Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ďaleko preďaleko

Kapitola 20 – Bouře přichází

Ďaleko preďaleko
Vložené: Jimmi - 20.08. 2021 Téma: Ďaleko preďaleko
Octavie nám napísal:

Ďaleko preďaleko

A World Apart

autor: lolagirl 


překlad: Octavie

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 20 – Bouře přichází

 

„Grangerová? Chystáš se mi odpovědět? Co dělal mozkomor – očividně z tvého světa – v tvojí ložnici?“

Hermiona si sedla na kraj postele a zabořila obličej do dlaní. „Nevím,“ zavzlykala.

Draco si povzdechl. „Víš, Grangerová, už mám toho tvého 'já nevím' dost, protože si myslím, že víš. Jen mi to nechceš říct.“

Ruce jí spadly do klína a teď na něj zírala skelným pohledem. Vypadala bledě, otřeseně a velmi rozrušeně. Na krátký moment se k ní chtěl Draco natáhnout a utěšit ji – jemně ji poplácat po ramenou nebo dokonce obejmout – ale jeho touha se konečně dozvědět, co se tady děje, ho od toho odradila.

„Pravděpodobně jsem porušila nějaký zákon svého světa, když jsem odešla,“ řekla. „Použila jsem velmi mocné kouzlo.“

„Dobře,“ prohlásil. „To dává trochu smysl. Ale proč by za tebou posílali mozkomora? A jak tě vůbec našli?“

V její tváři se najednou objevila panika. „Ale ne.“

„Co?“

„Ach Bože,“ zamumlala. Stoupla si a začala přecházet po místnosti. „Museli zjistit, kdo mi pomohl!“

„Někdo ti pomohl?“

„Asi má teď kvůli tomu problémy!“ zvolala. „Co když-“ zalapala po dechu. „Co když dostal polibek od mozkomora? Co když-“

Nedokončila svou větu. Jen poklekla na zem a začala znovu vzlykat.

„Grangerová, uklidni se-“

„Musím se vrátit!“ vykřikla.

„Vrátit kam?“

„Zpátky do mého světa!“ řekla zoufale.

„Jak bys mohla?“ zeptal se. „Řekla jsi nám, že se zpátky do svého světa vrátit nemůžeš. A co bys dělala, kdyby ses tam vrátila? Čekají tam na tebe pravděpodobně další mozkomoři-“

„Ach Bože, ach Bože, ach Bože…“ Hermiona si stoupla a zběsile se rozhlédla po místnosti. „Co budu dělat? Musí být něco, co bych mohla udělat. Tohle se nemůže dít, to nemůže-“

„Grangerová,“ řekl pevně. Popadl ji za ramena a držel ji na délku paží. Zadíval se jí do očí, které byly doširoka rozevřené a plné strachu a které odmítaly jeho pohled opětovat. „Vzpamatuj se, ano? Musíš se uklidnit, abychom o tom mohli jít říct Brumbálovi-“

„Ne!“ vykřikla a vymanila se z jeho sevření. „Ne, nemůžeme do toho nikoho zatahovat.“

„Proč ne? Portálem se sem zrovna dostal mozkomor a chtěl ti dát polibek. Pravděpodobně jich přijde víc, pokud neuděláme něco, čím bychom je mohli zastavit. Brumbál nám bude schopný pomoct.“

Hermiona zavrtěla hlavou. „Prosím – ne.“

„Pokud mi neřekneš, co se to tu ksakru děje, půjdu s tím k Brumbálovi hned teď. Rozhodnutí je na tobě.“

Bleskla po něm pohledem. „Nemůžeme prostě předstírat, že se nic nestalo?“

Draco na ni nevěřícně pohlédl. Co to s ní sakra bylo? Kdyby jeho napadl mozkomor, udělal by cokoli, aby se to už nikdy neopakovalo. Proč se tedy ona chovala úplně opačně?

