Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ďaleko preďaleko

*Kapitola 7* - Dvojnice

Ďaleko preďaleko
Vložené: Jimmi - 15.04. 2021 Téma: Ďaleko preďaleko
Octavie nám napísal:

Ďaleko preďaleko

A World Apart

autor: lolagirl překlad: Octavia    


P.S. všimli ste si zmenu jazyka, však? Ja len že som očakávala väčšie ovácie za to, že mi s tým niekto takto skvele vypomáha a ja som mohla prejsť na LadyM. Pokúšam sa byť vtipná, pretože dnešná kapitola mi vylepšila deň, len vy si musíte počkať. A tým pádom môžete očakávať ďalšiu kapitolu aj z LM, to je taká výmena, kapitola za kapitolu :)


Octávia, budem porafrázovať niekoho iného, ale milujem tvoje preklady z rychlíka.  Dúfam, že ti budem s LM stíhať :)

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 7 - Dvojnice

 

“Co se to tu sakra děje?”

Dívka začala přecházet tam a zpět, stejně jako v noci. “Tohle bude znít bláznivě a neuvěřitelně a asi mi nebudeš věřit ani slovo. Přemýšlela jsem o tom celou dobu, co jsi spal. Takže...”

Zhluboka se nadechla a pustila se do vyprávění.

“Jsem Hermiona Grangerová,” řekla pomalu. “Jen ne… jen ne ta Hermiona Grangerová, kterou znáš. Dává to vůbec smysl?”

Draco na ni jen bezvýrazně hleděl.

“Samozřejmě že nedává,” zamumlala. “Šmarjá, jak to mám vysvětlit? Já… nejsem z tohoto světa.”

Nejsi z tohoto světa?” řekl nedůvěřivě. Zavrtěl hlavou. “Máš pravdu, nevěřím ti. Tak mi řekni, kdo opravdu jsi, a co jsi použila za kouzlo, abys… vypadala takhle.”

“Ne, jen poslouchej!” vykřikla. Zrychlila svou chůzi, než konečně zastavila a sedla si na křeslo. “Použila jsem kouzlo, ale ne takové, jaké myslíš. Vím, že to zní… nemožně - to, že jsem tady a tak… Opravdu nejsem z tohoto světa. Já jsem tak nějak… přeskočila mezi dimenzemi.”  

Přeskočila mezi dimenzemi?” odfrkl si Draco. Promnul si spánky, jak se snažil potlačit bolest, která mu začínala vystřelovat hlavou. “Takže jsi Hermiona Grangerová… z alternativního vesmíru? To tím chceš říct?”

“Ano!” souhlasila nadšeně Hermiona a vyskočila z křesla. “Přesně tohle tím chci říct. Rozumíš správně!”

“Rozumím naprosto správně,” přemítal Draco. Začal se smát. “Chápu, začínám kurva bláznit. Ty sny byly už tak dost zlé, ale byla to aspoň omluva toho, že jsem tě viděl - sny nemůžu kontrolovat. Ale teď jsem si ve svojí mysli vytvořil nějakou tvojí zatracenou alternativní kopii a vidím tě, i když jsem vzhůru? Ano, chápu - potřebuji pomoc.”

Její úsměv rychle pohasl. “Ty mi nevěříš. Neviním tě, ale proč se tak hrozně snažíš sám sebe přesvědčit, že jsem jen výplod tvojí fantazie?”

Draco si schoval obličej do dlaní. Možná, když zavře oči a bude se soustředit dost dlouho, mohla by být pryč, až je znovu otevře. Ale když se podíval, byla pořád tady. Vlastně klečela přímo před ním a zírala na něj hnědýma očima Hermiony Grangerové.

Natáhla se a položila mu ruku na paži. “Mohou se tě výplody fantazie dotýkat? Můžeš cítit jejich doteky?” zeptala se jemně.

Když jí hleděl do očí, náhle ho přemohly city - zmatení, smutek a nadšení. Žádný sen mu nikdy nepřipadal tak živý, a žádná představa by nemohla být tak přesná. Dívka klečící před ním byla skutečná - mohl ji vidět, cítit její dotek i vůni - voněla jako vanilka a jahody. Dech se mu zasekl v hrdle. “Jak je to možné?”

Hermiona se znovu usmála. Sedla si na stolek před ním a pozorovala své ruce. “Opravdu to sama docela nechápu. Tohle je zvláštní i pro mě. Samozřejmě jsem věděla, co to kouzlo udělá, ale… nečekala jsem tohle.”

Draco se posadil na pohovku. Trochu zavrtěl hlavou, když se sám sebe ptal, proč by té dívce měl věřit. Ale chtěl vědět všechno. Proto se zeptal. “Co tím myslíš, že jsi nečekala tohle?”

Pokrčila rameny. “Zdá se, že tento svět je prakticky stejný, jako ten můj. Svůj odhad samozřejmě zakládám jen na tobě a této místnosti - obojí je identické. Ale přeci jen… neočekávala jsem, že se objevím ve světě, který bude tak podobný tomu mému. Nejdřív jsem si myslela, že se kouzlo nepovedlo. Dostala jsem se sem a myslela jsem si, že jsem pořád v mém starém světě. To proto jsem ti včera v noci připadala tak divná.”

