Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Nejvyšší čas na změnu

Kapitola 7., část 2.

Nejvyšší čas na změnu
Vložené: denice - 27.01. 2022 Téma: Nejvyšší čas na změnu
denice nám napísal:

Nejvyšší čas na změnu 

Originálhttps://www.fanfiction.net/s/6430401/1/Facilitating-Change

Autor: Aurette

Překlad: denice           Beta: Sevik99         Banner: Jimmi

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

 

Severus vstoupil do Doupěte hned za svou učednicí a jmelí, které viselo ve dveřích, nechal zmizet dřív, než si toho někdo všiml. Během halasného uvítání svíral čelisti, ale když neviděl žádné známky odsouzení nebo podezíravosti, uvolnil se a opětoval Mollyino a Arturovo srdečné přivítání. Z Potterova nadšeného pumpování rukou byl trochu v rozpacích a Ronaldovo bouchnutí do zad vyvolalo zamračení, ale bral to všechno jako přehnaně upřímné přijetí, jak to ostatně bylo míněno, a pobavilo ho to.

Nakonec se usadil v koutě a sledoval tento podivný kmen lidí, kteří jako by nebyli schopní v klidu posedět. Večeře byla hlučná a bouřlivá, a když se mu zdálo, že je téměř přemožený čirou weasleyovostí toho všeho, Grangerová zachytila jeho pohled, spiklenecky se na něj usmála a on se uklidnil.

Pudink se podával s čajem, kávou nebo portským. Vybral si portské.

U stromečku se rozbalovaly dárky. Bill oznámil, že čekají rodinu, a hodně se mluvilo o tom, jak to příští rok bude jiné, až tu s nimi bude slavit jejich dítě.

Snape dostal od Molly novou pletenou čepici a k ní ladící šálu, černou; od Pottera koženou peněženku, černou; od Ginevry teplé pletené ponožky, černé; a od své učednice nový železný kotlík číslo osm, aby nahradil ten, jemuž roztavila dno. Černý, samozřejmě. Nejlepším dárkem byla pořádná láhev armagnacu od Ronalda. Za většinu přerušení rozhovorů mohly ultradlouhé uši od George, který málem řezacím prokletím přišel o svoje, jakmile si Snape uvědomil, že jde jen o nevkusný vtip. Matka Georgeovi zbývající uši zabavila, zatímco Grangerová, sedící na podlaze u Snapeova kolena, mu potutelně stiskla kotník a docela důkladně odvedla jeho pozornost.

Když rozbalovala svůj dárek od něj, předstíral nezájem. Pokrčil rameny při zmínce o úsilí, které vynaložil na hledání náhradních hodin za ty, které se nakonec odmítly znovu opravit - přestože mu trvalo týdny plahočení se po mudlovských obchodech, aby našel stejně příšerně ošklivé kukačky, jako byly ty původní. Ta pitomá holka se rozbrečela; v tom okamžiku už toho měl dost, omluvil se, a šel si pro další sklenku portského.

Bylo po druhé hodině ranní, když večírek skončil a všichni se vrhli ke schodišti. Snape se držel zpátky, protože od svých učitelských dob měl dost toho, aby se s někým mačkal na schodech, a tak se stalo, že on a Grangerová byli mezi posledními opozdilci mířícími do svých pokojů, kromě opilého Ronalda, který zůstal na chodbě a pokoušel se zpívat koledy.

Snape se zastavil před svými dveřmi.

„Bavil ses dnes večer?“ zeptala se.

„Snědl jsem dost jídla zdarma, aby to ospravedlnilo všechny nepříjemnosti,“ odpověděl.

Zachichotala se a pak se vytáhla na špičky a políbila ho na tvář. Když se odtáhla, zanechala u jeho ucha obláček sladkého, teplého dechu.

„Dobrou noc, Snape. Šťastné a veselé Vánoce. Uvidíme se ráno u dalšího jídla zadarmo.“

Sledoval, jak se s novými hodinami v náruči plouží chodbou a s posledním zamáváním mizí v ložnici.

