Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Black Island

Den první - část 1/3

Black Island
Vložené: LadyF - 21.03. 2021 Téma: Black Island
Mak nám napísal:

Originál: https://www.fanfiction.net/s/9482772/1/Black-Island

Autor: OakStone730

Překlad: Mak

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Den první

„Dobré odpoledne, pane Pottere, můžete jít rovnou dovnitř. Paní Grangerová-Weasleyová vás očekává,“ usmála se na Harryho Hermionina asistentka a ukázala směrem k jejím dveřím.

Hermiona stála u okna a z jejího úsměvu Harry pochopil, že sleduje Rose a Huga, jak si hrají u domu, který si s Ronem pořídili na Otterly St. Catchpole. Poté, co ji zvolili vedoucí odboru pro mezinárodní vztahy a nastěhovala se do kanceláře, ze všeho nejdříve zakouzlila okno, aby se mohla dívat domů na děti s chůvou. Domníval se, že na Hermionu padla nostalgie, jelikož Rose právě oslavila jedenácté narozeniny a měla v září odjet do Bradavic.

„Co to má všechno znamenat, Hermiono?“ zeptal se Harry v okamžiku, kdy se za ním zaklaply dveře. Hermionina zpráva, aby se neprodleně dostavil k ní do kanceláře, jej vytáhla přímo ze schůze.

Hermiona zatáhla závěsy, usmála se na Harryho a pokynula mu, aby se posadil. „Promiň, Harry, ale nevyžádala bych si tě takovýmto způsobem, kdyby to nebylo urgentní.“

„Usmíváš se, takže to není problém s dětmi ani s Ronem,“ poznamenal Harry, když Hermiona usedala za svůj obrovský starožitný stůl. Jeho povrch pokrývaly svitky, přenášedla a uprostřed trůnila velká fotografie Rona a dětí.

„Ne, je to ministerská záležitost,“ Hermiona se zhluboka nadechla a podívala se na Harryho, „na Novém Zélandu nastala velmi vážná situace.“

„Na Novém Zélandu?“ podivil se Harry. „Od Briscova incidentu přece nechtějí mít s naším ministerstvem nic společného.“

„Přesně. Právě proto tam potřebuju vyslat tým. Nemůžeme si nechat ujít příležitost odpovědět na jejich nouzové volání.“

„Co se stalo?“

„Zpráva z novozélandského ministerstva byla trochu nejasná. Myslím, že jsou opatrní, protože problém pravděpodobně zahrnuje jejich vlastní lidi, a tudíž si nejsou jistí, komu věřit. Podle všeho tři členové Auguriselu, to je něco jako náš Starostolec, zmizeli. Je to kritická situace, protože se jedná o hlavní podporovatele Hoffelbrauovy dohody.“

 

„Teď jsem se ztratil.“

„Hoffelbrauovy dohody, Harry. Poslala jsem ti o ní zprávu už před několika měsíci,“ zatřásla Hermiona podrážděně hlavou, otočila se na židli a zašátrala po svitku se světle smaragdovou stuhou.

 

„Nechci to číst, prostě mi řekni, co ten Hofferák je,“ odmítl Harry a sledoval, jak neochotně roluje svitek zase zpátky. Dvacet let z Bradavic a některé věci pořád zůstávají stejné.

Hoffelbrauova dohoda je mezinárodní smlouva, která byla navržena v Mnichově na konferenci minulý duben,“ vysvětlovala Hermiona, „vypadá to, že celý čarodějný svět s ní hodlá souhlasit, pokud budeme schopni zaručit právo k cestování magických tvorů přes mezinárodní hranice.“

„No jo, tahle dohoda,“ vzpomněl si Harry. Domníval se, že je to málo a příliš pozdě, ale obdivoval Hermionu, jak usilovala o prosazení. Postavil se: „Takže mě potřebuješ? Jdu se sbalit. Kdo ještě jede?“

 

„Nepotřebuješ se sbalit, poprosila jsem Kráturu, aby ti připravil zavazadlo,“ ukázala Hermiona do rohu, kde stál kufr velikosti krabičky od zápalek. „A ohledně toho, kdo tě bude doprovázet…“

Ozvalo se ostré zaklepání na dveře a Hermioně se náhle ve tváři mihla obava. „Harry, prosím, neměj mi to za zlé.“

„Proč? Kdo…“ Harry se otočil a chystal se vstát ze židle, v tom se dveře rozlétly a do kanceláře rázně vkročil Draco, který se okamžitě zarazil, když Harryho spatřil. Draco měl na sobě formální břidlicově šedý hábit, symbol Mistra ministerského lektvarového oddělení. Když byli ještě manželé, Harry často Dracovi tvrdil, že stát se Mistrem lektvarů měl napsáno v osudu. Proč by jinak barva hábitu byla navržena tak, aby perfektně ladila s jeho duhovkami?

