Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ty vole, už zase?!

Kapitola 35.

Ty vole, už zase?!
Vložené: martik - 07.04. 2020 Téma: Ty vole, už zase?!
Online překlady nám napísal:

Autor: Sarah1281                  Překlad: Online překlady                  Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/4536005/35/

Rating: 9+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Překlad: martik

Beta: Jacomo, Lupina

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera

Poznámka: V poslední kapitole Snape dohlíží na zkoušku z lektvarů. A protože je Snape poněkud despotický a takoví lidé mají sklon ostatní vykolejit, tak se Sirius rozhodl, že ho přemění, aby vypadal jako někdo méně děsivý a tím tomuto efektu zabránil.

Poznámka k překladu: Části tučně jsou převzaté z knihy HP a Ohnivý pohár v překladu Vladimíra Medka.

 

Kapitola 35.

 

Po dalším impozantním, ale nepopsatelném létě se Harry a Sirius rozhodli věci mezi Remusem a Tonksovou rozetnout tím, že je vytáhnou na Mistrovství světa ve famfrpálu. Remuse, protože šlo o Siriusova nejlepšího přítele, a Tonksovou, protože byla Siriusovou jedinou hustokrutopřísnou příbuznou. A taky chtěli Remuse a Tonksovou hezky nenápadně popostrčit, protože Tonksová byla dost stará na to, aby s Remusem mohla randit. Přirozeně první, s kým se potkali, byl Cedric Diggory a jeho otec, na jehož jméno si Harry nemohl vzpomenout a který chtěl mluvit jen o tom, jak to Cedric jednou jedinkrát Harrymu natřel. Vážně to bylo poněkud děsivé.

„Cedric o tobě samozřejmě hovořil,“ začal pan Diggory. „Říkal, že jsi dost potrhlý, ale na koštěti hotový ďábel. Řekl jsem mu – Cede, o tom jednou budeš vyprávět svým vnoučatům, to rozhodně… že jsi porazil Harryho Pottera!“

„Jaký je to pocit, když tvůj otec dospěl k závěru, že výhra v amatérském famfrpálovém zápase bude tvým největším životním úspěchem?“ zajímal se Harry zvědavě.

Cedric se zašklebil. „Báječný. Představuji si, že je to skoro tak hezké, jako kdyby se všichni rozhodli, že tvůj největší úspěch bylo dosáhnutí druhých narozenin. Něco, co všichni ostatní zvládli, aniž by se museli proslavit.“

Harry se rozesmál: „Zásah.“

„Stejně nešlo o zrovna regulérní utkání, protože se tam zničehonic objevili mozkomoři a zaútočili,“ pokračoval Cedric.

Harry, ačkoliv jeho pýcha žadonila, aby tak nečinil (což bylo vskutku ironické), začal odporovat. „Chytil jsi zlatonku, než sis vůbec mozkomorů všiml. I když ty jsi to zřejmě nezaznamenal, pořád se jedná o to, že jsi zlatonku viděl a já v tu chvíli nikde poblíž nebyl. I kdyby se mozkomoři neukázali, stejně bys ji chytil ty.“

Cedric se ušklíbl. „Znamená to, že připouštíš, že jsem lepší než ty?“

„Co to ksakru meleš?“ zamračil se Harry. „Vždyť na výhry vedu dva ku jedné.“

„Ale já jsem jediný, kdo tě kdy ve famfrpálu porazil,“ zdůraznil Cedric.

„Jsem si jistý, že o tom tvá vnoučata ráda uslyší,“ odsekl Harry.

„Pokud tvoje sláva nevyprchá, tak nejspíš ano…“ zavrtěl Cedric pochmurně hlavou.

„Kromě toho jsem jen hrál proti tobě, Dracovi a Cho. Tvrdit, že jsem lepší chytač než tři další lidé, o mnohém nevypovídá,“ prohodil Harry ke staršímu chlapci. „Hej, to mi připomíná – stal ses primusem?“

Cedric se na něj podíval, jako by mu přeskočilo. „Harry… jsem v šesťáku.“

Harry zamyšleně zamrkal. „Fakt? Aby to Raddle spral, to všechno ještě ztěžuje.“

„Co se tím ještě ztěžuje?“ otázal se Cedric zmateně.