Draco přimhouřil oči. “Jestli to, co mi říkáš, je pravda… proč jsi tady?”

Hermiona si povzdechla. Vstala a znovu začala přecházet pomalu po místnosti. “Nemohla jsem zůstat ve svém světě.”

“Proč ne?”

“To je dlouhý příběh,” odpověděla.

“A já mám celý den na to si ho vyslechnout,” řekl Draco.

Na chvíli zaváhala a pak pokračovala. “Mohla jsem buď odejít ze svého světa nebo zemřít. Vybrala jsem si první možnost.”

“To byl docela krátký příběh.”

“Já vím… ale víc ti teď říct nemůžu. Slibuji, že ti ho budu vyprávět jindy.”

“Máš pravdu,” řekl Draco, “řekneš ho mě a Brumbálovi.”

Její oči se trochu rozšířily. “Brumbálovi,” odtušila potěšeně. “Doufám, že je to ten stejný Brumbál, jako v mém světě.”

“Prastarý? Vševědoucí? Vlezlý? Rozcuchaný?”

Hermiona se usmála. “Moudrý. Starostlivý. Přátelský.”

Draco se ušklíbl. “Vypadá to jako ta samá osoba. Můžeme za ním jít hned teď, jestli chceš…”

“Ne, ještě ne,” odpověděla a zavrtěla hlavou. “Ještě nejsem připravená. Potřebuji si tady jen trochu zvyknout, pročistit si hlavu. Cestování do alternativní reality je náročné, víš?” slabě se na něj usmála.

Ne, nevěděl. Netušil, jaké je cestování do jiného vesmíru. Až do chvíle před pár minutami si ani nebyl jistý, že skákání mezi dimenzemi je vůbec možné. Dívka před ním to však zřejmě zvládla. I když jí nechtěl věřit, cítil, že nemá jinou možnost. Buď mohl věřit, že byla z alternativní reality, nebo tomu, že úplně přišel o rozum. Ta první možnost se mu líbila víc.

“Takže… kde je její ložnice?” zeptala se.

“Asi na stejném místě, jako v tvém světě,” odpověděl. Když se začala rozhlížet, dodal: “Je támhle,” a ukázal na dveře.

“Díky,” řekla. “Jestli ti to nevadí, asi bych se chtěla -”

Přerušilo ji zaklepání na dveře.

“Doprdele,” zanadával Draco. Vstal a řekl: “Běž do ložnice a zůstaň tam. Nevycházej ven dokud ti neřeknu, že je to bezpečné, dobře?”

Hermiona přikývla. Pospíchala k ložnici a zmizela za jejími dveřmi. Když byla z dohledu, přešel k otvoru za portrétem. Přemýšlel, kdo by ho takhle brzy v neděli ráno mohl chtít navštívit. Usoudil, že Pansy to asi nebude - ráda si o víkendech přispala. Pravděpodobně to bude Brumbál, aby mu udělal další přednášku. Skrytě doufal, že to je Brumbál. Ten stařec by mu opravdu mohl s jeho malým problémem s Hermionou z alternativní dimenze pomoci.

Draco otevřel dveře, ale za nimi nestála osoba, která doufal. Vlastně tam byly poslední dvě osoby, se kterými se teď chtěl zaobírat: Ronald Weasley … a Harry Potter.

Zatraceně.


13. december

Když si konečně přiznal, že by možná mohl k Hermioně cítit něco víc než jen nepřátelství, rozhodl se, že udělá vše proto, aby se těch pocitů zbavil. První věc, která by mohla pomoci, bylo trávit víc času s Pansy. Druhá, trávit méně času s Hermionou. Vyhýbat se tomu, aby byl v jejich společenské místnosti, když tam byla ona – například každé ráno vyšel ze své ložnice až poté, co uslyšel zavření dveří za portrétem. Až pak bylo bezpečné vyjít ven. Samozřejmě potom musel pospíchat, aby byl včas na vyučování, ale stálo to zato.

Na jednom místě se však Hermioně vyhnout nemohl, a to na hodinách – dnes konkrétně na přeměňování.

Dělal si poznámky a dával pozor, co profesorka McGonagallová přednáší, když ho napadlo, že by mohl Pansy pozvat na vánoční ples. Nepochybně čekala, že jí pozve, ale z nějakého důvodu ji o to zatím nepožádal. Takže když profesorka stála zády k němu, poslal Pansy psaníčko, říkající: Doprovodila bys mě na vánoční ples?

Za chvíli uslyšel zezadu zapištění. Otočil se a uviděl, jak se na něj divoce usmívá od ucha k uchu. Když se jejich oči setkaly, rozhodně přikývla.

McGonagallová přestala mluvit a otočila se. “Slečno Parkinsonová,” řekla tiše, “máte nějaký problém?”

Pansyin úsměv uvadl jen trochu, když zavrtěla hlavou a vysvětlovala: “Ne, paní profesorko. Já jen… asi jsem viděla pavouka, to je všechno.”