 

Harry se pozorně zadíval na svého exmanžela. Jeho vlasy byly jen o trochu delší, na koncích se mírně vlnily kolem límečku. Draco si nechával vlasy v zimě vždycky delší, říkal tomu ochrana před zimou.

Draco nespustil oči z Harryho, když řekl: „Za tohle, Grangerová, přijmeš mou zprávu o výdajích na pracovní cestě bez mrknutí oka, i kdybych si koupil stádo emu a poslal je do Británie na létajícím koberci.“ Poté obešel Harryho, usadil se na židli vedle něj a poradil mu: „Zavři pusu, Harry.“

Harry automaticky sevřel ústa a uvědomil si, že pořád napůl stojí. Aby si dal načas, uhladil si hábit. Bojoval s nutkáním přeskočit stůl a Hermionu uškrtit.

 

Hermionina další slova zněla uspěchaně, jako by cítila Harryho vztek: „Je to jediná možnost, Harry. Požadovali Mistra lektvarů a odeklínače. Vy dva jste nejlepší v svém oboru, to ví každý. Potřebujeme ukázat Novozélanďanům, že bereme jejich žádost vážně. To znamená, že vy dva musíte spolupracovat,“ skousla si rty v očekávání, jak Harry zareaguje.

 

„Malé varování předem by neuškodilo,“ bylo jediné, co Harryho napadlo. Nemohl tomu uvěřit. Hermiona očekává, že bude cestovat přes půl světa s Dracem. A nejen to, budou muset spolupracovat, aby vyřešili cokoliv, co se podělalo na Novém Zélandu.

 

Oficiálně byli po jejich rozvodu „pořád přátelé“, ale krom meziodborových schůzek a ministerských záležitostí nedávali najevo, že by se vůbec znali. S Dracem v jednom pokoji o samotě nebyl Harry od onoho večera uprostřed léta před třemi roky, kdy přišel domů a našel Draca na balkóně, jak hledí na Temži. Aniž by odvrátil zrak od výletní lodi, Draco oznámil: „Odcházím.“ Pak se otočil a bezděčně se ve dveřích o Harryho otřel, když opravdu odešel.

Harry poslouchal dozvuk Dracových kroků na betonové podlaze. Slyšel známý skřípavý zvuk otvírání kovových vstupních dveří a po pauze, při které Harry zadržel dech, cinkl kov o kov, když se dveře zase zavřely. Byl to právě tento zvuk opravdového konce, který dostal Harryho na kolena. Ostrá bolest mu vyhřezla z hrudi a Harry zalapal po dechu. I po měsících hádek si pořád uchovával naději, že společně najdou způsob jak spolu zase fungovat.

Právníci obou stran byli zklamaní, že při rušení svazku neproběhly žádné hádky, křik, či popotahování o galeony. Překrásný podkrovní byt se vším elegantním moderním nábytkem, který Harry a Draco opatřili během společných víkendů v obchodních centrech, byl prodán, peníze rozděleny napůl. Odešli z manželství víceméně s tím, s čím do něj přišli.

 

„Tobě to nevadí?“ zeptal se nakonec Harry a neochotně natočil hlavu směrem k Dracovi.

