Preklady fanfiction Harryho Pottera

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží megyal. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Shrnutí: Nový asistent Harryho Pottera je nechutně organizovaný

Věnování: Milá Violeto, přeju ti všechno nejlepší k narozeninám. Povídka mě zaujala, protože mi tě v ní Draco dost připomíná, jsi taky neuvěřitelně organizovaná a výkonná a často jsou díky tobě věci snažší. Jsem moc ráda, že mám v životě tak skvělou kamarádku a snad tě povídka aspoň trošku pobaví :-)

Harry Potter byl Velice Důležitý Člověk.

Aby toho nebylo málo, byl Velice Vytížený Důležitý Člověk, který prodělal tři středně závažná nervová zhroucení, než podlehl Hermionině nátlaku a podal inzerát, že hledá osobního asistenta.

„Protože tvůj život je blázinec,“ řekl mu Ron. „A ne. Nebudu tvůj osobní asistent, už tak je dost šílené být tvůj nejlepší kamarád.“

V den pohovorů se před Zasedací místností Rhesa Hrozivého¹ na ministerstvu kouzel táhla dlouhá a hlučná fronta, čítající víc než stovku doufajících čarodějek (převážně) a kouzelníků, kteří v rukou svírali pergameny se svými životopisy.

Pokud z někoho vypadlo Pane Pottere, jsem váš největší fanoušek, Ron automaticky odsunul jeho přihlášku na hromádku Ani v tom nejhorším případě, a navíc nešťastníka obdařil výhružným Pohledem, který během uplynulých let vypiloval k dokonalosti.

„Bylo to hrozivé,“ sdělila ostatním poněkud roztřeseným hlasem jedna z uchazeček, sotva vyklouzla ze zasedací místnosti. „Víte, je tam člověk s jasně rudými vlasy, který se na vás prostě jenom dívá. Trošku jsem brečela.“

„Přestaň je přivádět k pláči," varoval Harry Rona unaveně a praštil čelem o dlouhý, lesklý stůl. „Když vzlykají, cítím se špatně. A ze špatných pocitů mám vždycky hlad.“

„Ty máš hlad i z dýchání, Harry,“ prohodila nepřítomně Hermiona, zatímco řadila přihlášky podle abecedy. „Spořádáš toho jako hipogryf. Další!“

Ron se vší zručností oblažil Pohledem dalšího kandidáta, ale tenhle jen nevzrušeně povytáhnul obočí a s noblesou se usadil na židli na opačné straně stolu.

Harry zvednul hlavu a zamrkal. „Malfoy?“

„Osobně,“ potvrdil Draco Malfoy a ladně poslal vzduchem pergamen se životopisem k Hermioně. Ta ho zachytila, rozvinula a při jeho čtení vypadala ohromeně.

„Ehm. Proč bys chtěl být můj osobní asistent?“

„Potřebuju práci.“ Malfoy se tvářil ostražitě, ale ne vyloženě nepřátelsky. „A jsem skvělý osobní asistent.“

„Vždycky jsem si myslel, že jsi spíš ten typ, který potřebuje osobního asistenta,“ odfrknul si Ron a ještě jednou zkusil svůj Pohled.

Malfoy mu ho bez váhání vrátil a Harry mu – proti své vůli – v duchu přiznal bod. Ron už za vrhání Pohledů získal kolem 175 bodů, ale tenhle Malfoyův byl vážně podařený. „Mysli si, co chceš, Weasley, i když jsem si zcela jistý, že myšlení není zrovna tvoje parketa.“

„Musel by ses umět vypořádat se spoustou uječených fanynek,“ upozornila ho Hermiona.

„Znám skvělé kouzlo, které umlčí i bánší,“ pronesl Malfoy sebevědomě. „Uječené fanynky pro mě budou hračka.“

„A ve společnosti se Harry chová jako slon v porcelánu -“

„Hej!“

„-takže budeš mít za úkol pomáhat mu s nástrahami společenských událostí pořádaných ministerstvem,“ dokončila Hermiona a ignorovala Harryho Pohled. Přesto si za něj udělil bod.

