archiv.hpkizi.sk
Kapitola čtvrtá
Closing the door
Vložené: Jimmi - 10.01. 2022
Téma: Closing the door
Kakostka nám napísal:

Zatváranie dverí

Preklad: Kakostka

Banner: solace

Originál, ani autorka už nie sú k dispozícii.



Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola čtvrtá 

****

Při pohledu na Remusovu tvář se mu sevřelo srdce. Harry se ze všech sil snažil uzavřít před silnými emocemi, které na něj vlkodlak vysílal... ta téměř zoufalá touha byla tak silná. Byl si jistý, že Remus neví, s jakou silou své pocity vysílá, a Harry se nedokázal přinutit, aby něco řekl. Byly prostě věci, nad kterými Remus neměl kontrolu. Harrymu se nelíbilo, že kvůli tomu musí omezit svůj kontakt s vlkodlakem.

„Soustřeď se, lásko,“ zašeptal mu Charlie do ucha. Harry se soustředil. Zavřel oči a cítil uklidňující přítomnost svého druha, který ho chránil a udržoval jeho zábrany neporušené. Charlieho paže ho objímaly, jako by tím, že Harryho fyzicky obklopí, mohl posílit mentální ochranu, kterou mu umožnil.

Harry se zhluboka nadechl a soustředil se dovnitř, čímž své bariéry uvedl na nejsilnější úroveň. Charlie měl pravdu, musel se soustředit. Remus teď nebude nic ve srovnání s tím, až se Sirius probudí. Emoce, které se pak budou rozléhat po celé místnosti, budou nesnesitelné, pokud je nezablokuje.

„Vrátím se do Bradavic.“

„Tati?“ Harry trhl hlavou ke dveřím. Charlieho ruka mu zůstala na zádech, když si šel s otcem promluvit.

Snape skrýval své emoce a Harry se blokoval, jak nejlépe uměl, ale přesto cítil nejistotu.

„Neměl bych tu být, až se Black objeví,“ řekl Snape pevně.

Harry souhlasně přikývl. Pokud Sirius neměl být příliš rozrušený, pak byl Snape poslední, koho by měl vidět. Vysvětlování kolem této situace bude už tak dost těžké.

„On mě od tebe neodvede,“ řekl Harry tiše a podle lehkého záškubu v obličeji to odhadl správně. Položil Snapeovi ruku na paži: „Sirius je můj kmotr a první člověk, který se o mě kdy staral jako rodič, ale já ho skoro neznám. Prostě tu pro mě byl, když nikdo jiný nebyl. Ty jsi můj otec. Tucetkrát jsi mi zachránil život, sáhl jsi do pekla a vytáhl mě z něj, a já tě miluju. Na to, abych to změnil, by bylo potřeba mnohem víc než Sirius.“

Navzdory neuvěřitelnému zlepšení jejich vztahu od chvíle, kdy Snape objevil paměťové kouzlo a nechal ho Albusem odstranit, v nich nejspíš vždycky zůstane náznak jejich minulosti, malá obava, že se ten druhý vrátí k drsné téměř nenávisti, která mezi nimi existovala v minulých letech. Občasné a obvykle výbušné hádky, které mezi nimi občas propukaly, tomu nijak nepomáhaly.

Snape přikývl, jedním rychlým trhnutím hlavy a rychle Harryho pevně objal, než vyšel z pokoje a zamířil po schodech dolů k letaxu. Harry ho sledoval, dokud mu nezmizel z dohledu, a povzdechl si. Věděl, že během let, kdy Snape pátral po způsobu, jak Siriuse přivést zpět, čelil některým svým vlastním démonům a jeho obrovská nechuť k Siriusovi poněkud vyprchala.

Sirius však byl neznámou veličinou. Mohl si být zcela vědom dění v kouzelnickém světě, zatímco byl uvězněn za závojem, nebo se mohl probudit, aniž by věděl, že uplynul byť jen jediný den.

