Nejvyšší čas na změnu
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6430401/1/Facilitating-Change
Autor: Aurette
Překlad: denice Beta: Sevik99 Banner: Jimmi
Nejvyšší čas na změnu, kapitola 4., část 2.
Na obloze jasně zářilo slunce a Bradavice s oslnivě barevnými prapory vlajícími ve větru vypadaly jako sváteční klenot, když Hermiona mířila na famfrpálové hřiště, kde měla slavnost proběhnout. Spolu s Harrym se pohybovali v záplavě zrzavé barvy, jak se weasleyovský klan hromadně hrnul sledovat promoci své nejmladší členky.
Všichni jí popřáli hodně štěstí a Harry ji ještě navíc objal, než se od nich odpojila, aby zaujala místo za končícím ročníkem. Zamávala a poslala vzdušný polibek Ginny, když ji zahlédla, ale neviděla toho jediného člověka, kterého tu chtěla mít nejvíc.
Když před týdnem dokončila zkoušky, pan Snape jí poslal přání všeho nejlepšího do budoucna a lék proti kocovině, ale od té doby o něm neslyšela. Sem tam mu poslala vzkaz, připadalo jí divné, že najednou nemají důvod si dopisovat, ale nedostala žádnou odpověď.
Věděla, že Harry, Ron a všichni Weasleyovi jsou na ni velmi pyšní, ale také věděla, že ve skutečnosti jsou tu kvůli Ginny. Vypadalo to vlastně docela hloupě, když o tom přemýšlela, ale faktem bylo, že jí zoufale chyběli rodiče a přála si, aby tu byl někdo jen kvůli ní.
Slavnost konečně začala a Hermiona pozorně poslouchala, jak Minerva mluví o změnách, jenž tento rok přinesl, a o zářivé budoucnosti, čekající tento poslední ročník absolventů v kouzelnickém světě. Nato promluvil ministr a po něm Pascal Richter ze školní rady, který hovořil tak dlouho, až dav upadl do strnulosti. Když začali vyvolávat absolventy, měla Hermiona problém udržet oči otevřené. Dostali se teprve do poloviny písmene H, když za okolního mumlání a šepotu s trhnutím zvedla hlavu. Rozhlédla se kolem, ale naštěstí nikoho nezajímalo, že usnula. Usilovně se soustředila na okolí, hlasitě povzbuzovala Lenku, ale někde u M se zase ztratila.
Probudila se, když jí hluboký mužský hlas zašeptal do ucha: „Jste ve špatné formě, Grangerová. Když už se chystáte začít chrápat, tak na sebe alespoň sešlete umlčovací kouzlo.“ Otočila se tak rychle, že ho svou lícní kostí udeřila do nosu.
„Vy jste přišel!“ šeptala vzrušeně, jakmile ho spatřila sedět přímo za sebou, držet se za nos a mračit se. „Jsem tak ráda, že vás vidím! Když jsem sem dorazila, všude jsem vás hledala!“
„Samozřejmě, že jsem přišel. Snažil jsem se být diskrétní, čehož vy zjevně nejste schopna. Teď se otočte a přestaňte dělat scény, vy malá hlupačko.“
Vyplázla na něj jazyk a s bláznivým úsměvem se obrátila. Naklonila se ke studentovi Mrzimoru vedle ní, kterého si sotva pamatovala - vyděšeně na ni zíral - a hrdě mu oznámila: „To je můj soukromý učitel!“
Zezadu k ní dolehl podrážděný povzdech a ona se zachichotala. Když vyvolali Ginny, hlasitě a dlouho tleskala. Po několika dalších jménech byl tento závěrečný ročník hotový.
McGonagallová zvedla ruku a vyzvala jásající dav, aby zmlkl.
„Je pro mě ctí, ve skutečnosti je ctí pro nás všechny, připojit k letošnímu ročníku studentku nebelvírské koleje, která po dlouhém zpoždění kvůli nedávným válečným událostem dokončila své vzdělání až nyní. Jsem velmi hrdá, že obdržela ze všech jedenácti zkoušek OVCE, které absolvovala, hodnocení vynikající. Je to úžasný úspěch, v budoucnosti bude sloužit jako měřítko pro všechny naše studenty. Jsem skutečně pyšná, že vás dnes mohu jmenovat, Hermiono Jean Grangerová.“
Hermionina tvář ztuhla v nervózním úsměvu, když si uvědomila, co ředitelka oznámila. Jedenáct vynikajících. Nadechla se, vstala a usmála se na muže sedícího za ní. Tvářil se jako obvykle, tedy jakoby měl potíže s trávením. Kývl na ni a pak bleskl pohledem na bradavické zaměstnance, čekající na pódiu. Za pokřiku Weasleyových a potlesku davu se otočila a vydala se k nim.
Potřásla si rukou s McGonagallovou a potom ji objala. Hagrid ji popadl do náruče a ona málem šlápla na Kratiknota, když opět přistála na nohou. Objímala všechny své bývalé učitele a celou dobu si stírala slzy z očí. Obrátila se k divákům s vítězným gestem, svírala svůj diplom a radující se studenti vyhazovali vzhůru své špičaté čapky a křičeli.