„Je to práce, Pottere. Neboj, myslím, že se dokážu krotit, abych se na tebe nevrhl,“ Dracův afektovaný hlas zabrnkal na známou strunu, která v Harrym spouštěla chuť skřípat zuby, obzvlášť když Draco pokračoval: „Koneckonců, léto na Novém Zélandu pryč od téhle ponuré zimy vynahradí všechny… nepříjemnosti.“

 

Harry se rozhodně odmítal nechat vyprovokovat, a tak se otočil k Hermioně se slovy: „Fajn. Kdy odjíždíme?“

 

„Dokumentace je připravena spolu se jmény a osobními informacemi úředníků, se kterými se potkáte,“ podala Harrymu tlustou obálku spolu s jeho zmenšeným kufrem. „Na Novém Zélandu je něco po druhé ráno, takže budete mít čas na to zvyknout si a nastudovat informace před setkáním s ministrem Conroyem. Máš svou pohotovostní krabičku?“

 

Harry přikývl, nikdy nevycházel bez své krabičky pro rychlou detekci zaklínadel v kapse hábitu. Těžce zaplatil za zjištění, jak je nutno předvídat každý možný scénář s ničím než s malým pouzdrem u sebe.

 

„Měl jsi čas se sbalit, Draco?“

 

„Ano, jsem připravený. Kdy bude aktivováno přenášedlo?“ Draco se postavil a vypadal na rozdíl od Harryho naprosto profesionálně.

 

Hermiona vzhlédla k hodinám. „Za minutu.“ Otevřela zásuvku a vyndala dřevěnou krabičku dlouhou dvacet centimetrů. „Musíme si pospíšit,“ posunula přenášedlo směrem k Harrymu. Vzal si jej s návalem pocitu, že dělá druhou největší chybu svého života. Natáhl ruku s přenášedlem k Dracovi, který jej uchopil za druhý konec. Než jej pohltil vír přenášedla, zahlédl už jen ustaraný výraz na Hermionině obličeji.

 

Když opatrně otevřel oči, zamrkal do jasného slunečního svitu a podíval se dolů. Stál v písku. Přesněji tedy byla jeho chodidla napůl zakryta hrubou vrstvou černého písku. Jakmile si oči zvykly na světlo, zjistil, že jsou na kraji pláže. V dáli se vlny rozbíjely o pobřeží. Hustá džungle začínala padesát stop od nich, slunce se vznášelo pár stupňů nad linií stromů a bylo dusno, horko a vzduch byl nezvykle vlhký.

 

„Grangerová má rozhodně co vysvětlovat.“

 

„Kde to jsme?“ Harry se otočil k Dracovi s pocitem absolutního zmatku.

 

„Jak to mám, u Merlina, vědět?“ Draco zahodil přenášedlo, „Co to má znamenat, Pottere? Jedeš v tom?“

 

„Co – Draco, jsem tak zmatený jako ty! Přenášedlo se muselo splést. Musíme být někde na pobřeží Nového Zél-“

 

„Přenášedlo ti asi zatemnilo mozek. Nenacházíme se ani na stejné polokouli jako Nový Zéland. Tam jsou dvě ráno, takže TAM zjevně nejsme. Slunce stále svítí na obloze, což znamená, že jsme západně od Anglie. Černý písek indikuje ostrov vytvořený vulkanickou erupcí, ergo, budeme někde na východním konci Karibského moře, které jediné ukrývá černopísečné pláže v dané oblasti,“ Draco si klepal prsty na ruku v rytmu své dedukce.

 

Poté zvedl hůlku a ukázal na hustý porost palem: „Homenum revelio!“ Oba sledovali kouzlo, kterak prošlo a následně zmizelo, aniž by se rozprskly červené jiskry. „Neobydlený ostrov,“ pronesl Draco, „může to být kterýkoliv z mnoha.“

 

„Ať už jsme kdekoliv, děsně tu hicuje,“ začal si Harry odepínat knoflíky hábitu. Po krátkém zaváhání udělal Draco to samé. Harrymu stékal po tváři pot, když ze sebe sundával těžký zimní hábit. Shodil jej na zem a začínal rolovat rukávy košile.

 

„Neodpověděl jsi na mou otázku. Navedl jsi Grangerovou k tomuhle?“

 

„Na čem sakra jedeš? Zjevně se přenášedlo-“

 

„Přenášedlo se nespletlo. Tvá úplně nejlepší kamarádka nás poslala na ostrov uprostřed Karibiku a já bych rád slyšel, pokud tě to DOPRDELE neobtěžuje, vysvětlení.“ Draco zíral na Harryho, hůlku držel v úrovni pasu. Celé tělo měl napjaté, jako by chtěl každou chvíli zaútočit.

