Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Rodina jako žádná jiná

35. Dohoda a návštěva

Rodina jako žádná  jiná
Vložené: Jimmi - 26.11. 2012 Téma: Rodina jako žádná jiná
Florence nám napísal:

 


Preklad: Florence
Beta: Accuracy

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

---------------------------------------------------

Kapitola třicátá páta

Dohoda a návštěva

---------------------------------------------------

Harry si otřel tvář trochu silněji, naklonil se blíž k zrcadlu a zkoumavě přimhouřil oči. Ta růžová na jeho obličeji trochu zeslábla, ne?

Ne, pravděpodobně ne.

Ale Snape řekl, že to zmizí do konce týdne. Alespoň to znamenalo, že to uvidí jenom on a Draco. Mohlo být i hůř.

Ne že by se mu dárek od Luny nelíbil. Líbil. Ten pocit, který se přes něj přelil, když otevřel dárek, mu způsobil brnění po celém těle až do konečků prstů a donutil ho přát si, aby ji mohl doopravdy políbit. Už brzy.

Ale skutečně si přál, aby byl v té době o samotě a aby mu ten polibek nezanechal takovou značku.

Na druhou stranu… líbilo se mu na ni koukat, přestože posledních deset minut strávil tím, že si ji snažil setřít z obličeje.

Nakonec to Harry vzdal a odešel do ložnice, kde okamžitě zalezl do postele. Draco hned odložil knihu, kterou mu Snape dal, a obrátil se k němu. „Tak?“

Harry pokrčil rameny a ukázal si na koutek úst. „Asi nevíš, co by mě toho zbavilo…“

„Na to není žádné kouzlo.“ Dracovy oči zazářily. „Ale já jsem měl na mysli rozhovor.“

Aha. Ten rozhovor. Harry se pokusil zasmát. „No, alespoň ani jednou nezmínil mou domnělou náklonnost ke klukům.“

„To je všechno, co mi řekneš?“

„A co chceš slyšet? Že to bylo nesnesitelný?“ Harry mávl hůlkou a tím zhasnul v pokoji světla dřív, než by si Draco mohl všimnout, že mu rudne obličej jako rajče.

„Trvalo to dost dlouho. Ukázal ti všechny ty rozdílný antikoncepční kouzla?“

„Ukázal, to tak,“ odfrkl si Harry. „Mlel o tom, že se musím učit ze zkušeností. Donutil mě každé z nich zkoušet tak dlouho, dokud jsem neměl pocit, že mi upadne ruka.“

„Mohlo to být horší. Mohl bys Hermioně detailně vysvětlovat, proč tvoje přítelkyně neotěhotní.“

„Kolik detailů potřebuješ na to, abys řekl, že jste to nedělali?“

Draco si povzdechl. „Je až příliš vnímavá, Harry. Věděla, že jsme něco dělali.“

Něco? Harry si raději rozmyslel zeptat se nahlas. Udělal dobře. Slyšel, jak se Draco převalil na záda a snažil se odkopnout všechny svoje přikrývky, přestože v noci bývalo celkem chladno. „Nechci se o tom bavit.“

„Neptal jsem se!“

„Já vím,“ znovu si dlouze povzdechl. „Jen mi chybí, to je vše. Myslel jsem si, že taťku obměkčím. Kvůli tomu, jak mi zajistil chvilku času s ní na nádraží King Cross, mohl mi zařídit i něco podobného o Vánocích. Já… já jsem jen nevěděl… že by to nemělo smysl…“

„Třeba to teď cítí jinak…“

„Ha. Ne, když si pro sebe získala toho krasavce Foxe Mublera. Hermiona říkala, že je jako ze snu,“ zasténal. „Ani jí nemůžu poslat dárek, abych ji přinutil ještě si to rozmyslet. Ne když tak nenávidí peníze.“

„No, nechtěl bys holku, která by tě milovala jen pro peníze, co?“

„Ne, ale nebylo by špatné, kdyby ji trochu dokázaly ovlivnit,“ odsekl Draco. „Jen trochu. A řekl jsem, že se o tom nechci bavit. Prostě mě to dohání k šílenství. Představ si, jak by bylo tobě, kdyby ti Luna napsala, že miluje nějakého jiného.“

Harry si skousl ret, projela jím vlna pochopení.

Draco se na něj znovu otočil. „Když už jsme u Luny, mluvil s tebou taťka o tvé magii s hůlkou?“

„Ne…“

„To měl. Protože když náhodou použiješ při antikoncepčním kouzle trochu větší sílu… no, nevím, co by se mohlo stát. Ale nádobíčko může i odpadnout, takže si dávej pozor.“

„Nádobíčko může odpadnout?“

„Nepamatuješ si, jak silná tvoje kouzla můžou být. To, co se dnes stalo se zrcadlem, byl jen slabý odvar toho, co dokážeš.“

„Nemyslíš můj…“

„Dneska jsi trénoval ‚dvojitou pohromu‘, ne? Přemýšlej nad tím, kam jsi mířil, a odpověz si sám.“

Harry si nemohl pomoct, ale vyjekl. Jen pomyšlení na to bylo… hrozné. Víc než hrozné. Horší bylo už jen pomyšlení na to, že by použil nějaké kouzlo, které zahrnovalo míření hůlkou na Lunu.

„Doufám, že jsi šťastný,“ zavrčel, když si kolem sebe těsněji přitáhl přikrývku. „Zničil jsi můj sexuální život.“

„Jen si vzpomeň na to, co jsem ti řekl, až tvá magie zase začne pořádně fungovat.“

„Nevrátí se.“

„Potřebuješ jen víc zkušeností. A teď můžeš používat hadí jazyk, kdykoli budeš mít po ruce nějakou z těch sladkostí…“

Harry polkl. Nechtěl ty „temné síly“, které mu popsali. Nechtěl vytvářet bazilišky a nechtěl měnit lidi v kámen. Ale na druhou stranu také nechtěl, aby jeho přátelé umírali, a na proroctví rozhodně nezapomněl.

Dříve nebo později bude muset čelit Voldemortovi tváří v tvář a jenom síla, „kterou Pán Zla nezná,“ mu zajistí přežití.

A kdyby nepřežil, co by bylo se Severusem a Dracem? Pro Voldemorta to byli zrádci nejhoršího kalibru.