Draco se samolibě usmál, když McGonagallová přijala její odpověď a pokračovala v hodině. Mrkl na Pansy a otočil se na svém sedadle zpět. Při tom pohybu se jeho pohled střetl s Hermioniným a jeho úsměv okamžitě zmizel.

Sledovala ho s mírným zamračením. Draco pokrčil rameny, jako by chtěl říct, že neví, co to s Pansy mělo znamenat, pak obrátil svou pozornost zpět k McGonagallové. Jeho oči ale ještě na chvíli setrvaly na Hermioně, jestli se na něj znovu nepodívá. Netušil proč.

A ona už na něj nepohlédla. Za pár minut zazvonilo na konec hodiny a ona vstala a začala si dávat učebnice zpět do batohu, stejně jako Draco. Když uslyšel, jak Pansy vzadu v učebně volá jeho jméno, předstíral, že ji neslyšel.

“Vyučování skončilo,” řekla McGonagallová i přesto, že polovina studentů už byla pryč. “Slečno Grangerová a pane Malfoyi,” dodala, “mohla bych vás oba poprosit na slovíčko?”

Konečně Hermiona pohlédla na Draca. Měla ve tváři zmatený výraz a on znovu pokrčil rameny. Oba nechali své batohy na lavicích a následovali McGonagallovou dopředu do učebny, kde seděla za katedrou.

“Jsem si jistá, že jste si oba dobře vědomí,” řekla a dívala se na ně spod svých brýlí, “blížícího se termínu vánočního plesu.” Když přikývli, pokračovala. “Chtěla jsem vám oznámit, že se od vás očekává… společný tanec.”

Cože?” vykřikla Hermiona. Draco se zašklebil při jejím znechuceném tónu. Chtěl také něco dodat, ale McGonagallová pokračovala.

“Je to tradice, že primusové zahájí ples společným tancem. Nemusíte se obávat; je to jen jeden tanec. Nepředpokládáme, že budete jeden druhého doprovázet. Myslela jsem, že by bylo vhodné vám to dát vědět dopředu, abyste se mohli připravit. Domnívám se, že oba umíte tančit?”

Hermiona zavrtěla hlavou. “Ale paní profesorko… Já nemůžu… Chci říct… Vůbec jsem neplánovala jít na vánoční ples.”

Dracovo obočí vystřelilo vzhůru. Takové novinky nečekal a upřímně ho šokovaly. Grangerová nechtěla jít na vánoční ples?

“Slečno Grangerová, obávám se, že je to školní tradice, musíte jít-”

“Se vší úctou, paní profesorko, já opravdu nechci jít a ani to neplánuji.”

Nyní se tvářila šokovaně McGonagallová. “Slečno Grangerová, neptala jsem se, jestli chcete jít na vánoční ples. Já jsem vám to oznamovala.”

“Ale-”

“Nechci nic slyšet,” řekla McGonagallová a mávnutím ruky je propouštěla. “Minimálně přijdete a zatančíte si s primusem. Není už má věc, co budete dělat poté. Zůstanete nebo odejdete – je to na vás. A teď, jestli mě omluvíte, mám práci.”

Hermiona otevřela ústa, ale rychle je zase zavřela. Musela si uvědomit, že hádání by bylo zbytečné. Místo toho přešla ke své lavici, vzala si svůj batoh a zamířila k odchodu. Draco jí rychle následoval a dostihl ji hned za učebnou.

“Jestli to chápu dobře, tak nemáš doprovod na vánoční ples,” řekl, zatímco šel vedle ní.

Hermiona po něm bleskla pohledem a trochu zrychlila. “Odprejskni, Malfoyi. Nemám na tebe náladu.”

“Hej,” řekl obranně. “Nechtěl jsem se ti vysmívat. Jen jsem se snažil konverzovat. A předpokládám, že můj odhad byl správný.” 

“Grangerová, za to se nemusíš stydět,” snažil se, aby nebylo poznat, jak moc se mu ulevilo, že nemá domluvené rande. “Vánoční ples není dnes, ještě je hodně času na to, aby tě někdo pozval.”

Hermioně se rozšířily oči. “Jasně,” odpověděla sarkasticky. “Ještě je hodně času, aby mě – jak jsi to jen řekl – nějaká nešťastná duše pozvala na ples? Ach, to očekávání.” Protočila oči. Draco se zakřenil.

“A teď jsem na řadě s odhadem ,” pokračovala, očividně dychtivá to ze sebe dostat. “Ty jsi na ples pozval Pansy.”

“Páni, my dva musíme být ti dva nejlepší hadači na škole,” řekl Draco.

“Mmhmm.” usmála se. “A nech mě udělat ještě jeden odhad a říct, že jsi jí požádal přes psaníčko dnes na přeměňování. Mám pravdu?”

Ušklíbl se. “Máš pravdu. Jak jsi to uhodla?”

“Vypadala příliš šťastná na to, že zrovna asi viděla pavouka.” Zachichotala se Hermiona. “Tuhle holku je snadné nadchnout, co?”

Draco se zasmál. “Jo, byla bys překvapená, u čeho všeho Pansy piští nadšením.”