Měl by se pokusit ji přesvědčit, aby zkusili oslovit Brumbála. Měl by se pro něj okamžitě sám rozejít. Ale neudělal ani jedno z toho. Najednou pocítil, že jí už nechce pomáhat, protože bylo čím dál víc zřetelné, že ona ničí pomoc nechce.

„Dobře,“ ustoupil a zvedl ruce ve znamení porážky. „Fajn, když si s tím neděláš starosti ty, tak ani já.“ A s tím se otočil, vystřelil z jejího pokoje a třískl za sebou dveřmi.

Nikdy si nemyslel, že by to vůbec bylo možné, ale tahle dívka zvládla být dokonce víc nesnesitelná než skutečná Hermiona Grangerová. A jestli nebude opatrná, její tvrdohlavost jí přinese smrt.

Zůstal ve společenské místnosti, protože netoužil jít zpátky do postele. Napůl očekával, že ho Hermiona bude následovat a v zoufalství na něj vysype všechna svá tajemství – ale nic takového neudělala.

Což bylo jen dobře. Kvůli tomu, co se chystal udělat, ji nechtěl mít ve své blízkosti.

Shrábl brk a kousek pergamenu ze stolu, posadil se na pohovku a začal psát:

Pottere –

 

Až dostaneš tuto zprávu, sejdeme se na astronomické věži. Musíme probrat něco důležitého. Přijď sám.

 

- M.

Ráno při snídani doručí Harrymu jeho sova vzkaz. Nebyl si úplně jistý, že je to dobrý nápad ho do toho zatahovat. Věděl, že by měl jít přímo za Brumbálem, ale možná na to ještě nebyl ten správný čas. Harry byl jediný člověk, který nepřivítal Hermionu s otevřenou náručí, takže si nemohl pomoct, aby ho nepovažoval tak trochu za spojence – i když si to nerad připouštěl.

Složil pergamen a zastrčil ho do kapsy svého hábitu, který byl přehozený přes gauč.

Pak se s poraženeckým povzdechem vydal znovu ke dveřím Hermioniny ložnice. Nezaklepal. Neoznámil jí, že vchází dovnitř. Prostě otevřel dveře a vstoupil do pokoje. Byla pořád na tom stejném místě, jako když odcházel – seděla na kraji postele, tvář zmáčenou slzami a vypadala, že se cítí mizerně. Když ho uslyšela přijít, vzhlédla k němu, ale neřekla ani slovo.

„Dnes budu spát tady,“ řekl jednoduše a sedl si na křesílko v rohu místnosti.

Přikývla. Rozuměla – možná i víc než on. Přestože byl frustrovaný jejím chováním, určitě by nedovolil, aby se jí cokoli stalo. A jestliže ho nenechá jít za Brumbálem se žádostí o ochranu, ochrání ji sám.

Navzdory nepohodlné poloze zvládl znovu usnout. Hermiona ho voláním o pomoc nevzbudila, a tak prospal celý zbytek noci.

A nic se mu nezdálo.

******

Draco stál u velkého okna na vrcholu astronomické věže a kochal se výhledem. Slunce jasně svítilo a odráželo se od pomalu tajícího sněhu na zemi. Odsud to téměř vypadalo, jako by viděl samotnou podstatu světa. Představoval si, že by tu jednou mohl sledoval východ slunce – a že by mohl přivést Hermionu, aby jí ho ukázal. Připomněl si však, že ten den nikdy nenastane, zavřel oči a zamračil se.

Nevšiml si, že Harry dorazil, dokud ho neuslyšel si odkašlat. Otočil se a spatřil chlapce s havraními vlasy a kamenným výrazem, jak drží kousek pergamenu.

„Dostal jsem tvou zprávu,“ oznámil mu. „Zjistil jsi něco?“

Draco se odvrátil a znovu se zadíval z okna. Navzdory jasným paprskům slunce a modré obloze uviděl, jak se v dálce vynořují temné mraky, jako by přicházela bouře.

