archiv.hpkizi.sk
Kapitola 12. V okamžiku
Objevování
Vložené: denice - 10.06. 2021
Téma: Objevování

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Objevování

Prekladateľ : denice

Názov originálu: Discovery

Autor originálu : Hesaluti

Link na originál : Discovery

Počet slov originálu: : 45 946

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Adventure, Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: žiadne Počet slov originálu: _ 30K-50K Párovanie: Dramione
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Hesaluti, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


 


Autor: hesaluti       Překlad: denice        Beta: Sevik99        Banner: Jacomo

https://www.fanfiction.net/s/7957417/1/Discovery 

Rating: 13+



 


Kapitola 12. V okamžiku

 

Hermiona jim připravila fantastickou večeři – ne že by chtěla být milá – prostě proto, aby měla co dělat. Oba se nepředstavitelně nudili. Draco otevřel láhev vína a ona se k němu ráda připojila a dala si sklenku, protože tohle bylo pár divných dnů. 

Jídlo už bylo téměř hotové, Draco se motal kolem a snažil se pomáhat, ale jen se jí pletl do cesty. Nakonec se posadili a Hermiona sledovala, jak ochutnává první sousto.

„Dobré?“

„Kupodivu to ujde.“

„Draco!“

„Je to úžasné.“

„Dobrá.“

Začala jíst, ale něco na faktu, že tu sedí a večeří, jako by to byla běžná událost, ji rozrušilo. Jídávala s Harrym i dalšími přáteli, a tím jasněji vnímala, jak neobvyklé je, když tu místo nich sedí s Dracem. Už se spolu cítili mnohem pohodlněji, ale nebylo to totéž. Jakmile ji zasáhla realita jejich situace, najednou úplně ztratila chuť k jídlu. Její život byl v ohrožení, byla tu v pasti s Dracem Malfoyem a neměli tušení, jak dlouho to bude trvat.

„Co se děje?“ zeptal se a ona se pokusila znovu začít jíst.

„Nic, jsem jenom unavená.“

Draco nevypadal přesvědčeně, ale vrátil se ke svému talíři.

„Takže, Harriet, přijmeme naše pozvání ke Callumovi? Zvládneš to?“

Hermiona vzhlédla. „Jistě, samozřejmě že ano!“ Štvalo ji, že o ní neustále pochybuje. „Jsem dokonale schopná se s tím vypořádat, víš! Přála bych si, abys mi trochu věřil.“ Cítila, že má slzy na krajíčku a znovu pohlédla na svou večeři.

„Naprosto ti věřím – v tohle jsi lepší než já!“ prohlásil. „Jen se ujišťuji, že s tím souhlasíš.“

Sklopila hlavu a přesouvala jídlo po talíři.

„No dobře - promiň,“ zamumlala. Cítila, že jí krk svírají slzy a zhluboka se nadechla, když se je pokusila zahnat. Opravdu tu nemohla sedět a plakat do talíře před Dracem. Neslyšela ho pohnout se a všimla si ho teprve, až když stál vedle a nakláněl se k ní.

„Co se děje?“ zeptal se jemně a starostlivý tón jeho hlasu byl tou poslední kapkou; po tváři jí začaly stékat slzy.

„Omlouvám se – prostě za tohle všecko!“ mávnutím ruky zahrnula okolí a téměř převrhla sklenku. Draco ji chytil právě včas, aby se víno nerozlilo všude kolem. „Nechtěla jsem tu být! Měla jsem být zpátky doma a vyřešit tvůj případ!“ Hřbetem ruky si otřela oči, zatímco Draco vstal a odešel. Hleděla za ním a myslela si, že ho vyvedla z míry, nebo že ji považuje za chudinku. Místo toho se vrátil s kapesníkem, podal jí ho a znovu se k ní naklonil. „Omlouvám se,“ opakovala.

„Přestaň to říkat! Za co přesně se omlouváš?“ pátral Draco.

„Jsem ubohá.“

„Jsem rád, že se nedokážeš srovnat se vším, do čeho spadneš. Vždycky vypadáš jako někdo, kdo zvládne cokoli, ale tohle jen dokazuje, že jsi stejná jako my ostatní,“ řekl vlídně a Hermiona popotáhla nosem, než si znovu otřela oči.

„Jasně, tobě to asi připadá snadné, protože jsi zvyklý řešit věci sám, ale já jsem kolem sebe vždycky měla lidi, na které jsem se mohla spolehnout, a přátele,“ zmlkla, když pohlédla Dracovi do tváře.

