archiv.hpkizi.sk
1. Shledání na Bermondsey Street
Když voda opadne
Vložené: Jacomo - 11.09. 2021
Téma: Když voda opadne

Když voda opadne

After The Flood

Originál: https://www.fanfiction.net/s/9152048/1/after-the-flood

 

Autor: hiddenhibernian

Překlad a banner: Jacomo   Betaread: Ivet



Počúvať

Kapitola 1 - Shledání na Bermondsey Street

 

1. února 2005, 11 hodin večer
Londýn, Bermondsey Street 251 – byt  č. 11

Hermiona skopla z nohou boty a klíče zahodila do modré misky po tetě Mildred, jednoho z mála zbytků svého bývalého života.

Den v hotelu byl dnes pořádně dlouhý a se všemi druhy nepříjemností – počínaje těmi malými (Jerome upustil celý tác jednohubek určených pro svatební hostinu, která byla v plném proudu) a konče těmi velkými (musela vyhodit nočního vrátného, protože chodil do práce opilý a obtěžoval ženy, které dorazily večer) – a ona byla vyčerpaná. Nemohla se rozhodnout, co udělat nejdřív: dát si sprchu, najíst se nebo se jen složit na gauč. Všechny možnosti vypadaly stejně lákavě.

Její dilema se rozplynulo, když v pokoji zaznamenala postavu usazenou na jedné židli u stolu. Muž seděl zcela vzpřímeně, jako kdyby se od obyčejné polstrované židle co nejvíc distancoval. Náhle zalil obývací pokoj takový druh světla, jaký už léta neviděla a který neměl nic společného se žárovkami nebo elektřinou.

Hermiona ztuhla strachem a dychtivostí zároveň a zahleděla se na cizince v marném pokusu ho zařadit. Uspěla, až když v reakci na její němý, zkoumavý pohled zvedl hlavu.

Jakmile uviděla základní obrys jeho ostře řezané tváře, bylo snadné odmyslet si vrásky kolem očí (také je měla, navzdory tomu, že jim oběma bylo teprve kolem pětadvaceti), kila navíc, která obalila tělo hubeného chlapce, jehož znávala, a obezřetný výraz tváře. Cizinec čekající na ni v jejím bytě nebyl nikdo jiný než Draco Malfoy.

Na jedno hrůzu nahánějící nadechnutí se myslela, že je to jeho otec.

Než Lucius Malfoy přišel o Voldemortovu přízeň, uměl dokonale ovládnout každou situaci. Jeho syn nějak postrádal to nablýskané, mistrné sebevědomí, které podle všeho měnilo lidi okolo něj v loutky na provázcích. Draco Malfoy vždycky představoval menší hrozbu než jeho smrtonosné příbuzenstvo a Hermioně neušlo, že při posledních dvou příležitostech, kdy ho viděla, nedokázal udělat to nejhorší.

Ale to už neplatilo. Teď vypadal Draco Malfoy jako smrtelně nebezpečný a připravený udeřit a jeho obličej jí neposkytl absolutně žádnou představu o tom, na co myslí. Hůlku držel v pravé ruce momentálně bez pohybu; dobře věděl, že by se nemohla bránit, kdyby ji proti ní použil.

„Co děláš v mém bytě, Malfoyi?“ Při vyplivnutí otázky u ní zvítězil vztek nad strachem. Jeho přítomnost zde byla protiprávní; zjistila, že stěží dokáže přijít na někoho, u koho by ji víc vyvedlo z míry, že porušuje zákon.

„Mám pro tebe nabídku, Grangerová.“

Před jejím zuřivým pohledem necouvl, čímž jen potvrdil svou kuráž. Byla by z něj docela dekorativní socha, pomyslela si; ale škoda té jeho osobnosti.

„Co bys mi ty asi tak mohl nabídnout?“ A co za to budeš chtít na oplátku, dodala v duchu.

„Vzájemný závazek s výhodou pro obě strany.“

„Nabídka, kterou nemůžu odmítnout?“ zeptala se.

Ta narážka Malfoyovi nedošla, místo toho vypadal, že ho potěšilo, že se stala přístupnější.

„Ano. Přesně tak.“

„Nemám zájem. A teď opusť můj byt, nebo zavolám policii.“

Už to trvalo dost dlouho a Hermiona by ho měla co nejrychleji dostat pryč. Kdyby ovšem mohla; nejspíš byl o hezkých pár kilo těžší než ona, ačkoliv se to těžko odhadovalo, když seděl. Pravděpodobnost, že ho sama úspěšně vystrnadí, byla stejná, jako že Kudleyští kanonýři vyhrají Ligu – aspoň podle toho, co si pamatovala.

