archiv.hpkizi.sk
Kapitola druhá
Closing the door
Vložené: Jimmi - 03.01. 2022
Téma: Closing the door
Kakostka nám napísal:

Zatváranie dverí

Preklad: Kakostka

Banner: solace

Originál, ani autorka už nie sú k dispozícii.



Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola druhá

****

Učitelé ke všem se připojili na oběd. Po něm se představili a v malých skupinkách provedli nové žáky a rodiče po třídách a zbytku areálu. V tanečním sále bylo rozestavěno několik kulatých stolů s hlavním stolem pro učitele, Harryho, Draca, Carvera a Snapea.

Harry na sebe seslal rychlé čistící kouzlo a přemění svůj famfrpálový hábit zpátky na mudlovský oblek: „Díky, že jste přišli. Všichni můžete zůstat na oběd, jestli chcete.“

„Jídlo zdarma?“ Graham Pritchard zvedl hlavu: „No jasně.“

Oba týmy se tomu zasmály a Jackie se ušklíbla: „Myslím, že můžeme zůstat všichni.“

„Skvělé,“ vedl je Harry dovnitř. „Po obědě se můžete všichni vrátit letaxem do Londýna, nebo rovnou domů, jestli chcete.“

„Táta s tebou chtěl něco probrat.“ Jackie šla vedle Harryho, její přítel ji z druhé strany držel za ruku. „Chtěl, abys mu zavolal, až budeš mít chvilku, a říkal, že je to důležité.“

„Zajímavě důležité, nebo temně důležité?“ Harry se zamračil a jeho mysl přepínala režimy, aby promyslela všechny možnosti.

„Neřekl,“ připustila Jackie s pokrčením ramen, „ale myslím, že je to temně důležité. Zdá se, že je v poslední době zaneprázdněný. Tyhle poslední vykopávky ho hodně rozptylují.“

Harry přikývl: „Řekni mu, že se večer zastavím nebo zavolám.“

„Jasný,“ ušklíbla se Jackie.

Když dorazili do tanečního sálu, šli hráči famfrpálu ke třem stolům v zadní části místnosti. Seděli rozděleni podle kolejí, kromě stolu, kde seděli Jackie a Graham se svými blízkými přáteli z jejich týmů. Harry se ušklíbl. To by se mu za studentských let nikdy nestalo. I když se mu s Dracem podařilo vyřešit většinu konfliktů a společně podnikat, nikdy se z nich nestali opravdoví přátelé. Zaměstnance školy nepřekvapilo, že se k hráčům famfrpálu seběhlo hodně jejich budoucích studentů a bombardovali je otázkami.

„Takže,“ Harry si položil ubrousek na klín a naplnil nejprve Carverův talíř a pak svůj, „co tě sem dnes přivádí z Bradavic?“

„Podařilo se mi to,“ oznámil Severus prostě.

Harry upustil vidličku a přitáhl k sobě pozornost celé místnosti, jak mu cinkla o talíř. Vůbec si to však neuvědomoval: „Ty jsi to udělal? Dokážeš ho přivést zpátky?“

„O čem to mluvíš?“ zeptal se Draco z druhé strany Snapea.

„O tvém bratrancovi, Draco.“ Harryho otec vždycky rád dramatizoval, o čemž svědčí jeho řeč v prvním ročníku. „Sirius Black není mrtvý, jen je uvězněný za závojem.“ Dracovi se rozšířily oči.

Harry se v tu chvíli usmíval od ucha k uchu. Chystal se zpátky získat svého kmotra. Sirius se mohl seznámit s dětmi a Remus by měl zpátky svého přítele.

„Dokážete ho zachránit?“ Hermiona seděla na druhé straně Carvera. Byla v šestém měsíci těhotenství, na cestě byl další Weasley, její třetí.

„Kdy?“ Harry se dychtivě zeptal. Takhle nadšený nebyl od chvíle, kdy se narodili Randy a Kat.

Otec se na něj usmál: „Musím uvařit jeden lektvar, ale to můžu udělat ještě dnes, jakmile doplním zásoby fénixových slz.“ Na konci zpomalil a zvedl na syna obočí.

„Vyřešeno,“ přerušil ho Harry. Dal by krev, aby získal Siriuse zpátky.