„Můžeš se spolehnout na mě, Hermiono.“

„Vím, že ano, když na tom bude opravdu záležet. Kdyby na nás zítra někdo zaútočil, ani by mě nenapadlo, že bys při mně nestál. Takhle to není,“ znovu se zarazila a nebyla si jistá, jak se vyjádřit.

„Chceš říct, že ti každou hodinu dělám ze života naprosté peklo, ale kdyby nás někdo ohrožoval, je ti jasné, že bych ti kryl záda?“ řekl Draco škádlivě a naklonil hlavu na stranu.

„Každou hodinu, to ne… denně, ale ne každou hodinu,“ odporovala mu s mdlým úsměvem. „Děkuji, že chápeš, jak jsem to myslela. Teď už budu v pořádku – jen jsem měla slabou chvilku.“

Došlo jí, co má v úmyslu, až když se k ní naklonil ještě blíž. Srdce jí začalo prudce bít v hrudi, nevěřila, že k tomu dojde. Ještě jednou pohlédla do jeho tváře, upřeně se na ni díval, než ucítila, jak si ji k sobě přitahuje. Na chvíli úplně ztuhla, absolutně nevěděla, jak zareagovat, když ji objal paží kolem pasu. Myšlenky jí prudce ubíhaly hlavou, skoro jako její srdce, které snad muselo být slyšet, tak hlasitě jí znělo v uších. Neměla čas dlouho přemýšlet, protože jí mozek přestal správně fungovat, když si Draco druhou rukou položil její paže kolem krku.

Hermiona se cítila jako by ji zasáhl elektrický proud, zdálo se, že každé nervové zakončení v jejím těle se probudilo k životu. Jeho známá, nádherná vůně zaplavila její smysly, a ještě k tomu se k ní teď tiskl. Dotýkali se od ramen k bokům, bylo to nesmírně intenzivní a naprosto úžasné.

Nebyla to jen intimita nebo skutečnost, že vnímala jeho žár, pevné svaly a neuvěřitelnou přitažlivost – byl to způsob, jakým ji držel – jako by mu na ní opravdu záleželo. Cítila, jak ji opouští napětí, v němž žila celé týdny, přitiskla se k němu a nechala se ukolébat jeho blízkostí.

Bezmyšlenkovitě jej pevněji obemkla rukama a jeho paže se napjaly. Po tvářích jí znovu stékaly slzy, ale z úplně jiného důvodu, neboť toto šokující a láskyplné Dracovo gesto bylo přesně to, co potřebovala. Bylo jí jedno, že je to Draco Malfoy, toužila po lidském dotyku, spojení s kýmkoli.

Nechtěla, aby jejich objetí skončilo, protože jí připadalo příliš úžasné, ale když se Draco trochu pohnul, bála se, že se chystá odtáhnout. Mýlila se, jediné, co udělal, bylo, že si ji přitáhl ještě blíž. Znovu se zachvěla, když se k sobě tiskli stále pevněji. Nedokázala zadržet povzdech, unikl jí ze rtů, a Draco pohnul hlavou tak, aby spočívala na jejím rameni. Cítila, jak dýchá, jak se tiskne tváří k jejímu krku, jeho horký dech; a čas se začal zastavovat, protože se překotně ponořila do svých pocitů.

Když konečně nechala mozek vypnout, jejich objetí se náhle, rychle, ale jaksi hladce stalo něčím jiným. Nikdo nemohl popřít, že Draco Malfoy je nesmírně přitažlivý – už si to sama připustila a tak dlouhý pobyt v jeho blízkosti na ni začal mít vliv. Cítila v nitru chvění, které narůstalo, a její dech se překotně zrychlil.

Jeho ruka se pomalu pohybovala dolů po jejích zádech, pak trochu víc zatlačil, takže byla přivinuta přímo k němu. Jeho rty se ocitly u jejího ucha a zaplavila ji vlna ryzího potěšení. Merline, bylo jí dobře. Její smysly se probudily a Hermionu to šokovalo, protože Draco ve skutečnosti neudělal nic erotického. Vše bylo velmi platonické – prosté objetí – velmi důvěrné, ale jen objetí. Nedotýkal se jí intimně, ani se nepokusil ji políbit, ale ovzduší bylo napjatější, než by mělo být.