Bylo také možné, že závoj byl horší než Azkaban, že ho mohlo čekat dalších sedm let mučení. Muž, který ležel na posteli ve zlaté ložnici, mohl být úplně jiný než ten, který se v Harryho čtvrtém ročníku ukryl v jeskyni a na Albusův příkaz strávil rok uvězněný v domě svého dětství.

Harry si opět začínal dělat starosti. Stokrát si prošel všechny možnosti, všechna „co kdyby“. Siriusovo tělo měli zpátky, ale jeho mysl mohla být nenapravitelně poškozena. Možná ho vytrhli z místa, kde byl šťastný, jen aby ho odsoudili k duševním útrapám. Mohl se ocitnout v nějakém pekle nebo v něčem, co se velmi podobá nebi.

„Harry,“ Charlieho hlas přerušil Harryho spirálu pochybností a proťal zauzlovaný provaz jeho temných myšlenek jako legendární meč Alexandra Velikého.

Otočil se a uviděl, že ostatní v pokoji se tísní na posteli. Harrymu se zrychlilo srdce a rychle přešel pokoj. Charlie ho vzal za ruku a stiskl mu ji, když se Sirius otočil a zasténal. Oči se mu zachvěly a všichni mlčky čekali, v jakém je stavu.

„Remusi? Harry?“ Sirius se pokusil posadit, ale jeho ruce nebyly dost silné, aby ho udržely. Remus mu pomohl vstát a podepřel mu záda několika polštáři, než svého spolubojovníka pevně objal. Sirius mu objetí oplácel, jak nejlépe uměl, ale zjevně neměl téměř žádnou sílu. „Čím mě ta mrcha praštila?“

„Jen omračující, Siri,“ řekl Harry s povzbudivým úsměvem, o kterém doufal, že je to povzbudivý úsměv. „To, co se stalo potom, chceš vědět.“

Sirius na chvíli pevně zavřel oči, pak je zase otevřel a rozhlédl se po místnosti, nebo alespoň po lidech kolem své postele: „To jsi ty, Kyklop? Neviděl jsem tě už... Ty musíš být Weasley. Harry... vypadáš... jinak. Co se to sakra děje?“

 „To je dlouhý příběh, Tichošlápku,“ Remus měl blízko buď k slzám, nebo ke smíchu, nebo spíš k obojímu. „Osm let jsme si mysleli, že jsi mrtvý. Spadl jsi za ten závoj.“

„Já...,“ Sirius si otřel rukou oči. „Vzpomínám si na Bellu... a ona mě zasáhla kletbou... a já jsem padal... ale pak to všechno zčernalo. Je to už osm let?“

Mohlo to být lepší, ale také to mohlo být mnohem, mnohem horší. Harry byl rád, že je jeho kmotr alespoň tak duševně zdravý, jako byl, když padal, i když Snape by mohl namítnout, že to od začátku nebylo moc zdravé. Harry byl připraven na to, že bude muset vniknout do jeho mysli a pokusit se věci vyřešit, a byl nesmírně vděčný za to, že to nebylo nutné.

„Několik měsíců nad osm let,“ informoval Charlie jejich pacienta. „Mimochodem, já jsem Charlie.“

„Správně... ten s draky?“ Sirius pomalu přikývl, jako by usilovně přemýšlel.

„To jsem já,“ zašklebil se Charlie a Harry se rozesmál. Bylo toho hodně, do čeho musel Siriuse zasvětit. Příštích několik týdnů bude velmi zajímavých.

„Je dobře, že jsi zpátky, Siriusi,“ usmál se Davey a zachytil Harryho pohled přes postel. „Dojdu pro nějaké jídlo.“

Harry přikývl: „Měla by tu být i dobrá zásoba lektvarů. Vezmi nějaký Doplňovač, možná nějaký Životabudič a taky pár výživných lektvarů. Tawney ví, kde všechny jsou.“

„Dobré sny budou taky potřeba,“ zavolal Charlie za odcházejícím mladším mariňákem.

