Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 8., část 1. Zpátky do školy

Severus uvažoval, zda Wills takto zákeřně načasoval svůj dopis záměrně. Vždy mu platil za dodané informace, a to ho tentokrát přinutilo podniknout cestu ke Gringottům v době, kdy byla Příčná ulice plná spratků a jejich rodičů.

Přemýšlel o informacích.

Snape,

Malfoy svolal jedno ze svých shromáždění. Tentokrát to nazval svátek otců a synů a pozval všechny mužské potomky bradavického věku. Jsem moc rád, že moje děti jsou pořád ještě příliš malé. Nepochybuji, že se letos budeš muset ve zmijozelských ložnicích vypořádat s nočními můrami, protože zábava byla toho speciálního druhu, který si Malfoy užívá.

V polovině září plánuje cestu, slyšel o nějakém temném artefaktu ve východní Evropě a vychloubá se, že ho chce získat jako dar pro Pána zla po jeho návratu.

Já osobně jsem prožil uplynulých deset let v relativním klidu. Pokud by mé peníze nebyly tak pevně spjaty s Malfoyovými, pravděpodobně bych jeho shromáždění přestal navštěvovat.

Jakmile chlapci odešli a Malfoy zůstal mezi svými, naříkal nad tím, že chceš uchvátit jeho místo po pánově pravici. Máš nějakou představu, o co tu vůbec jde? Ostatní vypadali stejně zmatení jako já.

Macnair se chlubil, že získal na ministerstvu novou přítelkyni, nějakou Edgecombeovou. Potřebuje peníze a Macnair jí nabídl, že se za ni zaručí Malfoyovi. Se škodolibým potěšením uvažovali, jak daleko by mohla zajít, aby si zajistila půjčku, nebo možná přímo dar.

Získal jsem několik svazků, které by tě mohly zajímat. Přiložil jsem seznam a cenu každého z nich.

Wills

Severus tak musel v nejrušnější nákupní den v roce vyrazit do banky, aby měl čím zaplatit knihy o temných lektvarech a informace.

O chvíli později měl dojem, že ten den nebyl tak úplně promarněný. Zastavil se přímo před Krucánky a Kaňoury, kde se shromáždil dav, a zadíval se dovnitř výlohou s oznámením o autogramiádě Zlatoslava Lockharta - právě včas, aby viděl, jak se Artur Weasley vrhá na Luciuse Malfoye a kolem spleti končetin se rozlétají desítky knih. Chechtání vedle něj prozradilo přítomnost Siriuse Blacka, který sledoval, jak se Hagrid prodral dovnitř a roztrhl peroucí se dvojici. Vyměnili si pobavené pohledy, když Malfoy s nabíhajícím monoklem kolem oka vyrazil z knihkupectví.

„Jsem rád, že si mě nevšiml,“ řekl Black, „pokoušel se pozvat mě na ‚rodinné‘ setkání, aby se mohl dostat do Harryho blízkosti. Opravdu s ním nechci mít nic společného.“ Letmo pohlédl na Severuse. „Jak se zdá, myslí si, že mu něco dlužím za podporu mé žádosti o Harryho opatrovnictví. O tom bys náhodou nic nevěděl, že, Snape?“

Severus zvedl jedno obočí a usmál se na Blacka. „Věděl. Připomeň mi to a povím ti tu historku, až se příště zastavím. Mohla by tě pobavit.“

„Siriusi,“ blížil se k nim Harry. „Pan Weasley se popral s otcem Draca Malfoye; říkal o Weasleyových hnusné věci. Dobrý den, pane profesore, jak se dnes máte?“

„Docela dobře, pane Pottere. Pokud mne omluvíte, musím jít,“ řekl s mírným úklonem hlavy a pokračoval v cestě do banky.

xxx

Severus zamířil do první hodiny lektvarů v tomto školním roce, měl druhý ročník Zmijozelu a Nebelvíru, a shledal, že chybí čtyři studenti. Zatímco se chmuřil, ti čtyři vstoupili a zmijozelové se rozesmáli.

Severus se zamračil na slizem pokryté nebelvíry. „Pottere, Longbottome, Weasley a Grangerová, jsem nesmírně potěšen, že jste se k nám rozhodli připojit. Je toto nějaký nový výkřik módy?“ pátral.

„Ne, pane, zdržel nás Protiva, někdo mu musel dát nafukovací balónky, které naplnil něčím nechutným,“ řekl Harry věcně.