V zastrčeném koutku jejího podvědomí se objevila myšlenka, jak ji může takhle přitahovat někdo, kdo byl v nejlepším případě sotva kamarád a v nejhorším noční můra? Ale je pravda, že byl velmi přitažlivý, nesmírně okouzlující a pohledný muž, jehož blízkost jí teď rozechvívala.

Ozval se hlasitý syčivý zvuk. Uskočili od sebe a Hermiona pospíchala ke sporáku. Neobratně zápolila s ovládacími knoflíky a pak mávla hůlkou nad pánví.

„Zapomněla jsem hlídat dezert,“ vysvětlila a zvedla zčernalý kus nádobí. „Omlouvám se, je úplně spálený.“

Draco ji upřeně sledoval, a lehce pokrčil rameny. „To je jedno,“ poznamenal. „Stálo to za to.“

 

xxx

 

Byl pátek večer a oni seděli v krásné velké chalupě, která patřila Callumu Smithovi a jeho dívce, Heleně. Byla to drobná žena s nádhernými kaštanovými vlasy a širokým úsměvem, který ji téměř neopouštěl. Hermiona si ji okamžitě oblíbila. Helena i Callum byli dobrými hostiteli, a přestože předtím cítila podivnou nervozitu, začala se uvolňovat. Pohledem slétla k velké sklenici vína, kterou držela v ruce, a v duchu si připomněla, že nemá příliš pít, nebo určitě řekne něco, co by neměla.

„Je milé mít tak blízko další mladý pár,“ řekla Helena poté, co v kuchyni dohlédla na jídlo. „Chybělo nám to od té doby, co tu žijeme. Je to krásné místo, ale noční život tu zrovna nekvete. Myslím, že všechny šokovalo, když jsme sem dorazili a oni viděli Calluma na motorce!“

Draco se hostitele zeptal, jaký typ motorky má, a oba muži se zabrali do rozhovoru, který skončil tím, že Callum ho pozval ven, aby mu stroj předvedl. Hermiona musela obdivovat Dracovu schopnost zdánlivě lehce projevit živý zájem o něco, o čem evidentně naprosto nic nevěděl. Pravděpodobně ani netušil, jak se na tom sedí, ale nebála se, že by nedovedl přesvědčivě zahrát zájem.

Helena připravovala jídlo a pozvala ji do kuchyně.

„Jak dlouho jste s Drewem svoji?“ zeptala se.

„No...hm... něco přes pět týdnů,“ vzpomněla si Hermiona na Dracovu odpověď před několika dny.

„S Callumem doufáme, že se vezmeme příští rok, ale když jsme koupili tuto chalupu, už jsme si to nemohli dovolit,“ vysvětlovala Helena. „Tohle je můj domov snů, ale něco stál.“

„Je nádherný. Obdivovali jsme ho tuhle, když jsme šli do vesnice.“

„Oba pracujete?“ zeptala se Helena. „Co děláte?“

„Jsem právnička.“ Aspoň tohle nebyla lež. Hermionino zlé já vážně toužilo poznamenat – a Draco je můj klient – jen aby viděla, jak se Helena bude tvářit, ale zvítězilo její lepší já. „Drew má svoji firmu, založil ji jeho otec.“

„Super!“ řekla Helena.

 

xxx

 

Jídlo bylo vynikající a všichni čtyři si dobře rozuměli. Callum byl tak milý, jak vypadal, měl nekomplikovanou povahu a živý smysl pro humor. Jak si Hermiona všimla, Draco se nemusel moc snažit předstírat, že se baví. Smál se, když jim Helena vyprávěla, jak se s Callumem seznámili, a ten smích byl opravdový a objevil se mu i v očích. Hermionu napadlo, že ho začíná docela dobře znát! Po tom, co se stalo u nich v kuchyni, objetí nikdo z nich nezmínil, ale věci byly trochu jiné. Draco ji pořád škádlil, hašteřili se, ale viděla, jak se na ni co chvíli dívá se znepokojením v očích. Jeho vtípky byly stále hrozné a neomalené, ale teď byly zbarvené více než jen nádechem náklonnosti.

Když se najedli, přešli do velké zimní zahrady, lehce osvětlené stovkami malých světýlek. Vypadalo to úžasně. Hostitelé si sedli na jednu pohovku a Callum Helenu objal. Když se usadila i Hermiona, uvědomila si, že ho Draco napodobil a položil paži kolem jejího pasu. Snažila se uvolnit a nemyslet na to.