„Hele, Pottere,“ řekl a ohlédl se na něj přes rameno. „Nevím, proč jsem po tobě chtěl, abys přišel – zrovna po tobě. Ale nevadí, teď, když jsi tady, potřebuju, abys mi něco slíbil. Chci, abys mi přísahal, že všechno, co si řekneme, zůstane mezi námi. Rozumíš mi? To znamená, že to neřekneš Weasleyovým, ani Brumbálovi – nikomu.“

„Přísahám,“ odpověděl Harry bez chvilky zaváhání. Natáhl k němu ruku.

Draco ji přijal a pevně s ní potřásl. Krátce se zamyslel, jestli by mu měl důvěřovat. Pak si ale musel přiznat, že přestože Harryho Pottera nenávidí celou svou bytostí, je to pravděpodobně jediný člověk na tomto světě, kterému by svěřil svůj život. Tedy pokud by Harrymu na Dracově životě skutečně záleželo.

„Takže?“ zeptal se Harry zneklidněně. „Co jsi zjistil?“

Draco zadržel dech, než odpověděl. „Nechce mi nic říct.“

Harry nadzvedl obočí. „To proto jsi mě chtěl vidět? Abys mi řekl, že nic nevíš?“

Draco se zakabonil. „Samozřejmě že ne, Pottere. Něco se včera v noci stalo. Něco, co nedokážu vysvětlit – a ona ano. Ale nechce.“

To zaujalo Harryho pozornost. „Aha. A co se stalo?“

„Byla napadena,“ odpověděl Draco. „Mozkomorem. V její ložnici.“

Harrymu spadla čelist. „Děláš si srandu!“

Draco zavrtěl hlavou. „Vzbudil mě její křik. Přiběhl jsem včas, než jí stihl dát polibek. Ale to ani není ta nejpodivnější část. Ten mozkomor přišel z jejího světa. Skrz jakýsi portál.“

„Páni,“ vydechl Harry. „A vysvětlila ti, proč?“

„Řekla něco jako že porušila nějaký zákon svého světa, který zakazuje ho opustit.“

„A to jsi jí uvěřil?“

„Vlastně ne,“ pronesl Draco.

„Věděl jsem to,“ zamumlal Harry. „Věděl jsem, že je na ní něco divného.“

Draco si založil ruce na hrudi a zeptal se: „A jak jsi to vlastně věděl, Pottere? Proč jsi byl jediný z té vaší skupinky, kdo ji nadšeně nepřivítal?“

„Myslím, že se nemusíš ptát. Můj důvod je úplně stejný jako ten tvůj.“

„Protože ona není naše Hermiona Grangerová.“

„Ano,“ souhlasil Harry. „Ale to není jen kvůli tomu. Všiml jsem si, že je na ní něco divného hned, jak jsem ji uviděl. Chci říct, kdo opustí svůj svět jen proto, že po něm někdo jde? Jsem si jistý, že i v jejím světě bylo dost způsobů, jak by ji mohli ochránit, bez toho, aby se musela vydat do úplně jiné dimenze. Tak proč by udělala něco tak zoufalého? Nedává to žádný smysl.“

Draco pokrčil rameny. „No, Pottere, zřejmě neznáme celý příběh, takže kdo ví, jaká bezpečnostní opatření přijali předtím, než sem přišla? Co my víme, třeba už vyčerpali všechny možné způsoby, jak ji ochránit. Možná jsou lidé, kteří po ní jdou, nejen nebezpeční, ale také mocní – dost mocní na to, aby prolomili jakékoli ochranné kouzlo. Faktem je, Pottere, že se nikdy nedozvíme celý příběh, dokud se nám ho nerozhodne říct. A to se možná nikdy nestane.“

„Nebo nám ho řekne dřív, než si myslíš,“ pronesl Harry a na tváři se mu objevil úsměv.