„Potřebuji cvičit, že,“ zamumlal do temnoty. „Dokud… dokud se všechny nevrátí zpátky a já je budu moct zvládnout bez pomoci.“

Draco zívl. „Nemáš tak hrozný osud, Harry. Nejsilnější kouzelník na světě? Dal bych za to trezor.“

„Ale…“ Na povrch se mu vplížily staré obavy, které uklidnil Sirius. Ale to bylo už před dávnou dobou, kdy byly Harryho největším problémem hrozné vize z Voldemortovy mysli. Ale temné síly byly jiné, ty vycházely přímo z něho. „Ale co když se kvůli těm silám zblázním a obrátím se k temnotě a… a…“

„A co? Přivoláš si zlatonku? To je to nejhorší, čeho jsi schopen, a vsadím se, že i tady by tvůj smysl pro spravedlnost zvítězil.“

„Mohl bych použít Imperio, aby se zločinci sami udali!“

„To by byla dobrá věc. Jen se ujisti, že okolo nebudou žádní svědci, jo? Nezasloužíš si, aby tě poslali do Azkabanu za rozumné použití Neodpustitelné.“

„To není k smíchu,“ vykřikl Harry. „Mohl bych dělat i horší věci. Mohl bych seslatCrutiatus na někoho, kdo by… kdo by plivl na McGonagallovou!“

„Každý kouzelník, který by plivl na tu starou semetriku, si zaslouží to, co se mu dostane.“

„Mluvím vážně!“

„Harry,“ řekl Draco, z hlasu mu vyprchal veškerý humor. „Severus tě nenechá obrátit se k temnotě. A ani já ne, ani Ron a Hermiona a ani Ginny, nikdo z těch, kteří tě mají rádi. A neříkej, že bychom tě nebyli schopní zastavit, protože bychom byli. Ty nejsi jako… on. Záleží ti na druhých lidech, nejen na sobě.“

Harry přikývl dost nejistě. Ale to Draco nemohl vidět. On vlastně nemohl vidět ani to přikývnutí.

„Pro Merlina, Harry. Stačilo by, kdyby Luna řekla, že ubližuješ šnorchlíkům, a ty bys ses okamžitě postavil do pozoru!“

To byla pravda, nechtěl by Luně nikdy ublížit.

Jen doufal, že na ten pocit nezapomene, jako zapomněl na spoustu jiných věcí.

****

Harry zavřel oči a vážně se soustředil. „A co teď?“

Snape zakroutil hlavou. „Syčíš.“

„A teď?“

„Pořád syčíš.“

„Nesnáším to.“

Ucítil, jak se mu něco točí kolem ruky, a za chvíli mu z rukávu vykoukla Salsa. „Harry?“

Zapomněl, že mu ráno vlezla do kapsy. Teď, když ji viděl, mu nějak připadalo lehčí mluvit hadím jazykem. Možná proto, že konečně mohl s někým mluvit, až dokud mu sladkosti dvojčat neuvolní jazyk. Nebo mozek.

„Ahoj, Salso. To jsi tady byla celou dobu?“

Natáhl se a pohladil ji po krku, zatímco přikývla hlavičkou. „Harry je teplý.“

Harry si pomyslel, že muselo být hezké mít jen tak málo věcí na starosti. Jídlo, teplo a místo na dobrý spánek. Po tom posledním Harry toužil v této chvíli nejvíc. Napadlo ho, že by mohl omdlít.

Což jen dokazovalo, že Snape měl pravdu. Harry pravděpodobně neměl začínat s hůlkovou magií. Jenže… jenže bezhůlková magie se zdála jako daleko větší výzva.

Kromě toho nechtěl, aby si Snape myslel, že jeho rady Harry pokaždé přijme. Možná to tak bylo minulý rok, ale čím víc slyšel o věcech, které řekl a udělal, tím víc si myslel, že musel být v té době vnitřně zmatený. Zmatený takovým způsobem, že potřeboval někoho, jako je Marsha Milá.

Nebo by to zvládly jehly, které do vás napíchali.

Harry se otřásl. Jehly. Vždycky je nenáviděl, takže nebylo divu, že skončil díky tomu všemu trochu praštěný. Ale teď byl zpátky ve svém normálním já, ve kterém se dokázal postavit Umbridgové, i když to znamenalo psát řádek za řádkem svou vlastní krví. V žádném případě nebude lpět na Snapeovi, který nedělal nic jiného, než že na něj zle koukal a prohlašoval něco hrubého.

Ale stejně si přál, aby začal s bezhůlkovou magií, jak ten muž řekl.

„Harrymu je zima?“

Harry věděl, že by mu měla být. Když se podíval na ten nepořádek, který udělal, místy se už pokryl jinovatkou. Ale po tom proudu magie se cítil, jako kdyby hořel. „Ne, není mi zima. Jen… přemýšlím.“

„To bylo anglicky,“ řekl Snape.

Samozřejmě. Sladkosti vyprchaly, takže se musel na Salsu podívat, když s ní chtěl mluvit. „Jsem v pořádku, ale tobě musí být zima. Zalez si zpátky do úkrytu na mé ruce, jo?“

Polechtal ji na hlavě dřív, než zalezla zpět do rukávu. Pak se otočil na Snapea. „Znovu?“

„Myslím, že ne.“

Harry přikývl, dokodrcal se k chatě a klesl na lavičku u předních dveří. „Něco musí být špatně. Bylo to jenom jedno kouzlo a já se cítím, jako by mě převálcoval náklaďák.“

„Bylo to jedno kouzlo s hůlkou,“ opravil ho Snape.

„Takže to vždycky bude takový? Jeden silný výbuch magie a pak budu potřebovat šlofíka? Hádám, že tedy budu muset vyhrát každý souboj prvním kouzlem.“

„Tvé oslabení se bude zmenšovat praxí. Tak jako předtím.“

„Jo,“ řekl Harry, zavřel oči a opřel si hlavu o stěnu chaty. „Myslím, že s tím zrcadlem mě to tak nesebralo.“

„Pravděpodobně adrenalin. Nemluvě o tom, že ty jsi jeho pán. Na, tohle by ti mělo pomoct se sebrat.“ Když Harry otevřel oči, uviděl, že mu Snape podává láhev odzátkovaného piva.

Harry se usmál a vzal si ho. Před pár dny si uvědomil, že je hloupé pít víno jenom proto, že ti dva to dělají, a že je ještě hloupější předstírat, že mu to chutná. Řekl jim, že by si raději dal dobré hořké pivo nebo máslový ležák, a od té doby měli u večeře jen dvě sklenky na víno.

Prosazování sebe samého fungovalo ve více směrech. Lev, kterého dal Dracovi, zařval jen dvakrát za pět dní. Když zařval podruhé, Draco prohlásil, že ho jenom testuje. Harry si nebyl jistý, jestli mu to věří, ale byl si jistý, že slyšel daleko míň hloupostí o své koleji.