„Tak zítra, pokud se ti to bude hodit.“

Harry téměř nemohl uvěřit tomu, co slyší: „Řekni si, kdy chceš. Můžeme se sejít na místě, nebo tě vyzvednout v Bradavicích.“

„Přijď zítra na snídani a půjdeme spolu,“ navrhl Snape.

Harry se na otce zašklebil: „Jen nechceš jít až na okraj ochran.“ Harry se usmál.

Obočí se zvedlo a Snape naklonil hlavu, aby se na něj podíval: „Nemám vůbec žádné potíže dojít až na okraj ochran. Jen si myslím, že zbytek personálu by byl nadšený, kdyby tě viděl.“

„Já nevím,“ dobíral si ho Harry. „Jsi dědeček.“

„Na hlavě nemám jediný šedivý vlas.“ Snapeovi se zformoval klasický pohled.

„Dědečku!“ Carver se zachichotal.

„Kdy přestaly moje pohledy fungovat?“ Harryho otec se zeptal s předstíraným podrážděním, což způsobilo, že se osmiletý chlapec začal chichotat ještě víc.

Draco se ušklíbl a konečně se vzpamatoval: „Když svět zjistil, že celá tvoje vyvolená rodina se skládá z Nebelvírů.“

Snape se ušklíbl: „Všichni se na mě upnuli. Vybral jsem si jen tři z nich. Vlka a hrobníka dávám za vinu Jamesovi.“

„Hromadné balení,“ zasmála se Hermiona. Nikdo z nich nekomentoval urážky Remuse a Daveyho, protože všichni věděli, že to nemyslí zle. „Nebelvíři nechodí jednotlivě. Jsme typ lidí, kteří mají všechno, nebo nic.“

To už ke stolu přistoupilo několik rodičů a Harry, Draco i učitelé se přestali bavit mezi sebou, aby mohli odpovídat na otázky.

„Ta hra vypadala nebezpečně,“ poznamenala matka, která mluvila s Harrym. „Budou hrát i tady?“

„Ne,“ ujistil ji Harry ke zklamání její dcery. „Učíme jen základní letecké dovednosti. V Bradavicích se k domácímu týmu přidá jen jeden z asi deseti studentů. Já i pan Malfoy jsme hráli, ale paní Weasleyová, která je tam vedle Carvera, seděla na koštěti jen párkrát od doby, kdy se učila.“ Hermiona mluvila s pětičlennou rodinou a na zaslechnutí svého jména ani nereagovala. „Nějaká zranění se stávají, ale není to o nic nebezpečnější než jakýkoli jiný sport.“

„Zranili jste se někdy?“ zeptala se nejistě matka.

Draco mluvil s jiným rodičem, ale vyprskl smíchy. Oslovil oba rodiče a Harry předpokládal, že mluví o tomtéž: „Pottere, tady je magnet na problémy.“ Harry se usmál.

„Školní léčitelka mě donutila, abych jí v šestnácti letech tykal,“ dodal Harry s úsměvem. „Většina mých zranění ale nesouvisela s famfrpálem. Poppy jsem musel navštívit jen po dvou zápasech. Jeden z otcových kamarádů se ve čtrnácti letech propracovali tomu, že jí říkal křestním jménem. Vídával ji nejméně jednou za měsíc.“

Draco se při tom málem udusil jídlem a Harryho otec se usmál a plácl ho do zad. Harry věděl, že Draco se v Remusově blízkosti stále cítí nesvůj, a to se Dracovi vymstilo za poznámku o Harryho sklonu ke zranění. Bývalý Zmijozel by se vlkodlaka nejspíš stále bál, ale Remus mu v závěrečné bitvě války zachránil život, a to mělo velký vliv na to, aby se Draco zbavil předsudků.

Harry si promluvil s několika rodiči a téměř všechny uklidnil, že famfrpál není tak nebezpečný, jak vypadá, a zranění, která jsou pro mudly vážná, vyléčí léčitelé a kouzelníci během několika vteřin. Den, který obvykle skončil, hned jak začal, se Harrymu toho roku protáhl. S Dracem prošli všechny papíry pro nové studenty, zatímco učitelé prováděli exkurze a Carver si odpoledne zdřímnul na pohovce v Harryho kanceláři. Harry se přeměnil do své podoby fénixe, aby otci poskytl potřebnou přísadu do lektvarů, která měla Siriuse přivést zpět.