„Osm let.“ Siriusovy oči vypadaly nesoustředěně. „Harry... to by ti bylo... třiadvacet?“

„Dvacet čtyři,“ odpověděl Harry. „Je dvacátého srpna a ty se nemusíš bát, že by tě někdo viděl nebo že by byla válka. Voldemort je mrtvý a tvé jméno bylo očištěno už téměř před sedmi lety.“

„Kde to jsme?“ Sirius jako by tu informaci trávil.

„Nepoznáváš tu místnost?“

„Ne,“ odpověděl. Remus vypadal lépe, než ho kdy Harry viděl. V očích se mu blýskalo něco, co bylo pro Harryho úplně nové, a hádal, že to vykukuje jeho pobertovská stránka.

„To... to nemůže být...,“ Sirius se chytil za prostěradlo a znovu zamrkal. „Je to příliš blízko. Harry... přestavěl jsi to... je to...?“

„Tohle je Potter Manor, Tichošlápku,“ Harry chtěl kmotra utěšit, ale neodvážil se ho dotknout. „Ruiny, které jsi viděl, byly složitou iluzí z dávného kouzla, které seslali Potterové, kteří poprvé žili v Godrikově dolině. Manor nikdy nezanikl.“

Davey se vrátil s podnosem s jídlem a několika lektvary. Harry si vzal výživný lektvar, Pepřový nápoj, Doplňovač a jeden, který urovnával žaludeční nevolnost. Bylo to užitečné jako preventivní opatření, a pokud byl Sirius něco jako Harry, bude to potřebovat.

„Napij se,“ přikázal Harry hlasem, který používal na své děti, když byly tvrdohlavé.

Sirius vypadal mírně zaskočeně, ale Harryho poslechl. Když dopil lektvar a z uší mu dál unikal jen tenký pramínek páry, vypadal mnohem lépe. Vracela se mu barva a trochu se vzpružil.

Před něj postavili tác s jídlem a Sirius se mrzutě zamračil, když viděl, že je to jen miska s vývarem, nějaké sušenky a hrnek vody.

„Prostě jez, Tichošlápku,“ usmál se Remus a zavrtěl hlavou. Byl očividně nadšený, že má svého nejlepšího přítele zpátky. Harry pochyboval, že by vlkodlaka právě teď dokázal srazit na kolena i úplněk.

„Nemohl bych dostat nějaké pořádné jídlo?“ Sirius zakňučel.

Harry zvedl obočí a ostatní se ušklíbli: „Máš štěstí, že dostaneš tohle. Nejedl jsi už osm let, a cokoli sis předtím vařil sám, zůstává pochybné.“

„To říká člověk, který si dal k snídani čtyři šálky kávy a jeden kousek toastu,“ dobíral si ho Charlie.

Harry se nakrčil a odtušil: „Byl jsem nervózní. Nestává se každý den, že se vplížíš na ministerstvo, abys provedl nevyzkoušený rituál na magickém artefaktu, který se i po více než sto letech stále zkoumá.“

„A tvoje včerejší výmluva?“ Charlie zvedl na Harryho obočí.

„Jak víš, co jsem měl včera k snídani?“ Harry se zamračil. Bylo to hravé škádlení, ale v pozadí se skrývaly skutečné obavy. Harry měl tendenci zůstat bez jídla, kdykoli byl ve stresu, což se stávalo často, a Charlie se ho vždycky snažil přimět, aby jedl.

„Mám své způsoby,“ řekl Charlie tajemně.

„Carver a Draco se proti mně spikli.“ Harry jen zavrtěl hlavou.

Bylo to jediné vysvětlení, protože Carver byl jediný, kdo ho toho rána viděl jíst, a Draco byl jediný, kdo s Charliem mluvil. Charlie se jen usmál, čímž potvrdil Harryho domněnku. Samozřejmě to mohli být domácí skřítci. Ti byli vždycky přehlíženi.

„Co mi uniká?“ Sirius vypadal nadmíru zmateně a Remus s Daveym zadržovali smích. „Kdo je Carver? Jediný Draco, o kterém vím, je Malfoy, takže to nemůže být on. A odkdy piješ kafe?“

„Ty se najíš a my si promluvíme,“ řekl Remus přísně. „Žádné otázky, dokud se nenajíš, Tichošlápku.“

 „Fajn Moony,“ začal Sirius nabírat lžíce vývaru a po první se rychle najedl.

