Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Tisíc podob krásy

Kapitola 6 - část 3/3

Tisíc podob krásy
Vložené: LadyF - 26.09. 2021 Téma: Tisíc podob krásy
LadyF nám napísal:

Tisíc podob krásy

Originál: https://archiveofourown.org/works/550545/chapters/980826

Autor: Geoviki                Překlad: LadyF             Beta: Violeta  

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 6 – část 3/3

Change the truth until it's worth money;
It's a joke but it's not that funny.

Přetváří pravdu, jen aby měli sólokapra,
dělají si z nás srandu, ale nikomu není do smíchu.

Cheated – English Beat

. . . . . . . .

Sova doručila Denního věštce do Dracova londýnského bytu dříve než obvykle, ovšem měřila si ho pronikavým, vyčítavým pohledem, jako by vyspával do poledne, i když teprve vyšlo slunce. Automaticky se natáhl k pytlíku se sovími pamlsky a nabídl jí extra porci za to, že na něj musela čekat. Než odebral noviny z jejích nohou, počechral hebká, teplá křídla, a poté odstoupil od okna a s rutinou otevřel denní tisk. Zamrzl uprostřed pohybu, když si všiml titulku na první stránce.

Chlapec, který zůstal naživu byl proklet
Podezřelý je bývalý špion Malfoy

Do prdele.

Rychle přistoupil k otevřenému oknu a vší silou ho zavřel, ještě než dočetl článek. Co nevidět se sem přižene nekonečná záplava huláků. Na to, aby mohl čelit té pohromě, bude nejprve potřebovat vydatnou snídani a hodně kávy.

Bylo jen otázkou času, než ho někdo začne spojovat s Potterovou kletbou. Asi by měl být vděčný, že alespoň čtyři měsíce prožil v klidu.

Než dočetl zprávu dne, došel ke kredenci a naložil si jídlo. Odložil noviny vedle talíře a pečlivě namazal chleba máslem, osolil vejce, přidal mléko do kafe a s úlevou se napil. Poté přestal předstírat, že prožívá všední ráno, a vrátil se ke článku.

Podle našich zdrojů byl Harry Potter, nejslavnější hrdina kouzelnického světa – přeskočil chvalozpěv, který obsahoval každý článek o Zázračném chlapci – zasažen neznámou kletbou.

Zajímalo ho, kdo jim to vyslepičil. Vzhledem k tomu, že Věštec Pottera nejprve několik let terorizoval falešnými obviněními, a poté ho přehnaně velebil do nebes, by nikdo z jeho přátel novinářům nevyzradil ani to, jakou používá zubní pastu.

Článek pokračoval popisem všech Potterových životních útrap a triumfů. Pak se dostal k tomu hlavnímu:

Draco Malfoy, syn usvědčeného smrtijeda Luciuse Malfoye (nedávno zesnulého a nikým neoplakávaného), byl spatřen v blízkosti Chlapce, který zůstal naživu, jehož přátelé dělají vše, co je v jejich silách, aby ho před vlivem bývalého špeha s neblahou pověstí ochránili.

Nelichotivá asociace – specialita Denního věštce. Neuniklo mu, že se autor článku neobtěžoval zmínit o tom, že špehoval ve prospěch Řádu. Nevěřil příliš čtenářům, že si tento malý, nepatrný detail pamatují.

Dennímu věštci se podařilo zjistit, že Malfoy složil záhadný slib mlčení ve stejnou dobu, kdy se spustila kletba, a odmítá mluvit, psát či jakkoli jinak komunikovat.

Hotová investigativní žurnalistika, pomyslel si ironicky, obzvlášť vezmeme-li v potaz, že moji právníci nechali zveřejnit oznámení v tom vašem bulvárním plátku, ve kterém se psalo přesně totéž. Možná by se vaši ostatní inzerenti měli dozvědět, že nečtete dokonce ani vlastní noviny.

Ovládá Draco Malfoy ohavnou kletbu, jež sužuje hrdinného Pottera? A jak?

No paráda. Právě vyzvali každého blázna bažícího po slávě, aby si to s ním vyřídil. Pokud bude mít štěstí, omezí se to na huláky poslané do jeho bytu, civění, urážky a vulgární narážky, až bude v Příčné ulici, případně házení předmětů po jeho hlavě a veřejné plivání do jeho tváře. Nepůjde pouze o skalní fanoušky Pottera, ačkoli to zajisté bude nejpočetnější skupina křižácké výpravy proti Malfoyovi. Zbylí smrtijedi a jejich rebelující zastánci rovněž uvěří téhle volovině a pokusí se s ním spojit, aby mu nabídli své služby.

Do prdele.