„Každý Malfoy je vzdělaný v etiketě,“ objasnil Malfoy s překvapivě sladkým úsměvem, i když se mu v očích lstivě zalesklo.

„A… no, jednoduše řečeno, nedovol, aby se zase nervově zhroutil,“ vysoukal ze sebe Ron a o Pohled už se ani nepokusil. Malfoy se tím zdál zaskočený a zmateně se podíval na Harryho, jako by ho spatřil v novém světle.

„Jenom ho nezabij,“ varovala ho Hermiona. „Nebo zabijeme my tebe. Chyběl by nám.“

„Ministerstvo mi uložilo podmíněný trest,“ ušklíbnul se Malfoy a už to byl zase celý on. Harry prahnul po tom vidět ho jako před chvílí – s tím milým úsměvem, který ho naprosto odzbrojil. „Jasně, určitě se nechám zavřít na doživotí do Azkabanu za vraždu našeho Hrdinného Hocha. Za co mě máš, Grangerová?“

„Bereme ho,“ pronesla rozhodně Hermiona.

„Počkat, cože?“ podíval se na ni zmateně Harry a Hermiona pokrčila rameny.

„Kromě nás,“ ukázala přitom na sebe a Rona „je jeden z mála lidí, který se v tvé přítomnosti nechová jako podlézavé štěně². Víš, že podlézání nesnášíš.“

„A štěňata taky, i když nechápu, co máš proti psím miminkům,“ vložil se do toho Ron.

„Ta jejich roztomilost je podezřelá,“ procedil Harry mezi zuby. „A jo, podlézání nesnáším.“

„A klidně tě upozorní, když se budeš chovat jako pitomec,“ pokračovala Hermiona.

„To bude nejspíš moje oblíbená náplň práce,“ souhlasil Malfoy nadšeně. „Chováš se jako pitomec, Pottere.“

„Dobře,“ pronesl Harry kousavě a povzdychnul si. „Fajn, bereme ho. Ale jsem si jistý, že další nervové zhroucení bude mít na svědomí právě on.“

„Nebudu,“ slíbil Malfoy a lehce zvlnil úzké rty. „Já, Draco Malfoy, slavnostně přísahám, že udělám vše pro to, aby byl tvůj život snazší. Dokonce i když jsi jeho součástí ty a dokázal ses dohnat k šílenství už jen tím, že existuješ.“

„Pro Merlina." Harry znovu praštil hlavou o stůl, Malfoy se mezitím zvednul, odkráčel ke dveřím, které rozrazil, a zahulákal: „Lidi, jděte domů! Přijali mě! Takže vypadněte, stejně všichni stojíte za starou belu.“

„Víte, nikdy jsem ho neměl rád,“ zamumlal Ron, „ale řvát teda umí obdivuhodně.“

„Jestli z tebe umřu, vyhodím tě,“ pronesl Harry výhrůžně a Draca Malfoye to rozesmálo.

* * *

Draco Malfoy byl neuvěřitelně organizovaný.

„To proto, že znamenitě zvládám dělat více věcí najednou,“ informoval samolibě Pottera poté, co začal řídit život hrdiny všech kouzelníků s urputností, kterou by mu mohl závidět nejeden pětihvězdičkový generál. „V osmi letech jsem dostal během léta na starost celé křídlo Malfoy Manoru.“

„Nezmiňuj přede mnou ten svůj zatracený Manor,“ vyštěknul na něj Harry a Draco mu věnoval dlouhý, nečitelný pohled, načež téměř neochotně přikývnul.

„Beru to na vědomí, Pottere.“

Draco Malfoy také dostal přezdívku Obranná Hradba, protože úspěšně zabránil nekalým pokusům všech lumpů, kteří toužili shrábnout bohatství Harryho Pottera do svých chamtivých rukou.

Například:

Vážený pane Pottere,

Asociace mladých pozorovatelů testrálů poskytuje útěchu a podporu mladistvým, kteří jsou schopni vidět testrály. Jak dobře víte, testrály mohou spatřit pouze lidé, kteří se naneštěstí stali svědky něčí smrti. Tímto Vás žádáme o štědrý příspěvek, protože většina mladých pozoruje testrály kvůli válce, která se bohužel protáhla v důsledku některých Vašich činů.