Hermiona byla ředitelkou školy a také učitelkou historie, a to jak mudlovské, tak kouzelnické, a vysvětlovala studentům gramatiku a psaní. Penelopa Clearwaterová učila základy lektvarů a bylinkářství a některé mudlovské vědy a také seznamovala studenty s kouzelnými tvory. Ostatní učitele Harry z Bradavicích neznal, ale všichni byli doporučeni zaměstnanci Bradavic a zatím pracovali dobře. Všichni byli také členy Řádu, škola samotná sloužila jako ústředí Fénixova řádu.

Na Snapeův návrh učili také psaní brkem a základy psaní, což zřejmě výrazně zlepšilo kvalitu esejů v Bradavicích. Škola fungovala už třetím rokem a jeho otec byl přinejmenším s výsledky svých vlastních studentů v Bradavicích velmi spokojen.

Snape s nimi jel autobusem Akademie do Bradavic a hlídal Carvera, zatímco Harry a Draco vysvětlovali kouzelnické peníze. Harry s Remusem strávili v záchranném autobusu mnoho hodin, se zvedajícím se žaludkem, když přemýšleli, jak zajistit hladkou jízdu. Harry zkoumal kouzla a podával Remusovi hlášení, který přišel na to, jak změnit kouzla v řadě aritmantických rovnic, z kterých se Harrymu při pohledu na ně točila hlava.

„Tři košťata jsou támhle,“ ukázal Harry gestem. „Všichni prodavači vědí, kdo jsme a proč tu dnes jsme. Klidně si je prohlédněte a ptejte se jich, na co chcete, a Rosmerta nám v sedm hodin naservíruje večeři v soukromém salonku. Já a pan Malfoy tam budeme celé odpoledne a Carver bude až do večeře se svými strýci ve Kratochvílních kouzelnických kejklích.“

„Opravdu?“ Carver se zatvářil nadějně.

„Fred a George chtějí, abys jim dneska pomohl.“ Harry svého adoptivního syna zdvihl a objal.

Carver se zavrtěl, aby se dostal dolů, a táhl Harryho směrem k žertovnému obchodu. Fred a George každý rok snadno vyhrávali cenu pro nejlepší strýčky, protože sami nikdy nevyrostli.

„Strýčku Grede! Strýčku Forgi!“ Harry se ušklíbl nad Carverovým oslovením dvojčat. Jejich samozvaných přezdívek se chytil brzy a používal je častěji než jejich skutečná jména.

„Carvere!“ Fred vyšel zpoza pultu a otočil svého pištícího synovce. „Večeře v sedm?“ usmál se na Harryho.

„Jen se zeptej Rosmerty, kde jsme,“ oplatil mu Harry úsměv. Fred byl ještě šťastnější než obvykle. „Co je s tebou?“

„Chtěl bys dalšího bratrance, Carvere?“ Fred se zeptal osmiletého kluka.

„Dalšího? Kromě dítěte tety 'Mione?“ zeptal se Carver. Fred přikývl.

„Angelina?“ Harry se zeptal se zdviženým obočím. Fred znovu přikývl. „Gratuluju, tatínku. Brzy budeme muset přesunout rodinné sešlosti na panství. Nemyslím si, že by se do Doupěte všechny ty přírůstky vešly. Uvidíme se u večeře. Buď hodný na Freda a George.“

„Dobře, tati.“ Carver políbil Harryho na tvář.

„Myslel jsem, že ten den nikdy neskončí,“ povzdechl si Harry, když autobus zajel zpátky do přístřešku Akademie. Po večeři dvojčata Weasleyova uspořádala pro skupinu speciální ohňostroj podle vlastního návrhu a pak se každá rodina vrátila domů. Vyzvedl spícího Carvera a vystoupil z autobusu s Dracem.

Rozloučili se s řidičem, téměř motákem (dost magie na to, aby vlastnil hůlku a uměl základní kouzla, ale ne dost na to, aby mohl navštěvovat Bradavice) z rodiny Bonesových, který zároveň pracoval jako školní učitel techniky. Ethan Bones učil studenty o tom, jak kouzelníci používají magii místo mudlovské techniky, a Akademický autobus jim poskytl několik lekcí. Poskytoval také lekce letaxování a létání. Bydlel na pozemku školy, v jedné z ložnic, a celoročně se staral o školu.

