Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Musíme si pomáhať

16. prosince – Zažít NUDU

Musíme si pomáhať
Vložené: holloway - 16.12. 2020 Téma: Musíme si pomáhať
holloway nám napísal:

Musíme si pomáhat

Originál: https://archiveofourown.org/works/1210501/chapters/2474869

Autor: Saras_Girl     Překlad: holloway     Beta: Violeta     Kontrola kvality: LadyF 

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Výzva #16 – máslový ležák

16. prosince – Zažít NUDU1

„Ehm, paní Purleyová? Během setkání nejsou povoleny alkoholické nápoje, to snad víte.“

Harry přes celou hospodu sleduje, jak Hector – lékárník a duchovní otec téhle noční můry jménem NUDU – s deskami v ruce a přísným pohledem napomíná laskavou ženu z kavárny.

„Fajn,“ povzdychne si, zavolá Toma zpátky a změní objednávku. „Ale zeptám se, ostatně jako pokaždé – proč se to teda koná v hospodě?“

„Je to ideální lokace a má dostatek míst k sezení pro všechny,“ vysvětluje Hector. „Že jsme v hospodě ještě neznamená, že si musíte dát skleničku vína.“

Paní Purleyová se naježí. „Všichni jsme tady dospělí, Hectore. Zabilo by tě, kdyby ses trochu uvolnil?“

Hector se nezmůže na slovo, tak paní Purleyová odkráčí. Když míjí Harryho, vymění si spolu otrávené pohledy. Harry s pocitem frustrace a zároveň pobavené rezignace usrkává máslový ležák. Je to pořád dokola. Pokaždé se najde alespoň jeden rebel, který si zkusí objednat pořádný drink, a Hector ho vždycky přistihne při činu. Paní Purleyová je pravidelnou hříšnicí, ale v průběhu let to zkusili i on a Draco – i když spíš pro pobavení, než že by toužili po alkoholu. Ale například pan Borteg z obchodu s whiskou dává pravidelně a rád najevo své pohrdání Hectorovou prohibiční politikou.

Tohle Harrymu nijak zvlášť nevadí, láhev máslového ležáku si dá rád kdykoliv. Chutná stejně dobře řádně vychlazený v létě i horký v zimě. Navíc mu jediný doušek připomene Bradavice. Ale bez toho, aby se k němu někdo každé čtyři měsíce choval jako ke zlobivému děcku, by se klidně obešel. Hořkou zkušeností se ale s Dracem poučili, že vynechat setkání nestojí za následné dohadování. Většinou se jim povede obsadit stůl někde vzadu, tiše to protrpět a vypařit se hned, jak se proberou ‚všechny záležitosti’. Při troše štěstí budou do devíti doma.

„Všimla jsem si, že ta dívka od vašeho obchodu zmizela,“ pronese starší žena, které patří Mžourov. Přitáhne si židli od vedlejšího stolu a z kabelky, která je patrně sešitá ze starého koberce, vyloví pytlík bonbónů. „Přesunula se jinam?“

„Konečně jsme se jí zbavili,“ pronese Hector dřív, než Harry nebo Draco stihnou odpovědět. Všichni tři se zatváří pohoršeně, ale Hector si toho nevšimne, podá jim program jednání a odvrátí se od nich.

„Vlastně teď bydlí u nás,“ pronese Draco nahlas.

„Není to úžasné?“ vydechne stařenka a rozzářeně Harrymu nabídne: „Dáš si mentolku?“2

Hector se otočí a zírá na ně. „Ona bydlí u vás? Ta bezdomovkyně?“

Harry vycítí Dracův narůstající hněv a bez zaváhání mu položí ruku na koleno, aby ho uklidnil. Podívá se na Hectora a pronese: „Přesně tak.“

„Mentolku bych si dal,“ vydechne Draco, nabídne si z pytlíku, pomalu ji rozbaluje a mračí se u toho. „Děkuju, Jean,“ zamumlá s bonbónem v puse.