Její tvář lehce zrůžověla a najednou vypadala, že se cítí velmi nesvá.

“Hmm… to znělo strašně, viď?” zachechtal se.

“To jo,” řekla s malým úsměvem. Odkašlala si. “Mám se před obědem sejít s Ginny a Lenkou, takže... Uvidíme se později?”

“Vypadá to tak.”

Otočila se k odchodu, ale zastavil ji. “Počkej, Grangerová -”

“Hmm?” Podívala se na něj přes rameno.

Na chvíli zaváhal a pak řekl. “Ty. Já. Dnes večer. Společenská místnost. Hodina tance.”

Zakřenila se. “Fajn.” 

Draco by si v duchu nafackoval. Tolik k tomu, držet si od ní odstup...

Když přišel později ten večer zpět do jejich místností, uviděl Hermionu s nosem zabořeným v knize jako obvykle. Pravděpodobně se nemohla dočkat tanečního recitálu, pomyslel si s úšklebkem.

Vypadalo to, že si nevšimla jeho přítomnosti, proto přešel k ní, odkašlal si a natáhl k ní ruku.

“Mohu tě vyrušit?”

Pobaveně k němu vzhlédla. “To radši ne. Moje kniha by mohla žárlit.”

“Řekni své knize, že jí tě nechci přebrat. Bude to je jeden tanec.”

Hermiona zvedla obočí. “Ach… ty jsi to myslel vážně?”

“Samozřejmě, že jsem to myslel vážně, Grangerová. Nevtipkuji ohledně tance. Vstávej, ať to máme za sebou. Umíš tancovat, že jo?”

“Samozřejmě, že ano!” řekla a vyskočila z pohovky. “A vsadím se, že líp než ty.”

“Myslíš?” zeptal se Draco s náznakem výzvy v hlase. Mávnutím hůlky přestěhoval stůl a křesla ze středu místnosti ke stranám, aby udělal parket. Pak položil svou dlaň něžně na její pás a řekl. “Dobře, ukaž mi, co umíš.”

Mohl by přísahat, že se na zlomek vteřiny začervenala a znejistěla při jeho dotyku, ale rychle nabyla svou rozvahu zpět.  

“Připrav se na to, že budeš ohromený,” řekla a nenuceně přehodila ruku přes jeho rameno a druhou vzala jeho dlaň do své.

Na okamžik oba zírali na své propletené prsty. Draco začal být nervózní. Ne kvůli tomu, že s ní bude tancovat, ale kvůli tomu, že se dotýkal mudlovské šmejdky a nebyl z toho úplně znechucený. Rychle tu myšlenku vytlačil ze své hlavy. “Vést budu já.”

Udělal malý krok vpřed a Hermiona následovala jeho vedení krokem vzad. Začali se pohybovat v rytmu waltzu po společenské místnosti. Grangerová nelhala – opravdu věděla, co dělá. To ho neuvěřitelně potěšilo – obával se, že jí bude muset nespočet hodin učit tančit. Usmál se, pustil její pás, ukročil vzad a zatočil ji pod svou levou rukou. 

Hermiona se zasmála, když ji stáhl zpět, popadl ji za pás a přitáhl blízko k sobě. Její chichot utichl a jen na něj zírala. Jejich náhlá blízkost byla pro oba nepochybně znepokojující – hlavně pro Draca, který se bál, že pokud něco opravdu brzy neřekne, mohl by se sklonit a políbit ji.

“Myslel jsem, že jsi říkala, že umíš tancovat, Grangerová,” posmíval se. V jeho hlase ale nebyla zášť, vlastně to řekl skoro měkce.

Věnovala mu rošťácký úsměv a vynechala krok, pak mu šlápla na nohu – příliš silně na to, aby to byla jen náhoda. Draco zasténal bolestí.

“Ups,” řekla s falešnou nevinností. “Asi jsem lhala.”

Nemohl si pomoct a musel se usmát. Ta bolest ho aspoň rozptýlila od touhy ji políbit. “Možná ten problém je, že tančíme v úplném tichu.”

“To můžu zařídit,” řekla a začala pobrukovat nějakou melodii.

Draco byl uchvácený zvukem jejího hlasu. Nikdy jí ještě neslyšel zpívat. A teď jako by už jí nikdy nechtěl přestat poslouchat. “Co to broukáš?” zeptal se téměř šeptem.

“Hmm?” Hermiona přestala a podívala se na něj. “To je píseň, kterou mi zpívala maminka, když jsem byla malá holčička. Každý večer mi zpívala ukolébavku, až dokud jsem neodjela do Bradavic.” Smutně se usmála. “Pokaždé mi její hlas chybí, když jdu do postele. Jsem jako malá. Prostě tu píseň mám moc ráda.”

“Je to nádhera,” zamumlal, ale myslel tím spíš zvuk jejího hlasu než píseň. Vlastně by mu nemohlo být víc jedno, jakou píseň brouká. Dokázala by cokoli znít nádherně.

Hermiona zamrkala a znovu vynechala krok – a pak další. Potřásla hlavou a nesměle se na něj usmála. “Opravdu v tom nejsem dobrá.” 