„Viděl jste její kozy, že jo? Říkal jsem jí, že to bude fungovat, dokonce i na vás. Jsou úžasné, viďte? Jako by se vznášely, jsou tak kypré a kulaté, a vůbec nevis-au!“


Řeč Ronalda Weasleyho se zadrhla a oči mu zašvidraly, když se Snapeova hůlka dotkla špičky jeho nosu. „Tak jo. Brou noc, pane profesore.“

 

xxx

 

„Severusi, určitě se s Hermionou nezdržíte přes víkend?“ zeptala se Molly, když mu do náruče skládala další poklicemi zakryté misky. „Už je pozdě a mně se nelíbí představa, že jdeš sám domů, do toho svého prázdného domu.“

„Děkuji, Molly, ale ne. Obávám se, že jsem dosáhl hranice svých společenských schopností. Slečna Grangerová může samozřejmě zůstat.“ Podíval se na dívku. „Víš, že se do práce budeš muset vrátit až po Novém roce.“

„No ano, ale potřebuji si zařídit různé věci a nakrmit kočku,“ odpověděla. „Já ti také děkuji, Molly. Skvěle jsem se bavila.“

Byl ušetřen nutnosti si s kýmkoli potřásat rukou, protože v náruči držel kotlík plný pleteného ošacení, brandy, uší a jídla, které by mu mělo vystačit skoro na týden, v závislosti na apetitu tasemnice jeho zaměstnankyně.

Spolu s Grangerovou zamířili k přemísťovacímu bodu a ona naposledy zamávala a s prásknutím zmizela. Kývl na Pottera, který stále máchal rukou kolem dokola jako blbec, a také se přemístil.

Přistál u kanálu, udělal několik kroků a uviděl Grangerovou, jak na něj čeká na vlečné stezce.

„Myslel jsem, že musíš nakrmit kočku.“

„To ano, ale měl jsi plné ruce a já myslela, že bys mohl potřebovat pomoc.“

Podíval se na její paže, kterými sotva pojala hromadu svých dárků, a zvedl obočí. Zrudla, otočila se a vyrazila ulicí k jeho domu.

Jakmile vstoupili, zamířili rovnou do kuchyně a odložili svá břemena na kuchyňský stůl. Sundal si plášť, přehodil ho přes opěradlo židle a otevřel ledničku. Začala mu podávat nádoby a společně rychle uložili nové zásoby jídla. Zavřel dveře lednice a otočil se k ní, stále ještě stojící v plášti, s novými jasně oranžovými palčáky a čepicí a tmavě zelenou šálou, celou posetou malými zlatými drápy, aby mohla na příštím zápase mezi Kanonýry a Harpyjemi vysílat patřičně zmatené signály.

„Nuže,“ řekl. „Vypadá to, že se budeme moct najíst aspoň do té doby, než nám zase přijdou peníze.“

„Jo, věděla jsem, že se na Molly můžu spolehnout.“

„Dáš si čaj?“

„Ráda bych řekla ano, jen abych měla záminku zůstat déle, ale myslím, že bych mohla vybuchnout, kdybych to udělala.“

Hleděl na ni ve slabém světle měsíce, dopadajícího dovnitř oknem, a osamocené svíce, kterou zapálil. Ticho se protahovalo, až to vypadalo, že vybuchnou oba.

„Pobyt tam byl pro mě potěšením, slečno Grangerová,“ řekl a sledoval, jak se jí na tváři objevuje drobná vráska, jako vždycky, když ji oslovil formálně.

Povzdechla si a zvedla hodiny. „I pro mě. Myslím, že je prostě pověsím a půjdu."

Vzala židli, přitáhla ji ke zdi nad dveřmi do malé koupelny a vyškrábala se nahoru. „Tak kolik je hodin?“

„Devět třicet dva.“

Zavěsila hodiny na zeď, sundala si palčáky, strčila si je do kapes a nastavila správně ručičky, než zatáhla za řetízek a spustila tikání.

Otočila se, on k ní přistoupil a natáhl ruku, aby jí pomohl dolů. Lehce ji vzala do své a ladně sestoupila na zem.