Seskočila z pódia a rozběhla se ke svému sedadlu, ale obešla řadu a zamířila ke Snapeovi. Jak se k němu přiblížila, otevřel doširoka oči, a ona se musela smát jeho zděšení, když ho oběma rukama objala a pevně přitiskla k sobě. Cítila, že jí poklepává na rameno a sevřela ho ještě pevněji. Pustila ho a vydrápala se na své místo, aby si vyslechla poslední projev před koncem slavnosti.
Všichni studenti se rozběhli kolem, hledali své rodiny. Hermiona se otočila a usmála se na svého učitele a přítele. „Prosím, slibte mi, že přijdete na oslavu do Doupěte. Nebude tam moc lidí, jen přátelé a rodina.“
Věnoval jí utrápený pohled a zavrtěl hlavou. „Myslím, že ne.“ Přistoupil k ní blíž a vzal ji za ruku. „Gratuluji vám, slečno Grangerová. Jedenáct vynikajících je mimořádný úspěch. Nikdy nezapomeňte, že jste to dokázala. Sledovat, jak jste zvládla vzít svůj život do vlastních rukou, bylo vzácnou radostí. Teď si to užijte.“ Lehce jí stiskl ruku a ustoupil.
„Děkuji vám, pane Snape,“ odpověděla – oslovovat ho Severusi bylo mnohem jednodušší na pergamenu, zvlášť když byla opilá. „Děkuji vám za všechno.“
Usmál se. „Bylo mi potěšením, slečno Grangerová. Ale nezapomínejte na fakt, že jste to v podstatě zvládla sama. Já jsem vám ten proces pouze usnadnil.“
Sklonil hlavu, pak se obrátil a zmizel mezi lidmi. Povzdychla si a stoupla si na špičky, aby v davu našla hlouček zrzků.
xxx
Hermionu probudilo bušení v hlavě, které se ukázalo být ranami na dveře. Vklouzla do županu a cestou ke dveřím zavolala: „Kdo je tam?“
„To jsem já, Ginny!“
Zrušila ochranná kouzla a otevřela. „Ráda bych řekla, že je skvělé tě zase vidět, ale rozloučily jsme se,“ otočila se, aby pohlédla na hodiny, „před pěti hodinami. Proč jsi vstala tak brzy?“
„To mamka. Chtěla, abych byla s tebou, až to uvidíš. Myslela si, že Harry s Ronem by akorát začali šílet a všechno ještě zhoršili.“ Ginny vytáhla ranní vydání Denního věštce a podala jí ho. „Jdu udělat trochu čaje. Raději si sedni.“
Hermiona na ni tázavě pohlédla, ale následovala ji do kuchyňky a sedla si k malému stolku. Rozložila noviny a podívala se na hlavní titulek.
Skandál ve škole!
Bradavice umožňují Snapeově mladé milence dostat se do popředí!
Pohoršená veřejnost žádá vyšetřování.
„Co má tohle k čertu znamenat?“ řekla.
Slétla očima dolů k doprovodným fotografiím. Zvedla obočí při pohledu na Snapea, jak se naklání a něco jí šeptá do ucha. Na fotce pomalu otáčela hlavu, až se zdálo, že se líbají. Výjev ihned usekli a poté se opakoval.
„Oni to zpomalili! Spala jsem a on mi říkal, ať se probudím! Nelíbali jsme se!“
„My víme,“ ujišťovala ji Ginny. „Bill to viděl a hodně se nasmál, když jsi Snapea praštila do nosu.“
Hermiona si se slzami v očích prohlížela zbytek. Na další fotografii se na něj vrhala, v záběru nebyla vidět jeho tvář, a pak tam byla jedna s ní samotnou, jak zvedá nad hlavu diplom.
„Bože můj. Bude mi zle,“ řekla. „Co tu chtějí vyšetřovat? Nerozumím tomu.“
Ginny postavila konvici na stůl a hledala ve skříňkách hrníčky. „Píše se tam, že podezírají Snapea a tebe z nějakého podvodu při zkouškách. Prý jsi ty známky nemohla získat sama, když jsi byla tak dlouho pryč ze školy a úplně ti chyběl sedmý ročník. Táta se letaxem spojil s Kingsleym, a ten řekl, že jsou to blbosti. Nikdo nenařídil vyšetřování, ale bohužel to teď asi udělají. Tak to chodí. Jestli ministr vyšetřování nepřikáže, bude to vypadat, že chce něco utajit, zvlášť proto, že po něm tisk jde od té doby, co Snapea omilostnil.“
Hermiona znovu přelétla titulky a uvědomila si, že zírá na fotografii, kde se Snape naklání a šeptá jí do ucha. Zabrali to přes jeho levé rameno a jejich tváře nebyly vidět. Bylo to fascinující. I když znala pravdu, obraz byl dráždivým, mistrovským kusem manipulace.
„Páni, Ginny, tohle by přimělo i mě myslet si, že jsem ho políbila. Už se mnou nikdy nepromluví. Musí být příšerně ponížený. Já jsem tak pitomá. Nikdy jsem ho neměla žádat, aby přišel.“
„Už se stalo. Teď prostě musíme přijít na to, jak z toho ven.“
xxx
Uf, žádný dobrý skutek…