„Udělení rady, že pokud se někdy náhle a záhadně dostaneš za pomoci přenášedla na nějaký hřbitov, tak se nemáš ptát, rozhlížet se, ale jen okamžitě znovu popadnout přenášedlo a dostat odtud svůj mrzimorský zadek,“ odpověděl Harry rozhodně.

„… Dobře,“ přislíbil Cedric nakonec. „To zní dost konkrétně, měl…“

„Co na to můžu říct?“ přerušil ho Harry. „Jsem jasnovidecký zázrak.“

„Nevěřím v jasnovidectví,“ odpověděl Cedric neprodleně.

„To mě opravdu nezajímá,“ přiznal Harry. „Ale souhlasil jsi, takže můj úkol je hotov.“ Poté Harry obrátil svou pozornost zpět k ‚dospělým‘.

„To je fascinující, Amosi,“ zrovna pronášel Remus. Aha, takže se jmenoval Amos. No budiž, stejně by jeho jméno Harry znovu zapomněl, jakmile by se rozešli. „Nicméně měli bychom jít a podívat se po Weasleyových. Slíbili, že nám podrží místo pro náš stan…“

„To úplně chápu,“ přikyvoval Amos srdečně. „Nebudeme vás zdržovat. Ačkoliv, až se vrátíme na ministerstvo, potřeboval bych s tebou probrat návrh práv pro vlkodlaky, na kterém pracuješ. Sám mám k tomu tématu pár návrhů.“

„Hned v pondělí se za tebou zastavím,“ přislíbil Remus.

„Takže pracuješ na návrhu práv pro vlkodlaky?“ otázal se Harry, jakmile se dali znovu do pohybu. „Nebudou s tím mít lidé problém? Mohli by předpokládat, že na tom pracuješ právě proto, že jsi vlkodlak.“

„Tedy… Já to dělám hlavně proto, že jsem vlkodlak,“ připustil Remus. „Kdybych nebyl, tak bych si ani nebyl vědomý té nestoudné diskriminace a hrůzného zacházení, kterého se nám dostává.“

„Nemluvě o tom, že většina lidí ani neví o… Jak jsi to nazval, Siriusi? O jeho ‚malém chlupatém problému‘,“ dodala Tonksová.

„Aha, to má být šifra pro ‚Remus je vlkodlak‘?“ podivoval se Harry s kamenným výrazem. „Myslel jsem, že to znamená, že má špatně vychovaného králíka.“

„Jak jsi ho mohl tak rychle zkazit?“ otočil se Remus na Siriuse. „Vždyť ho znáš jen jediný rok.“

„To není mnou,“ trval si na svém Sirius s rukama zdviženýma v obranném gestu. „To jsou geny. A zčásti já, uznávám. Ale hlavně James.“

Remus jen protočil očima.

Celkem vzato, byli docela rádi, když konečně dorazili k Weasleyovým. Když procházeli sekcí se stany irských fanoušků, Seamus je doslova přepadl a zatáhl je ke své matce, aby je seznámil. Přitom Tonksová málem způsobila pozdvižení, když přiznala, že vlastně netuší, kdo jiný hraje kromě ‚tamtoho týmu s Krumem‘. Harry a Sirius, oba zapřisáhlí famfrpáloví fanoušci, s ní momentálně odmítali mluvit.

„Hej, co vám tak dlouho trvalo?“ podivoval se Ron.

„Tonksová téměř započala povstání,“ vysvětlil Remus, zatímco Harry a Sirius ostentativně mlčeli. Uvědomil si, že Weasleyovi jsou, co se týče famfrpálu, také poněkud fanatičtí, proto dodal: „Neptejte se.“

„Copak to zabralo celý den nebo jak jako?“ zajímala se Ginny. „Jsme tu už čtyři hodiny.“

Harry hrůzou vytřeštil oči nad pomyšlením, že by v létě vstával tak brzy. „Proč?“

„Protože nejsme dost staří, abychom se mohli přemístit jako Bill, Charlie a Percy,“ odsekla Ginny. „Hele, takže to znamená, že vy tu tak dlouho nejste?“

„Merline, ne,“ zavrtěl Harry vehementně hlavou. „Remus a Tonksová se přemístili a já se asistovaně přemístil se Siriusem.“

„Tati! Proč jsme se taky nemohli asistovaně přemístit a dostat se sem v normálním čase?“ protestovala Ginny.