Draco zavrtěl hlavou. Zjevně věděl, co se jeho obchodnímu partnerovi celý den honilo hlavou: „Myslíš, že to opravdu půjde?“

„Kdyby měl nějaké pochybnosti, ani by mi o tom neřekl,“ ušklíbl se Harry. „Nemám ponětí, jak budu dneska spát.“

„Tvůj otec je mistr lektvarů.“ Draco vykulil oči. „Určitě máš dobrou zásobu uspávacích lektvarů.“

„Snažím se jich nedotýkat,“ otřásl se Harry. V minulosti si vzal tolik lektvarů, které mu pomáhaly usnout, že se divil, že se z něj nestal další Rip Van Winkle, který si omylem připravil příliš silný uspávací lektvar a spal sto let. Snape se o něm zmiňoval jako o varování každý rok, když se zabýval lektvary.

„Míříš zpátky na Potter manor?“ Draco se zeptal nevinně, nebo se to tak alespoň zdálo. Nic, co Zmijozel udělal, nebylo nevinné.

Harry přikývl: „Molly má na víkend Eriku, Randyho a Kat. Nejdřív vysadím Carvera v Doupěti. Myslím, že ho zítra nebudu chtít mít pod nohama.“

Draco se usmál: „Osmileté děti a nové, nevyzkoušené rituály nejdou dohromady. Dobrou noc, Harry.“

Harry neměl šanci odpovědět, už se ozvalo „prásk“ a Draco zmizel zpátky na panství, ke své vlastní ženě a dětem. Harry se ušklíbl nad tím, co přinese další den, a soustředil magii do Doupěte a o vteřinu později se objevil v kuchyni.

„Harry!“ Molly ho políbila na tvář a vzala si Carvera. Chlapec ze spaní zamumlal něco nesrozumitelného a uvelebil se Molly v náručí.

„Můžu tě obtěžovat, aby sis vzala na víkend i Cartera?“ Zeptal se Harry se tchyně prosebným pohledem.

Ta se shovívavě usmála: „Samozřejmě. Moc ráda. Něco se stalo?“

Harry přikývl. Téměř pukal vzrušením: „Táta našel odpověď. Zítra ho dostaneme ven.“

Molly byla jedna z mála lidí, kteří věděli, na čem Snape pracoval. Harry to prostě nedokázal udržet v sobě a jeho náhradní matka a nyní i tchyně byla jedním z mála lidí, se kterými mohl otevřeně mluvit. Posadila Carvera opatrně do křesla u krbu a Molly Harryho pevně objala: „Ach, Harry! Už jsi to řekl Charliemu nebo Remusovi?“

„Chtěl jsem zavolat Charliemu, jakmile se vrátím domů,“ usmál se Harry. „Dohodli jsme se, že to Remusovi neřekneme, dokud se nám to nepodaří. Nechci v něm vzbuzovat naděje, a pak, kdyby se něco stalo...“

Víc už říkat nemusel. Remus už od konce války nebyl stejný. Měl své přátele a byl čestným dědečkem Harryho dětí, ale z jeho původní smečky už nezbylo nic, žádní Pobertové. Dokonce i Petr byl navždy pryč.

Molly jen přikývla a zálibně pohlédla na Carvera: „Prostě ho dám do Ronova starého pokoje.“

Harry se vděčně usmál. Molly byla dokonalá babička a děti nerozmazlovala. To byla Arthurova práce, a někdy dokonce i Snapeova, i když to zarputile popíral a nikdy ho při tom nikdo nepřistihl. Pevně ho objala a Harry chvíli nasával její péči a žasl, jak moc se za pouhých pět let změnil.

Byly doby, kdy byl jakýkoli fyzický kontakt ze strany jiných lidí velmi nevítaný. Dlouhou dobu se ho mohli bez mrknutí oka nebo zavrávorání dotýkat jen jeho otec, Charlie, Hermiona, Molly, Remus, Albus a jeho děti. Předtím byla krátká doba, kdy se ho nikdo z nich nemohl dotknout. Stále neměl rád kontakt, ale jeho nechuť už nebyla zdaleka tak silná jako dřív.

Když se rozdělili, Molly měla v očích slzy a utírala si je, jak se skláněla, aby Carvera znovu zvedla. Ten kluk dokázal prospat cokoli. Harry neměl navzdory slzám důvod k obavám. Cítil, jak z Molly téměř prýští štěstí.