„Přemýšleli jste vůbec, jakou zprávu tím vysíláte ostatním, pane Pottere?“ naléhá Hector. „Nechceme, aby se takoví lidé potloukali po naší ulici.“

Harry pevně sevře svoje pití. Zuří. „No, ona už se nepotlouká po ulici, že?“ procedí skrz zatnuté zuby.

Hector si povzdechne a naškrábe něco do desek. Nadechne se, aby pokračoval v kázání, ale přeruší ho hlasité zahulákání z opačné strany hostince:

„Můžeme už zatraceně začít? Někteří z nás mají na práci i jiné věci!“

Hector zrudne a rychle odejde. O chvilku později už zahajuje schůzi.

Jean položí pytlík s bonbóny doprostřed stolu, nenápadně se rozhlédne a vytáhne knihu křížovek.

„Mám obchod už šedesát tři roků a zvládla jsem to bez jeho pomoci,“ pronese, vytáhne tužku a začne studovat nápovědy. „Nehodlám ho začít poslouchat zrovna teď.“

Draco se k ní nakloní a pobaveně jí nabídne pomoc s luštěním. Do půlky schůze mají hotových sedm křížovek a pracují na osmé. Harry jedním uchem poslouchá jednání – pro případ, že by opravdu nastal vánoční zázrak a Hector by mluvil o něčem, co by stálo za to. Zbytek jeho pozornosti, ať se mu to líbí nebo ne, je zcela zaměřený na Draca. Má na sobě dneska neformální jednoduché džíny a světle zelený svetr, ve kterém dokonale vyniká jeho pokožka a vlasy. Rozebírá s Jean možná řešení, uvolněně se přitom usmívá a Harry uvažuje, kdy jeho úsměv začal být samozřejmostí. Prvních deset let, co Draca znal, ho viděl smát se opravdu zřídka.

Zato teď… je šťastný, předpokládá Harry. Draco je šťastný a kdyby mu řekl: „Hej, myslím, že jsem se do tebe zamiloval,“ byla by to pěkná pitomost a všechno by se tím pokazilo. Možná ne hned, ale pokud jde o city, nemá člověk žádnou jistotu. Jediná Harryho jistota je, že to nestojí za to riziko. Je to nejlepší tak, jak to je.

„Tak hlasujeme, ano?“ vyzve je Hector.

Harry se rychle rozhlédne. Paní Purleyová má ruku nahoře, pan Borteg zrovna tak. Draco a Jean jsou sice pořád zabraní do křížovky, ale mají oba mají napůl zdvižené ruce. Harry pokrčí rameny a přidá se k nim.

„O čem hlasujeme?“ zjišťuje šeptem.

„Jestli souhlasíme, aby nějaký umělec postavil na Příčné ulici sochy ze sněhu,“ pošeptá mu Draco zpátky.

Harry se zamračí. „A co když nebude sníh?“

Draco zvedne hlavu a vypadá, že opravdu trpí. Harry se na něj zaculí a vezme si další bonbón.

**~*~**

Kolem půl deváté dospěje oficiální zimní setkání NUDU ke konci (přesně v devět třicet dva, jak Hector považuje za nutné všechny informovat) a u dveří vypukne strkanice. Každý chce zmizet co nejdřív, aby nemusel psát zápis nebo olizovat obálky.

Harry a Draco zůstanou sedět a vyčkávají, až ten rozruch přejde. Jejich stůl je příjemně blízko k ohni a Harry si celkem užívá atmosféru Kotle, když je teď Hector ticho. A když si posbírá papíry a odejde, všichni v hospodě si oddechnou úlevou.

„Poslední,“ prohlásí Jean a zapíchne tužku náhodně na stránku. „Násilná změna nebo odtržení: něco-Ř-E-něco-něco-A-něco.“

„Převrat,“ řekne Harry a dopije ležák.

„Dobrá práce,“ zamumlá Jean, dopíše chybějící písmena a odmění ho uznalým úsměvem. „Chytrá hlavička. Měla bych raději jít, ti moji chlapečkové a holčičky budou chtít večeři.“

Harry sleduje, jak sklidí knížku a tužku, oblékne si kabát, červeného kulicha si natáhne až přes uši a teprve v tu chvíli mu dojde, že tím myslela sovy.