Zadoufala, že jeho nezájem o všechno mudlovské se za ty roky nezměnil, a natáhla ruku za sebe, aby popadla mobil. Samozřejmě, kdyby se rozhodl, že proti ní použije magii, neměla by šanci. Strach teď zvítězil nad hněvem, ale neposkytne mu to uspokojení, aby ji viděl vyděšenou.

Probodávali jeden druhého pohledem a ona zatím pomalu, pomaličku posouvala ruku směrem k mobilu, až jí vklouzl do dlaně. Známý tvar a příslib získání posil z normálního světa jí dodal slabou útěchu.

„Vrátím ti Weasleyho. Budeš očištěná a tvůj trest bude zrušený. Všichni budou znát pravý důvod, proč jsi zabila Pottera, a dostaneš zpátky svou magii.“

Hermiona držela telefon bezvládně v ruce, aniž by se ho snažila použít. Proč jí to nabízel? Ani na okamžik si nepřipustila myšlenku, že to myslí vážně; nic z toho nebylo možné.

Potom se na něj znovu podívala a pořádně si prohlédla tu neznámou, nesmiřitelnou tvář muže, který vyrostl z chlapce, jehož znala, a už si tím nebyla tak jistá. Musel něco strašně moc chtít, když ji tady vyhledal. A taky ji ještě neproklel.

„A proč bys to dělal? Co z toho budeš mít?“ zeptala se ho jako vždycky zpříma.

Přes tvář mu přeběhl záchvěv úsměvu a způsobil, že na chvilku vypadal tak jako dřív, ale pak se jeho rysy znovu vyhladily do nicneříkající masky.

„Pomstu, obnovení vážnosti našeho rodinného jména a návrat na právoplatné místo ve společnosti.“

Odfrkla si. Co by Hermiona Grangerová, vykázaná z kouzelnického světa a žijící jako mudla, mohla nabídnout Dracu Malfoyovi, aby tohle všechno získal?

V krátkosti jí vyložil současný stav věcí.

Nepřekvapovalo, že Malfoyovi na tom nebyli po válce moc dobře. Politická klika, která teď vládla kouzelnickému světu, se skládala z jádra vysoce postavených ministerských byrokratů ze solidních kouzelnických rodin, které předtím v závodě o vysokou funkci zastiňovali čistokrevní aristokrati. Otáčeli kolečky a utahovali šrouby ministerstva ze zákulisí už několik posledních století. Když Voldemort padl a vyčerpaný Fénixův řád se nedokázal sesbírat, dostali se na výsluní.

Někdo musel kouzelnický svět řídit, a kdo by to uměl lépe, než pánové a dámy, kteří znali detaily správy?

Byli vesměs schopní, ctižádostiví a měli po krk sevření mezi Voldemortem a nekontrolovatelným a nezávislým Fénixovým řádem. K obnovení kouzelnického světa byl zapotřebí pořádek a ten bude nastolen za každou cenu.

Prvořadým úkolem byl úklid po bitvě o Bradavice; odsouzení Hermiony Grangerové, která byla zbavena magie a vypovězena z kouzelnického světa – úhledné odklizení jediného zjevného hrdiny, u kterého hrozilo, že se zvládne znovu vzchopit. Rovněž to pomohlo s diskreditací Fénixova řádu, čelícímu podezření, že se podílel na skonu Harryho Pottera. Umístění Ronalda Weasleyho na oddělení Januse Paklíče u Svatého Munga zajistilo, že proti této verzi událostí nebudou vzneseny žádné námitky.

Většina významnějších členů Řádu padla v bitvě a ti, kteří měli dostatek vlivu na to, aby začali zkoumat, proč se Hermiona Grangerová obrátila proti Vyvolenému, museli místo toho bojovat o svou vlastní kůži. Zcela přesvědčivě ji vykreslili jako zrádce, který z toho pravděpodobně ještě lehce vyvázl.

Širší veřejnost byla příliš zaneprázdněná sebeočišťováním a sledováním, kdo další přežil, než aby si všimla, co se dělo. Nová administrativa rychle převzala kontrolu nad výkladem válečného dění a v průběhu let ministerstvo svůj vliv nenápadně rozšířilo.