„Protože přemístit se mohli jen čtyři z nás a dalších šest ne, když počítám i Hermionu a Nevilla,“ vysvětlil Artur. „A nechtěl jsem absolvovat dvě cesty.“

S tichým reptáním to Ginny nechala být.

„Ahoj, Hermiono,“ pozdravil Harry svou famfrpálem nepolíbenou kamarádku. „Ty víš, kdo bude hrát?“

„Samozřejmě,“ přitakala Hermiona nechápavě. „Irsko a Bulharsko. Jak bych to mohla nevědět?“

„Nemám ponětí,“ vydechl Harry popravdě. „Mimochodem, tohle je Siriusova hustokrutopřísná příbuzná Tonksová. Myslím, že si budete rozumět.“

„Dokonce i já vím, že spolu hrají Irsko a Bulharsko,“ vložil se do toho Percy. „Chceš tím říct, že to někdo neví? Třeba Tonksová?“

Harry pochmurně přikývl. „Já to prostě nechápu… Chci říct, že Hermiona právě řekla, kdo hraje, a tak nemám žádný důkaz, že jsi to věděl, než jsi to zaslechl od ní. Ale jsem ochoten se v této věci přiklonit na Oliverovu stranu…“

„Nemyslíš náhodou přiklonit se na moji stranu?“ požadoval Percy vysvětlení.

Harry zavrtěl hlavou. „Ne, jsem si jistý, že jsem myslel Olivera, vzhledem k tomu, že právě on si zaslouží veškeré zásluhy za to, že ti vštípil základní povědomí o sportu.“

„A taky přiznej všechny zásluhy mým bratrům za to, že jsem vůbec Oliverův zásah potřeboval,“ pokračoval Percy. „Když o tom mluvíme, opravdu dvojčata vsadila veškeré své úspory na to, že Irsko vyhraje, ale Krum chytí zlatonku?“

Harry se ohlédl po dvojčatech, která právě předávala Ludovi Pytlounovi objemný váček s penězi. „Ach, ne…“ vydechl, když se upamatoval na Pytlounovo gamblerství a jeho spory se skřety, které vedly k tomu, že Harryho během turnaje doslova pronásledoval.

„Působíte docela sebejistě,“ poznamenal Harry směrem ke svým budoucím obchodním partnerům. „Víte co, vsadím se s vámi o padesát galeonů, že zlatonku chytne Irsko.“

Dvojčata si vyměnila pohledy.

„Ve skutečnosti nemáme…“ začal Fred.

„… padesát galeonů…“ pokračoval George.

„… takže se nemůžeme…“

„… při nejlepším svědomí…“

„… vsadit,“ dokončil Fred.

„Nebudete potřebovat padesát galeonů, když vyhrajete,“ poukázal Harry. „A když ne, stejně vás mám každý den na očích. Takže znovu, jak jistí si jste?“

Dvojčata se domluvila pouhým pohledem.

„Bereme to,“ prohlásil nakonec George.

„Tady to máte,“ vytáhl Harry velký vak s penězi, odpočítal padesát galeonů a vložil je do menšího váčku, který předal dvojčatům. „Dejte na moje peníze pozor.“

Tak tohle by se mělo postarat o většinu problémů dvojčat, až se Pytloun projeví jako nespolehlivý.

Samozřejmě, že je to nejspíš nezastaví před pronásledováním Pytlouna, ale… přinejmenším to zastaví Molly před zavražděním jejích problematických synů a i jejich otce, který to dopustil.

„Sázíš se se školáky, Ludo?“ pohrdlivě se tázal Barty Skrk, který právě dorazil na mýtinu.