Harry nenápadně švihl zápěstím a najednou tu byly tři pohodlné židle pro všechny čtyři, jedna z nich poměrně velká. Začal vyprávět, přičemž podal základní obrys uplynulých sedmi let, ale vynechal několik zásadních prvků. Neřekl Siriusovi, že se pokusil o sebevraždu, ani že Snape je jeho otec. Nikdo z nich mu neřekl, že Remus málem zemřel nebo že si vzal elixír života, a Kyklop o tom nejspíš pořád nevěděl. Harry se nezmínil o svém zajetí Smrtijedy, o své podobě animaga ani o svých vlastních střetech se smrtí.

Výrazy, jak bývalý odsouzený ilegální animagus jedl, byly zábavné. Když mu řekli, že Harry má čtyři děti, vyplivl plnou pusu vývaru: „Dvanácterák je dědeček!“

„To je pravda,“ řekl. Ušklíbl se na Charlieho, když mu tento vztah vysvětlili, a čelist se mu otevřela, když mu řekli, že Harry zabil Voldemorta.

„Hodně jsi toho vynechal,“ řekl Sirius otevřeně.

Harry přikývl a všichni se zatvářili trochu nesvůj: „Osm let je dlouhá doba, Siriusi, a Poppy říkala, že tě nemáme příliš vzrušovat.“

„Co je víc vzrušující než to, že jsi zabil Voldemorta?“ Sirius se tvářil, jako by nemohl pochopit, co bylo vynecháno.

Remus se opět zatřpytil jako nájezdník: „No... Máš Merlinův řád první třídy.“

Sirius vyprskl: „Cože?“

„Posmrtně ho udělili Pettigrewovi,“ vysvětlil Davey s úsměvem, „ale když bylo tvé jméno očištěno, byl zrušen a ministerstvo ho udělilo tobě. Myslím, že se snažili Harryho uchlácholit.“

„Patří k němu i křeslo ve Starostolci,“ usmál se Harry, „a v Mezinárodní konfederaci čarodějů.“

„Je toho víc?“ Sirius se zatvářil nechápavě.

„Teď ne,“ řekl Harry nejen kvůli Siriusovi. Nebyl připravený na to, že by všechna nevraživost mezi Siriusem a jeho otcem mohla vystrčit svou ošklivou hlavu. Podal mu lahvičku Dobrých snů a přitiskl ji k Siriusovi: „Vyspi se. Potřebuješ to.“

Sirius jen přikývl, stále poněkud omámený, a lektvar vypil. „Jak jsi mě dostal ven?“ podíval se na Harryho, když mu oči začaly mžourat těžkým spánkem.

„Snape,“ odpověděl Harry a Siriusovi se na tváři objevil udivený výraz, než usnul. Harrymu se těžce dýchalo. Úplné zablokování smyslů ho vyčerpávalo a napínalo. Bylo to skoro jako chodit s páskou přes oči a vatou nacpanou v uších a vždycky ho to zanechávalo napjatého a trochu otřeseného.

„Vedl sis dobře.“ Charlie ho otočil, objal ho a hladil ho po zádech.

„Zůstanu s ním,“ řekl Remus a hlas se mu trochu zadrhl. „Děkuji ti, Harry.“

„To všechno byl táta,“ odpověděl Harry a jeho hlas byl mírně tlumený Charlieho hrudí. „Udělal veškerý výzkum, navrhl rituál a provedl ho. Já jsem se jen proměnil a zazpíval a pomohl ho vytáhnout, když se ukázal.“

„Odpočiň si, Harry,“ nařídil Remus. „Pochybuju, že jsi toho včera v noci moc stihl.“

Harry cítil, jak se Charlie usmívá, a lehce ho plácl přes ruku. Bez ohledu na to, jak moc se Harry chránil, nikdy nedokázal Charlieho zablokovat. Jejich společná magie znemožňovala, aby mezi nimi byly bariéry.