Okamžik, kdy bylo zdvořilé se pustit, nastal a pominul, zatímco na sebe mlčky hleděli. Pohladil ji palcem po hřbetu ruky a ona jen nepatrně naklonila hlavu. Očima zabloudil k jejím rtům a jeho tvář se k ní přiblížila jen o zlomek centimetru, než se odtáhl. Pustil její ruku, přitáhl jí šál kolem krku a jeden konec jí přehodil přes rameno.

„Dobrou noc, slečno Grangerová,“ řekl, odvrátil se a sebral ze židle svůj plášť.

Slyšel za sebou její tiché utrápené zavrčení a zavřel oči před bolestí, kterou mu ten zvuk způsobil, zatímco se kolem něj prohnala na cestě ke dveřím. Stěny se otřásly, když za sebou práskla dveřmi. Rychle se přesunul k oknu a díval se za ní, jak si strká ruce do rukavic a mizí ve tmě.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 22.11. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 7., část 2. Od: ester - 11.02. 2022
Tak krasne sa to romanticky na zaver zvrhavalo. Ale Severus tvrdo odoláva, ale myslim si, ze pre jej odhodlani nema sancu :)
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 12.02. 2022
Severus je bohužel jak se říká tvrdá husa na škubání, ale máš pravdu, Hermiona je živel... Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: fido - 31.01. 2022
díky to je trouba :)
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 31.01. 2022
To tedy je :-) Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: MichelleF - 29.01. 2022
Ach jo, tohle nebude snadné, vyhlížím další kapitolu
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Severus má zatím navrch - i když by se o tom dalo diskutovat, ale známe Hermionu... Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: katrin - 28.01. 2022
Severus, ty tvrdohlavy osol… este ze je Hermiona tiez tvrdohlava , celkom sa tesim, ze mu to osladi, jo tato poviedka vo mne tusim vyvolava moje temne pomstychtive ja ;)))
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Jo, paličatý starý cap je to, ale Hermiona není žádná něžná, poddajná květinka. Ani se nedivím, cítím to stejně - kouzelnický svět, Severuse nevyjímaje, by si měl začít dávat pozor! Děkuji:-)

Re: Kapitola 7., část 2. Od: kakostka - 28.01. 2022
Tak nevím, jestli to Ron ve své upřímnosti zase neposral... Minimálně mají co jíst a byli v prostředí, kde je mají rádi a nikdo po nich nešel, to je plus, ne, že?:-)
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Ron vyslal celkem jasnou zprávu - Hermiona se trápí, že si jí nevšímáš, a já jsem jí dal dobrou radu. Co ty teď s tím? Jenže Severus je prostě Severus... Hlavně mají co jíst, to je pravda :-D Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: ostruzinka - 27.01. 2022
To je ono, pěkně pomalu. Ono Vám to dojde. Nádhera. Těším se na pokračování.
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Pomalu, to ano. Jen aby Hermiona neztratila trpělivost a nepokusila se vpravit mu rozum do hlavy, nejlépe dřevěným klackem ;-) Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: luisakralickova - 27.01. 2022
Může se to sice zdát jako maličkost, ale každý krůček se počítá:) Díky čarodějky, parádní.
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Jen aby to nebyl krůček vpřed a dva kroky vzad... Děkujeme!

Re: Kapitola 7., část 2. Od: Lupina - 27.01. 2022
Takže kukačky? Je fascinující, co ten bručoun pro Hermionu dokáže udělat. Zvládl pobyt v Doupěti. Jo, bylo tam jídlo, a hlavně pití, zdarma, ale i tak. A nezabil Rona! Jen kdyby nebyl tak upejpavý. To Hermiona přece nemůže vydržet. Todlencto je prostě týrání! I nás :D Děkuji, čarodějky. Dnes opět úžasné.
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Na jedné straně kukačky, na druhé odmítání... Myslím, že jídlo zdarma hrálo velkou roli, ale že by v tom byla i jakási snaha vyhovět Hermioně? Upejpavý? Tvrdohlavý starý kozel to je! Děkujeme!

Re: Kapitola 7., část 2. Od: Jacomo - 27.01. 2022
Netušila jsem, že Ron touží zemřít pomalou a bolestivou smrtí... :-)) Ale ten Sevie nám nějak měkne, když na něj jenom namířil hůlku ;-) Ovšem na místě Hermiony by mi z něj už pomalu hráblo a nejspíš bych se na něj vrhla. Jsem zvědavá, jak dlouho s ním bude mít trpělivost. Veliké díky za další kousek, Denice a Seviku.
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Ron byl sympaticky nalitý, (ne že bych Severuse bych označila za vzor střízlivosti), takže se dalo předpokládat, že ráno si nebude nic pamatovat ;-) Hermionina trpělivost ovšem není nekonečná, dá se tedy čekat, že Severuse čekají zajímavé časy... Děkujeme!

Re: Kapitola 7., část 2. Od: Gift - 27.01. 2022
Pokud bych se na to divala z Hermionina pohledu, take bych byla nesmirne frustrovana. Sakra, Severusi, na co ceskas?! Kord kdyz nality Ron byl docela... jasny. :-) Tim, ze se nam to dari cist ovsem ze Severusova pohledu, je zrejme, ze i tyto male krucky jsou pro nej zasadni. Navic... jo, je to romantik. Tudiz se na nej vlastne ani zlobit nemohu. Moc dekuji, byla to opet krasna kapitola.
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Hermiona už pěkně frustrovaná je. A Severus - no, škoda mluvit. Pěkný romantik, tvrdohlavý osel to je. Z Ronova projevu mu muselo být jasné, jak na tom Hermiona je, pokud by si toho ovšem nevšiml už dřív, ale to ne, pán má své zásady... ach jo :-) Děkuji.

Re: Kapitola 7., část 2. Od: zuzule - 27.01. 2022
To je pako ten Ron! Jsem se malem udusila snidani. :D :D A ti dva... Zacinam byt vic frustrovana, nez Hermiona. Na co sakra jeden jak druhy cekaji... Dekuju!
Re: Kapitola 7., část 2. Od: denice - 29.01. 2022
Ron je tu geniální - jeho řešení problému je prosté a přímočaré, jenže má bohužel co dělat s dubovou palicí... Děkuji.

Prehľad článkov k tejto téme:

Aurette: ( denice )27.04. 2022Kapitola 13., část 2.
Aurette: ( denice )21.04. 2022Kapitola 13., část 1.
Aurette: ( denice )14.04. 2022Kapitola 12., část 2.
Aurette: ( denice )07.04. 2022Kapitola 12., část 1.
Aurette: ( denice )31.03. 2022Kapitola 11., část 2.
Aurette: ( denice )24.03. 2022Kapitola 11., část 1.
Aurette: ( denice )17.03. 2022Kapitola 10., část 3.
Aurette: ( denice )10.03. 2022Kapitola 10., část 2.
Aurette: ( denice )03.03. 2022Kapitola 10., část 1.
Aurette: ( denice )24.02. 2022Kapitola 9., část 2.
Aurette: ( denice )17.02. 2022Kapitola 9., část 1.
Aurette: ( denice )10.02. 2022Kapitola 8., část 2.
Aurette: ( denice )03.02. 2022Kapitola 8., část 1.
Aurette: ( denice )27.01. 2022Kapitola 7., část 2.
Aurette: ( denice )20.01. 2022Kapitola 7., část 1.
Aurette: ( denice )13.01. 2022Kapitola 6., část 2.
Aurette: ( denice )06.01. 2022Kapitola 6., část 1.
Aurette: ( denice )25.11. 2021Kapitola 5., část 2.
Aurette: ( denice )18.11. 2021Kapitola 5., část 1.
Aurette: ( denice )11.11. 2021Kapitola 4., část 2.
Aurette: ( denice )04.11. 2021Kapitola 4., část 1.
Aurette: ( denice )28.10. 2021Kapitola 3., část 3.
Aurette: ( denice )21.10. 2021Kapitola 3., část 2.
Aurette: ( denice )14.10. 2021Kapitola 3., část 1.
Aurette: ( denice )07.10. 2021Kapitola 2., část 2.
Aurette: ( denice )30.09. 2021Kapitola 2., část 1.
Aurette: ( denice )23.09. 2021Kapitola 1., část 2.
Aurette: ( denice )16.09. 2021Kapitola 1., část 1.
. Úvod k poviedkam: ( denice )09.09. 2021Úvod