Draco přimhouřil oči. „A tím myslíš co?“

„Je jednoduchý způsob, jak zjistit všechny informace, které potřebujeme, Malfoyi – a budeme ho mít už v pátek.“

Draco zkřivil tvář. „Počkej, Pottere, nemyslíš tím-“

„Náš projekt na hodinu lektvarů,“ přikývl Harry. „Začal jsem na něm pracovat už včera v noci, protože jsem si uvědomil, že kdybych čekal na to, až promluvíš s Hermionou, možná bychom nezačali nikdy.“

„To nemůžeš myslet vážně…“

„Nemáš ani tušení, jak moc vážně to myslím.“

Draco zavrtěl hlavou. „Pottere, mám ti připomínat, co se stalo naposledy, když jí někdo dal vypít sérum pravdy? Málem umřela.“

„Nedělej si starosti,“ ujišťoval ho Harry. „Mám v úmyslu ho nejdřív vyzkoušet na sobě. Koneckonců se chci ujistit, že bude fungovat správně.“

„Jsi blázen?“ Draco se zadíval na chlapce před sebou a uviděl jen nezkrotné odhodlání. Samozřejmě, že by se pokusil o něco tak hloupého – zoufalé časy si žádají zoufalá opatření. „Nemůžeme jen tak použít Veritasérum. Mohli bychom se dostat do vážných problémů-“

Harry na něj pohlédl zpod řas. „Odkdy se Draco Malfoy bojí, že se dostane do problémů?“

Měl pravdu. Draco se samozřejmě nezajímal o to, jestli se dostane do problémů nebo ne – jen si nemyslel, že by bylo správné v podstatě zdrogovat nevinnou dívku, aby z ní dostali informace – pokud tedy vůbec nějaké informace měla.

„Pottere, přišlo ti vůbec na mysl, že nám Grangerová nemusí říct nic nového? Že možná všechno, co nám řekla, je pravda?“

„Hej, to ty jsi sem pozval kvůli tomu, co se dnes v noci stalo. Ty ji taky podezíráš z toho, že k nám není upřímná. Tak co máš za problém?“

„Já si prostě jen nemyslím, že by to k ní bylo fér.“ Znělo to bláznivě dokonce i jemu samému. Proč vůbec přemýšlel o tom, co bylo fér, když to ona dorazila do jejich světa a obrátila jejich životy vzhůru nohama – bez varování nebo jejich souhlasu?

Povzdechl si. „Co máš přesně na mysli?“

Harry se ušklíbl. „Budu potřebovat tvou pomoc.“

„Ani náhodou, Pottere. Já ti s ničím pomáhat nebudu.“

„Musíš,“ trval na svém Harry. „Nemůžu to udělat sám. Sám jsi viděl, jak se chová v mojí přítomnosti. S tebou je v pohodě – a nebude tě z ničeho podezírat, když jí podáš pití ty. Pití, které bude cinknuté Veritasérem.“

„Dobře,“ řekl Draco pomalu. „A potom, až zjistíme pravdu – což nebude pravděpodobně nic světoborného – se konečně vzdáš a dáš jí pokoj?“

Herryho úsměv uvadl. Pichlavě pronesl: „Já ji nikdy nepřijmu.“

Draco se nemusel ptát proč – protože odpověď už znal. „Protože to není ona.“

Harry přikývl a uhnul pohledem. „Může vypadat jako Hermiona. Může chodit jako ona, mluvit jako ona, ale nikdy to nebude ona.“

„Nikdo ji nemůže nahradit,“ zamumlal Draco. „Dokonce ani ona sama.“ Trochu se usmál nad absurditou svého tvrzení.

Harry na něj pohlédl přimhouřenýma očima. V koutku úst se mu začal tvořit polovičatý úsměv. „V něčem se shodnu s Dracem Malfoyem. Kdo by si to kdy pomyslel?“

„A kdo by si pomyslel, že se shodneme v našich citech k Hermioně Grangerové?“

Jejich úsměvy okamžitě zmizely. Harryho výraz ztvrdl a Draco ihned zalitoval, že ta slova vyslovil. Harry se je naštěstí rozhodl ignorovat.