„Já… no…“ Pytloun se nezmohl na odpověď, vida, jak pravdivé to je.

„To je jedno,“ mávl rukou Skrk netrpělivě. „Hledám tě všude už kdovíjak dlouho. Bulhaři se dožadují, abychom přidali do nejvyšší lóže ještě dvanáct křesel.“

„Tak o to jim jde?“ podivil se Pytloun. „Myslel jsem, že si ten chlápek chce vypůjčit kleště. On má opravdu silný přízvuk.“

„Až příště nebudeš rozumět přízvuku, tak si laskavě sežeň někoho, kdo ti to přetlumočí,“ odbyl ho příkře Skrk.

„Pane Skrku!“ vymáčkl ze sebe Percy bez dechu a s jakousi úklonou. „Vezmete si s námi šálek čaje?“

„Ne, děkuji vám, Weasley,“ zavrtěl Skrk hlavou. „Přinesl jsem si vlastní pití.“ S těmi slovy si dopřál hlt ze své láhve.

Harry zpozorněl. Vážně vyslovil Skrk Percyho příjmení správně? Ačkoliv, když se nad tím zamyslel, bylo trochu divné, jak se předtím mýlil, protože očividně věděl, kdo je Artur a vážně nemohlo nikomu uniknout, že ti dva jsou příbuzní.

„Proč, Barty,“ ušklíbal se Pytloun. „Máš tam snad whisky?“

„Jistěže ne,“ tvářil se Skrk značně dotčeně. „Nikdy bych se nesnížil k tomu, abych popíjel v práci nebo při takové důležité mezinárodní události jako je tato! Pouze si na svůj čaj potrpím, takže jsem si donesl vlastní. Netřeba kvůli tomu dělat povyk.“

„Když to říkáš…“ ztratil Pytloun zájem.

„Máte už nějaké zprávy o Bertě Jorkinsové?“ otázal se Artur obou vedoucích ministerských oddělení.

„Pořád ani slůvko,“ odpověděl Ludo klidně. „Ale ona se objeví. Chudák stará Berta… paměť má jako děravý kotlík a smysl pro orientaci žádný. Prostě zabloudila, jak vám říkám. Počítám, že někdy v říjnu se sama od sebe vrátí do kanceláře a bude přesvědčená, že máme ještě červenec.“

„Nemyslíš, že už je načase někoho poslat, aby se po ní podíval?“ poznamenal pan Weasley rozpačitě.

„Problém je, Arture, že zmizela v Albánii,“ vysvětloval Skrk. „Požádali jsme úřady, aby se po ní podívaly, ale to je tak všechno, co můžeme dělat. Je to mimo naše kompetence. Navíc si nikdo nevzpomíná, že by ji spatřil, takže nemáme ani pořádné vodítko. Samozřejmě stále doufáme, ale víte, jak to s těmito případy skutečně bývá. Pravděpodobně ji napadl nějaký tamní temný čaroděj nebo temný tvor.“

Harry cítil, jak bledne. Na Bertu si pamatoval. Vystoupila z Voldemortovy hůlky těsně před jeho rodiči. Nedokázal si přesně vzpomenout na podrobnosti kolem jejího zmizení mimo to, že ji Voldemort zabil poté, co mu ji Červíček přivedl, a tak se dozvěděl o turnaji. Ale když teď byl Červíček v Azkabanu, tak co se stalo s Bertou? Šlo jen o náhodu?

Harry nesnášel náhody.

„Kde máte místa?“ zeptal se Artur Siriuse cestou k obrovskému stadionu.

„Nejvyšší lóže,“ odpověděl Sirius hrdě. „Bylo to součástí mého odškodnění. Zbytek šel samozřejmě na koupi Harryho Kulového blesku, ale…“

„… ale to nevadí, protože jsem tvůj kmotřenec a máš mě rád?“ navrhoval Harry.

„A toho se držme,“ odpověděl Sirius.

„My tam také sedíme,“ rozplýval se Artur. „Pytloun mi dlužil laskavost.“

„Ministerstvo se mohlo přetrhnout, takže jsem nesepsal skandální prohlášení o tom, jak se žije nevinným v Azkabanu,“ opáčil Sirius.