„Vím, že jste se právě nastěhovali, ale příští týden je vesnická slavnost. Jen obvyklá záležitost se stánky, trhem a hrami. Večer bude živá hudba,“ prohodil Callum. „Nechci na vás naléhat, ale kdybyste chtěli, mohli bychom jít společně. Uvažujte o tom.“

„Nemusíme o tom přemýšlet – zní to skvěle,“ odpověděl Draco a Hermiona byla v pokušení připomenout mu jeho dřívější varování, aby se s nikým moc nekamarádili.

„Tak jak jste se seznámili vy?“ zeptala se Helena a dolila jim sklenky.

„Ve škole,“ řekla Hermiona a cítila, jak ji Draco stiskl. Nebyla si jistá, jestli to mělo znamenat, že odpověděla dobře nebo špatně, ale už to řekla.

„Vážně?“ podivil se Callum. „Znáte se už tak dlouho? Vždycky jste se přitahovali?“

Hermiona nedokázala potlačit uchechtnutí a hostitelé se na ni tázavě podívali. Než to mohla vysvětlit, vmísil se Draco.

„Harriet mě vlastně nenáviděla.“

„Opravdu?“ zazubila se Helena. „Jo! Miluji tyhle příběhy. Takže jsi ho nenáviděla, a co bylo dál? Pomalu sis uvědomovala, jak úžasný je to muž, nebo tě rázem okouzlil?“

„Možná nám nechtějí říct podrobnosti,“ upozornil Callum.

„Samozřejmě, že jsem ji okouzlil!“ žertoval Draco. „Mně se vlastně Harriet taky moc nelíbila.“

Helena se zasmála, užívala si historku. „Koukám, že to bude romantické. Proč jste se neměli rádi? Zdá se, že se k sobě moc dobře hodíte.“

„Ve škole byl tak trochu protivný,“ prozradila Hermiona a byla to tak uhlazená verze skutečnosti, že to bylo k pláči. Trochu otravný? Pchá!

„Byla vševědka,“ řekl Draco negalantně.

„Myslel si, že mu škola patří,“ nezůstala pozadu Hermiona a úkradkem na něj pohlédla.

„A byla docela knihomolka,“ přisadil si.

„Tak jak se to změnilo?“ pátral Callum a Hermiona si uvědomila, že celý večer s Dracem směřovali k výměně urážek. Nebyla si jistá, jak na otázku odpovědět, a zoufale doufala, že se do toho vloží Draco, což se i stalo.

„Nějakou dobu jsme se neviděli, a když jsme se pak potkali, myslím, že nám oběma došlo, jak nesprávně jsme ve škole jeden druhého posuzovali.“ Odmlčel se, než dodal: „Harriet má plné právo být vševědka, protože je tím nejchytřejším člověkem, jakého znám.“ Hermiona si nemohla pomoct, s úžasem se k němu obrátila a nedokázala se odvrátit, zatímco pokračoval. „Pořád je knihomolka, ale zatraceně sexy.“ Zírala na něj, a když jí došlo, že mají publikum, krvavě zrudla.

„Ach můj bože! To je tak milé!“ rozplývala se Helena. „Věděla jsem, že to bude romantické. A co ty, Harriet? Jak se stalo, že jsi Drewa začala mít ráda?“

Hermiona nevěděla, co říct, tak naprosto byla šokovaná Dracovými komentáři. Samozřejmě, to všechno bylo divadlo, ale věděla, že to myslí vážně – poznala to. Odkašlala si a pokusila se zapojit mozek.

„Já... ehm... nevím přesně, jak se to změnilo,“ koktala. Uvědomila si, že to není dost dobrá odpověď, a pokračovala: „Drew je samé chlapáctví a předvádění se. Chová se tak sebejistě, jako by pro něj nic nebylo důležité, ale ve skutečnosti je pod tou maskou opravdu milý, starostlivý muž.“ Ta slova byla Hermioně cizí, ale jakmile je řekla, věděla, jak pravdivá jsou. Rozhodně to byla velmi dobrá charakteristika Draca.

„Úžasné,“ přikývla Helena s pochopením. „To se mi moc líbí.“


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Sakra! Dezert jeden, tak nadejne to vypadalo. :D
Sousedi jsou sympataci, tak snad to nejsou nastrceni podvodnici.
Dekuju!
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To je zlomyslnost neživých předmětů :-)
Děkuji.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: kakostka - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
To je skoro pohoda, že? až naten dezert:-)

Sousedi jsou milí, jen si nejsem úplně jistá, že jsou tak v pohodě nebo jsem paranoidní, protože očekávám zádrhel?