„Dobrou noc,“ popřeje jí s úsměvem.

„Dobrou, Jean. Na jarní setkání vezmi zase křížovky,“ požádá ji Draco.

Stařenka se rozzáří, zajiskří jí v očích a řekne: „Dobrou noc, chlapci. Užijte si hezký večer,“ a odcupitá do noci.

„Myslíš, že je Nisha v pohodě?“ zeptá se zničehonic Draco.

Harry se zamyslí. „Jo, proč?“

Draco se zvedne a podívá se na Harryho nezvykle odhodlaně. „Hned jsem zpátky.“

Harry je zmatený a trošku ospalý, pozoruje oheň a na nic nemyslí. Když se Draco vrátí, nese dvě skleničky ohnivé whisky, ze kterých stoupají obláčky kouře.

„Co slavíme?“ zeptá se Harry, vezme si drink a se šťastným povzdechnutím se nadechne bohaté, kořeněné vůně.

Draco pokrčí rameny a posadí se vedle Harryho na ošoupanou koženou lavici. „Vlastně nic. Napadlo mě, že si zasloužíme pořádné pití, když už jsme museli absolvovat tenhle nesmysl.“

Něco v jeho hlase upoutá Harryho pozornost a pečlivě zkoumá Dracovu tvář.

„Jsi si jistý, že je to všechno?“

Draco přikývne a napije se. Harry ho po chvíli váhání napodobí, polkne ohnivou tekutinu a vychutná si pálení v krku. Nepřekvapuje ho, že Draco koupil tu nejlepší značku, co tu mají. Má rád kvalitní věci. Kdysi dávno by to Harry považoval za zbytečné a snobské, ale dnes už ví, že někdy – i když ne vždycky – stojí za to připlatit si za kvalitu. Kromě toho si Draco na tahle drobná potěšení vydělá. Zaslouží si je. A dělí se o ně s Harrym. Což dělá, protože… prostě protože chce, připomene si Harry důrazně. Po dalším doušku cítí, že už na něj začíná alkohol působit.

Zpozorní, podívá se na poloprázdnou skleničku a pokouší si vzpomenout, kdy naposledy jedl. Večeři měl v plánu až po setkání a oběd… pamatuje si, že si koupil sendvič, ale nevzpomíná si, že by ho snědl.

„Vsadím se, že ho sežral Sparks, ten mrňavý mizera,“ mumlá si pro sebe.

Draco se na něj zvláštně podívá. „Dáš si ještě jednu?“ zeptá se a Harryho překvapí, že má před sebou prázdnou sklenici.

Ne, pomyslí si. „Jo, proč ne?“ odpoví.

Draco odejde k baru, Harry ho sleduje, mne si rukou čelo a uvažuje, co tím zatraceně sleduje. Co tím zatraceně oba sledují. Co tím sleduje celý zatracený vesmír. Měl by si dát sklenici vody, pořádné jídlo a jít se vyspat. Ale neudělá to, protože je idiot. Místo toho za chvíli dostane další ohnivou whisky, bude ji usrkávat a jedině to mu dává smysl.

Tohle nemůže dopadnout dobře.

Zhruba v půlce druhé skleničky se mu začnou klížit oči, vidí trošku rozmazaně a v žaludku má zvláštní pocit. Položí loket na stůl, podepře si bradu a pozoruje Draca. Nádherného, rošťáckého Draca. Sedí si tu v tom svém pitomém zeleném svetru a vypadá tak noblesně a neodolatelně.

„Proč se na mě takhle díváš?“ zeptá se Harry nakonec.

Draco ho dlouze pozoruje přes okraj skleničky. Potom ji konečně položí na stůl a spojí prsty do stříšky, jako by se chystal říct něco hodně vážného.

„Nebude se ti to líbit.“

Harry zamrká. „Že to nevím, se mi líbí ještě míň.“

Draco se zhluboka nadechne. „Fajn. Možná si myslíš, že jsem si ničeho nevšiml, ale poslední dobou se chováš zvláštně a já si vážně začínám dělat starosti.“

„Tobě nic neunikne, že?“ zamumlá Harry rozmrzele.