Harry byl v mžiku zpátky v Potter manor. To, co dělal, nebylo ve skutečnosti přemístění, i když se to všeobecně považovalo za totéž. Většina kouzelnického světa nevěděla, že je zvěromág v podobě fénixe a má téměř všechny magické vlastnosti fénixe, i když je člověk. Zpěv však ještě nezkoušel. To by bylo až příliš trapné.

V okamžiku, kdy se plně zhmotnil ve svém domě, zaplavil ho pocit pohody a úplnosti, který měl jen tehdy, když byl v jeho blízkosti jeden člověk. Harrymu se na tváři rozlil obrovský úsměv, když začal prohledávat dům a rychle zkontroloval všechny místnosti ve věži, než se dostal do hlavní ložnice na samém vrcholu.

„Ahoj.“ Když vstoupil do pokoje, objaly ho silné paže.

Jediným dotykem se jejich spojení okamžitě rozhořelo. Harry objetí opětoval a zcela se otevřel, odhodil štíty a zábrany, které byly nezbytné pro jeho zdravý rozum, kdykoli byl v blízkosti ostatních, s jedinou výjimkou Charlieho.

„Kdo ti to řekl?“ Harry se naklonil k polibku a zatím nedovolil Charliemu odpovědět. Měl vědět, že na něj Charlie bude čekat, protože věděl, že ho Harry bude tu noc potřebovat.

„Draco mi zavolal, když se vrátil na Malfoy manor,“ ušklíbl se Charlie.

„To jsem měl vědět,“ zasmál se Harry lehce.

Hladově se políbili. Byly to čtyři dny, co se neviděli, a to bylo podle obou příliš dlouho. Oblečení mizelo a znovu se objevovalo čisté a buď viselo ve skříni, nebo bylo složené v sekretáři. Harry cítil, jak se jejich magie spojuje, když se k sobě přitiskli, což byl menší vedlejší účinek rituálu spojení, který použili. Kdykoli byli v těsném fyzickém kontaktu, magie, která proudila jejich těly, se propojila a oni se dostali do hlubokého kontaktu.

Harry si položil hlavu na Charlieho rameno a jeho tělo se z části přitulilo k Charlieho tělu. Ruka ho líně hladila po zádech, prsty mu přejížděly po křížících se jizvách jako slepec čtoucí Braillovo písmo. Harry zavřel oči a spokojeně si pobrukoval. Přestože se mu podařilo překonat strach z fyzického kontaktu, Charlie a jeho děti byli jediní, s nimiž se Harry cítil dostatečně dobře, když na sobě neměl tričko, nejlépe s dlouhým rukávem, aby skryl stopy na svém těle.

První reakcí na Harryho zjizvený trup, záda a paže bylo vždy zděšení. Jeho horní část těla si za celý život odnesla největší nápor týrání, které na něj seslala rodina, práce s draky, famfrpál, jeho vlastní nešikovnost i Smrtijedi. Na hřbetu pravé ruky stále nosil maskovací kouzlo, aby zamaskoval následky trestu s Dolores Umbridgeovou, kterou před několika lety propustili z léčebny svatého Munga.

Harry naslouchal vytrvalému bušení Charlieho srdce a slabě stiskl levou ruku. Charlie kdysi poznamenal, že nejlepší doba na škádlení Harryho je po sexu, kdy Harry nedokáže sebrat dost energie na to, aby se pohnul, natož aby mu to oplatil. Ruka, která ho hladila po zádech, ztěžkla a přidala se k ní druhá paže a dlaň.

Charlie ho pevně objal a Harry prakticky vrněl. Harry byl mocnější, jak v magických schopnostech, tak v jejich společném daru empatie, ale Charlie byl ten pevný, ten, který Harryho uzemňoval. Harry nepochyboval, že nebýt toho, už se dávno natrvalo stáhl do své zvěromágské podoby, dohnán emocemi a magií všude kolem sebe v kombinaci se vzpomínkami téměř k zešílení.

„Sakra,“ zamumlal Harry a mozek mu připomněl telefonát, který slíbil.

„Na co jsi zapomněl?“ Charlie se zeptal s úsměvem, který Harry neviděl, ale věděl, že tam je.

