Nejvyšší čas na změnu
Originál: https://www.fanfiction.net/s/6430401/1/Facilitating-Change
Autor: Aurette
Překlad: denice Beta: Sevik99 Banner: Jimmi
Nejvyšší čas na změnu, kapitola 2., část 2.
„Severusi! To je nečekané překvapení! Pojď dál!“
„Minervo. Vypadáš dobře, jako vždy.“
„A ty vypadáš zdravěji než kdy jindy, slunce výjimečně svítí a moje Vánoce byly krásné, děkuji. Teď, když jsme si tohle všechno odbyli, co tě přivádí? Jsem v jednom kole.“
„Proč slečna Grangerová stále zahnívá v útrobách ministerstva? Myslel bych si, že jsi s tím už něco udělala.“
Ředitelka zvedla obočí. „Co přesně myslíš, že jsem měla udělat?“
Svraštil čelo a naklonil se v křesle dopředu. „Mohla jsi ji nechat složit OVCE. Mohla jsi jí nabídnout učednictví. Bylo dost věcí, které jsi mohla udělat,“ odsekl.
Minerviny oči se v obraně hněvivě zaleskly. „Nabídla jsem jí to! Slečně Grangerové jsme ihned po válce zaslali přihlášku ke složení OVCÍ, spolu s nabídkou vrátit se v případě potřeby do hradu na intenzivní opakovací kurs. Nikdy jsme od ní nedostali odpověď, ani od Pottera a Weasleyho, mimochodem. Upřímně řečeno, Severusi, nebyla jediná, jejíž vzdělání utrpělo. Měli jsme desítky studentů, jejichž životy se v posledním ročníku obrátily vzhůru nohama, nemluvě o těch, kteří většinu roku strávili tím, že se před tebou ukrývali v Komnatě nejvyšší potřeby. Neopovažuj se přijít sem tak nadřazeně a obvinit mě z toho, že se dostatečně nestarám o jednu bláznivou holku, která brečí, protože si teprve teď uvědomila, jak omezené možnosti má. Ujišťuji tě, že posledních devět měsíců mám plné ruce práce.“
„Kam jsi to poslala?“
„Pardon?“
„Dopis. Kam jsi poslala dopis, ve kterém jsi jí nabídla možnost složit zkoušky?“
„Proč se ptáš?“
„Poslala jsi ho k jejím rodičům, že?“
„Samozřejmě, že ano!“ odsekla mu.
Věnoval jí nepříjemný úsměv. „Dnes jsem si na ministerstvu promluvil s Arturem Weasleym. Byl jsem dlouho mimo všech událostí a chtěl jsem to trochu dohnat. Dozvěděl jsem se o slečně Grangerové jednu zajímavost. Věděla jsi, že za války upravila svým rodičům paměť a poslala je do Austrálie? Je smutné, že kouzlo nedokázala zvrátit. Grangerovi ani netuší, že mají dceru. Řekni mi, Minervo, jak dlouho poté, co jsi nedostala odpověď, sis udělala čas na prozkoumání možných důvodů, proč tak brilantní a pilně studující dívka ignoruje šanci dál se vzdělávat?“
Nechal ji dusit, dokud se nezačala ošívat.
„Jaké… zklamání.“ Z jeho slov odkapávalo pohrdání. „A k dovršení všeho, je to jedno z tvých oblíbených lvíčat.“
Napřímil se a vstal. „Samozřejmě, stále jsou zde možnosti, které lze využít, ale, jak jsi zdůraznila, máš na starost jiné studenty a vidím, že jsi příliš zaneprázdněna.“
Obrátil se ke dveřím. Ušel o dva kroky více, než předpokládal, než ho zastavila.
xxx
Hermiona seděla u stolu, zcela ponořená do Jednoho dne Ivana Děnisoviče. Při zvuku otevíraných dveří ihned vzhlédla.
„Dobré ráno, pane Snape! Vítejte zpátky! Chcete vyplnit novou žádost?“
„Ano,“ odpověděl, když se přiblížil ke stolu. Vytáhl silný svazek dokumentů a vzal první shora, zatímco sahala po správné podložce. „Toto si vezmu; podepište to,“ řekl a přistrčil k ní list pergamenu.
„Co to je?“
„To je formulář, slečno Grangerová,“ řekl jízlivě.