Když Malfoy mluvil, Hermiona seděla proti němu u jídelního stolu a ani na okamžik z něj nespustila oči. Ať už to byla pravda nebo ne, jeho shrnutí událostí prozrazovalo, že se od jejich šestého ročníku, kdy vedle něj naposledy strávila víc času, ledacos naučil. Tehdejší Draco Malfoy byl velice inteligentní, ale nemohla si vybavit, že by ve škole byl ve svých analýzách tak nezaujatý a věcný.

„Takže kde se v tomhle statečném novém světě nacházíš ty, Malfoyi?“ nadhodila a svrbělo ji nutkání zeptat se, jestli nocuje na dlažbě na Obrtlé ulici, ale usoudila, že to není moudré. Držel v ruce všechny karty a věděl o tom.

„Pro ministerstvo jsem persona non grata, panství bylo, stejně jako většina našeho majetku, zkonfiskováno a moje matka je stále v domácím vězení.“

Hermiona se vystříhala poukázat na to, že si za to mohou sami, a krátce se zamyslela, co se asi stalo s jeho otcem. Lepší se tohoto upjatého, sebejistého cizince nevyptávat.

„To je všechno velmi zajímavé, ale nevysvětluje to, proč jsi tady. Protizákonně, pokud můžu dodat.“ Tentokrát by nebyl schopný uniknout následkům pomocí včasně podstrčeného úplatku, pomyslela si spokojeně. Radši by dala přednost tomu nepodílet se na ničem nelegálním, ale musela ho vyslechnout, než se ho pokusí znovu vyhodit. Postarala se o to zmínka o Ronovi, s čímž ten mizera patrně počítal.

„Mám v úmyslu obnovit svou reputaci prostřednictvím obnovení té tvojí.“

„A jak toho chceš dosáhnout? A co má vůbec moje reputace společného s tvojí rodinou?“

„Můj plán má několik fází. Doufám, že mě zvládneš sledovat,“ protáhl. Očividně se při používání obvyklých urážek cítil lépe, zpátky na známé půdě.

„Budu se snažit,“ odpověděla sladce, protože odmítala nechat se zatáhnout do malicherného hašteření.

Na chvíli vypadal Malfoy téměř zklamaně.

„Za prvé si mě vezmeš.“ Hermiona málem vyskočila ze židle, aby protestovala, ale jeho zvednutá ruka a chladné oči ji přiměly zůstat sedět. „Tajně,“ dodal, pro případ, že by se chystala na místě poslat oznámení do ranních novin. „Za druhé uvedu do pohybu jisté… aktivity, abych zajistil, že se Ronald Weasley u Svatého Munga probere. Jeho šťastné uzdravení bude široce probíráno v tisku. Věřím, že bude mít dostatek důkazů, aby tě zbavil obvinění ze zabití Pottera z jiných než těch nejčistších úmyslů.“

Hermiona sebou téměř neškubla. Zabila Harryho, to byl fakt. Kdyby se ale Ron mohl podělit o svoje vzpomínky a povědět někomu, kde se v Bradavicích ukrývají ty Harryho, Starostolec by musel její rozsudek přehodnotit.

„Ano, pokud bude dostatečný tlak na to, aby byl případ znovu přezkoumán,“ potvrdila klidně a zadívala se Malfoyovi do očí. Pověz mi, co chceš, ty mizero, nebo – bůh mi pomáhej – přijdeš o hlavu jako první, pomyslela si, ale trpělivě držela svůj temperament tvrdě na uzdě.

„Za třetí se vrátíš do kouzelnického světa, který ti v této fázi padne k nohám, aby tě uvítal…“ Pohledem se shodli na znechucení nad naprostou hloupostí davu, díky čemuž byl tento výsledek zcela předvídatelný. Ačkoliv se v mnohém lišili, propagandou Denního věštce se nenechal ovlivňovat ani jeden.

„Nakonec se se mnou potkáš při své snaze osvobodit domácí skřítky nebo při něčem takovém. Vykvete mezi námi romantika, která vyvrcholí naší svatbou – tentokrát na veřejnosti. Společně zreformujeme kouzelnický svět a panství a náš zabavený majetek budou vráceny mé rodině.“ Malfoy tuhle… tuhle fantazii líčil klidným tónem, a přestože ji Hermiona odmítla jako odpornou, jeho přesvědčení, že k ní dojde, téměř zapříčinilo, že ji přijala jako možnost.

„Proč by sis mě proboha chtěl vzít?“ zeptala se nevěřícně.

Jeho slabý úsměv mu nedosahoval k očím.