****

„Kyklop mi měl dneska po Jackie doručit zprávu,“ řekl Harry a snažil se přimět své tělo, aby sebralo dost energie na pohyb. „Slíbil jsem, že mu večer zavolám.“

„Tak to je jen jedno řešení.“ Charlieho pobavení do Harryho proniklo skrz jeho empatii.

„Ne,“ Harry ze sebe sotva stihl dostat slovo, než ho Charlie začal lechtat na boku. „NE!“ Řekl to mezi lapáním po dechu a nekontrolovatelným smíchem. „Charlie! Nech toho!“

Harry se svezl z postele, vstal, prohrábl si vlasy a hledal v pokoji svůj telefon. Po složení OVCÍ s údivem zjistil, že tajnou komunikační metodou Fénixova řádu jsou mudlovské mobily, které Arthur Weasley upravil tak, aby fungovaly. Arthur byl tak trochu šílený génius a dokázal si pohrát s téměř jakoukoli mudlovskou technologií a přimět ji, aby fungovala i při použití magie, což údajně nebylo možné. Bylo úžasné, kolik lidí ho kvůli jeho mudlovské fascinaci podceňovalo.

Accio mobil! Harry natáhl ruku a zpod hromady oblečení vyletěl telefon. Vyplázl jazyk na Charlieho, který se jen zasmál a opřel se o polštáře. Harry telefon otevřel, aktivoval ho a vytočil kombinaci pro Daveyho Gudgeona.

„Ahoj, Vlče,“ uslyšel Harry ze sluchátka. Byla to jeho neoficiální pobertovská přezdívka, která se vůbec nehodila k jeho zvěromáské podobě, ale pro jediného potomka čtyř Pobertů byla vhodná. „Je tam Charlie?“

„Jo... promiň,“ omluvil se Harry, že volá tak pozdě.

Davey se zasmál: „To není třeba. Mám něco, na co ses měl podívat.“

„Jackie mi to říkala,“ zívl Harry. „Něco důležitého?“

„Jo,“ odpověděl Davey. „Máš zítra práci?“

„Hodně.“ Harry se odmlčel, přemýšlel, jestli se má o tuhle konkrétní informaci podělit, a rozhodl se do toho jít. Davey Gudgeon byl přece jenom mladší Poberta: „Táta našel způsob, jak dostat Siriuse ze závoje. Uděláme to ráno.“

„Do prdele,“ slyšel Harry v pozadí, jak ho Daveyho manželka Marie ostře pokárala. „Ví to Náměsíčník?“

„Ne.“ Harry potlačil výčitky svědomí, že to před Remusem tak dlouho tajil. Jeho otec se snažil najít řešení už pět let. „Nechtěl jsem v něm vzbuzovat naděje. Táta je přesvědčený, že to bude fungovat, ale vždycky se může něco pokazit.“

Harry skoro slyšel, jak Davey na druhém konci přikyvuje: „Zítra mi zavolej, až to bude hotové, a dej mi vědět, kdy se můžeme sejít. Nechci na to už moc dlouho čekat.“

„Udělám to,“ odpověděl Harry. „Dobrou noc.“

Davey se zasmál: „Tobě taky. Zkus se trochu vyspat.“

Linka se odmlčela a Harry složil telefon a hodil ho na podlahu. Vlezl si zpátky do postele a přitiskl se k Charlieho krku.

„Další temný artefakt, na který se máš podívat?“ Charlie se zeptal a pak zalapal po dechu, když mu Harry olízl krk.

Harry přikývl, ale neřekl ani slovo. Technicky vzato, když pracoval s Daveym, bylo to v jeho postavení Těch, o kterých se nemluví a nesměl o práci mluvit. Bylo však pochopitelné, že se o něco z toho dělí s Albusem Brumbálem a že Charlie určitou část slyšel. Harry nechal všechny myšlenky na temnou magii a ranní rituál odeznít a soustředil se na nahé tělo pod sebou.