Na druhou stranu, pomyslel si Harry, když vypil láhev třemi dlouhými doušky, být dospělý neznamenalo být bezohledný osel. Kromě Bradavic byl tohle Severusův jediný domov a Harry ho zničil. To by se ale asi nestalo, kdyby Harry souhlasil s bezhůlkovou magií, jak to navrhl Snape. „Omlouvám se za tu louku.“

„Už byla vytopená předtím.“

„V tom případě se omlouvám za ten les,“ povzdechl si Harry, když si vzpomněl, jak se přepočítal. „Když jsem zjistil, jak je mé Aguamenti silné, bál jsem se, že bych způsobil erozi, takže jsem zamířil na stromy. Vážně jsem je nechtěl zbavit kůry… nebo některé z nich vyvrátit z kořenů.“

Právě tehdy dorazil Draco, jen co použil na své boty z dračí kůže ochranné kouzlo. Když se zastavil na verandě, kapky se rozletěly do všech směrů. „Hotovo, jsou jako nové.“

Harrymu se podařilo neškubnout sebou. „Promiň mi tu kamennou zeď.“

„To spraví Reparo, ty pitomé…“

To, že se Snape zastavil uprostřed slova a Harry se zasmál, bylo důkazem toho, jak daleko se dostali. „Ty pitomé děcko?“

Snapeův plášť zašustil, když sebou trhl. „Omlouvám se,“ prohlásil upjatě. „Nechtěl jsem tě urazit.“

„Jo, já vím,“ řekl Harry. „Potom, co mi Draco první den tady vysvětlil to o „pitomém děcku“, přemýšlel jsem o tom, kdys to použil a zjistil jsem, že…“ Nemohl si pomoct, ale musel se usmát, protože ta fráze byla tak snapeovská. „Že to používáš k vyjádření náklonnosti. Takže… je to v pořádku.“

A jak by nemohlo být? Teď, když tomu Harry rozuměl, se mu ta fráze celkem líbila. I ta část o „děcku“, kvůli které by se normálně urazil, protože už nebyla pravdivá.

Stejně se mu to líbilo.

V rozpacích nad podobnými myšlenkami vypil poslední doušek piva, co měl v lahvi, a popadl slovník hadího jazyka, který položil na lavici. Hermiona ho přinutila si ho přibalit.

Bylo divné, že si na něj nevzpomněl, když mu Snape vrátil ten druhý sešit, ale nakonec tohle nebyl deník. Ten druhý ano, jak se ukázalo. Začínal nějakými pěkně děsivými sny a pak se tam objevovalo dlouhé zápisky, které zřejmě psal, když byl naštvaný na Draca, který trval na tom, že Rhiannon Millerová je čarodějka.

Diffindo,“ řekl Harry Brumbálovo heslo, aby nemusel použít to své v hadím jazyce. Nemělo smysl plýtvat sladkostmi. Jen co se objevila písmena, Harry začal listovat slovníkem a přál si, aby to měl seřazené abecedně. Místo toho prohlížel kouzla od shora dolů a snažil se najít znovu Aquamenti. Nakonec ho našel. Žádný z těch přepisů nezněl, jako kdyby měl způsobit tak velkou škodu.

„Dokonce jsem si nevybral ani tu nejhorší verzi,“ stěžoval si. „A s Aquamentijsem začal v první řadě proto, že ani jako zesílené by nemělo být nebezpečné!“

 „Už jsi udělal s hůlkovou magií horší škodu,“ poznamenal veselým tónem Draco. „Kolik pokojů zničil Lumosem, Severusi?“

„Několik.“

„A jednou jsi taky začal tavit zdi. Během spánku. To proto zdi v našem pokoji vypadají jako roztavená láva.“

Harry se podíval na Snapea a zúžil oči. „Víš, nemám moc rád, když se mi lže. Řekl jsi, že jsem měl své temné síly pod kontrolou.“

Ten muž se na něj jen letmo podíval. „Trvalo ti to dost času a tréninku. Stejné to bude i teď.“

Čas a trénink, no jasně. Ale ještě něco dalšího. Harry se podíval vedle sebe na krabici se sladkostmi. „Měli bychom objednat další. Jedna vydrží kolik? Deset minut?“

„Trochu miň, řekl bych.“

Harry si odfrkl. „Při tom, kolik času budu potřebovat na zotavení, vychází  jedna sladkost jen na jedno kouzlo. Skvělý, zdá se, že budu potřebovat celý tanker sladkostí.“

„Možná bys měl zvážit začít s bezhůlkovou magií, jak jsem radil,“ řekl Snape jemně. „Dovolilo by ti to trénovat víc než jen jedno kouzlo na sladkost.“

„Zrovna jsem si začal myslet, že neřekneš, žes mi to říkal.“

„Neměl bych?“

„Přestaň kolem mě chodit po špičkách, Severusi,“ řekl Harry. „Prostě buď svůj. Na co je dobrý náš… cokoli, co mezi sebou máme, když se my dva budeme chovat jako jiní lidé?“

„Vy dva? No! To se mi líbí!“

Jasně, že to Draco přetočil na sebe. Ale to bylo přesně, o co je žádal… aby se nesnažili skrýt, jací skutečně byli. A Draco, pomyslel si Harry, bude vždy sobeckým a sebestředným.

Divné, ale bylo to částí jeho osobního kouzla.

„My tři,“ opravil se Harry a musel se usmát, protože se cítil trošinku spokojený. „Alespoň víš, jak jsem se cítil, když jsi se mnou nepočítal při návštěvě opery, co?“

„Nesnášíš operu ještě víc, než nesnášíš víno!“

„To ale neznamená, že chci být záměrně vyloučený,“ odsekl mu Harry.