„Protože se mi zdá, že jsi jediná cesta, jak znovu získat to, co jsme ztratili.“

„Proč bych si proboha chtěla vzít já tebe?“ Malfoy na to musí mít nějakou odpověď, protože ona rozhodně na žádnou nepřišla.

„Protože jinak tu zůstaneš navždycky zaseknutá. Budeš živořit v mudlovském světě, kam ve skutečnosti nepatříš. Odříznutá od všeho, co ti mělo patřit.“ Než mohla Hermiona začít protestovat, že tomuhle nevěřil ani on sám, že chtěl, aby se vrátila do mudlovského světa od okamžiku, kdy ji poprvé uviděl, pokračoval. „Vlezlík tam nebude čekat donekonečna. Dřív nebo později nebude jeho rodina v situaci, aby mohla dělat dostatek povyku ohledně jeho smrti, a tak od ní ministerstvo odradit. Udržování v uměle navozeném bezvědomí ho také vystavuje riziku selhání orgánů.“

Správně předvídal její další námitku a ona si najednou uvědomila, že jeho mentor byl uznávaným nitrozpytcem.

„Pouhé vědomí, že jeho kóma je umělé, nestačí k tomu, aby z něj byl probrán. V případě nárůstu podezření mu někdo z nemocnice rychle a potichu pomůže na onen svět. Weasleyovi samozřejmě nic nepoznají,“ podotkl mdle a Hermiona se zazmítala mezi hněvem a naprostým strachem. „Pokud ho chceš dostat živého, potřebuješ mou pomoc.“

„Ale proč si tě musím vzít? Pokud slíbím, že pomůžu obnovit jméno Malfoyů,“ téměř se zasmála absurditě toho, co říká, ale ovládla se, protože by to ničemu nepomohlo, „a získám ti peníze a Malfoy Manor zpět, proč bychom se měli brát?“ Aby zvládla pokračovat, musela se uklidnit a zmobilizovat v sobě veškerou upřímnost, co měla. „Jestli o mně něco víš, tak to, že držím slovo.“

Malfoy se zatvářil téměř lítostivě.

„Ne. To nestačí. Mohla bys změnit názor.“

„Co kdybychom složili Neporušitelný slib?“ Teď už byla zoufalá, ale dávala si pozor, aby to nebylo navenek poznat.

„Nemáš žádnou magii, takže nemůžeme.“

„Právně závazná smlouva?“ troufla si navrhnout Hermiona, ale na to se ani neobtěžoval odpovědět.

„Ale nemohli bychom se rozvést…“ nadhodila opatrně, protože si vzpomněla na téměř zapomenuté zvyky kouzelnické společnosti. Už dávno před zákonem o utajení nahlížel kouzelnický svět pohrdavě na nebezpečný liberalismus zuřící v mudlovském světě. „Museli bychom zůstat manželé, dokud jeden z nás nezemře.“

Snažila se zachovat lhostejný výraz, ale když si vyvodila logický závěr, místnost jako kdyby se s ní roztočila. Panebože, vždycky ji nenáviděl. Bylo by delikátně ironické využít ji k obnovení jeho pověsti a bohatství, a potom ji klidně zlikvidovat, aby se mohl oženit a pořídit si čistokrevné dědice Malfoyů podle svých a otcových představ.

„Grangerová?“

Jakékoliv pochybnosti, jestli na ni používá nitrozpyt, padly, když mu pohlédla do šedých očí. Tvář měl zkřivenou vztekem a ona rázem dostala větší strach než za celou dlouhou dobu.

„Nezabiju tě, Grangerová,“ procedil mezi zaťatými zuby. Očividně mu to zabrnkalo na nervy; mohla jen doufat, že to bylo kvůli tomu, že ve skutečnosti nikdy nikoho nezabil. „Jestli chceš, složím jako důkaz Neporušitelný slib. Moje matka ho může zpečetit.“

„Myslím, že bych ten slib ráda koncipovala.“ Hermiona se snažil získat zpět své sebevědomí a během řeči zvládla mluvit věcně a nekoktat, ale vypadalo to, že jí srdce stále bije tak hlasitě, že by ho mohli slyšet sousedi.

„Souhlas.“ Zřejmě se také zklidnil a vrátil se ke svému předchozímu uhlazenému chování. „Pokud se ti podaří reformovat naši společnost do té míry, aby povolila rozvod, budu souhlasit. Považuj to za podpůrný bonus.“ Znělo to téměř, jako kdyby žertoval.