Podle zdroje, jenž má vysoké postavení na ministerstvu a je v kontaktu s Harry Potterem, se několik předních světových odborníků věnuje výzkumu, aby identifikovali kletbu a zbavili našeho hrdinu tohoto nešťastného údělu. Ministerský úředník, jenž si nepřeje uvést svoji totožnost, se obává, že proslulá laskavost Chlapce, který zůstal naživu umožnila jeho nepřátelům snadný útok. „Harry nevěří, že mu od Malfoye hrozí nebezpečí. Nemohu to dokázat, ale každý přece ví, co je zač a čeho je schopen. Kde se vzal jeho náhlý zájem o Harryho? Proč s nikým nemluví? Všechno je to až moc velká náhoda,“ uvedl náš zdroj.

Rád by věděl, kdo to byl. Určitě ne nikdo z Potterových přátel, jinak by to autor článku stoprocentně vytáhl. Stejně na tom nesešlo. Mnohem zajímavější informací bylo to, že ho Potter nepodezírá. Alespoň zatím. Jak dlouho mu to vydrží, tváří v tvář bezbřehým pomluvám?

Klofání na okno sílilo. Odhadem se za ním už vznášely dva tucty sov. Počkal, až se vrátí Sully, poté s povzdechem vstal, došel k oknu a neochotně je otevřel. Naštěstí každý domácí skřítek Malfoyů věděl, jak zneškodnit huláka. Předpokládal, že dnes si Sully tuto dovednost pořádně procvičí.


Sovy nebyly o nic vítanější u Harryho, kde se shlukovaly po celý den. Nejednalo se samozřejmě o huláky, ale dopisy s upřímným vyjádřením soustrasti od stovek čarodějek a kouzelníků, kteří si o něj dělali starosti a pro které byl Harry živoucím symbolem vítězství. Dean k němu přispěchal hned, jakmile zahlédl článek v ranním tisku, a zanedlouho se k němu přidala Hermiona, která si vzala den volna, aby pomohla ukočírovat soví útok. Po letech přátelství s Harrym už věděli, jak na to.

„S kým to mluvili? Kdo jim navykládal ty hovadiny o Malfoyovi?“ zeptal se Harry toho dne již asi po dvanácté. Deanovi bylo jasné, že taková zrada – odhalit jeho soukromí, aby si v něm mohla rochnit široká veřejnost – pro Harryho byla stejně zákeřná, jako kdyby ho někdo trefil kletbou do zad.

Než mohl Dean odpovědět, ozvalo se zaklepání na dveře. Byl za to vyrušení trochu vděčný. Objevil se za nimi Percy Weasley.

„Doufal jsem, že to s tebou stihnu probrat dřív, než ten článek v Denním věštci vyjde, Harry,“ spustil Percy a Dean ihned poznal, že je krajně na rozpacích. „Ale na ministerstvu jsme tento týden měli hodně práce a –“

„Byls to ty,“ konstatoval Harry nebezpečným tónem. „To ty seš ten zasranej zdroj z ministerstva.“

Kdysi v Bradavicích, pomyslel si Dean s politováním, by už Harry dávno po svém oponentovi skočil, ale nyní měl ruce svěšené podél těla, jen je zaťal v pěst a probodával pohledem čím dál méně vítaného hosta.

„Nech mě to vysvětlit, Harry,“ bránil se nervózně Percy.

„Neobtěžuj se. Okamžitě zmiz. Nezajímají mě tvoje výmluvy.“

Percy měl u Deana plusové body za to, že tváří v tvář Harryho hněvu nestáhl ocas a okamžitě se neotočil na patě.

„Podívej, ministerstvo si o tebe dělá starosti a celá ta záležitost s kletbou se nám prostě nelíbí. Nikdo zatím nepřišel na to, o co se jedná – ale dokážeme to, Harry, to ti slibuji. Ovšem skutečnost, že se okolo tebe motá Malfoy, a přitom vůbec nekomunikuje… no, je to přinejmenším podezřelé.“

„Nikdo nemá žádný důkaz –“

„Poslouchej, Harry. Víme, že se jedná o nějaké temné kouzlo, že ano? Kdo zná více temných kleteb než Malfoyovi?“

Harry si založil ruce na hrudi, zamračil se na Percyho, ale nic neřekl. Percy pochopil, že z něho nic víc nevytříská. Nerušeně pokračoval.

„Máme podezření, že za pomocí výměnné magie živí kletbu. Víš přece, něčeho se vzdá, například mluvení, a tím získá moc, aby tě udržel pod vlivem kouzla.“

„Chápu, co je to výměnná magie, Weasley, nejsem idiot.“

Dean zachytil Hermionin pohled. Měla na tváři zamyšlený výraz a zřejmě zvažovala vše, co Percy řekl. Dean měl pochybnosti, nakolik byl tenhle scénář pravděpodobný. Každý, kdo Draca neznal, by se tohoto vysvětlení okamžitě chytil, ale něco na tom nesedělo.