„Ještě ne,“ povzdechl si Harry. Narovnal se a podíval se na Daveyho: „Máš něco, co mi potřebuješ ukázat?“

„Tvoje pracovna?“ Davey přikývl.

„Jo.“ Harry si otřel obličej a prohrábl si vlasy. Charlie je následoval ven. Vždycky se akceptovalo, že Charlie na některé z těch schůzek sedí, zvlášť když Harry potřeboval uzemnit. Byl jedním z mála z těch, kteří nepatřili k těm, o kterých se nemluví, možná jediným, kdo mohl kdykoli vstoupit na Oddělení záhad. Musel mít ten přístup, pokud ho Harry potřeboval.

Usadili se do měkkých kožených křesel kolem masivního mahagonového stolu potaženého měkkou tmavě zelenou látkou. Pracovna odjakživa patřila hlavě rodiny Potterů a Harry na tom, jak si místnost zařídili jeho otec a dědeček, změnil jen málo. Stůl a židle byly jedním z jeho přírůstků. Davey vytáhl malý předmět zabalený v látce.

Položil ho doprostřed kruhového stolu a opatrně odhrnul obal, aby odhalil hrubý kámen, který na první pohled nevypadal nijak zvláštně, byl velký asi jako mandarinka, ale zřejmě mnohem těžší. Harrymu se téměř okamžitě udělalo špatně. Zvedl se mu žaludek, sevřelo se mu hrdlo a za očima mu začalo bušit.

„Kopali jsme v Iráku,“ vysvětlil Davey. „Když jsme narazili na jednu místnost, zmocnil se mě silný pocit odporu a vyzařovala z ní temná magie na vysoké úrovni.“ Davey se na chvíli odmlčel. Byl zkušený v odhalování temné magie a předtím, než získal mudlovský titul z archeologie, prošel v Gringottech celým výcvikem na lamače kleteb. „Vystopoval jsem zdroj temné magie až k tomuto kameni.“

Harry se zhluboka nadechl a zavřel oči. Soustředil se a ucítil, jak mu Charlie položil ruku na záda. Potřeboval ji, protože jeho vlastní emoce byly po návratu kmotra stále zmatené. Když se soustředil a jeho bariéra proti vidění magie, která ho obklopovala, se snížila, otevřel oči.

Okamžitě uviděl, o čem Davey mluvil. Znovu se mu zvedl žaludek a Charlie přes to opět přehodil látku. Přesto přes látku viděl černé proudy vířící kolem kamene a nevolnost zesílila. Harry rychle vstal a vytáhl ze zásuvky tlusté surové hedvábí. Z nějakého důvodu tato látka nejlépe tlumila magické proudy. Z toho důvodu se nikdy nevyráběly pláště z hedvábí.

„Nevím, co to je,“ Harry se snažil znovu sebrat, „ale je to temnější než skoro cokoli jiného, co jsem kdy viděl.“

Od Harryho Pottera to bylo významné prohlášení. Zavřel oči a uchopil Charlieho ruku jako záchranné lano, přičemž si dával velký pozor, aby ji nestiskl příliš silně a neublížil mu. Trvalo několik hodin, než se zase uklidnil. Toho dne toho bylo příliš mnoho.

„Je mi to líto,“ řekl Davey soucitně. „Co s ním mám udělat?“

„Udržuj ho v bezpečí,“ řekl Harry a polkl žluč, která se mu vkrádala na povrch. „Nemůžu ho mít tady. Přines ho někdy brzy do kanceláře a Hestia s Nikem si ho můžou prohlédnout. Pokud mě budou potřebovat, budu se muset připravit, než tu věc znovu prozkoumám. Prostě... si to odnes. Drž to dál od svých dětí.“

Davey přikývl a zasunul kámen, stále zabalený v hedvábí, zpátky do kapsy. Tiše opustil místnost a Harry ucítil vzplanutí letaxu. Naklonil se k Charliemu, mírně se chvěl z absolutní odpornosti toho kamene a zrzek ho něžně, cudně políbil. Teď nebyla vhodná doba na to, aby se Harryho pokoušel uzemnit tímto způsobem, ne se zbytky temnoty, které na nich ulpívaly.