„Co tím myslíš?“ zeptá se Draco.

„Nevím, Draco, ale v té ohnivé whisce je něco, co mi stoupá do hlavy,“ povzdechne si Harry, na okamžik se zadívá na dno sklenice, a když se mu Draco začne smát, opře se o lavici. „Nesměj se mi. Nemusíš si dělat starosti. Všechno je pod kontrolou.“

„Co všechno?“ Draco začíná znít trochu zoufale.

Má velké oči, pomyslí si Harry. Nádherné, velké oči. „Je to v pořádku,“ ujistí ho a slova se mu začínají motat dohromady. „Takhle je to v pořádku… a víš proč? Protože kdyby nebylo, byl by to hodně špatný nápad. Opravdu hodně špatný nápad,“ pronese a rázně na Draca zamíří ukazováčkem, aby svým slovům dodal na vážnosti. „Hodně špatný.“

„Harry… právě teď je ta nejlepší chvíle přestat mluvit v hádankách,“ řekne Draco. Nakloní se k němu a dívá se mu do očí tak intenzivně, že Harry neví, jestli má začít naříkat nebo se smát. Nakonec ze sebe vyloudí zvuk, který je nejvíce podobný zakejhání.

„Bože… co bylo tohle?“ zasténá a schová obličej do dlaní. „Myslíš si, že jsem magor, že jo?“

„Ne, Harry, vůbec ne,“ řekne velice tiše Draco.

Harry se na něj odváží podívat škvírou mezi prsty. „Aha… jsi smutný. To mě mrzí.“

Draco se pomalu zhluboka nadechne. „Přísahám, že nejsem smutný.“

„Nevěřím,“ řekne Harry, obrátí do sebe zbytek pití a neúspěšně se pokusí vyfouknout kroužek z dýmu. Zamračí se. Je si skoro jistý, že měl jen dvě skleničky, a pokud je to pravda, tak na tohle buď začíná být starý nebo na to začíná být… něco jiného. Unavený, hladový a naprosto a zcela jistě nezamilovaný. Nebo tak něco.

„Prosím, mluv se mnou,“ naléhá Draco a při pohledu na něj Harryho zabolí u srdce.

Cítí to. Ví to. Chudák Draco. „Poslouchej,“ řekne pomalu a zřetelně, „jediná možnost, jak zabránit něčemu hodně špatnému, je, abych držel pusu zavřenou.“

Draco frustrovaně zaúpí a s rukama složenýma na prsou se opře o opěradlo lavice. „Co se může dít tak hrozného, že o tom se mnou nemůžeš mluvit? Jsi můj nejlepší přítel, Harry, a já nemůžu…“ Draco se zarazí a sklopí oči k podlaze.

„Musíš mi věřit,“ mumlá Harry. Nedokáže odolat a opře se o Draca, jenom na chviličku. Bolí ho to, ale kdyby to neudělal, bolelo by to víc. Položí hlavu Dracovi na rameno a spiklenecky zašeptá. „Tušíš, o co jde, viď? Je to hodně špatné.“

Tom ohlásí, že je čas na poslední objednávky, a Harry se zvedne. „Omlouvám se. Půjdeme domů?“

„Ano, pojďme,“ souhlasí Draco a jeho hlas zní zklamaně a smutně.

Harry zatne ruce v pěst, zaryje nehty do dlaní a připomene si, že dělá správnou věc. Když vyjdou na ulici, pořád ještě prší, ale Harry nevěří, že by se zvládnul přemístit, takže se rozhodne zdolat krátký úsek do obchodu pěšky. S každým krokem mu v nohách narůstá podivná lehkost. Vyhýbá se pohledu na Draca, ale ví, že mu je celou cestu v patách.

Když vstoupí do vyhřátého pokoje, musí párkrát mrknout, aby si jeho oči zvykly na ostré světlo. Nadskočí leknutím, když mu Draco svlékne mokrý kabát a pověsí ho.