Harry se tím také nenechal zmást.

„Tak to ne. Do prdele, to si fakt nikdo nepamatuje, že Malfoy bojoval na naší straně? Nejen na konci, ale úplně od začátku. Deane, připomeň mu to. Zřejmě mu to vypadlo z paměti.

„No jo, Percy,“ přitakal Dean. „Zachránil mě a Seamuse Finnigana hned na začátku války a v posledních měsících bojoval v přestrojení po našem boku. Ministerstvo tohle všechno ostatně ví. Za co se mu mstí?“

„Možná je to tím, že už tu není Lucius,“ navrhla Hermiona tiše. „Potřebují jiného Malfoye, který jim poslouží jako obětní beránek.“

Dean na ni byl hrdý a povzbudivě se na ni usmál. Na moment se zarděla, ale oplatila mu úsměv.

„Na škole tě přece nenáviděl. To je všeobecně známý fakt,“ jel si Percy stále tu svou.

Harry se zamračil a zavrtěl hlavou. „To si nikdo neuvědomuje, že od té doby uplynulo hodně let? Bože, vždyť to byly jenom školní šarvátky. Dospěli jsme. Už si nevjíždíme do vlasů kvůli famfrpálu. Vyrostli jsme z toho.“

Percy si uvědomil, že zřejmě jen tak nepochodí, a tak použil svoji nejsilnější zbraň – byrokratický newspeak. „Ministerstvo zastává názor, že je lepší mít se na pozoru, než později litovat,“ začal nabubřelým tónem, kterým lezl Deanovi na nervy a Harryho jím s nejvyšší pravděpodobností vytáčel do běla. „Poslali mě, abych vysvětlil –“

Skrz Percyho uhlazená slova uslyšeli hlas za dveřmi.

„Kdo je to?“ zeptal se Harry podezřívavě, ale nečekal na odpověď. Rychle přešel ke dveřím, prudce je otevřel a vylekal muže za nimi. Dean ho neznal a Harry očividně také ne.

„Pane Pottere,“ začal muž, ale pak si všiml Percyho, a tak další slova adresoval jemu. „Objevil se tady, pane Weasley, ale sdělil jsem mu, že pana Pottera nesmí vidět. Už je pryč.“

„Kdo tu byl?“ naléhal Harry. Nikdo neodpověděl. „Kdo tu byl?“ zopakoval o něco tišším a mnohem hrozivějším hlasem.

„Draco Malfoy, pane,“ přiznal neznámý muž.

Na Deana šly mrákoty, když si uvědomil, jaká brzy nastane spoušť. Jak velká záleželo jen na tom, kdy Percy pochopí, že mu hrozí nebezpečí od zdánlivě neškodného, avšak ve skutečnosti velmi mocného – a v tuto chvíli pekelně nasraného – kouzelníka.

Hermiona to pochopila ve stejný moment.

„Harry, uklidni se,“ chlácholila ho. Harry ji ignoroval a se syknutím se osopil na Percyho.

„Poslal jsi ho domů. Přišel na mě dát pozor a tys ho jen tak poslal domů.“

Percy ucouvl.

„Možná to pro tebe nic neznamená, ale já ho tu potřebuju. Je jediný, kdo je každý večer ochotný poslouchat moje slovní průjmy, a tys ho odbyl, jako by to byla jen prkotina.“

Dean poznal, že se Hermiona nadechuje, aby něco namítla, a tak ji něžně chytil za ruku. Harry byl jenom zhrzený. Dean si byl jistý, že si jejich péče moc vážil. Hermiona se uklidnila a slabě přikývla.

„Myslíš, že nechám zkurvený ministerstvo, aby se mi pletlo do života a rozhodovalo o tom, kdo smí ke mně domů? Do mého soukromého bytu, jen tak mimochodem? Pokud vím, tak už pro ministerstvo nepracuju.“

„Harry, poslouchej, prosím –“

„Ne, ty poslouchej. Máš deset vteřin na to, abys zmizel z mého domu, vypadni a vem si s sebou svého zatraceného hlídacího psa, než tě prokleju tak, že se proletíš odsud rovnou do Doupěte. A vyřiď podělanýmu ministerstvu, že jestli neumí vymyslet nic lepšího než tohle, tak si svoji pomoc může strčit do prdele!“

Percy to nepotřeboval říkat dvakrát. Kývl na muže, jenž strážil dveře, a oba se přemístili.

Harry dlouze vydechl. „Ty vole, to snad není pravda,“ řekl nakonec.