Severus si odfrkl, vytáhl hůlku, nechal zmizet sliz a seslal na ně osvěžující kouzlo. „Dva body od každého z vás za pozdní příchod. Nyní se posaďte, ať můžeme začít.“

xxx

„Vstupte,“ zvolal Severus, když se ozvalo klepání na dveře jeho kanceláře. Předpokládal, že je to prefekt, přicházející mu povědět o prvňákovi, který pláče steskem po domově, ale k jeho překvapení vstoupil kapitán famfrpálového týmu Marcus Flint a s ním zbytek sestavy z loňského roku. „Pánové?“

„Promiňte, pane, chtěli jsme se zeptat na něco ohledně famfrpálu,“ oznámil Flint. Severus se zamračil, když si všiml, jak bledý je chytač Higgs, a pokynul: „Pokračujte.“

„No, pane, Malfoy se chlubil, že jeho otec koupil týmu nová košťata. Řekl Higgsovi, že letos bude chytač. Když jsem mu nařídil, ať sklapne, tak on, Malfoy, řekl, že ho mám poslouchat, nebo uvidím, že vyhodí i mě,“ řekl velmi rozčileně Flint.

„Takže jste ke mně přišel zjistit, jestli to, co říká pan Malfoy, je pravda,“ shrnul Severus. Skupina přikývla a Flint odpověděl: „Ano, pane.“

„Dobrá. Je pravdou, že máme k dispozici sedm nových košťat Nimbus 2001 pro zmijozelský famfrpálový tým. Naším mecenášem je pan Lucius Malfoy. Nicméně jsem však souhlasil s otevřeným výběrovým řízením, nikoli s tím, aby mladý pan Malfoy dostal místo v týmu. Chtěl bych rozšířit konkurs, abychom letos mohli vybrat nejlepší sestavu. Nevidím smysl v tom, abychom zahodili výhodu špičkových košťat tím, že je svěříme průměrným hráčům.“ Flint se tvářil dychtivě a ostatní chlapci také přikyvovali, tak pokračoval. „Pokud bychom měli dost zájemců, mohlo by se také vyplatit postavení celého záložního týmu, abychom pomohli s tréninkem a poskytli mladým budoucím hráčům nějaké zkušenosti, než přijde jejich čas.“

„Rozumím, pane, děkuji vám,“ oddechl si Flint.

„Co se týká mladého Malfoye, obávám se, že se budete muset vypořádat s jeho nevymáchanými ústy, pane Flinte. Možná vám v tomto úsilí pomohou prefekti ze sedmého ročníku. Koneckonců, musí se naučit, kde je jeho místo,“ dodal Severus s mírným úsměvem.

„Pane, nezasedá pan Malfoy ve správní radě?“ zeptal se Flint překvapeně.

„Ano,“ souhlasil Severus, „stejně jako rodiče či prarodiče dvou havraspárů, tří mrzimorů, jednoho nebelvíra a dvou dalších zmijozelů.“ Sledoval, jak přes Flintovu tvář přelétl záblesk pochopení, a přikývl. „Pokud je to všechno, pánové?“

Když zamumlali své díky a odešli, spokojeně se uvelebil v křesle – kdyby si Lucius stěžoval, jednoduše mu vysvětlí, že Draco postrádá takt. U zmijozela žalostný nedostatek.

xxx

O víkendu Severuse nepřekvapilo, že Harry zaklepal na jeho dveře a s povzdechem se vrhl do křesla.

„Máte potíže, pane Pottere?“ zeptal se a naléval do šálku čokoládu.

„Nenávidím toho mizeru Lockharta,“ řekl Harry naštvaně.

Severus zvedl obočí. „Ach, smím se otázat, čím si profesor Lockhart vysloužil vaši animozitu?“

Harry svraštil obočí a zeptal se: „Moji co?“

Severus se mírně usmál. „Vaše nepřátelství, nevraživost, Harry?“

„Psali jsme test o něm, pak ve třídě vypustil cornwallské rarachy a nakonec utekl. Chce mi dávat rady o slávě a pořád na mě sahá,“ řekl Harry zlostně.

Severus se posadil zpříma a ostře se zeptal: „Jak to myslíte, že na vás sahá?“

Harry zamrkal a znechuceně se poškrábal na tváři. „Hm, ne takhle. Vzal mě kolem ramen kvůli fotce na Příčné ulici a pak to udělal znovu ještě jednou tady, aby si ten Creeveyův kluk mohl taky jednu udělat.“

Severus se s povzdechem mírně uvolnil. „Uvažoval jste o tom, že si budete stěžovat vedoucí své koleje?“

Harry pokrčil rameny. „Co by s tím mohla dělat?“

„Možná nic s jedinou stížností, ale jestli se na ni obrátí víc studentů, bude mít důvod jít s tím za ředitelem,“ pokrčil rameny. „Někdy se nedá nic dělat, ale pokud si nikdo nestěžuje, máte jistotu, že se nic dít nebude.“

Harry zvolna zamyšleně přikývl. „Myslím, že chápu, co tím chcete říct, pane profesore. Děkuji vám.“

„Kromě toho, jak jste se měl tento týden?“ načal nové téma Severus.