„Podíváme se, jestli se nám podaří tě trochu uspat.“

****

 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ach jo,
člověk to xkrát přečte a pak kouknu na poslední odstavec a tam překlep jak prase.... Jimmi, prosím, něžně cudně líbající Zrzka je Charlie, takže správně to je takto: ...a zrzek ho něžně, cudně políbil.
Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: Jimmi - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ja som si to tiež nevšimla, aspoň je sranda, opravené.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) http://
Parada, Sirius je venku. Jsem zvedava, jak se s tim vsim zvladne vyporadat a co to nasli za sajrajt...
Dekuju!

Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: Claire - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
No jo, klidného plynutí asi už bylo dost. Takže se výhledově nespokojíme jen s rambajsem, který rozjede Sirius po milém a jednoznačném zjištění, že za své zezávojovstání vděčí zrovna a výhradně jen Severusovi (a určitě se mu nebude zamlouvat ještě spousta "nepodstatnějších"
záležitostí). Přibyla ještě temná záhada - že by našli nový příbytek reinkarnované Bellatrix? Nebo snad Nagini (i ta v sobě měla temnoty nadstandardně)? Každopádně o nepříliš bezpečnou zábavu je postaráno - těším se, jak se nám děj rozkošatí....
Díky za dnešní kapitolu.

Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: sisi - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak se jim to povedlo a Sirius je dost při smyslech, aby vnímal a reagoval. Dokonce nemá ani popletené vzpomínky, tak to je dobrá zpráva.
Ty ostatní jsou pro mě víc zdrcující. Omlouvám se, Kakostko, taky často používám překladač, ale potom se snažím přeložit zbytek, se kterým si překladač neporadil Floo je u nás letax, nebo krb, Wizengamot je zvykem přeložit jako Starostolec. No tak a je to venku. Promiň, jsem hrozně ráda za kapitolu, tohle jsou jen ty věci, které bijí do očí.
Dík za překlad, těším se na pokračování, jak se bude Sirius tvářit na nový svět a tak.
Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: Jimmi - 10.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nevložila som tam náhodou nesprávnu verziu? Kruci. Už je to opravené. To Floo mi ušlo, ale Wizengamot je v pohode, hlavne keď ide o dvojjazyčný preklad. Vďaka za upozornenie.
Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 12.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jimmi, Sisi, já nevím, vím že jsem letax opravovala, u Wizgamontau si nejsem jistá. vím, že u nás to je Starostolec, ale jak jsem zvyklá tu hltat i slovenské texty, mám v tom guláš. děkuju za upozornění.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Sirius se zdá být v pořádku, tak snad alespoň tahle starost Harrymu odpadne. Jinak to ale vypadá, že se na něj zase něco řítí. Jsem napnutá jako kšandy.
Díky za překlad, kakostko.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola čtvrtá (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 14.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Sláva, Sirius se probral a zdá se, že ve stejném stavu, jako když propadl závojem. Teď ovšem bude mít Harry s Remusem ještě co vysvětlovat...
Snad ani nechci vědět, co je ta odpornost, ktera se objevila při vykopávkách, ale bojím se, že se to brzy dozvím.
Díky.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Prehľad článkov k tejto téme:

sarini: ( Jimmi )18.01. 2022Kapitola deväť
sarini: ( Jimmi )15.01. 2022Kapitola ôsma
sarini: ( Jimmi )14.01. 2022Kapitola siedma
sarini: ( Jimmi )13.01. 2022Kapitola šiesta
sarini: ( Jimmi )12.01. 2022Kapitola piata
sarini: ( Kakostka )10.01. 2022Kapitola čtvrtá
sarini: ( Jimmi )08.01. 2022Kapitola tretia
sarini: ( Kakostka )03.01. 2022Kapitola druhá
sarini: ( Jimmi )01.01. 2022Kapitola prvá
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )30.11. 2021Úvod