„To nejsi, ty spratku. Ale tamto bylo o taťkovi a ne o tobě nebo o mě. Při Merlinovi, ti nebelvírští jsou hloupější než osli!“

Draco okamžitě zbledl. „Sakra, udělal jsem to znova.“

„Slyšel jsem,“ zamumlal Snape, přistoupil k Dracovi a neohrabaně ho poplácal po rameni, „že operantní podmiňování je podstatně účinnější, když se používají jak odměny, tak i tresty.“

„Vážně?“ zeptal se Harry sarkasticky. „Nevzpomínám si na nic podobného z hodin lektvarů.“

Snape se zasmál. “Nepovažuji vaření za formu modifikovaného chování, co je přesně to, o co se pokoušíš se svým bratrem. Ale tu myšlenku zvážím, Harry. Existuje jisté specifické chování, které bych rád vymýtil. Napadá mě vybuchování kotlíků.“

„Studenti padnou mrtví, když vytáhneš tabulku pro hodnocení hvězdičkami,“ odsekl Harry, čím Snapea zaskočil. „Nemyslím ty na nebi. Používá se to v mudlovských školách. Je to seznam studentů, které oceníš hvězdičkou pokaždé, když, hm, jim nevybuchne kotlík, a když jich mají třeba deset, dostanou nějakou odměnu. Nebo když má každý ve třídě deset hvězdiček, protože pak se ti lepší studenti naučí pomáhat pomalejším, a pak má celá třída pizza party. Hm, pizza je jako velké kolo…“

„Jsem perfektně obeznámený se slovem ‚pizza‘.“

Jasně. Měl to vědět. Harry si vzpomněl, že ji Snape jedl. „Správně. Mluvili jsme o tom, jak jsi mi říkal, že můj otec nebyl nezaměstnaný.“

To upoutalo Snapeovu pozornost. „Pamatuješ si z toho rozhovoru na něco konkrétního?“

„Ne,“ polkl Harry. „Mám to zazděný jako všechno ostatní.“ Harry se usilovně snažil vzpomenout na něco dalšího, snažil se prorazit tou zdí, najít nějaké dveře nebo…

A v tu chvíli ho něco trklo. Ne další vzpomínka. Ale něco stejně překvapujícího.

„No… víš, skoro si pamatuju, jak naproti mně sedíš v Zobí ulici, ale… v té vzpomínce jsi to ty, Severus. Černé vlasy, tmavé oči… ale z toho, co jsem slyšel, jsi měl vypadat jako Remus, ne?“

Snape ztuhl, jasně přemýšlel o tom rozhovoru. „Ano, to bylo krátce po tom, co jsme se vrátili z návštěvy tvé tety v nemocnici. Zůstal jsem nepřestrojený, dokud jsi nešel spát.“ Snape při vzpomínce kývl. „Divil ses, že jsme vydrželi tři minuty bez vzájemného urážení.“

„Takže jsme spolu tehdy vycházeli docela dobře?“

„Když jsme se vrátili do školy, určitě jsem se na tebe díval úplně jinak. To bylo ještě předtím, než jsi šel do harému, v který si proměnil Komnatu nejvyšší potřeby, když jsi potřeboval místo, kde by ses mohl uklidnit.“

Proč se chtěl uklidnit? „My jsme se hádali?“

„Ano, ale až později. Vzal jsi do Komnaty své přátelé, protože jsi jim chtěl říct, že budeš dárcem pro svou tetu. Bylo to pro tebe skličující.“

„To se vsadím,“ zamumlal Harry. Věděl, kde se kostní dřeň nachází, takže si živě dokázal představit, co používají mudlovští doktoři k tomu, aby ji z člověka dostali. Ble, fuj.

To, že mu Snape vyprávěl věci z minulého roku, pro něj samozřejmě hodně znamenalo. Věřil Harrymu, že ví, co je pro něj nejlepší, namísto aby poslechl ty tak zvané „experty“, kteří amnézii sami nikdy neměli. Přesto však chtěl Harry změnit téma. „Chutnala ti pizza?“

„Byla příšerná.“

No vzhledem k tomu, co Snape normálně jedl, nemohl si o rychlém občerstvení moc myslet. Na druhou stranu… „Draco řekl, že sis myslel, že ryba a hranolky nejsou tak špatné. Někdy během léta?“

„Ale to je pravá britská kuchyně.“

Draco na sebe upozornil odkašláním. „O obědech můžeme mluvit později. Mohli bychom se vrátit k těm odměnám?“

Harry se na něj podíval. „Líbí se ti ten nápad?“

„Samozřejmě.“

Hmm. Už se vážně docela zlepšil, co měl toho lva. Takže možná nějaká odměna byla spravedlivá. Problém ale byl, že Harry neměl představu, co by Draco mohl chtít. Zvlášť ne teď, když spolu on a Snape dobře vycházeli. „No… galeony? Dva za týden?“

„Galeony. Vážně. To je to nejlepší, s čím přijdeš?“

Harry se víc zamyslel. „Možná by ti Snape občas mohl ubrat pár stop z pojednání na lektvary?“

Draco vypadal, jako by ho to pobouřilo. „A nesplnit tak požadavek na písemnou část z  OVCí?“

„No, tak co teda chceš?“ zeptal se Harry podrážděně. „Nemůžu ti koupit nové koště pokaždé, když se ovládneš a neřekneš urážku na Nebelvír. Na světě není tolik obchodů!“

„Každý mi může koupit koště. Já chci něco, co mi můžeš dát jenom ty.“

„A co? Ústřižek z mého nehtu?“

Draco zkroutil horní ret. „Viděl jsem tvé nohy. Až se rozhodneš používat pedikúrové kouzlo, promluvíme si. Do té doby…“ Sedl si k Harrymu, oči se mu leskly způsobem, který jasně znamenal, že se to Harrymu nebude líbit.

A měl pravdu, nelíbilo se mu to.

„Můžeš začít občas spát ve Zmijozelu.“

„Zapomeň na to.“

„Ale ty nejsi jenom Nebelvír. Jsi také ve Zmijozelu a ne, nemyslím to jako urážku tvé koleje. Je to prostě pravda.“

Harry se povzdechl. Věděl, že je to pravda. Přišlo to s jeho adopcí, a jestli o té věřil, že je pravdivá, nemohl zpochybňovat to druhé. Ale pořád to pro něj nebylo víc než jen technická věc.

„Hele,“ řekl podrážděně, „chceš, aby lidé věděli, že tě mám rád. To chápu, jasný? Ale strávili jsme spolu dost času a lidé vědí, že jsme bratři, a dojde jim, že mi to nevadí. A navíc chodím se Zmijozely do třídy. Změna toho, kde spím, ničeho nedosáhne…“

„Ukáže to mladším studentům, že Zmijozel může být taky ten dobrý,“ přerušil ho Draco. „Koneckonců když Harry Potter dokáže přijmout svoji zmijozelskou stránku…“

„Já nemám zmijozelskou stránku,“ řekl Harry. Ani ho moc nezajímalo, jak moc má chladný hlas.