“Jde ti to dobře,” ujistil ji. Zesílil sevření kolem jejího pasu.

Udělal krok vpřed, ale tentokrát Hermiona neudělala krok vzad a mezera mezi jejich těly zmizela. Ten náhlý kontakt způsobil, že se Dracovi zatajil dech. Zíral na ni dolů a ona se na něj dívala s očima široce rozevřenýma a údivem v tváři. 

“Grangerová,” zamumlal. Jeho dřívější potřeba ji políbit se náhle vrátila s plnou silou a on si uvědomil, že už možná nebude mít další příležitost. V koutku své mysli věděl, že je to špatný nápad, ale nad svými činy už neměl vládu. Uvolnil dlaň z jejího sevření a místo toho ji jemně položil na její bradu, aby jí zvedl obličej. Pomalu se začal sklánět a -

Zaklepání je vyrušilo z jejich transu. Okamžitě od sebe odskočili. Chvíli na sebe šokovaně zírali, dokud Hermiona konečně nezavřela oči a neřekla. “Harry.”

Co?” To poslední jméno, které chtěl teď slyšet, bylo Harry Potter.

“Harry – pozvala jsem ho, aby se tu dnes večer zastavil, abychom udělali úkol z obrany proti černé magii.”

“Paráda,” povzdechl si Draco. Bylo úžasné, jak rychle dokázal Potter zničit atmosféru. “Takže to asi znamená, že mám jít pryč.”

“Ne,” vyhrkla Hermiona rychle. “Nemusíš odcházet, budeme se jenom učit-”

“Pravidla jsou pravidla, Grangerová. Nemůžeme je porušovat.”

“Ale můžeme.”

“To je od tebe milé,” řekl a pokoušel se neznít příliš sarkasticky. “Ale dnes večer mám stejně rande s Pansy.”

“Aha,” odpověděla trochu sklíčeně.

“Ano. Vlastně si myslím, že už mám zpoždění, takže radši půjdu. Pansy je vždycky trochu podrážděná, když nepřijdu včas.”

Hermiona přikývla. “V pořádku. Bav se.”

“Uvidíme se později,” zamumlal a bez ohlédnutí odešel.

Dveře za portrétem se otevřely a odhalily Pottera, s jeho rozcuchanými vlasy a pitomou jizvou ve tvaru blesku, s učebnicemi v ruce. Dracovi stačil jen pohled na něj, aby ho chtěl uškrtit. Nebo mu vtlouct do hlavy aspoň nějaký rozum.

“Malfoyi,“ kývl na něj.

“Je celá tvoje, Pottere,” procedil Draco mezi sevřenými zuby a protáhl se kolem zázračného chlapce. Nemířil žádným určitým směrem; vlastně rande s Pansy neměl. Kdyby za Hermionou přišel kdokoli jiný – dokonce i Weasley – asi by zůstal. Ale rozhodně nemohl být ve stejné místnosti s těmi dvěma a dívat se, jak Hermiona svléká Pottera očima.

Draco Malfoy vždycky nenáviděl Harryho Pottera, ale v tuhle chvíli ho nenáviděl ještě o trochu víc.

****

“Pottere. Weasley,” pozdravil je Draco se svým pověstným úšklebkem.

“Malfoyi,” Harry odpověděl svým vlastním úšklebkem.

“Co tu děláte?”

Harry dal oči v sloup. “Chtěli jsme se zastavit na čaj a pokec. Proč si myslíš, že jsme tu? Brumbál nás poslal. A nedělej, že nevíš, o čem mluvím. Řekl mi, že tě informoval o tom, že přijdeme.”

“Ano, informoval,” řekl Draco. “Ale neupřesnil, kdy. A na rovinu, Pottere, teď na to není ten správný čas. Takže jestli můžete přijít jindy -”

“Blbost,” zamumlal Harry. Protáhl se kolem Draca s Ronem v závěsu. “Teď je perfektní čas.”

Draco začínal panikařit. Nemohl nechat Pottera a Weasleyho, aby našli Hermionu – ne, dokud to sám úplně nechápal. Asi by vyšilovali a přehnaně reagovali a – kdoví, co ještě by udělali.

“Pottere,” vykřikl Draco a následoval oba chlapce do společenské místnosti. “Nemůžete sem jen tak vtrhnout. Tohle je moje společenská místnost-”

“Ano, a taky patřila Hermioně, a ta by nás sem nechala vtrhnout, kdykoli bychom chtěli,” odpověděl Harry a mířil k Hermionině ložnici.

“Ale Hermiona už tu není.”

Jeho slova Harryho zastavila v pohybu. Draco okamžitě litoval toho, že to řekl – neměl v úmyslu, aby to znělo tak necitlivě. Ale očividně znělo a Harryho Rona to naštvalo.

“Ty hajzle,” zamumlal Ron a nesouhlasně zavrtěl hlavou.

Mezitím se Harry obrátil, aby mu čelil. “Ne,” odpověděl ledově. “Ona už tu není. A teď, jestli nás omluvíš, půjdeme zabalit její věci.”