 

„Ne. Ani by mě nena-“ Harry se zarazil, když jej realita doběhla. Ostrov. Karibik. Doháje, Hermiono, co jsi to udělala?

 

„Pottere.“ Během jejich manželství si Draco zvykl vyslovovat Harryho příjmení s láskou. Bejvávalo. Harry si všiml, jak na něj Draco míří hůlkou. Tohle nedělal ani během jejich nejošklivějších hádek. Harry zvedl ruce, jakoby se vzdával.

 

„Máš přesně deset sekund na to, abys začal mluvit, nebo na tebe sešlu kouzlo úplného spoutání a hodím tě doprostřed oceánu. Můžeme sledovat, zda Vyvolený umí splývat.“

 

Harry stále zpracovával, co mu jeho mozek naznačoval, a bránil se uvěřit. Silvestrovská oslava v Hermionině a Ronově bytě. Stín plamenů z krbu tančil po stěnách, když Harry a Hermiona seděli na podlaze vedle sebe a opírali se o pohovku. Byli opilí, on a Ron vypili víc, než by měli. Ron dávno odpadl v chodbě  před ložnicí a jeho chrápání bylo slyšet i přes zavřené dveře.

 

„Fajn. Jestli raději zemřeš, než bys mi řekl-“ Draco zvedal paži, když jej Harry zastavil.

 

„Já si nejsem úplně jistý, ale Hermiona možná – možná – jednala na popud něčeho, co jsem jí řekl minulý měsíc,“ začal Harry, i když věděl, že Draco jej za tohle fiasko obviní, a vlastně se mu ani nedivil.

 

„Vysvětli.“

 

„Byli jsme opilí. No, já jsem byl opilý, Hermiona nikdy nepije víc, než zvlád-“

 

„Nevykrucuj se a dojdi sakra k pointě.“

 

„Zeptala se mě, co se mezi námi dvěma pokazilo, myslím mezi tebou a mnou, ne mezi mnou a jí-“ Harry zavřel oči, než aby čelil nevíře na Dracově obličeji, „a já jsem jí možná řekl, že si myslím, že kdyby šlo jen o nás dva, samotné někde na tropickém ostrově v Karibiku nebo někde, že bychom byli pořád spolu.“

 

„Cože jsi jí řekl?“ Harry otevřel oči a viděl, jak na něj Draco zírá. „Tys to celé naplánoval s ní-“

 

„NE! Už jsme se o tom pak nikdy nebavili. Plácal jsem nesmysly, byl jsem opilý. Netušil jsem, že mě vůbec poslouchá!“

 

Draco se nevěřícně zasmál a ukázal na palmu dvacet stop od nich. „Nechci zdůrazňovat zjevné, Pottere, ale myslím, že je zasraně jasné, že poslouchala.“

„Nemůžu uvěřit, že udělala něco takového,“ zašeptal Harry, když se pomalu rozhlížel dokola. Pláž, na níž stáli, se stáčela doleva. Napravo kousek od nich byl písek zakončen útesem dlouhým třicet stop. Pláž měla ve svém nejširším místě třicet nebo čtyřicet stop, černý písek vedl podél palem a jiného porostu džungle. Voda tekla přes útes z kamenů, čímž se vytvořil přírodní vlnolam táhnoucí se pár set yardů. Podobnou barvu vody ještě v životě neviděl, byla tak intenzivně modrá, že se zdála být spíš kouzelnou než přírodní.

 

Otočil se, aby se podíval na Draca. Otřel si rukávem obličej, ale pot se stejně perlil na čele. „Nemůžu tomu uvěřit,“ slabě opakoval Harry.

 

Draco se zasmál, „Krize na Novém Zélandu. Tohle nám to mohlo naznačit.“

 

„Nový Zéland!“ Harry zašátral v odhozeném hábitu a vytáhl obálku, kterou mu Hermiona strčila těsně předtím, než se přenesli. Neobratně se snažil rozvázat stužku, kterou byla ovázaná. Draco se natáhl, sebral mu ji a trhnutím otevřel. Vytáhl kus papíru a přidržel jej tak, aby mohli oba číst.