Je hezké číst, jak si postupně uvědomují, co na druhém oceňují...

A Harry furt nic? mi neříkejte, že by nepřichvátal, už je to druhý den a nic?
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Kdo ví, jak dlouho ta pohoda potrvá - ale sousedy bych nepodezírala, už nějaký čas ve vesnici bydlí, takže pokud nemají obraceč času, měli by být v pohodě.
Myslím, že Harry má jiné starosti, a taky jistotu, že ti dva jsou v bezpečí...
Děkuji.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Taková pohodička na vesnici! :D
Okamžik při večeři v kuchyni byl tak... pro Hermionu potřebný a Draco jí dal, co v tu chvíli potřebovala, aby se zase sebrala. Měla jsem takový pocit minulý pátek, trochu jsem si poplakala a pak to bylo v pořádku. Jen nebylo to kouzelné objetí :)
Ehm... minule Hermiona Dracovi tvrdila, že Callumovi řekla, že je jeho jméno Ron. Takže ho opravdu jen škádlila? :D Rozhodně se to vyvíjí čím dál tím líp.
Moc děkuju a budu se těšit na příště! :)
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Ano, prožívají zaslouženou chvíli oddechu a čím dál víc si uvědomují, že i ten druhý je jen člověk, se všemi strachy a bolestmi. Od Draca je moc hezké, že dokáže být tak vnímavý, a Hermiona to opravdu ocenila.
S tím Ronem Draca opravdu jen škádlila, to by mu přece neudělala :-)
Děkuji.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

A mne se to libi take!
Normalne podobne ukoncovani romanticke atmosfery, jen aby autorka prodlouzila napeti nemam rada, ale toto objeti se mi moc libilo. Bylo to... mile a romanticke zaroven. Ted jen doufat, ze se ta hezka atmosfera nepokazi.
Moc dekuji!
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Taky se mi to líbilo, na Hermionu nakonec v tom klidném prostředí dolehla realita toho všeho, a tak trochu se složila. Draco je borec, že to pochopil a poskytl útěchu. A jak je vidět z vzájemného hodnocení, už si mnohem lépe rozumí.
Děkuji!

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Cokoliv se jim to na plotně spálilo, ta chvilka ve vzájemném objetí jim to určitě bohatě vynahradila a mám dojem, že by ji žádný z nich nevyměnil ani za třípatrový dort! Taky konečně nahlas přiznali, jak jeden druhého vidí teď; a oproti dřívějšku je to tedy pořádná změna!
Takže Drew a Harriet? Chich, jsem zvědavá, který z nich se podřekne první!
A těším se na tu vesnickou slavnost, ale zároveň mám trochu strach, aby se to nezvrtlo! Vypadá to, jakoby se ocitli v oku hurikánu, ta pohoda určitě moc dlouho nevydrží!
Denice a Seviku, díky! To se tak krásně a lehoučce čte, až milo na duši!
Děkuji!
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Taky bych řekla, že dezert lehko oželeli, jistě oba přemýšleli o jiných věcech.
Věřím, že byli docela překvapení, když slyšeli, jaký názor teď na sebe mají.
Přesně tak, jsou v oku uragánu, mají nějaký čas, aby nabrali dech a trochu si odpočali, protože kdo ví, co si padouši vymyslí ;-)
Děkujeme!

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: misule - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak tohle bylo tak dokonalé :). Culím se tady jak měsíček na hnoji :D a strašně se těším na taneční zábavu, protože nepochybuji, že tam půjdou a rozhodně budou tančit :). Už aby to bylo :)