“Ne,” protestoval Draco, když Harry položil ruku na kliku dveří do Hermioniny ložnice. Šel za nimi a snažil se zablokovat vchod. “Nemůžete tam jít. Nemůžete -”

Harry ho ignoroval, natáhl se kolem něj a stiskl kliku. Dveře se otevřely. Draco je zkoušel zastavit, ale Harry ho zvládl odstrčit z cesty. Vstoupil dovnitř a okamžitě ztuhl.

Hermiona, která si očividně prohlížela oblečení ve skříni, se k nim otočila. Když uviděla Harryho a Rona, všechna barva z tváře jí zmizela a upustila košili, kterou držela v ruce.

Ale její reakce nebyla nic v porovnání s Harrym a Ronem, kteří se tvářili, jako by uviděli ducha. Ronovy oči se rozšířily a poklesla mu brada. Harry stál se šokovaným výrazem v obličeji.

Hermiono,” zašeptal.

“Pottere,” řekl Draco obezřetně. “Tohle není, co si myslíš. Ona není-”

Harry se na něj ohlédl. “Co jsi to sakra udělal?” zeptal se tichým, nebezpečným hlasem.

Draco zamrkal překvapením. “Co?”

“Ptal jsem se, co jsi to sakra udělal?” Harryho hlas byl hlasitější každým slovem a nakonec přímo zařval. “Ty jsi ji oživil? Ty úchylný kreténe!”

Dracovi chvíli trvalo, než pochopil, že ho Harry obviňuje, že Hermionu oživil z mrtvých. Bylo to nesmyslné obvinění a v duchu se divil, proč by si Harry vůbec myslel, že by jí Draco chtěl oživit. Ale pak mu došlo, že z něj mluví šok.

“Pottere,” pomalu promluvil Draco. “Jen mě poslouchej, dobře? Všechno vysvětlím-”

“Rone, dojdi pro Brumbála,” přikázal mu Harry. Z Draca nespustil oči.

Ron se nepohnul, a ani nevypadal, že by slyšel Harryho hlas. Jen stál a zíral na dívku, která vypadala přesně jako jeho mrtvá nejlepší přítelkyně.

“Ronalde!” vyštěknul Harry.

Konečně se Ron probral ze svého zasnění a otupěle opakoval: “Jasně, Brumbála. Dobře.” Pomalu couval z místnosti. Když ale vyšel ven, rozběhl se.

Harry odvrátil zrak od Draca a podíval se na Hermionu, která se opírala o zeď vedle skříně a pevně se objímala rukama. Draco se divil, proč najednou vypadá tak vyděšeně.

“Hermiono,” rozrušeně vydechl Harry. Udělal krok k ní a ona jako by se snažila vsáknout do zdi. Vypadalo to však, že si toho nevšiml. Draco viděl, jak chlapci stékají slzy z očí, když promluvil. “Hermiono, ty jsi zpátky. Já-já nemůžu uvěřit, že jsi opravdu tady. Tolik jsi mi chyběla,” zavzlykal.

Draco chtěl hned teď říct Harrymu pravdu – že ta dívka před ním není ve skutečnosti jeho nejlepší přítelkyně… jen její uhlíková kopie. Ale Harry vypadal, že úplně zapomněl na Dracovu přítomnost. A ne že by mu to věřil, i kdyby mu to nakrásně řekl.

Vůbec poprvé cítil, že Harryho Pottera chápe. Že chápe tu bolest a utrpení, kterou viděl v jeho očích, a že cítí tu jeho naprostou radost z návratu jeho nejlepší kamarádky. Z nějakého důvodu mu Draco tu radost nechtěl vzít – a nezáleželo na tom, jak moc ho nenávidí.

Chtěl mu nechat tu víru ještě o chvíli déle. Podíval se na Hermionu, která na něj zírala s prosebným výrazem, který říkal neopouštěj mě. Ale tohle nechá na ní. To ona musí Harrymu všechno vysvětlit. Takže jí vrátil pohled, který říkal vysvětli mu to. Bylo to zvláštní, jako by spolu mohli komunikovat beze slov.

Draco se tiše otočil a odcházel z ložnice. Jakmile byl bezpečně v pohodlí společenské místnosti, zhluboka se nadechl a zavřel oči. Opřel se o zeď a pomalu po ní sjel až na podlahu. Zatímco Hermionina dvojnice vedle v místnosti snad všechno vyjasňovala, Draco tiše seděl a čekal, až přijde Brumbál.

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: TaraFaith - 18.04. 2021
Pořád je pro mě trochu problém orientovat se v přeskakování z jednoho času do druhého, ale to nic nemění na tom, že děj je skvělý a nápad s dimenzemi je zajímavý.. Jen by mě zajímalo, kam tedy zmizela "naše" Hermiona nebo jestli je opravdu mrtvá.. Moc se těším na pokračování, díky za překlad.