 

Harry a Draco,

ostrov, na němž se nacházíte, je část souostroví na samém konci východního Karibiku. Je to tvůj ostrov, Harry. Byl součástí Blackova majetku a domnívám se, že to je ostrov, který Sirius využíval na útěku během našeho čtvrtého ročníku. Dozvěděla jsem se o něm od Krátury minulý měsíc hned poté, co jsem zosnovala tento šílený plán.

Ano, plně přiznávám, že to je šílené, ale mám pocit, že všechno mezi vámi dvěma bylo vždycky jistým způsobem šílenství, tak proč to nevyzkoušet? Jak jste bezpochyby zjistili, není žádná krize na Novém Zélandu, jen mé zoufalé přání, abyste byli šťastní.

Harry, před třemi lety jsem měla pocit, že jsme tě ztratili. Od rozvodu jsi bloudil bez cíle, měl jsi kolem sebe bublinu, přes kterou sis k sobě nikoho nepustil. Když ses mi na Silvestra svěřil s myšlenkou, že vy dva byste byli pořád spolu, kdybyste spolu žili na pustém ostrově, vzpomněla jsem si na tuto fotografii. Vše na ní mluví o lásce, kterou jste vy dva spolu sdíleli. Byli jste tak šťastní. Od té doby, co Draco odešel, jsem tě už neviděla takhle se smát.

Draco, neodvažuji se tvrdit, že znám tvé city k Harrymu. Vše, co vím, je jen to, co jsem vysledovala: způsob, jakým tvé oči sledují Harryho přes celou kancelář, když máme schůzi, to, jak ráno z dálky hledíš na fontánu, upíjíš kávu a čekáš, až projde kolem, a také tvůj výraz v obličeji, když si Harry někoho přivedl na Ministerský bál.

U té největší palmy začíná stezka, která vede k Siriusvě chatce. Krátura provedl nejnutnější úpravy a je naplněná vším, co byste mohli potřebovat během následujícího týdne. Ano. Jeden týden. Mluvte spolu.

Přenášedlo se aktivuje přesně ode dneška za týden ve dvě odpoledne místního času.

Hermiona.

P. S. Kolem celého ostrova je antipřemisťovací ochrana.

 

 

„Přišla o rozum,“ zděsil se Draco a nevěřícně hleděl na Harryho.

„Tohle jí vůbec není podobné,“ vyhrkl Harry a pročítal znovu dopis, „o jaké fotografii to mluví?“

Draco nakoukl do obálky a vyndal fotografii. Byla to jedna z těch, které Hermiona pořídila na Hugově narozeninové oslavě jen pár měsíců poté, co spolu Draco a Harry utekli. Hermiona sice ubezpečila Harryho, že Draco bude vítaný, ale ne všichni hosté byli takto vstřícní. Zahřmělo, začalo pršet a všichni se běželi schovat do domu.

Harry popadl Draca a společně začali tančit v dešti na zahradě mezi poničenými dekoracemi a balónky. Pohybující se snímek přehrával smějícího se Draca s hlavou zvrácenou nazad, jak jej Harry vedl deštěm, voda smáčela oba jejich obličeje a sekvence končila, když Harry přitáhl Draca blíže k polibku, oči zahleděné na sebe navzájem a na nic víc.

 

„Nemám s tím nic společného, Draco.“

 

Stačil mžik, aby zjistil, že Draco zuří. Harry po třech letech vznětlivého manželství bezpečně poznal příznaky. Draco si klepal pravou rukou na nohu, jeho čelist strnula a dech byl plytký a krátký.

 

„To jsem pochopil, ani ty bys nemohl být tak prostomyslný. Nikdy jsem nečetl tak směšnou naivitu!“ Draco zmačkal dopis, hodil jej do vln a otočil se k Harrymu. „Co si myslí, že tím dokáže? Týden? Jak hodlá vysvětlit naši absenci?“

 

„Nevím. Pojď raději najít cestu z tohohle ostrova a pak můžem-“

 

„A když to nepůjde? Já mám zodpovědnost. Nemůžu tady s tebou trávit týden. Co jsi jí nakukal, že ji to přimělo myslet si, že tohle bude fungovat? Proč bys jí říkal-“

 

„Do hajzlu, byl jsem opilý. Slavil se Silvestr. Nic jsem tím nezamýšlel a sakra jsem nepředpokládal, že nás Hermiona takhle hodí dohromady. Musíme prostě najít cestu zpátky do Anglie. Pak můžeme předstírat, že se tohle nikdy nestalo.“ Harry ukázal na fotografii, kde právě Draco svíral jeho ruku.