Očekáváme Vaši záštitu.
Gravius Glutenu
Ředitel AMPT

-

Vážený pane Glutenu,

Jak to mám sdělit stručně?

Aha, takhle: Ne.

Ach, laskavě mi dovolte podat podrobnější vysvětlení: Vaše asociace není zapsána v Registru charitativních organizací, a tudíž je Vaše žádost trestným činem podle paragrafu 5, Zákona o ochraně hrdinů, který jasně uvádí, že žádný kouzelnický hrdina nesmí být požádán o dar neregistrovanou skupinou. Výše řečená žádost bude považována za podněcování k úplatkářství a může být potrestána pokutou ve výši 40 000 galeonů, deseti měsíci odnětí svobody, či obojím.

Vezměte prosím na vědomí, že kopie Vašeho dopisu spolu s touto odpovědí byly odeslány expresní sovou bystrozorskému Oddělení podvodů a právníkům pana Pottera.

S úctou,
Draco Titan Malfoy
Manažer Života pana Harryho Pottera

„Počkej," zarazil se Harry při čtení dopisu. „Žádný Zákon o ochraně hrdinů není.“

„Není?“ Draco mu vytrhl z ruky pergamen, rychle ho poskládal a opatřil pečetí, kterou Harry nikdy předtím neviděl. Vypadala dost oficiálně a bylo na ní zobrazeno Harryho celé jméno a drak, který byl ochranitelsky obtočen kolem textu.

Harry se zamračil. „A taky… nemyslím si, že by za to hrozila pokuta.“

„Neříkej.“ Draco přivolal sovu, která hřadovala na věšáku před Harryho takzvanou domácí kanceláří ve druhém poschodí na Grimmauldově náměstí. S tichým brbláním jí předal zapečetěný pergamen a jakmile vylétla oknem, zamával jí. „Oběd?“

„A vím jistě, že nemám žádné právníky.“

„Ovšem, ale oni to neví, že?“ vyštěkl Draco a dost nevrle na něho zíral. „Vsadím se, že o nich už v životě neuslyšíš. Proto mě platíš, hergot, takže se jich zbavím, jak nejlépe umím. Rozumíme si?“

„Tím myslíš zmijozelsky.“ Harry mu zírání oplácel, ale v jeho očích se zračilo pobavení a laskavost. „Tak jo, tak jo, chápu. Pokračuj, Manažere Života."

Při odchodu mu hrál úsměv na rtech. Draco si dopřál chvilku, aby sám sobě zopakoval, jak znamenitě zvládá dělat více věcí najednou.

„Vždyť,“ pronesl nahlas, „toho zvládám tolik najednou, že se věci vyřeší dřív, než se o nich vůbec dozvím.“

Připomněl si také, že je odborník.

„Jsem ten nejlepší osobní asistent na tomto břehu Kanálu.“

A že vůbec nezačíná mít slabost pro svého šéfa.

„Ve škole jsem ho nenáviděl. Stáli jsme na opačných stranách,“ oznámil rozhodně prázdné místnosti. „Nezáleží na tom, že je úplně jiný, než jsem předpokládal, a že mi zachránil život. Pořád si myslím, že je pitomec. Je… je přespříliš laskavý a jsem si jistý, že to jen hraje.“

(Harry Potter byl až extrémně laskavý, a právě proto potřeboval někoho, jako byl Draco, aby ho držel na uzdě a šetřil jeho peníze. Peníze Blacků, přesně řečeno, takže to technicky vzato byly Dracovy peníze, které si vydělával zpátky, děkuji pěkně. Vtip byl v tom, že Potter peníze rozdával rád nejspíš jenom proto, aby Draca provokoval, a to bylo nepřijatelné.)

„A je dost zabedněný.“

(Potter měl totiž ten nešťastný nebelvírský zvyk vrhat se do všeho po hlavě a tolik se soustředil na pomoc druhým, že se zapomínal starat sám o sebe. Více než jednou musel Draco do toho spratka nacpat násilím jídlo nebo mu vnutit něco k pití.)