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: denice - 17.04. 2021
Po třetím odstavci jsem se přistihla, že betuji, tak jsem se napomenula a už si jen užívala příběh :-) Taneční část byla kouzelná, zdá se, že Draco a Hermiona k sobě dokonale ladí. A pak, v přítomnosti, Harry zavelel, Ron poslušně odběhl a Draco se vytratil... jsem vážně zvědavá, jak si s tím vším poradí 'vlezlý moudrý' Brumbál. Díky.
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
No teď už máš za úkol jen si to užívat. Snad ti to půjde:-D. Ta taneční scéna byla taková romantická. Už se těším na ples. Ten ale hned tak nebude.

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Jimmi - 15.04. 2021
Ešte raz sorry, malo to ísť v piatok, dnes som sa sem vôbec nedostala. Náhodou som nakukla a zbadala komenty... no paráda, zase sa mi zadarilo. No čo už... Preklad skvelý, nedokázala som sa odtrhnúť, samozrejme, zase prečítané v predstihu. Ja tak milujem, keď si svoju obľúbenú poviedku nemusím prekladať sama a len si to vychutnávam. A táto je fakt skvelá, je tam všetko, čo tam má byť. Jo, a tá poznámka v úvode bola hlavne kvôli tomu, aby mi nepripisovali zásluhy za preklad .) Mala som "ovínenú" náladu, ale pritom ani kvapka alkoholu, mám zakázané kvôli tým zubom, takže som sa len cítila happy z toho prekladu. Ďakujem krásne
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Myslím, že to nevadí:-). Já si toho tedy nevšimla, jak koukám na mobilu, čekala jsem jen Objevování a dál už jsem se nepodivala :-D. Jsem ráda, že se ti to líbí! Žádné zásluhy nepotřebuji, stačí pár překladu od tebe:-P. A koukám, že je Rádio, tak se těším:-).

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: lenus - 15.04. 2021
Ja som si všimla že je zrazu čeština a dokonca aj to že to prekladá Octavie, ale povedala som si, že sa asi pletienky, že to predtým prekladsla Jimmi, predsa len Jimmi má tolko prekladov, že sa človek ľahko spletie :D Som zvedavá ako to všetkým vysvetli a hlavne čo na to dumbledore... a prečo musela ujsť zo svojej dimenzie? To je otázka! Diky moc sa preklad :)
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Jimmi má teď víc času na ostatní překlady, což je plus :-D. A hodně se toho vysvětlí už příště, hurá:-)

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Ani - 15.04. 2021
Přiznám se, že změny jazyka jsem si nevšimla. To se mi stává ale i s angličtinou, takže by vlastně bylo dost divný, kdybych to najednou zvládla rozlišovat u o tolik podobnějších jazyků :) Alternativní vesmíry, to mě jako vysvětlení nenapadlo. Že si Hermiona nepřipravila lepší vysvětlení, než to kouzlo začala zkoušet...Ale asi byla příliš zoufalá na to, aby to tak promyslela. Zdalipak by ji stejné kouzlo zase vrátilo nazpátek? No a zaujalo mě, jak suverénně Harry poslal Rona pro Brumbála (ještě takovým hermionosvkým stylem :D), místo toho, aby si pro něj došel sám -- jako by měl větší právo na to tam s Hermionou zůstat a dostat vysvětlení. A mám tip, proč Hermiona kouká na Harryho jako na ducha -- banner napovídá... Díky, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet!
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Ono je to taky stylem. Když je to psáno jednoduše, čte se to samo a je jedno, jakým je to jazykem :-). Už jsem psala Jimmi, že na Radio ve slovenštině se musím soustředit víc než na povídku anglicky, kterou jsem zrovna četla. A to je přesně tím, že ta autorka má složitější styl psaní. Takže tě úplně chápu:-). No ano, Harry je tam nějak dominantní. Je pravda, že občas si o to Ron sám říká. Děkuji za komentář:-)

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Gift - 15.04. 2021
Draco to nema jednoduche. Mne se takhle zhmotnit Hermiona, hned bych si sla nechat udelat scan mozku. Magie, nemagie... Jeste se nevzpamatoval z jeji ztraty a ted tohle. Navic diskuze s Harrym a Ronem jeho dusevnimu stavu take moc nepridala. ;-) Ted jsem jen zvedava, co na to Brumbal a jak nam to vysvetli sama Hermiona. Moc dekuji za tak rychlou kapitolu!
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Rychlá kapitola má své výhody i nevýhody. Nevýhoda je, že není obetovana. Výhoda, že je rychleji a tak blízko autorcine stylu, jak to jde. Co je lepší, si každý musí rozhodnout sám:-). Ale řekla bych, že v jejich světě je to snadněji vysvětlitelne než u nás. Já vidět někoho mrtvého... tak přesně scan mozku by to jistil :-D.

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: zuzule - 15.04. 2021
Vsimla, ale nekomentovala. Neberte to jako moje ingronanstvi, ale poctu prekladatalce, ze je to tak dobre prelozeny, ze jsem vtazena do deje a jazyk nevnimam. :) Perfektni! To cumim. Tahle Hermiona asi nebude Harryho kamoska, co? Jsem zvedava na dalsi informace. Dekuju!
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Děkuji, já to beru jako poctu, že můj překlad po Jimmi nikdo nehani. Ale jak jsem psala, za předchozí dvě kapitoly patří velký dík denice. Informace budou! Ale vztah s Harrym nebo ta podstata, proč se ho bála, bude vysvětlena až později:-).