 

„Jako bych na tohle mohl zapomenout,“ zasyčel Draco a hodil snímek na zem. Když pak ustoupil, písek fotku zakryl a Harry musel bojovat s nutkáním zachránit jej. „Učiň pro mě laskavost, Pottere. Příště, až budeš opilý a sentimentální, drž sakra hubu.“

 

„Nemáš právo říkat mi, co mám dělat! To jsi ztratil před třemi lety.“

 

Stáli kousek od sebe a Dracova ramena se napjala. Sevřel ruce v pěst, aby získal kontrolu nad svým tělem. Nebylo těžké vzpomenout si, jak jejich hádky končívaly. Jeden druhého zpravidla přitiskl ke zdi, stolu či k podlaze, ruce zoufale strhávaly oblečení v touze ulevit chuti, kterou pokaždé hádka vznítila. Právě tehdy, co se horečnatý chtíč přestal objevovat, si Harry uvědomil blížící se konec jejich manželství. Nyní na sebe oba zírali, o tři roky moudřejší, poučeni životem. Draco uhnul očima první.

 

Harry si frustrovaně prohrábl vlasy. „Tohle je směšné. Nemůžeme tady zůstat celý týden. Měli bychom plavat za antipřemisťovací ochranu a-“

 

„A utopit se? Nevidím v dálce žádnou pevninu, jak přesně by ses chtěl soustředit na tři O? Pokud si vybereš jen tak nějaký karibský ostrov, který bude mimo tvou nejdelší přemisťovací vzdálenost, která je 200 mil, pokud se nemýlím, což se mi nestává,“ Dracův hlas byl naostřený vztekem, „pokud netušíš, kde doprdele jsme, mohl by ses přemístit přesně doprostřed oceánu.“

 

„Alespoň by ses mě konečně zbavil,“ zamumlal si pro sebe Harry.

 

„Zbavil jsem se tě před třemi lety,“ vypálil Draco a Harry bezděčně couvl, jak se mu vlivem Dracových slov zkroutil žaludek.

 

„Správně, samozřejmě, jsem hloupý, že jsem zapomněl.“

 

„Nemyslel jsem to tak-“

 

„Ano, myslel.“ Harry náhle věděl, že musí okamžitě odejít, než oba řeknou něco, čeho by mohli litovat. Otočil se a zadíval se na útes. „Jdu se tady porozhlédnout. Možná, že jsou nějaké další ostrovy vidět z druhé strany.“

 

„Půjdu s tebou-“

 

„Ne.“ Harry cítil malé zadostiučinění, když uviděl Dracův výraz. „Běž se podívat po chatě. Zkus zjistit, jestli tam nejsou nějaká vodítka, která by nám prozradila, který konkrétní ostrov je tento, nebo jak odsud pryč.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Den první - část 1/3 (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 02.02. 2024
|
To je parádní habaďůra - od Hermiony. Zřejmě kontaktem s Dracem získala pěkný kus zmijozelské lstivosti. Ten Nový Zéland jsem jí uvěřila taky...

Archivované komentáre


Re: Den první - část 1/3 Od: Mirek - 06.07. 2022
To byl od Hermiony docela riskantní krok. Mohou se na ostrově pozabíjet...

Re: Den první - část 1/3 Od: ZakNikolas - 12.07. 2021
OH bože! To je tak super! Zmetek Draco! XD ale miluju ho ????

Re: Den první - část 1/3 Od: Monika4o - 16.04. 2021
Vypadá to velmi dobře.. Miluju Drarry, takže jsem šťastná za nový příběh..