„Za čtyři dny,“ upozornil ho a vydal se k východu, „bude lektvar hotový.“ Obrátil se ještě jednou k Dracovi. „Připrav se i ty.“

Draco neodpověděl. Sledoval Harryho odchod a když byl pryč, otočil se zpět k oknu.

Čtyři dny. Pouze čtyři dny a pak budou znát pravdu, kterou hledají. Ale záleží na ní vůbec? Co dobrého přinese? Budou o ní pak smýšlet jinak? Možná je lepší některé věci nechat spát. Možná by bylo lepší, kdyby její minulosti v tom druhém světě neznali.

Draco si povzdechl. Výhled už nebyl tak pěkný. Slunce zakryly mraky a svět zalily odstíny šedé. Tmavé, světélkující mraky, které byly ještě před pár minutami tak daleko, se nyní rychle přibližovaly k hradu.

Už nebylo pochyb: blížila se bouře.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: kakostka - 21.08. 2021
Hmmm, zdá se, že Harry je fakt naštvanej a podezíravej, asi dělá dobře. Hermiona je fakt divná, taky bych ji asi vrazila veritaserum. Draco není objektivní, teskní po staré Hermioně, lituje i tu současnou... no, uvidíme, co bude dál. Brumbál ví určitě víc a jsem zvědavá, co tím intrikán sleduje... děkuju za překlad.
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
Tak to jsme na stejné lodi. Co tím vším Brumbal sleduje, je tajemstvím zatím i pro mě:-D. Co se týče Hermiony - dozvíme se už brzy :-). Děkuji za komentář:-).

Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: denice - 20.08. 2021
Téhle Hermioně jsem dnes nevěřila ani slovo, v rozhovoru s Dracem mi připadala velmi falešná, měla jsem dojem, že se snažila jím manipulovat. Ráda bych se pletla, ale ona mi prostě nesedí. Ten mozkomor nebyl nebezpečný jen pro ni, že. Asi chápu Harryho, na jeho místě bych taky chtěla znát pravdu. Díky.
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
Myslím, že se kluci dozvědí i to, co nechtějí. A snad Hermionu budeme moci pochopit. Děkuji za přečtení i komentář:-).

Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: lenus - 20.08. 2021
Nuž, ja som za- proste sa potrebujem dozvedieť čo sa v jej svete stalo, takze kľudne nech jej veritaserum dajú :) Mám veľa otázok… kto jej pomohol prejsť? Aké tam majú zákony? A hlavne, čo ju tak povahovo zmenilo, ze dokázala od všetkého zo svojho sveta ujsť? Veľmi netypické pre grangerovu, aspoň tu našo- dimenziánu :) vďaka! Budem očakávať ďalšie kapitoly s odpovedami :)
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
A odpovědi přijdou:-). Už v příští kapitole jedna malá bomba a pak v té další se dozvíme zbytek. Máme se na co těšit:-). Děkuji za komentář!
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
A odpovědi přijdou:-). Už v příští kapitole jedna malá bomba a pak v té další se dozvíme zbytek. Máme se na co těšit:-). Děkuji za komentář!

Čtyři dny, než bude hotová Harryho dávka veritaséra... Nechci nijak zpochybňovat jeho schopnosti v lektvarech, to ne, přesto... i když ho chce vyzkoušet nejdřív na sobě (bláznovství!), a pak ho podat Hermioně? Berou ti dva pitomci vůbec v potaz, že může mít tahle divná Hermiona možná imunitu? Nebo být nějak naučená, aby nic neřekla a mazala omáčku? Zdá se mi to celé divné, ale jestli chtějí získat informace, samotnou mě nic jiného nenapadá. Přestože mi to přijde drastické... Zase příště a děkuju :)
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
Drastické to je, ale je pravděpodobné, že jinak by jim nic neřekla. Uvidíme, jak se to vyvrbi. Už příště:-). Díky za komentář:-).

Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: zuzule - 20.08. 2021
Vim, ze to neni dobry zpusob, ale nebude lepsi, kdyz jeji minulost budou vedet? Kdovi, co tim portalem muze jeste projit... Dekuju!
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
Taky myslím, když budou vědět, co se stalo, třeba ji budou moct líp pomoct. A zabránit, aby k nim chodili z jejího světa jako na výlet:-D. Díky za komentář:-).

Nelibi se mi to. Chapu, ze jsou kluci zoufali a ti morzkomorove rozhodne nejsou v poradku, ale stejne se mi to nelibi. Brumbala nesnasim, ale co treba zapojit McGonagallovou? Navic se mi nelibi Harryho pristup. Je na muj vkus az moc chladnokrevny. Hmmm... tak trochu se bojim, co na nas v pristi kapitole ceka. Dekuji!
Re: Kapitola 20 – Bouře přichází Od: Octavie - 21.08. 2021
Ten projekt s Veritaserem jim asi Snape vymyslel na míru. Je to velice příhodné. No v příští kapitole přijde ta bomba :-D. Díky za komentář!

Prehľad článkov k tejto téme:

lolagirl: ( Octavie )05.11. 2021Kapitola 31 - Epilog
lolagirl: ( Octavie )29.10. 2021Kapitola 30 – Před východem slunce
lolagirl: ( Octavie )22.10. 2021Kapitola 29 – Dobré věci
lolagirl: ( Octavie )15.10. 2021Kapitola 28 – Návrat domů
lolagirl: ( Octavie )08.10. 2021Kapitola 27
lolagirl: ( Octavie )01.10. 2021Kapitola 26 –Nadšení
lolagirl: ( Octavie )24.09. 2021Kapitola 25 – Příležitost ke snění
lolagirl: ( Octavie )17.09. 2021Kapitola 24 – Spát
lolagirl: ( Octavie )10.09. 2021Kapitola 23 - Slib
lolagirl: ( Octavie )03.09. 2021Kapitola 22 – …a následky
lolagirl: ( Octavie )27.08. 2021Kapitola 21 - Pravda
lolagirl: ( Octavie )20.08. 2021Kapitola 20 – Bouře přichází
lolagirl: ( Octavie )13.08. 2021Kapitola 19 - Sám
lolagirl: ( Octavie )06.08. 2021Kapitola 18.
lolagirl: ( Octavie )30.07. 2021Kapitola 17
lolagirl: ( Octavie )23.07. 2021Kapitola 16 – Nechat ji odejít
lolagirl: ( Octavie )25.06. 2021Kapitola 15 - Přijetí
lolagirl: ( Octavie )18.06. 2021Kapitola 14 – Poslední Vánoce
lolagirl: ( Octavie )11.06. 2021Kapitola 13 - Prázdnota
lolagirl: ( Octavie )04.06. 2021*Kapitola 12* - Předvečer
lolagirl: ( Octavie )28.05. 2021Kapitola 11 - Změna
lolagirl: ( Octavie )14.05. 2021Kapitola 10 – Nikdy více
lolagirl: ( Octavie )30.04. 2021Kapitola 9 - Milý deníčku
lolagirl: ( Octavie )23.04. 2021*Kapitola 8* - Štěstí
lolagirl: ( Octavie )15.04. 2021*Kapitola 7* - Dvojnice
lolagirl: ( Octavie )10.04. 2021*Kapitola 6 *: Odraz v zrcadle
lolagirl: ( Octavie )30.03. 2021Příjemné překvapení
lolagirl: ( Jimmi )18.03. 2021* Kapitola 4 *: Prímerie
lolagirl: ( Jimmi )27.02. 2021* Kapitola 3 *: Predstierať
lolagirl: ( Jimmi )13.02. 2021* Kapitola 2 *: Pravidlá spolužitia
lolagirl: ( Jimmi )11.02. 2021* Kapitola 1 *: Je preč
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )24.12. 2020Úvod