„Když je tohle teď vyřešené, budeš souhlasit s mou nabídkou?“

Měla nutkání se znovu začít smát jako blázen, protože si uvědomila, že to opravdu byla nabídka. „Bylo by to manželství jen naoko,“ nadhodila ve snaze otestovat míru jeho šílenství.

„Ano,“ potvrdil a svým povýšeneckým pohledem dal jasně najevo, že si nepřeje špinit ruce víc, než bude nezbytně nutné.

„Tohle je hloupé, Malfoyi. Ty ses nervově zhroutil, když jsem byla pryč?“ Jeho jedinou odpovědí byl upřený pohled. „Musíš na tom být fakt špatně.“

„Ať je to, jak chce, tohle jsou moje podmínky. Můj návrh můžeš samozřejmě klidně odmítnout.“

Byla Malfoyovi vydána na milost a oba to věděli. I kdyby netoužila po návratu do jejich světa nebo objasnění své účasti na Harryho smrti, neexistovala možnost, že by ho mohla odmítnout a odsoudit Rona k setrvání u Svatého Munga do doby, než se nějaký byrokrat rozhodne vytáhnout zástrčku.

„Dej si pozor, Malfoyi,“ prohlásila vyrovnaně, čímž ho překvapila. „Teď máš možná navrch a můžeš si to všechno užívat, ale nebudeš mít hlavní slovo věčně.“

Podíval se na ni a jeho elegantně zvednuté obočí stručně vyjadřovalo jasnou skepsi. Jako dospělý byl pohledný; díky tomu mu věřila ještě méně. Všechno kolem sebe zatlačoval do stínu. Cítila se proti němu malá, šedá a obyčejná, ale všemožně s tím bojovala.

„Využíváš proti mně lidi, které miluju, a to ti neodpustím. Mohli bychom být manželé hodně, hodně dlouho. Přijde čas, kdy mi budeš vydaný na milost, a slibuju, že pak ti to osladím.“ Hermiona se ze všech sil snažila, aby jí v hlase zazníval zastrašující tón; teď možná nemá nic, čím by to podpořila, ale jistě nezapomněl, že v minulosti byla vždycky lepší než on.

„Ne,“ prohlásil úsečně. „Já své podmínky nezměním.“

„Pak dostaneš, co si zasloužíš, Draco Malfoyi, a až přijde čas, předvedu ti stejnou ohleduplnost, jakou jsi ty předvedl mně teď.“

Pokrčení ramen jako by sdělovalo, že je jen přirozené použít to proti ní, pokud bude trvat na pošetilé nebelvírské sentimentalitě.

„Takže souhlasíš s mými podmínkami?“

„Ano.“

Co jiného mohla dělat? Připadalo jí, jako kdyby prodala vlastní duši, kdyby jí tedy nějaká zbyla.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Jak ja miluji magicke politicke pletichareni!
Navic se mi libi, ze autorka nechodi kolem horke kase a behem hned prvni kapitoly nas uvedla primo do deje. Co vic, Hermionina argumentace ke konci je skvela. Nepotrebuje cas na rozmyslenou, je si hned vedoma rizik a pak jeste sladce varuje Draca. Takovou Hermionu mam moc rada!
Dekuji za skvelou prvni kapitolu, uz ted se nemohu dockat dalsi.

Už při prvním čtení jsem věděla, že tuhle povídku budu milovat ;-) A rozhodně neztratila nic ze svého půvabu ani při čtení druhém (a třetím...).
Draco má lstivý plán a zdá se mi zajímavé, že Hermioně hned všechno řekl. I když - opravdu všechno? Myslím, že ji pár překvapení ještě čeká. A Draca asi taky, protože tahle Hermiona není žádné jehňátko a o realitě kouzelnického světa už ví své a určitě netrpí naivně školáckými představami.
Díky, sovičko!

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Těšila jsem se a měla jsem na co. Báječná první kapitola, rozhodně slibna a zajímavá.
Takže jsem vážně zvědavá, co se z toho vyvine.
Děkuji, Jacomo :-).