„To stačí,“ řekl Snape, paže měl překřížené přes hrudník a rysy v obličeji napjaté. Uběhla chvíle, než znovu promluvil. „Neměli bychom Harryho nutit, aby spal nebo jedl se Zmijozely, Draco. Jen by to živilo jeho víru v to, že ho jeho otec a bratr nemohou přijmout kvůli tomu, kým je.“

„Ale on  zmijozelskou stránku!“ vykřikl Draco. „Já to vím a ty taky! Jen se musíme ujistit, aby to Harry vědě…“

„Harry na to přijde sám anebo taky ne, podle toho, jak si bude přát.“

„To je pravda,“ řekl Harry spokojeně, když se vzpamatoval z nečekané podpory. „Takže si vyber jako odměnu něco jiného.“

„Dobře,“ zamračil se Draco. „Chci, abys alespoň přemýšlel o tom, že v Zmijozelu přespíš.“

„Proč? Aby ses mě každý druhý den mohl ptát, jestli jsem nezměnil názor?“

Zamračení se mu ještě prohloubilo, jako kdyby tohle byl jeho plán a teď se mu zmařil.

„Slibuji, že už to nezmíním, ale ty mi musíš slíbit, že se nad tím vážně zamyslíš. Vážně o tom budeš přemýšlet.“

Harry zvedl bradu. Zdálo se, že Snape je připravený zakročit a změnit téma, ale jestli se mohl Draca zbavit jen za slib… no, tak to si ten obchod nemohl nechat ujít. „Jasně, budu o tom přemýšlet. Ale nejdřív musíš své odměny dosáhnout. Celý týden bez řevu lva. A ani nepřemýšlej nad tím, že to nějak obejdeš. Ten lev má vestavěné odhalovací kouzlo, které jsem si už pojistil heslem.“

Draco se ušklíbl. „To je lehký. Zadal sis Nebelvír.“

„Ne.“

„Weasley je náš král?“

„Ne.“

„Harry a Luna?“

Harry ho mírně praštil do ramena. „Přestaň.“

„Harry a Luna sedí pod stromem a L-Í-B-A-J-Í S-E!“

Harrymu zčervenaly tváře, částečně i proto, že heslo mělo s Lunou něco společného. „Řekl jsem ti, abys přestal!“

„Nepřestanu. Budu hádat a hádat, dokud to heslo nezjistím!“

Harry ho ignoroval. „Takže, Severusi, říkal jsi něco o bezhůlkové magii pomocí hadího jazyka?“

„Ano, pokud si vzpomínáš, já i ředitel jsme ti před pár týdny doporučovali, abys ji procvičoval alespoň trochu každý den.“

„To byla stěží dobrá rada, když jsem tenkrát nemohl mluvit hadím jazykem,“ odsekl Harry, i když věděl, že tenkrát pro něj spíš bylo těžší přijmout Snapeovu radu. A tak nějak tomu bylo i dnes. Ale poučil se. Součástí přátelství s dospělým, kterému mohl věřit, bylo patrně věřit mu i přes pochybnosti. „Ale začnu s tím teď.“

„Až si lépe zvykneš, začneme cvičit, jak nasměrovat do hůlky jen trochu tvé magie.“

„Místo celé,“ dodal Draco.

„Spratku.“

„Pitomče.“ A s tím slovem Draco vstal a zamířil dovnitř. „Musím jít oblafnout lva.“

„Užij si řev,“ řekl Harry a zvedl znovu slovník do ruky. „Jsem připravený začít. Nejdřív něco bez hůlky a pak, myslíš, že bys mi mohl pomoct s nějakými normálními kouzly? Draco říkal, že jsi minulý rok byl skvělým učitelem Obrany.“

Snape se zamračil. „Pořád jsi pozadu?“

„Ne, s Morrighanovou jsem všechno dohnal. Jen jsem myslel…“ Harry pokrčil rameny, „Nemůžu spoléhat na své temné síly. Co když nebudu mít po ruce nějakou sladkost nebo ještě hůř, co když na to někdo přijde?  Potřebuji se zlepšit ve více věcech, nemyslíš? A myslel jsem, že ty znáš dost kouzel, které by se mi mohly hodit v bitvě. Koneckonců jsi byl…“

Harry polkl. Náhlá bolest ho zasáhla v levém spánku. Ale nehodlal kvůli tomu vzdávat trénink. Konečná porážka Voldemorta byla dost důležitá.

„Začneme,“ řekl a zamířil k zadní části pozemku, kde louka nebyla zas tolik zatopená.

****

O tři vysilující dny později Snape rozhodl, že by měli udělat z jejich prázdnin prázdniny. Harry nevěděl, co tím myslel, ale přesto se mu ulevilo. Včera mu došly červené sladkosti ve tvaru mašličky, což znamenalo, že se se Snapem zaměřovali víc na obyčejná kouzla než na kouzlení hadím jazykem.

Šlo mu to dobře, vážně, ale několik hodin Obrany denně bylo samo o sobě dost vyčerpávající, a to do toho ani nepočítal bolesti hlavy v nečekaných chvílích. Alespoň že měl přístup k vysoce kvalitním lektvarům. Kdyby neměl… no, asi by to taky zvládl, ale posilnění několika doušky lektvaru se hodilo.

Snape vyjádřil nějaké obavy ohledně bolesti jeho hlavy, ale Harry už věděl, proč je má. Koneckonců, hlava ho začala bolet, když mu začala fungovat magie hadím jazykem.

„Ale minulý rok jsi ji používal měsíce bez vedlejších účinků!“ ihned namítl Draco.

„Ano, ale tehdy to byla jediná magie, co jsem měl,“ odsekl Harry. „Myslím, že problémem teď je, že je střídám. Taky myslím, že mi bude prostě chvíli trvat, než si zvyknu.“

Snape si poklepal prstem na tvář a mávl hůlku. „Standardní diagnostické kouzlo,“ zamumlal, „ale nic se neukazuje, takže to není nic fyzického.“

„Jasně, protože je to magické,“ Harry se dotkl jeho ruky. Zvláštní, jak jednoduché se to teď zdálo. Koneckonců toho muže z vlastní vůle objal a to už nemohl vzít zpátky.

Harry se zhoupl na nohou: „Tak co s těmi prázdninami?“

„Původně jsem myslel, že na návštěvu pozvu pana a slečnu Weasleyovy, ale to bylo když…“ Snape si odkašlal, mdlý příliv barvy se mu rozlil pod nažloutlou pokožkou. „Přiznávám, že v té době jsem nemyslel moc jasně. Stres z té nitrobrany musel být větší, než jsem si uvědomoval.“

V tu dobu ho Harry poplácal po rameni. „Promiň, Severusi.“

Jen mávl rukou. „V každém případě přišel dopis od Molly Weasleyové, ve kterém se ptala, kdy mají děti přijít. Jenže nepřipadá v úvahu říct někomu o Fideliu bez vážného důvodu…“

„Myslel jsem, že Ron už tady byl,“ řekl Harry. Byl si jistý, že se Draco o tom už několikrát zmiňoval.