„Ach, Harry!“ vstal Popletal, aby ho vřele přivítal. „Rád tě znovu vidím! A zdá se mi, že jde o příznivější okolnosti než posledně. Dovol mi, abych ti představil bulharského ministra kouzel. Neumí ani slovo anglicky, ale…“

„Opravdu?“ rozzářil se Sirius. „Já bulharsky hovořím.“

Tonksová na něj překvapeně pohlédla. „To jako fakt?“

„Samozřejmě,“ přikývl Sirius. „Když nad tím přemýšlím, tak stejně jako tvoje matka. Poté, co byl Brumbál jmenován ředitelem, uvažovali naši rodiče, jestli nás nepošlou do Kruvalu. Samozřejmě, že Kruval ve skutečnosti není v Bulharsku, ale navštěvuje ho mnoho bulharských studentů, a tak nás učili všechny jazyky, o kterých si mysleli, že by se nám tam mohly hodit.“

„Vážně?“ fascinovaně se zajímala Tonksová. „Co je přimělo změnit jejich úmysly?“

„Uniformy se jim zdály nevkusné,“ odpověděla Narcisa Malfoyová, která právě vešla do lóže následovaná svým manželem a synem. „Zdravím tě, Siriusi.“

„Narciso,“ pokývl jí Sirius na oplátku. „Draco.“ Pak se na okamžik odmlčel. „Zrovna teď si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje tvůj manžel.“

„Lucius,“ odpověděla Narcisa. „Slyšela jsem správně, že ses vzdal svého titulu?“

„Ve skutečnosti jsem spíš správce než cokoliv jiného…“ objasnil Remus.

„Mám příliš napilno, než abych se tím mohl obtěžovat,“ dodal Sirius. „Výuka v Bradavicích, věnovat se vlastnímu životu… Však víš, jen pár vyvolených zvládne obojí.“

„Tak, no, myslíte, že byste nám mohl pomoci s tlumočením?“ ozval se Popletal.

Sirius vypadal překvapeně, jako by na Popletala a jeho cizojazyčné strasti úplně zapomněl. „Ach, zajisté.“ Přesunul se k zahraničnímu ministrovi a začal s ním rozmlouvat v jeho mateřském jazyce.

„Čau, Draco,“ pozdravil chlapce Harry.

Narcisa po něm střelila ledovým pohledem, právě když mu Draco vesele zamával nazpět.

„Nechceš si přisednout k nám?“ nabídl mu Harry.

Draco se zamyslel. „Jestli vedle tebe sedí Neville, tak by to mohlo být v pohodě. Tím pádem se nedostanu do bitky s Wízlíkem a ani můj otec nebude vyšilovat kvůli tomu, že by to mohlo vypadat, jako bych se družil s Grangerovou.“

„Ví vůbec tvůj otec, kdo Hermiona je?“ zeptal se zvědavě Neville. Jelikož byl Neville čistokrevný a zpravidla se choval docela klidně, tak už se s Dracem od prvního ročníku do sporů nedostával. Draco si tehdy uvědomil, že Neville není tak snadný cíl, jak mu zpočátku přisuzoval.

„Ne, ale moje matka by to vědět mohla,“ sdělil mu Draco.

„To se s ním musíme bratříčkovat všude?“ stěžoval si Ron.

„Můžu si jít sednout za ním, jestli ti to vadí,“ navrhl Harry.

Ginny si zkoumavě prohlížela Dracovy rodiče, kteří se tvářili, jako by se chtěli na Harrym dopustit ublížení na zdraví. „Já si myslím, že se Malfoy klidně může posadit k nám.“

„Matko, otče, sednu si chlapcem, který nás všechny zachránil před Vy-víte-kým,“ oznámil Draco, obeznámený s tím, že ačkoliv jeho rodiče nedokázali Harryho vystát, nemohli zabránit svému synovi přisednout si k němu, pokud to formuloval takto.