Hermiona ho konejšivě poplácala po rameni. „Nejhorší nebezpečí občas nehrozí od nepřátel. Někdy ti víc ublíží přátelé.“

„Přátelé. To určitě.“ Práskl sebou na pohovku a znechuceně si prohrábl vlasy.

„Percy nikdy nebyl Harryho kamarád,“ opravil ji Dean.

Harry vděčně přikývl, když u něj nalezl podporu. „Proč do toho Weasley vůbec strká nos, Hermiono? Myslel jsem, že tenhle projekt má na starosti tvoje oddělení.“ Slovo projekt vyprskl.

„Ehm. Ano. Aspoň většinou. No tak, Harry, víš přece, jak to chodí s politikařením. Na ministerstvu je to ještě desetkrát horší. Percy se jenom snaží udělat na všechny dojem. A jeho šéf ho v tom podporuje – neoficiálně, samozřejmě, aby se nemusel handrkovat s mým nadřízeným.“

Harry se tvářil znechuceně. „Rozhodně udělal dojem. Dostane se na první stránku Denního věštce – Zasraný Percy Weasley vyprovokoval Chlapce, který zůstal naživu k chladnokrevné vraždě.“

„Harry,“ okřikla ho Hermiona, ale za zdánlivým rozhořčením skrývala smích.

„Jako bych toho už tak neměl dost, co?“ řekl s grimasou. „Co budu dělat?“

„Nemám páru,“ odpověděl Dean.

Když Harry vzhlédl, tvářil se zdeptaně jako už dlouho ne. „Malfoy si určitě myslí, že jsem před dveře nastražil ochranku, aby se ke mně nedostal. Že věřím tomu nesmyslu, že mě proklel on. Tak to ale není. Není.“

Dean se posadil vedle Harryho na gauč. „Dáme mu to vědět.“

„Jak? Už nežije na Malfoy Manor. Víš, kde bydlí v Londýně?“

Zavrtěl hlavou. „Ale můžeš mu poslat sovu. Ve městě ho najde.“

Harry se postavil a okamžitě byl u svého stolu. „Tak to si musím pospíšit. Už je skoro západ slunce.“

„Zůstaneme s tebou, Harry,“ ujistila ho Hermiona.

„No jasně,“ podpořil ji Dean. „S dneškem si nedělej starosti.“

„Ne že bych si toho nevážil. Cením si toho moc. Děkuju,“ zašeptal Harry, „ale pomáhá mi, když je tu Malfoy. Nezajímá mě, co si myslí ministerstvo, ani co se píše v Denním věštci. Potřebuju ho tady.“

Bylo to už podruhé, co Harry zmínil, že Malfoye potřebuje. Dean v jeho hlase rozpoznal náznak zoufalství. Uvažoval, co za tím vězí.

Harry rychle načmáral zprávu a předal ji Hedvice. Sledovali bílou sovu, jak si klestí cestu skrz davy přilétajících ptáků a mizí v šeré obloze. Beze slov odebrali sovám zbytečné dopisy Harryho obdivovatelů a poslali je domů.

„Dopis nestačí. Musím se mu omluvit osobně,“ dodal nakonec Harry. „Myslíš, že bychom ho zítra mohli navštívit? Víš, kam jít?“

Pořád měl někde schovanou Knightleyho vizitku – pokud na tom Harry bude trvat, tak ve studiu ho určitě najdou. „Jo, myslím, že jo.“

„Tak zítra. Díky.“

To byla poslední zdvořilá věc, kterou toho večera Harry pronesl. Pak zapadlo slunce.


Draco si zrovna udělal krátkou pauzu, aby na chvíli unikl záři reflektorů a zběsilému cvakání fotoaparátu. Všiml si prázdné pohovky umístěné v rohu a uvelebil se na ní. Přál si na chvíli zavřít oči a dohnat spánek, kterého měl předešlou noc zoufale málo.

Pořád mu včerejší události strašily v hlavě. Ještě před snídaní ministerstvo očernilo jeho jméno, celý den ho bombardovali věrní čtenáři Denního věštce a až do večeře se schovával ve svém londýnském bytě. A nakonec byl vyhnán jedním z Potterových poskoků – ani se neobtěžoval zhostit se té špinavé práce sám. „Nejste zde vítaný,“ řekl mu poskok drze. Na jednu stranu ho to zaskočilo, ale zároveň si byl vědom toho, že to měl čekat. Byl přece Malfoy. Byl především Malfoy, vždy to tak bylo a vždy to tak bude.

Slyšel, že se k němu blíží kroky, a tak předstíral spánek – dneska na nikoho neměl náladu.

„Myslíš, že spí?“ ozvalo se šeptem. Dean Thomas. Co tu dělá?

Otevřel oči a záhy si uvědomil, že není sám. Potter se na něho koukal s výrazem, který svou upřímností Dracovi málem vyrazil dech.

„Ahoj, Draco,“ pozdravil Potter tiše. „Včera večer jsem k tobě poslal Hedviku, ale vrátila se s neotevřeným dopisem. Došlo nám, že asi nepřijímáš žádnou poštu. Kvůli tomu článku.“

Rychle se posadil a spustil nohy z pohovky, aby se narovnal, i když byl příliš rozechvělý na to, aby se postavil.

„Poslal jsem ti sovu, abys věděl, že jsem to nebyl já,“ Potter ze sebe chrlil slova omluvy. „S tou ochrankou před mými dveřmi jsem neměl vůbec nic společného. Za všechno může zatracený Percy Weasley a jeho ministerstvo. Vyhnal jsem je a pokud vědí, co je pro ně dobré, už se nevrátí. Kdybych věděl –“

Potter se musel odmlčet, aby znovu nabral dech. Draco si domyslel, že je také slabý v kolenou, protože se najednou posadil vedle něj. „Mrzí mě to. Nikdy bych tě od sebe takhle neodehnal. Nevěřím ničemu, co se píše v zatraceném Věštci. Každému, kdo má aspoň trochu rozum, dojde, že je to pěkná kravina, víš? Zasraný bulvár.“

Už se dlouho nestalo, aby slyšel Pottera nadávat, když nebyl pod vlivem kletby. Draco se ještě nestačil vzpamatovat z toho, že je Potter tady, a po jeho omluvném proslovu měl pocit, jako by se kymácel v silném poryvu větru – ale v dobrém. V tom nejlepším.

Potter ještě zdaleka nebyl u konce. „Rádi bychom tě někam pozvali, až tady skončíš. Do Příčné ulice, na večeři. Jen ať každý vidí, co si o těch sračkách myslíme, víš? V kolik končíš? Půjdeš s námi? Ach jo, do prdele, vím, že nemůžeš odpovědět, ale doufám, že chápeš, jak moc mě to mrzí. Chci to jen napravit, víš?“

Chápal to. Samozřejmě, že to chápal. Potter byl ukázkový nebelvír, a proto chtěl, aby se všichni kolem něj cítili dobře, a byl zkroušený, když se mu to nedařilo.

Draco byl ochoten mu dovolit, aby se o to pokusil.

Dean přerušil Potterův monolog. „Zeptám se někoho ze štábu, jaký má Draco program. Poprosím je, abychom tady mohli zůstat, když se budeme držet stranou.“ Vydal se ke skupince lidí, kteří obletovali modely.

Draco se nechal unášet intenzitou Potterových slov, když k němu doléhaly jeho omluvy.

„Vím, že jsi mě neproklel. Vím, že jsi byl na naší straně. Mrzí mě, že si tu informaci všichni ostatní nedokážou vštípit do hlavy. Taky nechápu, proč jsi přestal mluvit, a moc si přeju, abys mi to mohl vysvětlit, ale přežiju to.“

Draco takřka hmatatelně cítil Potterovu touhu po pochopení a odpuštění a z jakéhosi záhadného důvodu mu chtěl vyhovět. Natáhl k němu ruku, pohladil ho po rameni a vyslal k němu tolik útěchy a usmíření, kolik šlo vyjádřit tímto jediným pohybem.

Potter reagoval se svou typickou energičností, a to tak, že se mu vrhl kolem krku a neohrabaně si ho přitáhl do náruče. „Mrzí mě to. Lidi jsou hrozný svině, víš?“ zamumlal mu do ucha.

Draco ho na v reakci pevně stiskl a býval by to objetí připsal platonickému sbližování mezi kámošema – kdyby se ovšem Potterovy prsty nevydaly na průzkum, neobkreslily jeho šíji, nevpletly se mu něžně do vlasů a nakonec jemně nepohladily jeho ušní lalůček.

Draco se překvapeně odtáhl a Potter se trochu zarděl.

„Ehm. No…“ Potter už nedořekl, co měl na jazyku, protože vyhrkl: „Máš na sobě make-up.“

Draco jeho náhlý postřeh rozesmál.

„Aha, samozřejmě. Jsem blbec,“ zamumlal Potter. „Seš model.“ Pak dodal: „Ale moc ti to sluší.“

„Hej, Dráčku,“ zavolal někdo hlasitě, aby přehlušil rušný provoz. „Zpátky do práce.“

Potter vytřeštil oči. „Panebože, říkají ti Dráčku? A to jsi jim za to ještě neurval nádobíčko?“


Dean byl fascinován rozdílem mezi kreslením a focením modelů. Byl zcela pohlcen sledováním celého procesu, hemžení lidí, pohybu okolí. On i Harry diskrétně pozorovali focení a špitali mezi sebou jen tehdy, když to bylo nezbytné. Dean se snažil vstřebat všechno, co se dalo – modely, asistenty, fotografa, chaos, hluk. Harry měl oči jenom pro Draca.

Z transu je vytrhl neodbytný hlas.

„Slyšel jsem, že jste kamarádi mého záhadného draka. A prý že ty,“ – dloubl do Deana, – „jsi ho objevil jako první. Ty jsi ten umělec, viď?“

Oba se otočili za vetřelcem.

„Já jsem Daniel, jeden z kadeřníků.“ Věnoval Harrymu významný pohled. „To je někdo, kdo ti ostříhá a učeše vlasy. Říkal jsem si, že to možná potřebuješ vysvětlit,“ dodal a neskrýval u toho své pobavení.

Harry si automaticky prohrábl vlasy, aby zkrotil svoje vrabčí hnízdo.

„Na to se vykašli, zlato. Nespoutaná image dneska hrozně frčí.“

Dean mu podal ruku. „Dean Thomas.“

Harry ho následoval, i když byl z kadeřníka pořád trochu paf. „Harry Potter.“

Daniel nadšeně přijal jejich pozdrav a choval se, jako by seznámení s nimi bylo to nejzajímavější, co ho za celý den potkalo.

„Takže, zlatíčka, povíte mi, do koho z vás se Drak zabouchl?“

Deana ta otázka na tělo trochu zaskočila a ihned se chytal k odpovědi, ale Daniel pokračoval, jakoby nic. „No tak, nesnažte se mi to vymluvit. Víte, náš tichý Don Juan je zatraceně sexy, i když má špatný den, ale dneska ho někdo pěkně rozparádil. Bože, škoda, že to nejsem já! Jen se na něho podívejte! Ještě nikdy nebyl takhle rozvášněný, víte, jako by chtěl, aby si to s ním někdo pořádně a opakovaně rozdal. A jsem si tutově jistý, že to není támhle slečna Síťovaná punčocha, se kterou zrovna fotí. Tak to vyklopte.“

„Tak to není,“ zamlouval to Harry. „Jsme jenom kámoši. Chodili jsme spolu do školy. Ehm. Internátní.“

Danielovi se na tváři rozhostil úšklebek, kterým by klidně mohl konkurovat Dracovi. „Aha, kámoši. Z internátní školy. Ach tak, tajná dostaveníčka po večerce. Umím si to živě představit.“

Deana Danielovy nemravné závěry upřímně pobavily, ale poznal, že Harryho se to dotklo. Daniel si toho taky všiml.

„Do háje, vidím, že jsem to trochu přepískl. Promiň, srdíčko, ještě se pořádně neznáme. Prý je vždycky potřeba si na mě zvyknout. Jsem naprosto neškodný. Bohužel.“

„V pohodě.“

„Všichni našeho Draka zbožňujeme, víš? I když o něm nikdo vůbec nic neví. Prázdná místa se prostě snažíme domyslet. A on nás samozřejmě nikdy nevyvede z omylu.“

„No, je to prostě normální kluk,“ řekl Harry a Dean málem zachrochtal, když slyšel tu lež.

Daniel se také nenechal ošálit. „Chtěl jsi říct normální jako každej nechutně bohatej, němej teplouš.“

Harry se zarazil, stál na místě a užasle mrkal. „Jak víš, že je –“

„Teplej?“

„Ehm, ne. Bohatý.“

Daniel se ďábelsky ušklíbl. „Pro obojí platí stejná odpověď. Jsem dobrý pozorovatel.“

Dean to se smíchem komentoval: „No, bohatý je odjakživa. Nevím, kdy si uvědomil, že je gay, ale mlčet začal teprve nedávno. A než se zeptáš, tak ne, netušíme, o co mu jde. Nikdo to neví. A to je všechno, co ti o Dracovi můžeme říct.“

„Všechno, co mi můžete říct, nebo všechno, co mi chcete říct?“ zeptal se Daniel zklamaně. „No nic. To nevadí. Moje bujná fantazie mi určitě přinese mnohem víc zábavy než jakákoli nudná pravda, kterou byste mi mohli odhalit. Pokud je jako většina modelů, které znám, tak je ke všemu dutý jak tykev.“

„Není,“ bránil ho Harry. „Byl nejchytřejším studentem ve své koleji. A taky prefekt. Měl nejlepší známky z našeho ročníku v, ehm, chemii.“

„Zajímavé. Hele, dám ti radu.“ Ztlumil hlas a naklonil se k Harrymu blíž. „Radši se drž co nejdál od Levona, jestli mu chceš ukrást jeho trofej.“ Diskrétně kývl hlavou směrem k tmavovlasému modelovi, který stál opodál a zlostně na ně zahlížel. Daniel zřejmě nebyl ve studiu jediný, kdo si všímal svého okolí.