„Jaké bylo setkání?“ zeptá se Nisha a Harrymu chvilku trvá, než ji objeví. Sedí na jeho oblíbeném místečku v okenním výklenku, na nohách jí leží Sparks a zdá se doopravdy šťastná.

„Nuda,“ prohlásí Harry. „Neskutečně hloupé. Ty sis užila hlídání?“

Nishin pohled zabloudí k Dracovi a usměje se. „Ano, bylo to fajn. Dali mi pět galeonů, věřili byste tomu?“

Harry mžourá, aby rozeznal lesklé mince, které jim ukazuje. „Jistě,“ řekne mnohem hlasitěji, než měl v plánu, a obrátí se k ohni, aby si nad ním ohřál ruce.

„Nemyslela sis, že by od tebe čekali práci zadarmo, že ne?“ zeptá se Draco.

„Vůbec jsem o tom nepřemýšlela,“ přizná Nisha. „A nevadilo by mi to. Byla moc hodná.“

„O to přece nejde. Nemáme v plánu tě využívat.“

Nisha neodpoví. Harry pozoruje plápolající plameny a má intenzivní pocit, že by měl něco udělat, ale ve svém podroušeném stavu nedokáže říct co. Týká se to Nishi, peněz a obchodu. Snad mu to dojde později.

„Myslím, že půjdu spát,“ oznámí, aniž by čekal, že mu někdo odpoví, a odejde do své ložnice.

Když zavírá dveře, zaslechne, jak Draco říká: „Jenom pár ohnivých whisky, je v pohodě.“

„Samozřejmě, že jsem v pohodě,“ zamumlá, strhá ze sebe oblečení a svalí se do postele.

O dvě minuty později už tvrdě spí. 

 

1 Překladatelský oříšek navazující na ten z minulé kapitoly. V originále je název kapitoly Sod(a) This Meeting – dalo by se asi přeložit jako kašlat na setkání, srát na setkání

2 Ano, bonbóny si dokáže představit asi každý, ale tyhle jsou fakt klasika: https://en.wikipedia.org/wiki/Humbug_(sweet)

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: ester - 28.12. 2020
Cakala som, ked ho uz Draco opil, ze sa preriekne a nieco prezradi, ale mlcal ako partizan.

Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: marci - 16.12. 2020
Holloway, betušky, čtu, čtu každý den v práci na mobilu, ale datlovat na něm komentáře je opruz. Takže mám asi dvě kapitoly pauzu, omlouvám se - váš překlad je úžasný a je to moje každodenní radost v chmurném pracovním procesu. Díky moc!! :)
Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: holloway - 16.12. 2020
Hlavně že se ti to líbí a zpříjemní pracovní den :-) Taky nestíhám denně odpovídat na komentáře, takhle před Vánocema toho má každej dost na práci. Díky za komentář, marci.

Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: denice - 16.12. 2020
Tak i v kouzelnickém světě jsou povinné schůze! Jestlipak na ně chodí i bratři Weasleyové (pokud v této ff oba přežili). Ti by něco takového dokázali zpestřit, myslím, že Hector by neměl šanci. Je hodně důležitý, ostatní proti němu rebelují, ale poslouchají ho - čímpak to asi bude? Nisha se mu nelíbí ani na ulici, ani u Harryho a Draca, tak nevím, co by chtěl... Na humbugy chodím do odchodu Marks & Spencer, jsou opravdu návykové. Sparks je šikovný pejsek, postaral se, aby se opuštěný sendvič nezkazil, hodné zvíře :-) Díky.

Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: kakostka - 16.12. 2020
Nejdřív s obdivem smekám k vaší nudě... v hlavě mi zní Svěrák s Uhlířem... a pak takové luxusní setkání... Ať žijí karamelky, nidky jsem takové neviděla a pěkně se na ně kouká. Jsou lékořicové? Schůze musí být radost absolvovat, asi bych si řezala máslovej ležák něčím silnějším, Tom by to určitě udělal:-)) Harry už hraje Zagorku, to je smutný. Draco tápe, jsem zvědavá, kdo to první rozsekne. Nisha dostala odměnu a Harrymu časem dojde, že i obchodě by mohla nějakou dostat, že? Rejpal Hector zaslouží po čenichu. Pít nalačno a pak jít spát na lačno tsss, to není dobré. Moc děkuju za překlad.
Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: holloway - 16.12. 2020
Děkuji za uznání, NUDU mi vážně nedalo nějakou dobu spát. Setkání mi přišlo skvěle popsané a v kombinaci s opilým a blábolícím Harrym je to asi moje nejoblíbenější kapitola. Harry se snaží na to přijít, ale holt v tom podroušeném stavu :-) ale ono mu to dojde. A Hectora prostě zbožňuju. Je to taková osina v .... No geniálně napsaná postava. Jo a ty bonbony mají nejčastěji příchuť máty peprné, takže doopravdy mentolky. Děkuju za milý komentář, kakostko
Re: 16. prosince – Zažít NUDU Od: kakostka - 16.12. 2020
Hmmm, koukám, že mám chuť na karamely - ovocné. V dětství se u nás říkalo sisinka... jasně, že jsem četla mentolku = je mátová... jenže při psaní komentáře mi jasně naskočila karamelka... mno jo. a vzhled podle odkazu je spíš mentolovej, přesto mi to nedocvaklo. Ikdyž černobílá verze mi evokuje i lékořici a nebo nějakou ovocnou příchuť třeba třešňorumovou... Můžou si do bonbonů pašovat nějakej šnaps, ať to přežijou. Souhlasím tím, že Hector je fakt osinou v ryti... Holloway, je vidět, že sis s NUDOU pohrála, děkuju.

Prehľad článkov k tejto téme:

Saras_Girl: ( holloway )25.12. 202025. prosince – Pojďte dál
Saras_Girl: ( holloway )24.12. 202024. prosince – Šance
Saras_Girl: ( holloway )23.12. 202023. prosince – Nic nečekaného
Saras_Girl: ( holloway )22.12. 202022. prosince – Pod bodem varu
Saras_Girl: ( holloway )21.12. 202021. prosince – Nebraň se tomu
Saras_Girl: ( holloway )20.12. 202020. prosince – Na vrcholu
Saras_Girl: ( holloway )19.12. 202019. prosince – Nedívej se zpátky
Saras_Girl: ( holloway )18.12. 202018. prosince – Umění popírat
Saras_Girl: ( holloway )17.12. 202017. prosince – Bezpečné místo
Saras_Girl: ( holloway )16.12. 202016. prosince – Zažít NUDU
Saras_Girl: ( holloway )15.12. 202015. prosince – Někdy je lepší nevědět
Saras_Girl: ( holloway )14.12. 202014. prosince – Ostrá výměna
Saras_Girl: ( holloway )13.12. 202013. prosince – Let
Saras_Girl: ( holloway )12.12. 202012. prosince – Řád věcí
Saras_Girl: ( holloway )11.12. 202011. prosince – Tvrdohlavý a tvrdohlavější
Saras_Girl: ( holloway )10.12. 202010. prosince – Pád
Saras_Girl: ( holloway )09.12. 20209. prosince – Ve vzduchu je láska
Saras_Girl: ( holloway )08.12. 20208. prosince – Jen na chvilku
Saras_Girl: ( holloway )07.12. 20207. prosince – Jako ryba na suchu
Saras_Girl: ( holloway )06.12. 20206. prosince – Papír a provázek
Saras_Girl: ( holloway )05.12. 20205. prosince – Síla sugesce
Saras_Girl: ( holloway )04.12. 20204. prosince – Za kulatým oknem
Saras_Girl: ( holloway )03.12. 20203. prosince – Kabáty a koledy
Saras_Girl: ( holloway )02.12. 20202. prosince – Co je moc, to je moc
Saras_Girl: ( holloway )01.12. 20201. prosince – Některé věci se nemění
. Úvod k poviedkam: ( holloway )30.11. 2020Musíme si pomáhat - Úvod