Artur a Lucius strávili zbytek času před začátkem utkání vyměňováním urážek, zatímco Narcisa neochotně konverzovala s Remusem a Tonksovou. Po chvíli se k nim připojil Sirius a vysvětloval, že bulharský ministr kouzel anglicky hovoří docela dobře, ale nikdy neměl Popletala rád, takže předstírá, že to neumí, aby ho namíchl. Oba muži zřejmě strávili příjemnou chvíli urážením Popletala bez jakýchkoliv svědků, kromě Narcisy, která věděla svoje.

Harry samozřejmě věděl, že irskými maskoty jsou leprikóni, ale jaksi zapomněl, jakého maskota mají Bulhaři. Proto ho docela překvapilo, když hřiště ovládly víly.

Harry s jistým pobavením zaznamenal, že všichni tři, Draco, Neville i Ron, vstali a snažili se seskočit z balkónu a museli být zadrženi nemužskými a, případně nebo, dospělými členy skupiny.

„Merline, to vypadá, jako byste nikdy předtím neviděli víly,“ vrtěl Harry nevěřícně hlavou.

Ron zrudl. „Jak to, že tebe neovlivňují?“

„Protože nejsem chodící změť hormonů?“ odtušil Harry.

„Co?“ nechápal Ron.

„To je jedno…“

„Leprikóni!“ vykřikl Artur, když byli na řadě Irové, aby předvedli své maskoty.

„Tady máš!“ halekal šťastně Ron a vtiskl Harrymu do ruky hrst plnou zlata. „To je za ten všechnohled! A teď už neplatí, že mi nebudeš muset koupit dárek k Vánocům, chacha!“ Harry neměl v úmyslu koupit Ronovi a Ginny všechnohled namísto vánočního dárku, ale Ron na tom trval.

„Víš, že leprikónské zlato za pár hodin zmizí, že jo?“ poučil ho Harry.

„Co?“ rozčiloval se Ron.

„Jo, dělají to jen, aby se pobavili,“ vysvětlila Hermiona. „Vyvolává to nejrůznější spory. Například když lidé zaplatí leprikónským zlatem, které následně zmizí, tak si nikdo nemůže být jistý, jestli o tom platící věděl, anebo jestli byl taky podvedený. Je dobře, že to netrvá, jen si představte, jak by na tom byla inflace…“

„Navíc,“ dodal Neville, „kdyby zlato bylo všude, nemohl bys ve skutečnosti platit něčím, co může každý jen tak zvednout ze země.“

„Vypadá to, že se budeš muset vrátit k postoji ‚žádný vánoční dárek‘,“ dorazila ho Ginny, naštvaná, že Ron vymyslel tuhle ‚bezdárkovou‘ dohodu. Ona sama totiž neměla žádný problém přijmout dárek za deset galeonů. Jenže taky měla díky baziliškovi malé jmění ve svém soukromém trezoru u Gringottových, což její rodina vůbec netušila, tak možná proto.

„Nedělej si starosti, Rone,“ pospíšil si Harry, aby ujistil svého kamaráda, který vypadal každým okamžikem rozrušeněji. „Vánoce jsou až za čtyři měsíce; já to do té doby zapomenu a stejně ti něco dám.“

„O to nejde!“ vybuchl Ron. „Za všechno vždycky platíš ty!“

„To proto, že jsem sirotek,“ vysvětloval Harry. „A taky protože se nebojím maximálně využít svou slávu.“

Ron pořád vypadal rozladěně, ale po tomto se trochu zklidnil.

Zápas byl docela zajímavý, ale kapku předvídatelný. Koneckonců, nic, co v posledních třech letech udělal odlišně, nemohlo nijak zhoršit výkon irského týmu ani Kruma, a tak dvojčata znovu vyhrála svou sázku, ačkoliv tentokrát nepřišla o veškeré úspory a dokonce na tom 13 galeonů vydělala. Harry byl prostě šťastný, že pořád zvládal sledovat hru bez použití všechnohledu. Měl z toho trochu obavy. Od jeho poslední účasti na vysokorychlostním famfrpálovém utkání přece jen už uběhly tři roky.

Samozřejmě, že vítězné oslavy byly přerušeny, když se z kempu najednou začal ozývat jekot a výkřiky.

„Harry,“ vrazil Artur do Harryho stanu. „Musíme jít. Děti, vy běžte do lesa, dobře. My dospělí se musíme postarat o toto…“

„Merlináčku,“ reptal Ron, když dospělí odběhli. „Dělají, jako by na nás zaútočili Smrtijedi nebo tak něco.“

Neville, sledující dva maskované kouzelníky, kteří ve vzduchu točili malým mudlovským dítětem jako káčou, se zoufalstvím ve tváři řekl: „Vím, že nikdo tady v jasnovidectví skutečně nevěří – teda možná kromě Harryho – ale přijde mi, že jsi trefil do černého, Rone.“

„Tak tohle je hnus…“ zamumlal Ron, potřásl nad tím výjevem hlavou a pak všichni společně spěchali k lesu.

Najednou Ron upadl. „Áá! Zakopl jsem o kořen.

„Když má někdo takové hnáty, musí s tím počítat,“ protáhl za jejich zády Malfoy. „Neměli byste si raději pospíšit, než si vás všimnou?“

„Říkáš, že by mohli ‚tvrdit‘, že je Hermiona mudlorozená a tak je v nebezpečí?“ tázal se Harry pochybovačně.

Draco pozvedl obočí. „Nebuď hlupák. Je tma, jsou opilí, stejně nejspíš neví, co je ona zač a není na ní nic, co by křičelo ‚mudlorozená‘, dokud teda neotevře pusu. Spíš jsem mluvil o tom, že se nebudou zdráhat napadnout tebe, protože tě obviňují z pádu Pána zla.“

„Aha,“ hlesl Harry zaraženě. „To je od tebe pozorné. Ačkoliv bys mu neměl říkat Pán zla. Zníš jako Smrtijed.“

„A ty bys mu neměl říkat jeho jménem,“ oponoval Draco. „Zníš jako idiot.“

„Když už mluvíme o Smrtijedech,“ upíral Ron pohled na nenáviděného rivala. „Kde jsou tví rodiče? Někde tam pod maskami?“

Draco po něm líně hodil pohledem. „Jak hrubé. Pottere, jak se můžeš přátelit s takovým hulvátem?“

„To víš, spojuje nás pouto vytvořené nad hromadou sladkostí,“ odpověděl Harry nepřítomně s pohledem upřeným na nebe. Nemělo by se už brzy objevit Znamení zla?

O několik hodin později se k nim znovu připojili dospělí. To už bylo všude bezpečno. Avšak ani během té doby se Znamení zla neobjevilo. Harryho to z důvodů, které nedokázal vysvětlit, zneklidňovalo. Něco mu říkalo, že se znovu stalo něco neočekávaného. Ale na rozdíl od situace s Pettigrewem tentokrát nevěděl co.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 08.07. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 35. Od: JSark - 09.04. 2020
Že by sa tentokrát Skrk junior prevšehodžúsoval na Skrka seniora? Pripadá mi to tak. Prituhuje. Teším sa na pokračovanie.

Re: Kapitola 35. Od: zuzule - 08.04. 2020
Aaa sakra, takze co se zvrtlo... Diky!

Re: Kapitola 35. Od: kakostka - 07.04. 2020
Děkuju, dnešní kapitola je samá perla:-))) třeba toto: "Báječný. Představuji si, že je to skoro tak hezké, jako kdyby se všichni rozhodli, že tvůj největší úspěch bylo dosáhnutí druhých narozenin. Něco, co všichni ostatní zvládli, aniž by se museli proslavit.“ jo jo, dosahnutí druhých narozenin je opravdu milník:-))) Pošťuchování s dvojčaty a sázení se, popíjenící Barty, ztracená Berta... Harry, zdá se, že mraky na obzoru:-( Sirius boduje, snaha dát dohromady Rema s Dorou se cení. Draco byl taky výbornej, jak mazaně se posadil k Harrymu. Bulharský ministr drbající se Siriem. Je to fakt parádní kapitola. Děkuju všem moc za překlad.