Re: Den první - část 1/3 Od: Yuki - 22.03. 2021
Tak tohle je báječný začátek jejich týdne. Hermiona je nachytala na švestkách a ti dva jsou schopní se jenom hádat. Myslím, že jim to vydrží ještě tak dva až tři dny, než se uklidní a začnou spolu mluvit normálně xD Týden v Karibiku na Siriusově ostrově! Hned bych tam jela :D
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Tak uvidíme, na kolik bude tvůj odhad správný :) Děkuji za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: sisi - 22.03. 2021
Tak tihle dva hoši jsou v pěkné kaši. Harry miluje Draca tak moc, že ho nechá odejít, aby mu nechtíc neublížil ještě víc. Draco, miluje Harryho ale chce, aby o něj hrdina kouzelnického světa nepřestával bojovat, dvořit se mu. To je to, co dělá Draca Malfoyem. Potřebuje neustálou pozornost a od Harryho cítí jen klid a bezpečí. Proč si dva stejně zamilovaní lidi nemohou rozumět je to, že jsou na stejném pólu magnetického pole. Ani jiskřička. Musí se stát něco, co jednoho přepolarizuje a pak se budou o dost víc přitahovat. Urputně, silně a definitivně. Děkuji za překlad, vypadá to na krásnou romanci v podmanivém prostředí.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Urputně, silně a definitivně. Tohle se mi moc líbí. Povídky Drarry, v nichž tato tři slova vystihují jejich vztah, mám nejraději. Děkuji za komentář.

Re: Den první - část 1/3 Od: zuzule - 22.03. 2021
Nooo, to bude tezky tyden... Dekuju moc!
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Držíme klukům palce, ať se s tím poperou co nejlépe:) Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: kakostka - 21.03. 2021
Hermiona je fakt zoufalec, si nedá pokoj a budu štourat do věcí, do kterých ji nic není. Jasně, chápu, je těžké se dívat na přítele, který je smutnej, ale takhle se jim cpát do života, to je na přes ústa, ikdyž to evidentně dobře dopadne. Líbí se mi detaily, včetně okna, slunečního svitu a vedra ze kterého Draco jasně pochopil, že něco nesedí... PS. takový ostrov bych taky brala.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Já se taky nerada koukám na smutné kamarády, ale poslat je na ostrov mě teda ještě nenapadlo. I když jim by se to možná líbilo... Děkuji za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: Jimmi - 21.03. 2021
No tak začína to zaujímavo... ďakujem
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Snad ti to bude připadat zajímavé i dál :) Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: lorie - 21.03. 2021
Jéééé skvěle... děkuji za výborný překlad. To by mě zajímalo co se mezi těma dvěma stalo.. :D Každopádně to vypadá na velice zajímavý příběh. Moc děkuji za úžasný překlad a těším se na pokračování:)
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Mezi těma dvěma se pořád něco děje, mám ten pocit :) Ještěže tak, aspoň máme nadosmrti co číst. Děkuji za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: Ani - 21.03. 2021
Dát jim týden se vším, co by mohli potřebovat, a neočekávat, že ho alespoň z půlky stráví plánováním pomsty, mi přijde silně naivní a doporučila bych Hermioně vhodně alespoň na měsíc někam zmizet...třeba na Nový Zéland :) Je to dost manipulativní, ale umožní nám to nedělní zábavu, takže to prozatím beru na milost a budu se těšit na pokračování :)
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Možná, že Hermiona prostě jen taky potřebuje pořádnou dovolenou. Měla by nad tím popřemýšlet. Doufám, že tě její manipulace neodradí a děkuji za komentář.

Re: Den první - část 1/3 Od: katrin - 21.03. 2021
Juchu,nove drarry ;) Som zvedava, ako dlho imbude trvat, aby sa spolu zacali rozpravat a nie posebe stekat. Nejak ma z celej dnesnej casti najviac zasiahlo Dracovo, ze sa ho zbavil pred troma rokmi. To bolo krute. Dufam, ze sa coskoro dozvieme viac. Vyzera ze mali talianske manzelstvo, ale od hadok a uzmierovacieho sexu dospiet k rozchodu, tam toho bolo napozadi asi viac.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Ano, Draco umí být velmi krutý, má na to docela talent. Ale každý má své mouchy, žejo. Pozadí se nám časem určitě odkryje... Děkuji za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: gleti - 21.03. 2021
na neděli strávenou s těmi dvěma jsem si tak zvykla, že jsem začala procházet všechna DRarry, co kizi jsou. Tisíceré díky překladatelkám.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Taky jsem nedávno projížděla, a to nejen tady:) Děkujeme za zpětnou vazbu

Re: Den první - část 1/3 Od: luisakralickova - 21.03. 2021
Bezvadné, skvělý nápad na řešení krize, výbuchy náhodné magie a emocionální střety. Díky za překlad, těším se na další.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Mám pocit, že kluci to momentálně za skvělý nápad nepovažují :) Ale já souhlasím. Díky za komentář.