„Ale jeho sestra ne.“

„Aha.“

„Pokud mohu domluvit,“ řekl Snape, podle Harryho názoru to znělo posměšně, „Molly a já jsme to zařídili tak, že se vy dva vydáte na krátkou návštěvu do Doupěte.“

„Aha,“ řekl Harry znovu a skoro sebou trhl při pomyšlení, jak dokázal Draco být občas hnidopišský. „Nechci, abyste s Ronem vycházeli ještě hůř, a když budeš urážet jeho domov…“

 Draco ztuhl a vytáhl se, aby vypadal vyšší. „Když chci, mám dokonalé způsoby. A pokud si myslíš, že bych urazil paní Weasleyovou, která ke mně byla tak laskavá, tak mě neznáš tak dobře, jak sis myslel, ty blbej… ehm, kluku.“

No, alespoň neřekl Nebelvíre.

„To jenom, že jsi neviděl jejich dům…“

„Ale viděl. Měli jsme tam oslavu plnoletosti a byl jsem příjemný na všechny zúčastněné!“

„Dobře, dobře,“ řekl Harry a zvedl ruce.

Snape mírně zavrtěl hlavou a oběma jim dal tkaničku. „To jsou nouzová přenášedla jako laskavost od  Albuse,“ vysvětlil. „Harryho nitrobrana je teď docela dobrá, takže neočekáváme žádné problémy, ale pokud nějaké vyvstanou, budete se moc přemístit, když se jich dotknete a řeknete ‚vycházející skřivan‘. Budete přemístěni na Grimmauldovo náměstí, odkud se už budete moci dostat do mých komnat v Bradavicích.“

Harry přikývl. „A co ty?“

„Já mám také přenašedlo.“

Znovu přikývl. „Dobře, ale nemůžeme nechat nikoho v Doupěti. Nechci je tam nechat čelit smrtijedům…“

„Správně.“ Snape přikývl a Harry počkal, dokud tak neudělá i Draco, který se nejprve tázavě podíval na Snapea. Ten mu jen věnoval pohled, který říkal, aby to nechal být.

Snape se podíval na hodinky. „Očekávali nás před pěti minutami. Můžeme?“ Napřáhl k nim ruku.

„Můžu se přemístit,“ namítl Harry. To byla jedna z věcí, které procvičovali o prázdninách, protože bradavická omezení to nedovolovala dělat tam. „Viděl jsi mě. Naposledy jsem se přemístil přes celé pozemky a zpátky. Jako ostatní kouzla z minulého roku – vybavilo se mi to jen po krátkém opakování.“

„Než se přemístíš až do Doupěte, rád bych viděl ještě lepší výkon.“

„Jsem si jistý, že je dostatečný. Dělal jsem to i před tím, ne?“

„Harry,“ řekl Snape tiše, „bylo by hrozné vidět tě rozštěpeného.“

„Být rozštěpený je hrozné,“ dodal Draco. „Věř mi.“

Harry se vzpomněl, jak sám sobě říkal, že by měl být ochotný přijmout radu od přátel, kterým věřil, takže přikývl, i když by se raději přemístil sám.

Draco také přikývl, pevně chytil hůlku a zmizel.

Harry se chytil Snapeovy ruky a zavřel oči. 

****

„Takže mu můžeme říct vážně všechno?“ zeptala se Ginny, když pokládala svůj šálek.

Ron se usmál od ucha k uchu. „To je prostě skvělé, pane!“

Snape mírně kývl hlavou. „Musím věřit, že je to pro něj to nejlepší.“ Když mluvil, pohled stočil na Draca. „Ale musím říct, že velmi oceňuji, pane Weasley, jak ochotně jste vzal do úvahy dobře míněnou radu.“

Draco se na něj jen nevzrušeně koukal. Snape neřekl, že se Draco touto radou neřídil, sotva zmínil „novou informaci, kterou obdrželi o tomto tématu“.

Ron a Ginny si mysleli, že expert na amnézii se rozhodl pro novou léčbu.

A Harry jim to nebral.

Předpokládal, že to byla zmijozelská lež, i když jen při té myšlence se mu zkroutil obličej. Neviděl důvod, proč by měl Draca odhalit, jen by to vyvolalo nelibost u jeho přátel, kteří Snapeův plán dodržovali.

A upřímně řečeno, po tom, co vzal Draco na Vánoční ples Hermionu, i když čistě jen v platonickém smyslu, tu už určitá nelibost byla.

Stačilo se jen podívat, jak Ron reagoval na dárek, který mu Draco do Doupěte poslal. Zřejmě vypadal jako kniha o famfrpálu, ale když jí někdo otevřel, změnila se na Etiketu pro moderního mladého čaroděje.

„Plazil se po zemi, aby se mohl muchlovat s přítelkyní, Harry! Hermiona by nikdy neklesla na takovou úroveň, ale když je místo toho s dívkou, která nemá žádné chování, musí se to naučit tvůj přítel sám,“ řekl Draco, když mu přišla Ronova sarkastická karta s poděkováním.

„Chci dělat jen to nejlepší pro Harryho uzdravení,“ řekl teď Ron.

„Jako my všichni, tím jsem si jistý,“ promluvil Draco, bradu měl vysoko zvednutou.

„Ale bude úleva, když nebudu muset dávat pozor na to, co říkám,“ vložila se do toho rychle Ginny. „Mluvit bez odkazů na minulý rok, ale přesto volně o tom letošním, bylo těžší, než jsem si myslela.“

Molly se na svou dceru usmála a pak se obrátila na Snapea. „O bože. To jsou práce studentů, co jsi s sebou přinesl? Během prázdnin? Musím říct, že si nemyslím, že Bradavice platí učitelům dost. Ne, rozhodně to není dost.“

Snape strojeně pokrčil rameny. „Přiznávám, že jsem s tím otálel. Chtěl jsem strávit nějaký čas se svými syny. Ale domníval jsem se, že teď, když budou zaměstnáni něčím jiným…“

Nechal návrh vyset ve vzduchu.

„Můžeš použit samozřejmě náš stůl v kuchyni,“ navrhla Molly. „Tam si klidně můžeš všechny papíry rozprostřít. A máš inkoust a brko?“

 Snape je vytáhl ze svého hábitu. Inkoust byl, jak si Harry všiml, oslnivě šarlatově červený. Trhl sebou, když si vzpomněl na některé sarkastické poznámky, které v průběhu let četl.