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Yuki - 15.04. 2021
S lítostí a omluvou se přiznávám, že mi až do dnešní kapitoly nedocvakla změna jazyka :D Jsem nejspíš tak zvyklá na češtinu i slovenštinu, že mi to nepřišlo :D Rozdíly v uvítání alternativní Hermiony u Draca a Harryho byly rozdílné. Opravdu dost, co si budeme povídat. Na druhou stranu mě těší, že jsem to částečně odtipla správně xD Takže, pokud tato Hermiona couvá před Harrym, znamená to, že se v její dimenzi buď nepohodli nebo něco daleko horšího... Fakt se těším, jaké světlo do toho vnese Brumbál. Tak zase příště! A děkuju!
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
No pro mě je to dobré znamení, že nejsou kapitoly "divné " a nesrozumitelné. I když minulé dvě betovala denice, takže ta na tom měla velký díl:-). Máš pravdu, je tam velký rozdíl, naštěstí se pár věcí dozvíme už v příští kapitole :-). Děkuji za komentář!

Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: margareta - 15.04. 2021
Pobavil mě ten rozdíl, s jakým Draco a Harry Hermionu přijali. Draco podezíravě až nepřátelsky, Harry nadšeně a bez váhání. Jsem moc zvědavá, jaké rozdíly se ještě vyskytnou. Je Hermiona do Harryho zamilovaná i ve své dimenzi? A jak to, že tak dobrovolně a okamžitě Draca poslechla? Zrovna jeho! Je v její dimenzi jiný? A proč musela utéct? To u nich zvítězil Voldemort? Doufám, že to Hermiona Brumbálovi vysvětlí a on poradí, co dál. Děkuji, Octavie! Zvědavě vyhlížím další díl!
Re: *Kapitola 7* - Dvojnice Od: Octavie - 17.04. 2021
Máš pravdu, Draco je podezrivavy až nepřátelský. Možná proto, že ho neliba? :-D Jsem ráda, že autorka šla do sebe a nějaká vysvětlení se nám dostanou už v příští kapitole :-).

Prehľad článkov k tejto téme:

lolagirl: ( Octavie )05.11. 2021Kapitola 31 - Epilog
lolagirl: ( Octavie )29.10. 2021Kapitola 30 – Před východem slunce
lolagirl: ( Octavie )22.10. 2021Kapitola 29 – Dobré věci
lolagirl: ( Octavie )15.10. 2021Kapitola 28 – Návrat domů
lolagirl: ( Octavie )08.10. 2021Kapitola 27
lolagirl: ( Octavie )01.10. 2021Kapitola 26 –Nadšení
lolagirl: ( Octavie )24.09. 2021Kapitola 25 – Příležitost ke snění
lolagirl: ( Octavie )17.09. 2021Kapitola 24 – Spát
lolagirl: ( Octavie )10.09. 2021Kapitola 23 - Slib
lolagirl: ( Octavie )03.09. 2021Kapitola 22 – …a následky
lolagirl: ( Octavie )27.08. 2021Kapitola 21 - Pravda
lolagirl: ( Octavie )20.08. 2021Kapitola 20 – Bouře přichází
lolagirl: ( Octavie )13.08. 2021Kapitola 19 - Sám
lolagirl: ( Octavie )06.08. 2021Kapitola 18.
lolagirl: ( Octavie )30.07. 2021Kapitola 17
lolagirl: ( Octavie )23.07. 2021Kapitola 16 – Nechat ji odejít
lolagirl: ( Octavie )25.06. 2021Kapitola 15 - Přijetí
lolagirl: ( Octavie )18.06. 2021Kapitola 14 – Poslední Vánoce
lolagirl: ( Octavie )11.06. 2021Kapitola 13 - Prázdnota
lolagirl: ( Octavie )04.06. 2021*Kapitola 12* - Předvečer
lolagirl: ( Octavie )28.05. 2021Kapitola 11 - Změna
lolagirl: ( Octavie )14.05. 2021Kapitola 10 – Nikdy více
lolagirl: ( Octavie )30.04. 2021Kapitola 9 - Milý deníčku
lolagirl: ( Octavie )23.04. 2021*Kapitola 8* - Štěstí
lolagirl: ( Octavie )15.04. 2021*Kapitola 7* - Dvojnice
lolagirl: ( Octavie )10.04. 2021*Kapitola 6 *: Odraz v zrcadle
lolagirl: ( Octavie )30.03. 2021Příjemné překvapení
lolagirl: ( Jimmi )18.03. 2021* Kapitola 4 *: Prímerie
lolagirl: ( Jimmi )27.02. 2021* Kapitola 3 *: Predstierať
lolagirl: ( Jimmi )13.02. 2021* Kapitola 2 *: Pravidlá spolužitia
lolagirl: ( Jimmi )11.02. 2021* Kapitola 1 *: Je preč
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )24.12. 2020Úvod