Každopádně trošku se bojím co se vyklube tady z tohohle páru, jsou nějací až moc dokonalí :D
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jsem moc ráda, že se ti kapitola líbila, a doufám, že tě ani slavnost a taneční zábava nezklame :-)
Děkuji.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: lenus - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Škoda dezertu, pokazil chvíľku… ale stalo to aj tak za to :)
A je fajn, že bolidonuteni priznať, čo sa im páči na tom druhom… hoci draco to už párkrát predtým povedal, diky, bolo to prijemne :)
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Máš pravdu, i tak to stálo za to, musíme s Dracem souhlasit :-)
Ano, myslím, že Draco byl pěkně překvapený, když slyšel, jak ho Hermiona prokoukla...
Děkuji.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: Claire - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Jejky, nezatoulala jsem se do nějaké jiné povídky? Ke čtení jsem se dostala dost pozdě a hledím jak zjara na tu idylickou selanku - kde se tak z čista jasna vzala? :-D On nám je snad někdo začaroval... a kde jsou padouši a zlotřilci se svými hrozbami? Mají nucenou celopodnikovou dovolenou?
Neméně podstatná otázka - kde je Harry? Volaný účastník není momentálně dostupný?
Celé je mi to jakési podezřelé...
Díky za dílek - poskytl hojně romantiky, ale žádný posun ve skládačce - leda, že jsem něco přehlédla.
se vsadím, že zlotřilci - padouši mají nařízenou karanténu kvůli virovému onemocnění. Jistě za to dostanou odškodné... např. jako šašci - kopanec.
Neměj strach, Claire, padouši a zlotřilci jistě někde v skrytu kují pikle a ďábelsky mazané plány, jak už tak bývá u této sorty lidí pravidlem, pochybuji, že by svou věc vzdali...
A Harry se ještě objeví - v pravý čas.
Možná, že součástí skládačky je i vývoj názorů...
Děkuji.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 10.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: Lupina - 11.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Moc jsem si tuto romantickou kapitolu plnou pohodu užila. Po tom pracovně hektickém týdnu byla jako balzám na duši. Děkuji, denice. Těším se, co nám přinese pokračování.
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Klid, pohoda, vzájemné poznávání, sbližování - taky jsem si tu idylu užívala :-)
Děkuji!

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

už jsem to psala, že miluji léto na venkově? Vůně z polí, když se jde večer po cestách, stín vzrostlých jabloní a zpívání skřivánka vysoko nad polem?Voda v rybníku láká k osvěžení pod česlem, v rákosí to šumí. Také lid je tu upřímný a pohostinný.
Myslím že pro Hermionu i Draca je přínosem poznat obyčejné lidi v sousedství. Dostal mě Draco, který si prohlíží motorku jako nejnovější superrychlé koště s přídavnými zařízeními. Prostě idylka.
Děkuji za překlad, užila jsem si i připálený dezert - že by Hermiona připálila karamel na zmrzlinu? To se stane i v lepší rodině a bez tolik potřebného obejmutí.
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Draco a motorka - kdo ví, třeba se Draco v motorkách vyzná, Hermiona to nemůže tak jistě vědět, že.
Netuším, co Hermiona připálila, ale kdyby to byl karamel, zůstala by jim aspoň ta zmrzlina :-)
Děkuji.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: Octavie - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Tak to byla idylka. Celé čtení jsem se nevědomky usmívala :-). Pobavilo mě, že je z Draca nakonec Drew a ne Ron, spolkla jsem to Hermioně i s navijákem!
Moc hezky o sobě navzájem mluvili, už je tu znát velký posun.
Děkuji moc za moc příjemnou chvilku při čtení :-).
Re: Kapitola 12. V okamžiku (Hodnotenie: 1)
Od: denice - 13.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Nejsi sama, kdo to Hermioně spolkl - koneckonců Draco taky :-)
Ano, z toho, co o sobě řekli, bylo zřejmé, že čím víc se poznávají, tím víc si jeden druhého váží.
Děkuji!

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: seviesnape321 - 12.06. 2021
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Prehľad článkov k tejto téme:

Hesaluti: ( denice )17.06. 2021Kapitola 13. Jiskření
Hesaluti: ( denice )10.06. 2021Kapitola 12. V okamžiku
Hesaluti: ( denice )03.06. 2021Kapitola 11. Ani tady, ani tam
Hesaluti: ( denice )27.05. 2021Kapitola 10. Sami
Hesaluti: ( denice )20.05. 2021Kapitola 9. Na stadionu
Hesaluti: ( denice )13.05. 2021Kapitola 8. Zmatená
Hesaluti: ( denice )06.05. 2021Kapitola 7. Neodpustitelná?
Hesaluti: ( denice )29.04. 2021Kapitola 6. Činy mluví hlasitěji než slova
Hesaluti: ( denice )22.04. 2021Kapitola 5. Rezervace
Hesaluti: ( denice )15.04. 2021Kapitola 4. Uvnitř a venku
Hesaluti: ( denice )08.04. 2021Kapitola 3. Obtížný rozhovor
Hesaluti: ( denice )01.04. 2021Kapitola 2. Malfoyovo sídlo
Hesaluti: ( denice )25.03. 2021Kapitola 1. Harryho žádost
Hesaluti: ( denice )18.03. 2021Úvod