„A pro svoje vlastní dobro je až moc sexy!“

(Hmm. Pro tohle… pro tohle tvrzení nenašel žádnou obhajobu, opravdu ne.)

„Ach jo,“ přiznal Draco poraženeckým tónem, „jsem totálně v háji.“

* * *

A tak byl Draco i nadále Potterův Neuvěřitelně Organizovaný Osobní Asistent.

Takhle to alespoň říkával Potter: „Prosím, obraťte se na mého Neuvěřitelně Organizovaného Osobního Asistenta -“

„Manažera Života,“ syknul Draco v případě, že byl v doslechu.

„-a on zajistí, abych se na to co nejdříve podíval.“

Draco organizoval Harryho vánoční večírky.

„Já pořádám vánoční večírek?“ řekl zmateně Harry pokaždé, když kolem sebe spatřil výzdobu. Večírky to byly každopádně skvělé a všichni si oblíbili hru Zlobivý Santa.

Hra Zlobivý Santa na Harryho večírcích probíhala nějak takhle:

1. Draco si vzal dárek z velkého červeného Santova pytle.
2. Když byl na řadě Ron, měl dvě možnosti: vybrat si dárek z pytle nebo někomu vzít ten jeho. Ron se rozhodl sebrat dárek Dracovi, jenom aby ho viděl zuřit.
3. Draco si musel vybrat další dárek. Většinou si vzal ten Harryho.
3a. Harry si obvykle vzal Hermionin.
3b. Hermiona si vybrala Ronův.
3c. Ron šlohl Dracův.
4. Draco zuřil.

A tak dále.

Draco si pamatoval narozeniny i další významná data.

„Díky za dárek k výročí,“ řekla Harrymu s rozzářenýma očima Ginny jednoho dne, když se potkali v Příčné ulici. „S Deanem si ho vážně užíváme!“

„Bylo mi potěšením, Gin," odpověděl Harry se zdvořilým úsměvem. Už byl docela zvyklý, že Draco obstarával dárky, takže se ho při nejbližší příležitosti jenom zeptá: „Co jsi to sakra koupil?“

Když se konala společenská událost, Harryho Neuvěřitelně Organizovaný Osobní Asistent mu byl vždy po boku, mumlal jména politických loutek v jejich blízkosti a vykládal o nich vtipné historky. Všichni si všimli, jak Harry z chlapce, který měl ve zvyku ukrývat se za závěsem, rozkvetl v mladého muže, který se téměř ke všem choval pozorně a skvěle zapadal do tohoto kouzelnického okázalého divadla.

Draco pomáhal Harrymu vybrat oblečení na úplně první rande s mužem.

„Tohle ani náhodou,“ zamítl, sotva Harry vkročil do útulné domácí kanceláře na Grimmauldově náměstí, aniž by mu věnoval jediný pohled. „A na ten zelený hábit vůbec nemysli.“

„Co tohle?“

„Proboha. Ne.“

„Vždyť ses ani nepodíval!“

„Je to tak hrozné, že to dokonce slyším.“

„Fajn… a tohle?“

Draco se konečně uráčil zvednout hlavu a mírně zamračeně hodnotil Harryho nádherný, kaštanově hnědý hábit. Dokonale mu padl a vypadal v něm úžasně.

„To by šlo,“ pronesl nakonec zdráhavě. „Bav se.“

A třebaže o tomhle Harry nic nevěděl, Draco přinutil každého muže nebo ženu, se kterými byl Harry na schůzce, podepsat dohodu o mlčenlivosti.

„Jestli zahlédnu v novinách jediné slovo z doby, kterou strávíš v jeho přítomnosti,“ říkával Draco s nestoudným úšklebkem během rozhovoru přes krb, „tak se můžeš vsadit, že objevím všechna tajemství, která neměla vyjít na světlo, a znemožním tě před celým světem. Není to planá výhrůžka. Čtyři už mám v zásobě... Chápu, nevěříš mi. Tak co třeba ten incident s hafoňem před třemi lety… rozkošné, děkuji za spolupráci.“

Harry začal nevěřícně říkávat: „Nikdy by mě nenapadlo, že přijde den, kdy bude Draco nepostradatelnou součástí mého života.“

Zatímco Ron se nad tím ušklíbal a Hermiona se shovívavě usmívala, Draca tohle prohlášení současně těšilo i štvalo.