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Proč jen mám pocit, že se Hermiona upsala ďáblu, když Draco je na tom de facto stejně, což je paradoxní vzhledem k tomu, že to byl jeho plán, jeho dílo. Možná se Draco snaží uniknout něčemu mnohem horšímu, co vymyslela Narcissa, nebo kdokoliv jiný, jako hlava rodu. Tohle je dost šílené řešení, ale Dracův rozzuřený pohled dokázal nemožné. Hermiona řekla ano.
To mi jako příslib budoucích kapitol stačí na vytvoření představy velice podmanivých a laškováním naplněných večerů, které spolu ti dva stráví.
Velký dík za překlad.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Tomu říkám ne moc šťastně rozdané karty. Zdá se, že Draco má velmi detailní plán, který nepřipouští neúspěch či selhání, ale známe to - v životě jde máloco podle plánu, jakkoli pečlivého. Jen tak mimochodem, díky, že čtenářská obec tentokrát, do dvou třetin povídky či ještě déle, nemusí bloudit v mlhách a chaosu... Hraje se s otevřeným hledím - směrem k nám. Co bude to dobrovolně nedobrovolné uskupení prezentovat směrem k nepřátelům, to bude patrně jiný šálek čaje. Vlastně by se dalo říci k nepříteli, ale mnohahlavému, kde všechny hlavičky mají totožný nepřátelský záměr. Nebudou mít vůbec snadný boj, miláčkové - ale jejich smůla, naše štěstí - užijeme si dostatek zápletek a zvratů. Podle prvního, ochutnávkového, kousku čichám, čichám opět trefný výběr. Díky za něj i báječný překlad a těším se na pokračování.

Ano, rozhodně mě to lapilo a nepustí. Tahle Hermiona má všech pět pohromadě a chová se jako rozumná ženská. Draco jí dal nabídku, kterou opravdu nemohla odmítnout, ale ona nedělá scény. Přijme ji a ještě Dracovi sladce vyhrožuje. Převelice se těším, až se manželé Malfoyovi pustí do nápravy rodinné reputace a jak snad mezi nimi vyklíčí i romantický cit.
Děkuji, sovičko, neskutečně se těčím na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

No teda, pri citani mi skoro spadla brada. To je ine kafe tato poviedka. Tretia strana ovladajuca magicky svet nie je castou zapletkou a ja sa tesim, co sa z toho vsetkeho este vyklube. Myslim, ze Draco musi nieco velmi chciet, ak je ochotny ist do toho za cenu tak velkeho rizika, ze za 1. mu to nevyjde podla jeho predstav a za 2. sa mu Hermiona moze fajnovo pomstit a manzelstvo krasne okorenit. My zeny dokazeme byt naozaj potvory, najma ked na nas muzski nespravne zatlacia.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Tak to vyzerá na parádnu dramionku. Moc, moc sa teším a dokonca som to stihla aj prečítať. Nejak sú soboty na tom lepšie.
Ešte je skoro niečo hodnotiť, ale zápletka vyzerá zaujímavo. Som zvedavá, čím prekvapí, keď si si ju vybrala.
Preklad samozrejme jedna báseň, ďakujem krásne.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 11.09. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Zatiaľ tu Draco pôsobí veľmi sebaisto. Uvidíme, či mu to vydrží a či jeho starostlivo premyslený plán pobeží ako po masle. Hermiona zatiaľ nemá dôvod jeho úsilie sabotovať, predpokladám však, že nebude poslušne súhlasiť so všetkým, čo navrhne. Ďakujem za preklad a teším sa na ďalšiu časť.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Mno pani, plan je to uzasnej, ovsem cloveku do nich vetsinou skoci zivot, takze urcite bude nejake drama.
Tesim se!
Dekuju!

Děkuji za překlad. Mám pocit, že tahle povídka se mi bude moc líbit.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Mno, to bylo setkání, že? Ale jak ji chce vrátit Rona, když si bude muset vzít Draca? To je nějaká chybička v plánu... nebo jak to zaonačí, Ron bude jistě nadšen, že se Hermiona provdala za Malfoye, jsem zvědavá na další zákulisní čachry, zatím to vypadá, že mezi kouzelníky byla skrytá "opozice", která jen čekala na to, až se dostanek veslu a z Řádu asi nezbyl nikdo normální, jinak by přece nenechali Hermionu na pospas.

Jsem na to zvědavá a vypadá to dobře, navíc Hermiona se těší, jak to jednou Dracovi vrátí... tož se necháme překvapit.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: seviesnape321 - 15.09. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

No, budoucí romanci (?) budoucích manželů Malfoyových stranou - ono to s odstavením státní správy nebude lehké. Vůbec nepochybuji, že dobře zahnízdění aparátčíci se budou bránit zuby nehty...
Moc se těším na pokračování!!
A velice děkuji, Jacomo, Ivet :)

Prehľad článkov k tejto téme: