Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 3., část 1. Komplikace

Severus sledoval, jak Harry Potter vešel do jeho laboratoře a vrátil zmiji do terária. Studenti se měli vrátit později odpoledne. Chlapec měkce zasyčel a jemně hada pohladil. Zdálo se, že se zdráhá ho opustit.

„Pane Pottere, jste v pořádku?“ pátral Severus.

Chlapec na něj pohlédl a odpověděl: „Vlastně jsem trochu zmatený. Nechápu, proč mi profesorka McGonagallová chtěla zatajit důležité věci, a nerozumím, proč se profesor Brumbál snažil být záludný, když přísahal. To si myslel, že si toho nevšimnu, že jsem jen hloupý kluk? Také mám nějaké otázky.“

Severus si povzdechl. „Samozřejmě, pane Pottere. Pojďte, vypijeme si čaj a pokusím se vám odpovědět.“

Jakmile se usadili u čaje a talíře sušenek, Severus začal vysvětlovat: „Profesorka se nesnažila před vámi některé věci zatajit ze špatných důvodů, ale chtěla vás ochránit.“

„Ochránit mě?“ ptal se Harry.

„Jak věřím, myslela si, že kdybyste zjistil, že váš kmotr způsobil smrt vašich rodičů, bylo by to poznání pro vás příliš bolestné, a tak si přála vás před ním ochránit.“

„No, dobře, moc toho o nich nevím, ale myslím, že něco takového bych vědět chtěl. Zdá se mi, že jste znal mé rodiče a toho chlapíka Blacka, učil jste je?“

Severus vyprskl trochu čaje a lehce se zamračil. „Pane Pottere, jak si myslíte, že jsem starý? McGonagallová a Kratiknot tehdy učili a Brumbál byl ředitelem. Tenkrát jsem byl student.“

Harry se široce usmál: „Znal jste je dobře, přátelili jste se?“

Severus zaváhal, teď měl šanci, mohl toho spratka obrátit proti Blackovi a Lupinovi, jako druh pomsty. Znovu si povzdechl.

„Znal jsem je, ale ne, přátelé jsme nebyli. Aspoň ne s vaším otcem a jeho kamarády. Lily, vaše matka, se společně se mnou příležitostně učila a byli jsme partnery v lektvarech. Stejně jako dnes se nebelvíři se zmijozely nedružili.“

Chlapcův úsměv lehce opadl. „No dobře, můžete mi o nich něco říct, aspoň o mé mamce, byla hezká? Nikdy jsem neviděl její fotografii a teta Petunia o ní mluvit nechtěla.“

Severus si odkašlal a začal. „Byla velmi hezká a velmi chytrá, vlastně trochu podobná slečně Grangerové. Bavilo ji čtení a učení, vynikala v kouzelných formulích a lektvarech a skoro všichni ji měli rádi.“

„Děkuji vám, pane profesore, že mi to říkáte,“ řekl Harry.

„No dobře, Harry-“ zarazil se, zamyšleně odvrátil pohled, pak se otočil zpět, odložil šálek a naklonil se vpřed. „Váš otec James a jeho přátelé, Black, Lupin a Pettigrew rádi prováděli žertíky na cizí účet, jako Weasleyovic dvojčata. Byl jsem jejich nejoblíbenější cíl. Neříkám, že jsem se jim nemstil, protože jsem jim oplácel, ale nemyslím, že bych vám o nich mohl hodně říct.“

Harry zděšeně vykřikl: „Můj otec byl tyran?“

Severus si opět povzdechl a řekl: „Harry, James byl čistokrevný; byl arogantní, pyšný a příliš nedomýšlel důsledky. Taky byl kluk. Podle mého vyrostl v dobrého muže. Moje přítelkyně Lily, vaše matka, byla velmi inteligentní dívka. Kdyby na něm nebylo nic dobrého, něco, co za to stálo, nikdy by se do něj nezamilovala a nevzala by si ho.“

Harry se zamračil. Nakonec řekl: „Asi byl jako Ron, který taky řekne Hermioně něco, o čem nejdřív nepřemýšlí?“

Severus souhlasně přikývl.

„Myslíte, že mě Black bude chtít vidět?“ změnil téma.

„Jsem si jistý, že ano, pokud je vůbec příčetný,“ přitakal Severus.

„Jak to myslíte, ‚příčetný‘?“ pátral Harry.

„Azkabanské vězení hlídají mozkomoři, zlé, přízračné stvůry, které se živí šťastnými pocity,“ řekl se zachvěním Severus. „Možná bude potřebovat nějaký čas, aby se vzpamatoval.“

„Říkal jste, že pan Lupin byl také přítel mého táty? Proč je tady?“ ptal se znovu Harry.

„Profesor Lupin převezme hodiny obrany proti černé magii,“ vysvětlil Severus.

„Aha, tak to se ho možná zeptám na svého otce a Blacka. Děkuji, že jste mi to řekl, pane profesore,“ dodal Harry.

„Celkem se rádo stalo, pane Pottere, mám však také otázku. Jak jste věděl, že Pettigrew má znamení?“

„Ehm, řekla mi to Sslečna.“

Severus pohlédl na rudnoucího chlapce a podotkl: „Myslím, že mi neříkáte všecko, pane Pottere.“

„Sslečna říkala, že byl cítit ‚zle jako ten temný muž předtím‘. Myslela vás a to, jak jste voněl, než jsem – ehm,“ ukázal na Severusovu levou paži.

„Chápu. Možná byste pro ni měl vybrat jméno,“ dodal Severus a na doplňující informace nijak nereagoval.

„Sslečna je její jméno, pane profesore,“ řekl Harry zmateně.

„Neslyším jméno, jen syčení, pane Pottere,“ zvedl Severus obočí.

Harry svraštil čelo, chvilku si syčel sám pro sebe a pak vzhlédl.

„Budu o tom přemýšlet, pane. Ehm, jste si jistý, že chcete, abych ji pojmenoval? Koneckonců je to váš had.“

Severus si odfrkl. „Chtěl jsem ji použít do lektvarů. Pochybuji, že byste s tím souhlasil, tak se domnívám, že nyní patří vám. Prozatím však bude muset zůstat v mé laboratoři, a teď, jak předpokládám, se budete chtít vrátit ke svým přátelům. Vlak už brzy přijede,“ a vyprovodil Harryho ze svých komnat.

xxx

„Pane?“ Ve dveřích laboratoře se objevil plavovlasý chlapec.

„Ano, pane Malfoyi, co se děje?“ zeptal se Severus. Spratci nebyli zpět ani hodinu a už ho obtěžovali.

„Můj otec poslal dopis profesoru Quirrellovi, ale nemůžu ho najít a v jeho kabinetu je nějaký cizí člověk,“ stěžoval si Malfoy.

„Profesor Quirrell opustil Bradavice. Dejte mi ten dopis, dám mu ho,“ navrhl Severus, kterého poléval ledový pot.

„Otec mi poručil, abych ho dal přímo profesoru Quirrellovi a nikomu jinému, pane,“ zakňoural Malfoy.

„Pak ho tedy vraťte otci a řekněte mu, že jste selhal,“ ušklíbl se Severus.

„Ach, jsem si jistý, že by mu nevadilo, kdybyste dopis odevzdal. Děkuji vám, pane profesore,“ podal psaní Severusovi a rychle odešel.

Severus pohlédl na svitek. ‚Tohle by mohlo věci zkomplikovat‘, pomyslel si.