Re: Kapitola 35. Od: denice - 07.04. 2020
Harryho poznámky a bystré odpovědi mě pořád strašně moc baví. Užívá si každou chvíli, stejně jako já. Díky.

Re: Kapitola 35. Od: Lupina - 07.04. 2020
Tak je jasné, že Harry musel nějak ovlivnit běh událostí. Už si nepamatuju, jaké další změny budou, takže se náramně těším. Díky moc, děvčata!

Prehľad článkov k tejto téme:

Sarah1281: ( Online překlady )12.04. 2021Kapitola 50.
Sarah1281: ( Online překlady )06.04. 2021Kapitola 49.
Sarah1281: ( Online překlady )30.03. 2021Kapitola 48.
Sarah1281: ( Online překlady )23.03. 2021Kapitola 47.
Sarah1281: ( Online překlady )09.03. 2021Kapitola 46.
Sarah1281: ( Online překlady )02.03. 2021Kapitola 45.
Sarah1281: ( Online překlady )05.01. 2021Kapitola 44.
Sarah1281: ( Online překlady )17.11. 2020Kapitola 43.
Sarah1281: ( Online překlady )10.11. 2020Kapitola 42.
Sarah1281: ( Online překlady )25.08. 2020Kapitola 41.
Sarah1281: ( Online překlady )15.06. 2020Kapitola 40.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2020Kapitola 39.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2020Kapitola 38.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2020Kapitola 37.
Sarah1281: ( Online překlady )21.04. 2020Kapitola 36.
Sarah1281: ( Online překlady )07.04. 2020Kapitola 35.
Sarah1281: ( Online překlady )24.03. 2020Kapitola 34.
Sarah1281: ( Online překlady )10.03. 2020Kapitola 33.
Sarah1281: ( Online překlady )25.02. 2020Kapitola 32.
Sarah1281: ( Online překlady )11.02. 2020Kapitola 31.
Sarah1281: ( Online překlady )28.01. 2020Kapitola 30.
Sarah1281: ( Online překlady )14.01. 2020Kapitola 29.
Sarah1281: ( Online překlady )26.11. 2019Kapitola 28.
Sarah1281: ( Online překlady )19.11. 2019Kapitola 27.
Sarah1281: ( Online překlady )29.10. 2019Kapitola 26.
Sarah1281: ( Online překlady )23.06. 2019Kapitola 25.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2019Kapitola 24.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2019Kapitola 23.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2019Kapitola 22.
Sarah1281: ( Online překlady )23.04. 2019Kapitola 21.
Sarah1281: ( Online preklady )02.04. 2019Kapitola 20.
Sarah1281: ( Online preklady )19.03. 2019Kapitola 19.
Sarah1281: ( Online preklady )03.02. 2019Kapitola 18.
Sarah1281: ( Online preklady )13.11. 2018Kapitola 17.
Sarah1281: ( Online preklady )30.10. 2018Kapitola 16.
Sarah1281: ( Martik )02.10. 2018Kapitola 15.
Sarah1281: ( Online preklady )18.09. 2018Kapitola 14.
Sarah1281: ( Online preklady )14.08. 2018Kapitola 13.
Sarah1281: ( Online preklady )03.07. 2018Kapitola 12.
Sarah1281: ( Online preklady )15.05. 2018Kapitola 11.
Sarah1281: ( Martik )08.05. 2018Kapitola 10.
Sarah1281: ( Online preklady )14.01. 2018Kapitola 9.
Sarah1281: ( Online preklady )07.11. 2017Kapitola 8.
Sarah1281: ( Online preklady )26.09. 2017Kapitola 7.
Sarah1281: ( Online preklady )19.09. 2017Kapitola 6.
Sarah1281: ( Online preklady )15.08. 2017Kapitola 5.
Sarah1281: ( Online preklady )25.07. 2017Kapitola 4.
Sarah1281: ( Online preklady )20.06. 2017Kapitola 3.
Sarah1281: ( Online preklady )30.05. 2017Kapitola 2.
Sarah1281: ( Online preklady )17.05. 2017Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Online preklady )12.05. 2017Úvod