Ron počkal, dokud se kuchyňské dveře za Snapem a jeho mamkou nezavřou, a pak se otočil na Draca, jako kdyby věděl, jak vyrovnat skóre. „Harry se ti asi nezmínil, co mi dal na Vánoce, co?“

Draco elegantně pohodil rukou. „No, je to můj bratr, ale vzhledem k tomu, že vy dva jste nebelvírští spolubydlící, tak takové maličkosti víš pravděpodobně v předstihu.“

Harry si sedl na prsty, aby je nezatnul v pěst. Bylo tak nečestné takhle připomenout tu myšlenku se spaním ve Zmijozelu… jen v náznacích, aby si Harry nemohl stěžovat!

„Aha. Tak to pro tebe mám špatnou zprávu,“ řekl Ron se špatně skrývanou radostí.

Harry se připravil na výbuch.

„Kulový blesk XL! A s jeho koštětem předělaným na XL nebude mít Zmijozel moc velké šance.“

Ron se ale přepočítal. Čekal spíš totální překvapení než tu reakci, které se dočkal. Draco jen pokrčil rameny, už tehdy vypadal hodně francouzsky, a to bylo ještě před tím, než řekl: „C’est la via, c’est la guerre.“

V tu chvíli to vypadalo, jako kdyby teď měl vybuchnout Ron. Ginny znovu rychle zasáhla. „Když už mluvíme o dárcích, ty stále kvetoucí květiny jsou opravdu hezké, Draco. Znovu ti za ně děkuji. A mamka přímo zbožňuje ten kašmírový svetr. Říká, že si nemůže vzpomenout, kdy někoho napadlo dát jí svetr!“

„Bylo mi potěšením,“ protáhl Draco. „Byla to šťastná souhra náhod, myslím. Dala mi svetr na oplátku.“

Ginny se trochu usmála. „Nebyla si jistá, jestli ti tvoje matka poslala…“

„Ne, už čtvrt roku ani slovo.“

Ron šťouchl Harryho loktem. „Pojďme pro košťata. V únoru hrajeme s Mrzimorem a já mám pár nápadů, které ti chci ukázat.“

Ginny převrátila očima. „Jsem taky v týmu, ty idiote.“

„Jo, ale ty jsi viděla…“

„A ty jsi hodně neslušný,“ přerušila ho Ginny. „Nechal bys tady Draca?“

„Sotva můžu ukázat novou strategii kapitánovi zmijozelského týmu!“

„Stejně jsem se chtěl projít po zahradě,“ řekl Draco, vstal a natáhl ruku k Ginny. „Připojíš se?“

Ginny vyskočila a vzala ho za ruku. „Víš, že rada.“

Draco se na ni usmál. „U nás jsme měli povodeň. Procházce po zahradě teď brání ledová kra.“

Ginny se zahihňala. „Bože. Obávám se, že to nejlepší, co ti můžeme nabídnout my, je pár zlomyslných trpaslenek. Raději měj hůlku připravenou.“

„To mám vždycky…“

Odešli spolu, a až když byli pryč, podařilo se Ronovi přestat prskat. „On… ten zmetek… flirtoval?“

Harry pokrčil rameny. „Nemám tušení.“ Pokud ano, Harry to bral jako dobrou věc. Draco by alespoň strávil míň času naříkáním o Rhiannon. „Asi jsi neviděl Lunu, co?“

Ron přestal zírat z okna. „Proč by za mnou měla chodit?“

„Myslel jsem, že už se vrátila z Tibetu. Neviděl jsi ji jít po louce nebo…?

„Promiň, brácho.“

Harry se to snažil vytlačit z hlavy. „Pojďme tedy na ty famrpálové nápady.“

„Dobře,“ řekl Ron temně, když vstal. „Myslím, že bych si měl dávat pozor na tvého bratra.“

„Má perfektní chování,“ odpověděl mu Harry s vážnou tváří. „Když chce. A kdyby se rozhodl s Ginny muchlovat nebo něco takového, tak…“

„Fůůůj!“

„Tak to bude chtít i ona.“

„To je ještě horší! Fůůůj!“

Harry popadl jedno z košťat, které Ron našel. „Myslím, že by jim to spolu slušelo.“

„Fůůůj!“

„To je mimořádně nepříjemný zvuk, pane Weasley,“ ozval se Snapeův hlas od kuchyňských dveří.

Ron zčervenal až ke kořínkům vlasů a na to téma už nepromluvil. Mezi jednotlivými hrami famfrpálu  však kroužil nad Doupětem a díval se dolů na Draca a svou sestru.

****

Snape jim slíbil krátkou návštěvu, ale zůstali, až dokud nezapadlo slunce.

Když odcházeli, vtiskla Molly Weasleyová Harrymu velkou krabici. „Dvojčata ti to posílají,“ řekla. „I když nevím, jestli je pro dospívajícího chlapce dobré mít po ruce tolik sladkostí.“

Byla naplněná pouze červenými sladkostmi, které mu pomáhaly mluvit hadím jazykem, což paní Weasleyová samozřejmě nevěděla. Jenom Harry, Snape a Draco věděli, že se mu vrátila schopnost kouzlit hadím jazykem – Fred a George si to pravděpodobně domysleli, když četli Harryho žádost o víc sladkostí. Myslel, že by si objednal víc druhů, aby tím maskoval tajemství, ale došlo mu, že by mohlo dvojčata napadnout mu do toho zamíchat nějaké z jejich žertíků zdarma. Tohle bylo moc vážné na takové nesmysly, takže jim napsal přesnou objednávku jenom na sladkosti a nic víc. Také často používal slovo „objednávka“ a také ho podtrhal.

„Děkuji, paní Weasleyová,“ řekl Harry. „Slibuji, že jich nesním moc najednou.“

Vrhla pohled na Snapea, jako by si myslela, že by měl říct něco o zdravé výživě, ale vzdala to, když sotva pohnul hlavou.

Když byli zpátky v Devonu, Harry neztrácel čas a otevřel balíček. Na vrcholu úhledně zabalených sladkostí byl složený pergamen.

Drahý Harry,

děkujeme ti za objednávku, ale asi budeš potřebovat pamatováček, když si myslíš, že budeme něco účtovat našemu prvnímu investorovi za jehoobjednávku. A to bez dohadů. Nemůžeš si objednat nás, ale můžeš si objednatcokoli, co chceš. Slova Molly!

Fred a George

„Myslím, že vědí, že jde o věc Řádu,“ řekl Harry suše, když podával dopis Snapeovi.

„Je to spíš žalostný pokus o kódování, zvlášť na konci, ale tvůj nebyl o moc lepší,“ odpověděl Snape.

Harry otevřel pusu, aby odpověděl.

„Řekl jsi, že nemám chodit po špičkách,“ dodal Snape.