Dean se snažil otevřeně necivět, ale Harrymu se ani trochu nedařilo skrývat svoje překvapení. Dean do něho dloubl loktem, aby se ovládal.

Někdo Daniela zavolal. „Ach, už mě povolávají do služby. Hlas velitele. Musím poslechnout rozkaz.“ Nejprve políbil Deana a prohrábl mu rukou dredy. „Tohle jsem chtěl udělat od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl, drahoušku,“ přiznal se. Pak se obrátil k Harrymu a udělal totéž, bezostyšně laskal zbloudilé prameny vlasů. „Mohl bych se na tobě vyřádit,“ nadnesl své zbožné přání.

„Na to zapomeň,“ odbyl ho Harry. „Nikdo by mě nepoznal.“

„S touhle sexy jizvou? Toho se neboj, srdíčko.“ Dean musel už podruhé udusit záchvat smíchu.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ester - 28.11. 2021
Daniel je uzasny pozorovatel :)

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: katrin - 29.09. 2021
No teda, ak dobre pocitam, tak to ma sice Draco za polovicou, ale este chybaju viac ako 3 mesiace. Percy je hajzlik, ako vzdy. Daniel je roztomily. A Harry sa nezda, tak on Draco potrebuje, co? Ha :)
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Taky myslím, že je Draco nějak v polovině. Autorka má tendenci trochu skákat v čase, ale i tak se ještě za ty zbývající měsíce toho může ještě hodně stát :) Moc děkujeme za komentář, katrin

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: zuzule - 29.09. 2021
Percy, ty idiote... Rozmaznout o zed ho mel! Verim, ze Dean se dobre bavil. :D Byl to opravdu povedeny rozhovor. Dekuju!
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Já se bavila taky, ale Harry byl asi poněkud na rozpacích :D Moc děkujeme za komentář!

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: Yuki - 27.09. 2021
Čím dál lepší a lepší. Tedy po tom příšerném začátku díky Dennímu Věštci, návštěvy Percyho (proč to je pokaždé on?) a tak, je skvělé, že Draca pánové vyhledali. Kadeřníci jsou všímaví, i když ne všichni, ale Daniel je tedy třída. Dost by mě zajímalo, co by udělal Harrymu s vlasy, kdyby si ho vzal na paškál xD A malé interakce mezi Deanem a Hermionou? Kouzelné :) Moc děkuju za další část!
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Moc děkuji za komentář. Myslím, že Daniel by si Harryho vlasy vzal na starost opravdu rád :D

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: sisi - 26.09. 2021
Líbí se mi, jak jsou Harryho přátelé věrní. Dean i Hermiona okamžitě reagují, když se v novinách objeví bulvární pomluvy. Nemeškají a jdou ochránit přítele, seženou si adresu, odpálkují i otravu u dveří. Harry je v podstatě též dost slušný člověk, neřekl by křivého slova, dokud nezapadne slunce. Sakramente, co mi to připomíná za pohádku - ".....po západu slunce tvář změní,.... do ranního snění....." Děkuji za překlad, myslím, že fantazie má hluboké kořeny v pohádkách a bájích, ale s kouzly je to ještě lepší.
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Moc děkuji za komentář, sisi. Máš pravdu, že je povídka založená na pohádce, ale na jiné, i když tuto mi to taky trochu připomíná. Inspiraci autorka odhalí v poznámce na konci povídky :)

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: Claire - 26.09. 2021
Druhá polovina kapitoly byla velmi milým počtením, s bonusem jedné nové, výstřední postavy a četla se jedna báseň. Zato začátek pěnil krev - sotva se mi povede pozapomenout, jaký je Percy elitní debil, hned přispěchá, aby se připomněl. Harry ho sice drsně vypakoval, ale blbost je nezničitelná, tenhle Weasley se tak snadno nevzdá. A hrdinka Hermiona se snažila tvářit, že ona nic, ona muzikant... a vlastně tam ani není... Přitom kdopak to byl, kdo do té kupy hnoje aktivně ryl, kdo byl šmírovat a vyslýchat u Severuse, no kdo? Díky moc za další báječnou kapitolu, už teď se těším na příští neděli.
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Moc děkujeme za komentář, Claire. Ministerstvo a všichni zúčastnění mě v této povídce vážně štvou, a to ještě není všechno :(

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: Jimmi - 26.09. 2021
Skvelé, samozrejme, že sa to muselo skomplikovať, ale parádna kapitola. Ďakujem za preklad
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Jj, nemůže to přece proběhnout bez problémů, to by pak bylo moc krátké čtení :D Moc děkujeme za komentář!