Re: Den první - část 1/3 Od: Octavie - 21.03. 2021
Moc dobře rozehrane, těším se na pokračování. Dekuji za překlad:-)
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Teď jen jaké tahy chlapci zahrají, viď. Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: samba - 21.03. 2021
Skvělé, mám se na co těšit. Vypadá to na horké chvíle, Hermiona je hodná mrcha :), to bylo zákeřný :D. Nicméně nepochybuji, že se dílo zadaří, jen si musí pánové projít peklem, to bude horký týden. Díky
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Inu, vypadá to na horký týden nejen počasím :) Děkuji za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: Baru - 21.03. 2021
Páni, nic podobného jsem ještě nečetla. Moc se těším.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 23.03. 2021
Tak snad to bude milá zkušenost. Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: Claire - 21.03. 2021
Lidé se opravdu nesvléknou z vlastní kůže. Slečna Všechno-vím-nejlíp se prostě nikdy nezmění. Když na sobě bude ještě pár let pracovat, trhne i ó největšího z manipulátorů Albuse. Protože nevím, jaký byl důvod, skutečný důvod, Dracova odchodu a rozvodu soukromý tip - nebyla to náááhodou nejlepší kamarádka a její neskutečná panovačnost?) nebudu předjímat a počkám si, jak se věci budou vyvíjet dál, ale stejně - kde je hranice toho, co už je opravdu nepřípustné v zásazích do životů jiných lidí? Starostí o blaho přítele úplně všechno omluvit nejde... A z trochu jiného soudku - ne každý musí být nadšením bez sebe z pobytu v tropech, jsou třeba jedinci, co preferují zimu a sníh :-D Díky za překlad, příjemnou neděli a u příští kapitoly nashle.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 22.03. 2021
Myslíš, že by mohla Hermiona trhnout Albuse? Ten přecijen nastavil laťku hooodně vysoko. Ale souhlasím s tebou, že hranice zásahů do života je velmi tenká. Co se týče sněhu a tropů... při pohledu z okna na další čerstvý sníh volím tropy:) Děkuji za milý komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: Gift - 21.03. 2021
To nam to ale zajimave zacina! Zapletka je skvela. Navic se mi libi, ze autorka pracuje s detaily (jako napriklad Hermionino okno do zahrady) a dela tak povidku duveryhodnejsi. Zacalo to vazne skvele a ja se uz nemodu dockat dalsi kapitoly. Diky!
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 22.03. 2021
Vidíš, a mi chvilku trvalo, proč je povídka hned tak zajímavá. Až později mi došlo, že jde právě o tyto drobné detaily. Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: denice - 21.03. 2021
Pěkně rozehrané - lstivá Hermiona, která už se asi na ty dva nemohla dívat. Tohle bude asi hodně zajímavý týden :-) Díky.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 22.03. 2021
Uvdíme, jestli jej chlapci shledají zajímavým:) Ano, je to od ní lstivé, kdo by to do Hermiony řekl. Díky za komentář

Re: Den první - část 1/3 Od: May - 21.03. 2021
Úžasné. Hned bych zhltla další část. Doufám, že Draco brzo vysvětlí, proč Harryho opustil.
Re: Den první - část 1/3 Od: Mak - 22.03. 2021
Snad se dozvíme, co se stalo. Díky za komentář.

Prehľad článkov k tejto téme:

OakStone730: ( Mak )16.05. 2021Den sedmý (konec)
OakStone730: ( Mak )09.05. 2021Den šestý
OakStone730: ( Mak )02.05. 2021Den pátý
OakStone730: ( Mak )25.04. 2021Den čtvrtý
OakStone730: ( Mak )18.04. 2021Den třetí
OakStone730: ( Mak )11.04. 2021Den druhý
OakStone730: ( Mak )04.04. 2021Den první - část 3/3
OakStone730: ( Mak )28.03. 2021Den první - část 2/3
OakStone730: ( Mak )21.03. 2021Den první - část 1/3
. Úvod k poviedkam: ( Mak )18.03. 2021Úvod