude dost?“ zeptá se Rose matky.

Draco promluví: „Řekneme jí o nás.“ Hermiona přikývne.

„Tati. Vážně?“ Scorpius zní velmi skepticky, zatímco Hermiona a Draco vypadají trochu uraženě.

„V každém případě, Scorpiusi, by náš vztah byl pro ženu, jako je Rita, šťavnatým drbem, ale nemůže to zveřejnit, dokud nezveřejní příběh o rozvodu. Vím, že by mileráda prozradila rozvod a zároveň i můj a Dracův vztah. Rozvod je ve světě politiky dost velký skandál, ale když to smíchám s nevěrou, můžu rovnou zítra rezignovat a ani nedokončit svůj mandát. Ráda bych, aby to vypadalo, že jsme se začali vídat až po rozvodu. A jestli to pořád nebude chtít vydržet, připomenu jí, že jsem ministryně kouzel a vím, že je neregistrovaný zvěromág. Jednou jsem ji zavřela do sklenice. Můžu to udělat znovu.“ Ona a Draco se na sebe podívají a usmějí se, ale jejich děti vypadají šokovaně.

„Dobře,“ řekne Scorpius.

„Táta. Co uděláš s tátou?“ ptá se Rose.

„Dám mu na vybranou. Buď může zůstat v pokoji pro hosty, nebo se může přestěhovat do letního domu. Každopádně je mezi námi do šesti měsíců konec, až skončí volební období.“ Hermiona je vyrovnaná a myslí takticky. Je vidět, že to není první požár, který hasí.

„A rodina? Komu to řekneme?“ Rose se děsí toho to říct komukoli z Weasleyovic strany. Živě si dokáže představit jejich hněv.

„Chci, aby to vědělo co nejméně lidí, abychom se k sobě na svatbě dokázali chovat přátelsky. Bude to jen mezi námi dvěma, tátou, Hugem, strejdou Harrym, tetou Ginny a Albusem. Harry, Ginny a Albus jsou jasní. Nikdy by to neprozradili. James a Lily jsou mimo hru, protože se z ciziny vrátí až na svatbu. James jede zpátky do Kurdistánu někdy tento týden a Lily odjíždí dělat reportáž. Tvé ostatní bratrance a sestřenice musíme nechat v nevědomosti. Teta Ginny se nabídla, že mi to pomůže vyřídit s tvými prarodiči. Rose, zvládla bys Ritu?“ zeptá se Hermiona dcery.

„Samozřejmě. Bože, chtěla bych tu mrchu praštit,“ řekne Rose zlostným tónem.

„To my všichni,“ řekne Draco. „Ale ona je nutné zlo. A je jedna z mála žurnalistů, kteří dodrží své slovo.“

„Dobře. Musím jít domů, obléknout se a domluvit si schůzku s Justinem,“ oznámí jim a uvědomí si, jak jsou všichni klidní. „Neděsí vás to?“

„Můžete žít jen na hromádce a nebrat se? Preferoval bych, aby Rose nebyla má nevlastní sestra…“ zpola žertuje Scorpius.

„Pokusíme se,“ odpoví Draco.

Předtím, než odejde krbem, obejme Hermiona Rose a Scorpiuse na rozloučenou a bez toho, aby si to dvakrát rozmýšlela, Draca políbí. Rozevře se jí župan a Scorpius ji tak náhodně spatří skrze plameny v negližé. „No, Rose, asi se taky těším na budoucnost s tebou. Tvoje máma vypadá dost dobře.“

„Dobře. Už to taky slyším. Zní to ujetě.“

Draco se zeptá: „Můžeme ten trh dneska vynechat? Jsem úplně hotový, vůbec jsem nespal.“

Scorpius i Rose se při jeho narážce přikrčí. Malfoy mladší má trochu problém se v té situaci zachovat dospěle. Pokouší se si připomenout, že jeho otec je stále dost mladý na to, aby měl sexuální život – vlastně na něj má právo. Scorpius si bez sexu nedovede představit ani den nebo dva a jeho otec ho neměl přes deset let. Jestli chce, aby byl šťastný, bude muset akceptovat, že je muž a má také své potřeby.

Scorpius se otočí a řekne Rose: „Zlato, můžeš vzít Tituse na chvíli ven? Potřebuju si s tátou promluvit.“

Rose se něj zkoumavě podívá a odpoví: „Jistě. Dám si snídani na terase. Přijdeš pak?“

„Za chvíli se tam setkáme,“ natáhne se a políbí ji a ona se otočí, odejde a zavře za sebou dveře.