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: denice - 26.09. 2021
Zbývají ještě dva měsíce, a ke všemu se do toho zaplete ministerstvo, reprezentované příkladným úředníkem Percym. Oni si snad myslí, že je Harry jejich majetek. Ach jo. Kadeřník Daniel se povedl, on je takové zlaté srdíčko :-) Pevně doufám, že se ještě objeví. Díky.
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Moc děkujeme za komentář, denice. Chování ministerstva i Percyho je vážně k vzteku. A Daniela určitě nevidíme naposledy :)

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: Pavla - 26.09. 2021
To je zase jednou moc hezká povídka. Děkuju za její překlad.
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Moc děkujeme za komentář. Jsme rády, že se povídka líbí.

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: kakostka - 26.09. 2021
Mno, jak to říct? Percy je fakt hajzl, ještě bude Harryho hlídat, fakt ksindl, škoda, že ho Harry nerozmaznul o zed jako švába a věřím, že mu to pan Potter ještě osladí... a ministerstvu taky. co tím Percy sledoval, že to vyblibl do tisku? pomsta malfoyovi? a Hermiona za to taky trochu může, protože do toho začala rejpat. scéna u focení byla super, Daniel je poklad... takovej žvanílek.... věřím, že někomu nasadí brouka do hlavy, to je jasný a vypadá to, že focení zaujalo všechny. Dean je kamarád, dobrej kamarád, jsem ráda, že tu má víc prostoru a jsem zvědavá, jak to celé dopadne, teda je mi jasný, že dobře, ale čekají je ještě 2 měsíce a x dní a Percy jako hajzl bude rejpat dál, do toho tisk a vše ostastní... ach jo. moc děkuju za překlad.
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Percy je v této povídce... prostě Percy. Dokonale se k ministerstvu hodí, ale Hermioně se divím, že tam pořád pracuje :/ Zato Dean je v této povídce fakt třída. Jsem moc ráda, že dostává tolik prostoru. Moc děkujeme za komentář!

Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: Gift - 26.09. 2021
Daniel je nezrizena strela. :-) Musel by to byt uzasny, i kdyz celkem narocny kamarad. A proc se v cestine vlastne nepouziva casteji slovo "srdicko"? Poanglictuje se lecco, "baby" je v kurzu ale podobne hezke obraty... No, nic. Harry to Percymu nandal, ale tim to urcite jeste nekonci. Jak dlouho musi Draco vydrzet? Bohuzel se mi to uz vykourilo z hlavy. Merline, stuj u nej... Dekuji!
Re: Kapitola 6 - část 3/3 Od: ladyF - 02.10. 2021
Myslím, že za srdíčko vděčíme Voioletce, krásně nám tu jeho řeč zjemnila :) Draco je podle mě zhruba v polovině, ale docela se mi ty časové údaje pletou :D Moc děkujeme za komentář!

Prehľad článkov k tejto téme:

Geoviki: ( LadyF )28.11. 2021Dovětek: Harry Potter a Lamborghini ve zmijozelských barvách
Geoviki: ( LadyF )21.11. 2021Kapitola 9 – část 2/2
Geoviki: ( LadyF )14.11. 2021Kapitola 9 – část 1/2
Geoviki: ( LadyF )07.11. 2021Kapitola 8 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )31.10. 2021Kapitola 8 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )24.10. 2021Kapitola 8 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )17.10. 2021Kapitola 7 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )10.10. 2021Kapitola 7 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )03.10. 2021Kapitola 7 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )26.09. 2021Kapitola 6 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )19.09. 2021Kapitola 6 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )12.09. 2021Kapitola 6 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )05.09. 2021Kapitola 5 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )29.08. 2021Kapitola 5 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )22.08. 2021Kapitola 5 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )08.08. 2021Kapitola 4 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )02.08. 2021Kapitola 4 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )25.07. 2021Kapitola 4 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )18.07. 2021Kapitola 3 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )11.07. 2021Kapitola 3 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )04.07. 2021Kapitola 3 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )27.06. 2021Kapitola 2 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )20.06. 2021Kapitola 2 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )13.06. 2021Kapitola 2 - část 1/3
Geoviki: ( LadyF )06.06. 2021Kapitola 1 - část 3/3
Geoviki: ( LadyF )30.05. 2021Kapitola 1 - část 2/3
Geoviki: ( LadyF )23.05. 2021Kapitola 1 - část 1/3
. Úvod k poviedkam: ( LadyF )18.03. 2021Tisíc podob krásy - Úvod