Obrátila oči v sloup. „To vidím. A ano, než začnete být nepříjemný, vidím, že je to formulář souhlasu. Nejprve chci vědět, s čím souhlasím.“ Usmála se na něj přidrzle. „Nejbrilantnější čarodějka své generace a tak dál, však víte.“
„Souhlasíte s hodnocením, které má ověřit, zda jste připravená složit OVCE, slečno Grangerová. Podepište to.“
Bez mrknutí na něj zírala. Ve skutečnosti nebylo jisté, zda vůbec dýchá.
„Já…“ další slova se rozplynula do ztracena a ona konečně vzala z držáku brk a načmárala své jméno na konec formuláře.
Vzal si dokument a hodil před ni na pult tlustý stoh pergamenů.
„Můžete začít,“ pronesl bezvýrazně a šel si sednout, aby vyplnil svůj vlastní formulář.
Trvalo téměř půl minuty, než zavřískla: „Teď hned?“
„Nebuďte hloupá, Grangerová. Tohle je prostě předběžný test, abyste věděla, v kterých oblastech potřebujete opakování. Dejte se do práce. Nemám na vás celý den.“ Sklonil hlavu ke svému formuláři a začal psát.
Hermiona zpanikařila. Začala obracet stránky a viděla, že otázky pokrývají všechna témata, od skřetích válek po magické vlastnosti trusu hraboše polního. Začala hyperventilovat.
„J-já nemůžu!“ řekla slabým chraplavým hlasem.
„Tak to nedělejte,“ odpověděl, aniž by vzhlédl.
Vyděšeně se na něj podívala, čekala další řezavou poznámku nebo výčitku, že tak bezohledně zavrhla tuto neuvěřitelnou příležitost, kterou se obtěžoval pro ni zařídit, ale on tam jen seděl a vyplňoval svoji žádost. Zdálo se, že je mu úplně jedno, jestli ten test udělá nebo ne.
Pohlédla na horní list a znovu si namočila brk.
xxx
Milí Harry a Rone,
jak se máte? Doufám, že jde všechno dobře. Četla jsem hlavní zprávy z vašeho posledního zápasu proti Sokolům. Jak jsem pochopila, Ronovi se povedlo několik dobrých zákroků a musela jsem se smát, když jsem četla, jak vyřídil Cormaca McLaggena. Nebesa, vím, že je to malicherné, ale pořád ho tak strašně nesnáším.
Ginny mi psala. Má se dobře, ale moc jí chybí Harry, i když jsem si jistá, že on to ví. Je velice nadšená, že si jí hledači talentů od Harpyjí všimli ještě na škole, takže už brzy budete hrát všichni tři. To je skvělé!
Když je řeč o škole, nikdy neuhodnete, kdo se stal mým osobním hrdinou! No, on už to hrdina očividně je, ale mluvím o něčem méně důležitém, než je záchrana světa, ale neméně působivém přímo pro mě. Profesor Snape přišel na to, že jsem nikdy nedostala možnost složit OVCE. Jak se zdá, vyzvali mě k tomu, ale dopis poslali do Austrálie. Jsem si jistá, že chápete, jak jsem se cítila, když jsem to po tak dlouhé době zjistila.
Každopádně se postaral, abych je mohla absolvovat s letošním posledním ročníkem, a bude dohlížet na mé opakování. Je prostě úžasný! Teď je tak jiný. Je velice laskavý i trpělivý, a má skvělý smysl pro humor. Kdo by to byl řekl?
Dnes jsem dělala předběžný test, aby se rozhodlo, kolik OVCÍ budu skládat, nebo jestli mi vůbec zbylo dost znalostí na to, abych se zvládla učit sama.
Myslím, že jsem si nevedla moc dobře, ale budu muset prostě klidně čekat, až mi řekne výsledky, než začnu uvažovat, které předměty budu muset vynechat, nebo jestli mám skočit z útesu.
Můžu být klidná. Že ano? Trpělivost koneckonců vždycky byla jednou z mých silných stránek. Přestaň se smát, Rone.
Tak dobrá, musím jít do postele, Křivonožka po mně škaredě kouká.
Hodně štěstí v sobotu proti Netopýrům, budu na vás oba myslet.
Držím palce!
Hermiona