Draco se obává, co s ním chce Scorpius asi řešit, takže zahájí konverzaci. „Takže, bude mě můj syn kárat za to, že spím s vdanou ženou a obzvlášť s jeho budoucí tchyní?“

Scorpius přechází po místnosti, mne si rukama tváře a hledá slova. Má spoustu stejných nervózních tiků jako jeho otec – Scorpius si prohrabuje vlasy a drbe se na temeni stejně jako jeho otec – ale nějaké má po matce, jako třeba mnutí rukou. Chvíli mu to trvá, než přijde na to, že nejlepší bude, když to vezme hezky přímo. „Miluješ Hermionu?“

Draco se zhluboka nadechne a odpoví: „Ano. Už dlouho.“

„O jak dlouhé době tu mluvíme?“

„No-“ Draco si povzdechne a rozhlédne se, jako by prohledával svůj mozek kvůli odpovědi, „ptala se mě na tu stejnou otázku a řekl bych, že asi tak pět let. Líbila se mi, když jsme byli na škole, ale nikdy jsme ohledně toho nic neudělali – kvůli tomu, kým jsem byl.“

Scorpius slyšel už všechno o tom, jaký byl jeho otec v mládí. Bylo to těžké k uvěření vzhledem k tomu, jak milující, akceptující, ochranářský a upřímný je teď. „Takže pět let miluješ Hermionu, ale neudělal jsi s tím absolutně nic. Proč?“

„Z očividných důvodů – byla vdaná, je matka tvé přítelkyně, teď už vlastně snoubenky, a nebyl jsem si jistý, jestli cítí to samé,“ Draco se odmlčí, když v něm začne probublávat vina. „A pořád miluju tvou matku. Jedna moje část ji vždycky bude milovat.“

Scorpius se při zmínění matky usměje. „Víš, máma říkala, že jednou tenhle den přijde.“

„Co tím myslíš?“ ptá se Draco zvědavě.

„Když už se blížil konec, řekla mi, že kouzelníci žijí velmi, velmi dlouho a že ty jsi příliš mladý na to, abys byl sám do konce života. Věděla, že se budeš snažit sám sebe trestat a budeš chtít žít bez lásky. Doufala, že se možná jednou znovu zamiluješ. Upozornila mě, že ti možná budu muset říct, že je to v pořádku. Chtěla, abys byl šťastný a našel lásku. Věděla, jak moc jsi ji miloval a že vždycky bude tvojí součástí.“

Draca to rozruší, ale syna nepřeruší.

„Tati, nemusíš se cítit provinile, že ji zrazuješ. Vždycky chtěla, abys byl šťastný a milovaný. Taky si nedělej starosti o mě. Vím, že ji nikdo nemůže nahradit a ty ses o to nikdy nepokoušel. Ačkoli je naprosto divné a úplně na hraně, že ses zamiloval do Hermiony, kterou už mám dávno rád. Obdivoval jsem ji od té doby, co jsem byl malý kluk, pak jsem se do ní zamiloval kvůli tomu, jak pečuje o každého, koho potká a od té doby, co jsme s Rose začali chodit, se ke mně chová jako k členu rodiny. Chápu, proč ses do ní zamiloval a když se ohlížím zpátky; nejspíš tam byly nějaké náznaky.“

Draco přejde k synovi a stiskne mu rameno. „Scorpiusi, občas, když mluvíš, cítím, jako by tu byla Astoria s námi. Jsi tolik jako ona – milující, upřímný, naprosto vnímavý ke světu kolem sebe a zvědavý až do morku kostí.“ Jeho vážnost trochu zmírní smích. „A vědomí, že mám tvoje i matčino požehnání jít dál, mi dodává klid.“

„Víš, že tohle nebude jednoduché, že jo, tati?“ Scorpius má starosti, do jaké situace se otec dostal, stejně jako o svůj budoucí vztah s nadcházejícími tchánovci. „Pan Weasley je vznětlivý a neuvěřitelně majetnický.“

„Hermiona se o sebe postará, už řeší všechny právnické náležitosti. Rád bych doufal, že to zvládneme jako dospělí.“ Draco tuší, čeho se Scorpius obává. „Ale jestli ublíží jí, Rose nebo tobě, pak zakročím, a to bude teprve sekec.“

„Víš, že tě nenávidí, viď?“

„To není žádná novinka.“

„Takže jste se vždycky nesnášeli?“

„Ano.“

„Bude z něj můj tchán a jednou i dědeček mých dětí. Musíme přijít na to, jak se k sobě chovat slušně.“

„Scorpiusi. Nemůžeme předvídat, jak se Weasley zachová. Co můžeme udělat, je předvídat možné následky. Budeme zdvořilí a zdrženliví, ale zůstaneme ve střehu.“ Podívá se na svého syna a položí mu ruku na každé rameno. „Vím, že jsme tebe a Rose dostali do hrozné situace, a slibuji ti, že to zvládneme. Weasleyovi se s tím prostě budou muset vyrovnat, protože taková je nová realita. Já jsem s Hermionou a ty jsi s Rose.“

„Teď je toho na mě trochu moc. Pojď se mnou na terasu a nasnídej se s námi. Pak se můžeš prospat.“

„Tak dobře. Opláchnu se a sejdeme se dole.“

„Paráda.“

S hlasitým prásk se objeví Jollie s čerstvým povlečením a novou přikrývkou. „Dobré ráno, pane Draco, pane Scorpiusi. Předpokládám, že po tom nočním cirkusu budete potřebovat nové prádlo.“

Draco se rozesměje a Scorpius prudce zrudne.

Příště nás čeká: Flashback do doby rekonstrukce Bradavic. Uvidíme začátky nového přátelství, které bude pro Hermionu v budoucnu velmi důležité.