****


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 03.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu) http://
Pěkná školička, hned bych si dala říct. A aktivity Mistra lektvarů taky vypadají zajímavě. Ale bude určitě nějaký zádrhel. Čuju komplikace:)
Díky za překlad.
Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: Jimmi - 03.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Mám dojem, že začneme pekne v pohode... užili si minulé diely toho dosť, tak to možno chce autorka vynahradiť. Díky moc

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: Claire - 04.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Svátky už jsou minulostí, tak proč safraporte pořád nestíhám?
Tady těžká pohodička stále pokračuje, nic proti - přesto se mi přímo vnucuje úvaha, proč se Severus pouští do značně riskantní operace - potřebuje si něco dokázat?
On sám Siriuse moc nemusel, jejich vztahy byly minimálně notně problematické... A Harry - ten je v současné chvíli obklopen milující rodinou, má všechno, po čem toužil... na co sáhne, to se daří. Rozhodně není osamoceným zlomeným člověkem bez blízkých, aby ho od definitivního pádu do hlubin nejhlubších mohl odvrátit jen a pouze nespolehlivý fanfarónský kmotr...
Třeba mi další kapitoly dají odpověď.
Za tuto děkuji pěkně.
Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: Jimmi - 05.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nebolo to tam ešte vysvetlené? Ak nie, nechcem predbiehať, ale možno to bolo na konci minulej série. Niečo s Lupinom. Ale zas čo sa budeme hrať na to, že nám vadia spoilery, však? Bolo to okrem Harryho hlavne kvôli Remusovi, ako sa mu chýba spoločník... A neklaď mi o otázku, prečo by zrovna na Remusovi záležalo. Lebo. :)
Ďakujem
PS. Po sedmičku máme načisto :) A napriek tomu poslednému komentáru k minulej časti, že to nie je také dobré, mne sa to fakt páči, strašne dlho pohoda. Prekladá sa to samo. Samozrejme čakám, kedy sa to pokazí... ale zatiaľ sa bavím. Tak dúfam, že to bude vidno.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 0)
Od: Neprihlásený - 05.01. 2022
Avalona děkuje za pokračování překladu.
Lidičky , všem vám, kteří se na něm podílejí ( nejvíce samozřejmě za překlad, ale i za betování a přidání na tyto stránky ),
nekonečné díky.
Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: Jimmi - 05.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Aj my ďakujeme. Ešte pár takýchto povzbudení a vrhnem sa na ďalšiu kapitolu :)
Nech si kto chce hovorí čo chce, ja som zatiaľ spokojná a snáď vidno, že preklad baví. A asi ani striedanie jazykov nevadí.

Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: sisi - 07.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano, ano, problém lidí za závěsem. Tisíce čekajících na zázrak, na návrat, nebo něco dalšího. Nedokázali odejít k zelenému světlu na konci tunelu.
Moje obava je, že Severus nenavrátí pouze Siriuse, ale také ostatní zmizelé, nebo domněle ztracené duše. Nepochybuji, že se mu podaří vytrhnout duše zpoza závěsu, že jej snad i zbaví smrtelně pevného sevření, ale to odpovídá tomu, že vylezou i ostatní, kteří byli za závojem. A Harry jako ten, o němž se nemluví bude cítit odpovědnost za každého navrátivšího. Rozběhne se mnoho soudních procesů, a Merlin-žel, některé navrátilce budou muset předat mozkomorům k dodatečné likvidaci.... Hrůza a děs.
Přesto se těším, jak bude Remus dojatý a jakou bude mít radost z návratu Siriuse. Líbí se mi, jak funguje malá škola pro začínající kouzelníky a jak je vše propojené a promyšlené s návazností na studium v Bradavicích.
Velký dík za překlad.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Zdá se, že se to nenápadně zamotává... Jsem napnutá jak struna, co z toho všeho vyleze.
Díky za překlad, Kakostko!

Re: Kapitola druhá (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 14.01. 2022
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Zatím moc pěkná pohoda, ale jsme teprve na začátku. Líbil se mi Draco, ktery musel Charliemu ihned vyslepicit novinky:-)
Díky.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Prehľad článkov k tejto téme:

sarini: ( Jimmi )18.01. 2022Kapitola deväť
sarini: ( Jimmi )15.01. 2022Kapitola ôsma
sarini: ( Jimmi )14.01. 2022Kapitola siedma
sarini: ( Jimmi )13.01. 2022Kapitola šiesta
sarini: ( Jimmi )12.01. 2022Kapitola piata
sarini: ( Kakostka )10.01. 2022Kapitola čtvrtá
sarini: ( Jimmi )08.01. 2022Kapitola tretia
sarini: ( Kakostka )03.01. 2022Kapitola druhá
sarini: ( Jimmi )01.01. 2022Kapitola prvá
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )30.11. 2021Úvod