„Jo,“ řekl Harry a trochu se usmál. „To jsem řekl. Hádám, že to bylo žalostné. No… měl jsem pauzu a teď je čas zase pracovat. Ale tentokrát bezkůlkovou.“

A s tím si strčil do pusy sladkost, přidržel hůlku ve špatném úhlu a začal s kouzly, která si pamatoval ze svého slovníku.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Prehľad článkov k tejto téme:

Aspen: ( Jimmi )30.12. 202365. Fešák Harry 2/2
Aspen: ( Jimmi )11.12. 202365. Fešák Harry 1/2
Aspen: ( Jimmi )31.10. 202364. Dobbyho let 2/2
Aspen: ( Jimmi )17.10. 202364. Dobbyho let 1/2
Aspen: ( Jimmi )07.05. 202363. Hermiona 2/2
Aspen: ( Jimmi )01.05. 202363: Hermiona 1/2
Aspen: ( Jimmi )14.04. 202362: Umenie oklamať
Aspen: ( Jimmi )09.04. 202361. So škriatkom hranie a dieťatka mena vyberanie 2/2
Aspen: ( Jimmi )07.04. 202361. So škriatkom hranie a dieťatka mena vyberanie 1/2
Aspen: ( JSark )21.12. 202260. Chyba v našich osudoch 2/2
Aspen: ( JSark )06.09. 202260. Chyba v našich osudoch 1/2
Aspen: ( JSark )22.07. 202259. Domáci škriatkovia a vlkolaci a víchrice, ach jaj!
Aspen: ( JSark )15.05. 202258. Príbehy a pravdy a lži, ach jaj!
sarini: ( JSark )18.04. 202257. Čučoriedky a kumkváty a endívia, ach jaj!
Aspen: ( JSark )14.03. 202256. Ďalšia tapiséria 2/2
Aspen: ( JSark )07.03. 202256. Ďalšia tapiséria 1/2
Aspen: ( JSark )01.03. 202255. V pivnici
Aspen: ( JSark )28.02. 202254. Rodina ako žiadna iná 2/2
Aspen: ( JSark )27.02. 202254: Rodina ako žiadna iná 1/2
Aspen: ( JSark )21.02. 202253. Od hlavy po päty 2/2
Aspen: ( JSark )15.02. 202253. Od hlavy po päty 1/2
Aspen: ( JSark )12.02. 202252. Vyznania lásky 2/2
Aspen: ( JSark )07.02. 202252. Vyznania lásky 1/2
Aspen: ( JSark )31.01. 202251. Sebaovládanie
Aspen: ( Lupina )26.01. 202250. Víc magie Blacků
Aspen: ( Lupina )26.01. 202249. Nevítané zprávy
Aspen: ( Lupina )26.01. 202248. Magie Blacků
Aspen: ( Lupina )26.01. 202247. Mrhání časem
Aspen: ( Lily of the valley, Janka )26.01. 202246. Prokletá
Aspen: ( Lupina )26.01. 202245. Potrhlá čajová společnost
Aspen: ( Lupina )26.01. 202244. Láska a Lenka
Aspen: ( panacek.provaze )26.01. 202243. Škriatkozmätky
Aspen: ( panacek.provaze )14.07. 201442. Dezert k večeři 2/2
Aspen: ( panacek.provaze )08.07. 201442. Dezert k večeři 1/2
Aspen: ( Clarissa )22.03. 201441. Mezikolejní vztahy 2/2
Aspen: ( Clarissa )27.10. 201341. Mezikolejní vztahy 1/2
Aspen: ( Clarissa )21.04. 201340. Odhalení
Aspen: ( holloway )23.12. 201239. Ukradené polibky
Aspen: ( Jimmi )15.12. 201238. Mapa
Aspen: ( Zelaaa001 )07.12. 201237. Chameleón
Aspen: ( Kaya )30.11. 201236. Lenka?
Aspen: ( Florence )26.11. 201235. Dohoda a návštěva
Aspen: ( Zelaaa001 )06.08. 201234. Nový Rok
Aspen: ( Kaya )05.08. 201233. Nezapomenutelné Vánoce
Aspen: ( Janka )28.07. 201232. Společne
Aspen: ( zelaaa001 )01.02. 201231. Jediné, čo si prajem na Vianoce
Aspen: ( Jimmi )12.01. 201230. Dvere
Aspen: ( Jimmi )18.12. 201129. Medzihra: Scény z bálu
Aspen: ( Jimmi )13.12. 201128. Vianočný bál
Aspen: ( Zelaaa001 )06.12. 201127. Karamelky
Aspen: ( Janka )02.12. 201126. Etika
Aspen: ( Jimmi )19.07. 201125. Ľstivý, lačný Chrabromilčan
Aspen: ( Elza )14.06. 201124. Jak bylo dohodnuto
Aspen: ( Chalibda )21.05. 201123. Deal Breaker
Aspen: ( Tersa )18.03. 201122. ...a její následky
Aspen: ( Janka )21.02. 201121. Pravda...
Aspen: ( Kaya + Tersa )30.01. 201120. Třikrát ne, jednou ano
Aspen: ( Janka )14.12. 201019. Zmijozel
Aspen: ( Janka )20.11. 201018. Ať se ti to líbí nebo ne
Aspen: ( Elza )23.10. 201017. Poprask v Lektvarech
Aspen: ( Elza )25.09. 201016. Milá lékařka
Aspen: ( Katy )11.09. 201015. Špatné plánování
Aspen: ( Elza )17.08. 201014. Nezapomeň na mě
Aspen: ( Elza )10.08. 201013. Nebelvír proti Zmijozelu
Aspen: ( Elza )17.07. 201012. kapitola Milý Draco
Aspen: ( Janka )31.05. 201011. kapitola Avada Kedavra
Aspen: ( Katy )21.04. 201010. kapitola Touhy
Aspen: ( Janka )08.03. 20109. kapitola Maura Morrighanová
Aspen: ( Katy )09.02. 20108. kapitola Bradavický expres
Aspen: ( Janka )06.01. 20107. kapitola 9. ledna 1977
Aspen: ( Katy )22.12. 20096. kapitola Otcové a synové
Aspen: ( Betty )21.12. 20095. Kapitola – Odrazy v zrcadle
Aspen: ( Zrzka, Elza )17.12. 20094. kapitola – Sirius
Aspen: ( Knihovka, Betty, Tersa )09.12. 20093. kapitola - Muž v zrcadle
Aspen: ( Tersa )30.11. 20092. kapitola Úplný Zmijozel
Aspen: ( Zrzka, Umeko )29.11. 20091. kapitola 8. srpen 1997
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )29.12. 2021Úvod k poviedke