* * *

Bylo pravděpodobně nevyhnutelné, že Neuvěřitelně Organizovaný Osobní Asistent Harryho Pottera bude jednoho dne unesen. Jak jinak, než při plnění funkce Manažera Života.

„Kolik si za něj řekneme?“ zaslechl Draco rozechvělou otázku jednoho z únosců poté, co ho hodili na špinavou zem pokoje, který ale Draco neviděl, protože měl zavázané oči. Ruce měl svázané za zády a když ho přetočili, cítil na pokožce drsný povrch podlahy. „Milion galeonů?“

„Mám mnohem větší cenu,“ namítnul Draco domýšlivě, přes zakrytá ústa to ovšem znělo spíš jako: „Mm mm hmm mm mhm.“

„Potter by určitě poslal víc, jsem si tím jistý,“ mumlal ten druhý. „Nakonec, co by pro milence neudělal?“

„Cože?!“ pokusil se zaječet Draco. „Já jsem jeho Manažer Života!"

Jelikož byl Harry nyní naprosto závislý na organizovaném životě (a Draco měl jeho rozvrh nacpaný v některé z kapes hábitu, proto netušil, kde má v úterý ráno být), využil sledovací kouzlo umístěné na jeho nejbližších a hrdinně vtrhnul dovnitř.

Draco vlastně vůbec nic neviděl, a tak pouze předpokládal, že bylo jeho chování do jisté míry hrdinné. Přece jenom se jednalo o Harryho.

Bylo u toho dost křiku, Dracovi prolétlo těsně kolem nosu několik kleteb, které byly cítit jako spálené vlasy, a potom uslyšel, jak Harry volá jeho jméno.

„Díky Merlinovi,“ zaslechl Harryho oddechnutí, byl posazen a vzápětí mu byly rozvázány ruce. Z očí mu byl opatrně sundán šátek a přes mrkání spatřil Harryho ustaraný výraz.

„Přijdeš hrozně pozdě na schůzku s ministrem v deset patnáct, ty pitomče. Mohl jsi mě zachránit potom,“ chystal se mu vyčíst Draco, ale to už ho Harry líbal. A panebože, byl to opravdu dobrý polibek. Intenzivní, zkoumavý, dychtivý… prostě jako Harry. Draco se odtáhnul, zalapal po dechu a překvapeně si prohlížel Harryho zčervenalé tváře.

„Mám teď někde být?“ zeptal se Harry. Pořád se červenal, ale když Dracovi pomáhal na nohy, usmíval se na něj.

„Deset patnáct. Schůzka s ministrem,“ dostal ze sebe Draco omámeně.

„Pojďme.“ Harry mu ochranitelsky ovinul ruku kolem pasu. „Potřebuju tě.“

„Ano,“ souhlasil Draco zadýchaně zasněným tónem, který v následujících letech Harryho rozesmál, kdykoliv si na něj vzpomněl. „To proto, že jsem tvůj Neuvěřitelně Organizovaný Osobní Asistent.“

„Obávám se, že jsi víc než to, ty můj Manažere Života,“ řekl Harry celý rozesmátý a přitáhl si Draca blíž k sobě. „Mnohem víc než to.“

1 - Jména normálně nepřekládám, pokud nebyly v kánonu. V originálu je Rhesus Pheezus Conference Room a mě zajímalo, jestli to něco znamená nebo je to vymyšlené. Objevila jsem, že pheeze je alternativa slova feeze a jeden z významů je "děsit někoho". Tak mě napadlo, že se to vlastně hodí, když v hrozivé zasedací místnosti bude sedět hrozivý Ron, takže jsem to přeložila.

2 - V origiginále byla hezká slovní hříčka: "You know you hate the fawning." - "And fawns, but I don't know what you have against baby deer," Ron put in. Fawning znamená podlézat někomu a fawn je koloušek. Tak jsem hledala o kterých zvířatech se dá říct, že se chovají podlézavě a napadli mě psi.