Vytáhl hůlku, zavřel dveře, uzamkl je a pak zkusil několik detekčních kouzel. Ušklíbl se sám pro sebe, někdy byl Lucius tak předvídatelný. Zajistil dopis kouzlem, které se naučili od Pána zla. Severus ho mohl snadno otevřít přiložením na Znamení zla – jeho myšlenky se zpřetrhaly a úšklebek zmizel, když slétl očima z dopisu na svou levou paži, kde se pod rukávem nacházelo nové znamení, které vytvořil Potter. Pokud neměl Znamení zla, jediný způsob, jak dopis přečíst, byla hadí řeč. Bude muset požádat Pottera, aby list otevřel. A taky doufat, že to byl první dopis, který Lucius poslal. Zachvěl se a vložil dopis do vnitřní kapsy. Musí zničit viteály dříve než později a bohužel k tomu bude potřebovat i Potterovu pomoc.

xxx

O tři dny později, na konci zvlášť obtížné hodiny lektvarů, kde se Malfoy znovu pokusil zničit Potterův lektvar a Longbottom roztavil další kotlík, Severus pořád nechápal, jak se mu to mohlo v jednom kuse stávat, si našel čas k rozhovoru s Potterem.

„Pane Pottere, zůstaňte zde po hodině, chci si s vámi promluvit o posledním úkolu, který jste odevzdal,“ řekl.

Potter přikývl a přistoupil ke stolu. Malfoy se na něj ušklíbl a zastavil se u dveří, kde se strkal s Potterovými přáteli, Grangerovou a Weasleym.

„Ven!“ zařval Snape a zabouchl dveře za těmi otravy.

„Udělal jsem něco špatně, pane?“ zajímal se Harry.

„Vůbec ne, ačkoli příště by to vylepšilo více podrobností a menší písmo. Chtěl jsem vás požádat o laskavost, pane Pottere,“ Severus vytáhl dopis z náprsní kapsy.

Harry souhlasně přikývl. „Samozřejmě, pane.“

„Mohl byste hadím jazykem říci tomuto pergamenu, aby se otevřel?“

Harry zamžikal a pak pohlédl na dopis, otevřel ústa a zasyčel. Severusovi jako vždy přeběhl mráz po zádech a dopis se rozpečetil.

„Děkuji, pane Pottere, můžete jít,“ propustil ho.

Harry se na něj dlouze zadíval a zeptal se: „Je to jedno z vašich tajemství?“

„Ano, a až jednoho večera přijdete do mých komnat, vysvětlím vám to,“ navrhl Severus.

Harry přikývl a sebral své knihy. Severus zaslechl, jak se na chodbě svěřuje kamarádům: „Řekl víc podrobností a menší písmo,“ a Grangerová odpovídá: „Já jsem ti říkala, že ti to neprojde.“

Shlédl na otevřený dopis před sebou.

Můj pane,

pro větší bezpečnost jsem tento list svěřil svému synovi a on mi může poslat jakoukoli odpověď, protože nikdo se nebude pozastavovat, když syn napíše otci. 

Zapřísahám Vás, pane, pošlete mi pokyny; jsem Vám jako vždy plně k dispozici.

Váš poslušný služebník

Lucius Malfoy

Severus se s úlevou lehce protáhl, byl to tedy první pokus o kontakt. Bude muset zvážit odpověď.

xxx

Téhož večera se rozhodl odpovědět.

Luciusi,

jak jsi možná slyšel, Quirrell je mrtvý, ale náš pán žije a moje krytí je stále nedotčené. Náš pán předpokládá, že to bylo odhalení Pettigrewa, které přivedlo Brumbála na stopu Quirrellovi. Přikazuje, aby Pettigrew zůstal prozatím v rukou ministerstva, a ty máš využít své nadání k tomu, abys zajistil, že Blacka zbaví všech obvinění. Věří, že jeho plán s Potterem se ještě může uskutečnit, pokud se dokáže zbavit Brumbálem vybraných poručníků. Blackova svoboda zkalí vody a náš pán to hodlá využít.

Severus Snape

Severus se opřel v křesle a zkoumal list, nesl se v tónu několika dopisů, které dostal od Pána zla během první války. Seslal kouzlo, které ho uzavřelo před všemi kromě nositelů Znamení zla, a vstal, aby ho odnesl do sovince.