Harry se náhle usmál a zeptal se: „Všiml jste si někdy, kolik obrázků hadů je v tomto hradu?“

Severus přimhouřil oči. „Několik jich je ve zmijozelské společenské místnosti. Vy s nimi dokážete hovořit?“

Harry přikývl a jeho úsměv se změnil v úšklebek. „Promluvil jsem si s těmi v boční chodbě hned vedle té hlavní, co vede k Nebelvíru. Nejsou tam žádné jiné portréty, které by mě mohly vidět.“

„Moudrá volba. Chcete mi svěřit, co vám řekli?“

Harry se mírně zachichotal a zavrtěl hlavou. „Ještě ne, pane profesore.“

„Dobrá, pojďme tedy diskutovat o nitrobraně,“ navrhl Severus.

xxx

Když Severus obdržel další list od Willse dřív, než očekával, byl rád, že měl Harry ten den hodinu lektvarů a on ho mohl požádat, ať se potom zdrží. Rozhodl se hledat způsob, jak by se v případě nouze mohli spolu spojit, aniž by ho musel hledat po celém hradu. Také nechtěl riskovat, že se Harry bez ohledu na slib vydá na lov baziliška sám.

Snape,

Malfoy mi nařídil, abych mu sehnal několik vzácných a drahých ingrediencí, co nejdřív to půjde. Tvrdí, že je v kontaktu s Pánem zla. S ním nechci mít nic společného, tak jsem se rozhodl sebrat peníze a zmizet. Až tohle budeš číst, budu už na útěku. Doufal jsem, že už je nadobro pryč. Nejsem si jistý, jestli to Malfoy jen předstíral, nebo jestli pro jednou mluvil pravdu. Možná ti přísady řeknou něco o tom, co plánuje. Seznam jsem přiložil.

Malfoy mě také informoval, že ses obrátil proti Pánovi zla. Říkal, že budeš zabit při první oslavě po jeho návratu. Vím, že o tom mluvil i s Macnairem a Nottem, ale řekl, že zatím s tebou máme jednat jako obyčejně. Jestli jsi opravdu změnil strany, dávej si pozor a uteč.

Nevím, jestli bude schopný mě najít nebo dokonce zabít skrz znamení, ale mám rodinu, o kterou se bojím, a chci ji dostat co nejdál v naději, že i když umřu, budou v bezpečí.

Jestli jsou pro tebe tyto informace užitečné, prosím, vlož peníze obvyklým způsobem na můj účet u Gringottových. Skřeti to pošlou dál. Nehledej mě.

Wills

Severus během čtení dopisu bledl. Toto byla velmi špatná zpráva. Musel varovat Harryho, aby nedůvěřoval dětem Smrtijedů, a potřeboval se nejdříve vidět s Lupinem, museli se rozhodnout, zda a co říct Albusovi. Začal zkoumat seznam přísad a doufal, že si z něj dokáže odvodit rituál, který by Lucius mohl použít. Vypadalo to, že válka znovu začíná.

xxx

„Nepochybuji o tom, že tvůj informátor věří svým zprávám, ale já se nemohu domnívat, že muž jako Lucius Malfoy by se nechal posednout tak, jak to připustil Quirrell, Severusi. Myslím, že mnohem pravděpodobněji Lucius hraje nějakou hru se zbývajícími Smrtijedy. Nedokážu si představit rituál, ke kterému by tyto ingredience mohl potřebovat,“ prohlásil Brumbál.

Severus zaťal zuby, zhluboka se nadechl a pak s přísnou sebekontrolou pronesl: „Pane řediteli, nebudu reagovat na žádné předvolání, ať už od Pána zla nebo Malfoye. Vy si možná mého života nevážíte, ale já ano.“

Brumbál se mírně usmál a jemně mu vyčinil: „No tedy, Severusi, tvého života si samozřejmě vážím, ale prostě nevěřím, že ti v tuto chvíli hrozí nějaké nebezpečí. Voldemort je bezmocný přízrak.“

„Měli bychom podniknout podrobnější kroky ke sledování Smrtijedů a zejména Malfoyových aktivit,“ řekl Severus rozzlobeně.

„V tuto chvíli nemohu nic dělat. Musíme počkat, až Voldemort znovu získá tělo, Severusi,“ pak se podíval nad skly svých brýlí a z očí se mu vytratily jiskry. „Věřím, že ti nemusím připomínat, abys tyto informace nikomu nesděloval,“ řekl.

Severus trhaně přikývl a vypochodoval z místnosti.