Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

The Spirit of Christmas

Kapitola 10.

The Spirit of Christmas
Vložené: Lupina - 10.12. 2019 Téma: The Spirit of Christmas
Lupina nám napísal:

 

10. prosinec 2019

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 10.

Překlad: Lupina

Beta: marci

 

 

Dárky

Teddy

Pobídka Twelve Fics of Christmas: Fotografie

 

Vánoční stromek se třpytil rozsvícenými světýlky a ozdobami, když se první sluneční paprsky prodraly okny sídla Potterů a ozářily několik spících těl. Teddy se převalil a protřel si oči (dnes byly modré), jako by ten malý pohyb mohl zabránit slunci, aby mu svým jasem propálilo víčka. Sněhové vločky pomalu padaly za okenní tabulí, dvě z nich jako by závodily, která bude rychlejší. Teddy je sledoval a toužil, aby ta menší vyhrála. Nakonec se rozplynuly v rozmáčené hromádce na parapetu.

Vrhl se po schodech dolů, zkroutil obličej a změnil vlasy na sváteční rudou ladící s touto slavnostní příležitostí. Jen těsně minul vázy u paty schodiště.

„Vstávej, strýčku Harry, vstávej, babičko. Santa tu byl!“

Tedyho křik se rozlehl domem, jen aby jej pročíslo zjevně popuzené zaječení strýčka Rona: „Sklapni, Teddy, je teprve sedm.“

Zastavil u jeho dveří, aby se omluvil, ale zaslechl pár zamumlání následovaných docela zneklidňujícím zasténáním tety Hermiony, takže pokračoval do obýváku, kde teta Ginny divoce mávala hůlkou nad šálkem kávy. Potěšeně se usmívala skrz páru mísící se s chladným ranním vzduchem.

„Dobře, dobře, Teddy,“ zamumlala a položila si ruku na vypouklé břicho. „Vzbudíš malého Jamese.“

Teddy vážně přikývl. Nedokázal však své vzrušení skrývat déle než minutu a strčil tetu Ginny do ramene, protože nepřestávala zírat do temně hnědého nápoje.

„Můžeme rozbalit dárky?“

Přerušil jej zvuk rozléhajících se kroků, když na spodní schod doklopýtala sestřenice Viktorie. Vešla do místnosti a její dlouhé plavé vlasy zasvištěly v oslnivém napodobení její matky.

„Mamá tě zabije,“ prohlásila prostě a Ginny se musela zasmát při pohledu na rozhořčený, ale i vyděšený Teddyho výraz. „Nemá ráda, když ji někdo nenechá vyspat do růžova.“

Teddy se chystal odpovědět, ale Ginny jej zarazila, aby předešla dalšímu výlevu. Velmi milovala tohoto chlapce, ale jeho energie a horlivost ji občas děsily.

„Samozřejmě si rozbalíme dárky, Teddy,“ pronesla vesele, odložila hrnek s kávou stranou a narovnala si župan. Neurčitě mávla rukou ke schodům, kde se potácel strýc Ron, zjevně mrzutý nedostatkem spánku, následovaný tetou Hermionou. Její hnědé lokny se osvobodily z copu a padaly na ramena.

„Dárky,“ rozjařeně se obrátil Teddy, aby popadl Viktoriinu ruku. Ta se na něj rozesmála, ale hned se zklidnila pod bdělým pohledem matky, která právě dorazila se strýčkem Billem.

„Teddy chce otevřít dárky,“ oznámila Ginny hlasitě přeplněné kuchyni. Kývla rukou k obývacímu pokoji, kde stál vánoční stromek, ale sama počkala na Harryho, který se zrovna pokoušel uhladit své nezvladatelné vlasy, aby mu zašeptala: „Možná to umlčí jeho a Fleur. Poslední, co potřebuju, jsou hyperaktivní osmileté dítě a náladová Francouzka, co zkazí oběd.“ Harry souhlasně přikývl. Věděl, že to Ginny nemyslí vážně, a pohladil ji po velikém břiše.

„Budeš skvělá máma.“

Objevili se v obývacím pokoji, kde byl Teddy pohřbený pod vrstvami balicího papíru, který se příšerně tloukl s jeho teď zářivě růžovými vlasy.

„Děkuji ti, strejdo Georgi,“ zahulákal a vystrčil hlavu, jen aby ukázal ten nejzářivější úsměv na dětské tváři, jaký tato místnost kdy zažila. „Miluju tchoříčky. Zahraješ si se mnou po snídani, Vikčo?“

„Neříkej mi tak,“ zasténala Viktorie, ale její tmavě hnědé oči zněžněly, když padly na Teddyho nový dárek. Tchoříčci byli zjevně obětí na důstojnosti, kterou byla ochotná přinést. Strýčka Rona ta přezdívka taky rozptýlila, ale Hermiona mu rukou zacpala pusu, aby nemohl nic říct.

„Čí je tento dárek?“ zeptal se strýček Charlie a naklonil se přes Teddyho, aby popadl jeden z nahodile poházených balíčků na podlaze.

„Teddymu, s láskou, babička a strýček Harry,“ přečetl cedulku. Podíval se nejdříve na Harryho a pak na Andromedu. Ta seděla v koutě a jen sledovala vnuka. Výraz se jí měnil mezi radostným, že je tak spokojený, a znechuceným jeho hlučným, neotesaným chováním.

Harry, který se opíral o zárubeň, se pohledem vpíjel do této velké, ale neuvěřitelně šťastné rodiny. S úsměvem si prorazil cestu změtí nohou a odložených hraček k Andromedě. Vzal dárek od Charlieho, který mu jej podal s poměrně zmateným výrazem, a přilákal k sobě Teddyho.

„Není to hračka,“ začala babička a snažila se na Teddyho nezamračit, když zasténal. „A ovládej se, není to slušné, když ti někdo dává dárek.“

Teddy zapáleně přikývl, příliš vzrušený lákadlem balicího papíru a stuhy, aby věnoval pozornost babiččině přednášce. Roztrhl papír, jehož jasné barvy a vánoční stromečky byly rychle nadranc, a zůstal ztraceně zírat na knihu.

„Je to kniha,“ pronesl bezvýrazně. Pozornost už mu přitahoval prostor pod stromečkem, kde syn strýčka Charlieho, Olaf, právě rozbaloval dětské koště a potěšeně vřískal.

Andromeda se na Harryho potutelně podívala a on jen pokrčil rameny.

„Podívej, Teddy,“ pronesla laskavě, „není to kniha.“

Viktorie, která dřepěla v rohu s tetou Ginny a otcem, si odfrkla. „Má to stránky a vypadá to přesně jako jedna z těch nudností, co čte teta Hermiona.“ Fleur na ni káravě pohlédla, ale všichni ji ignorovali. Jejich pozornost se soustředila výhradně na tichou bitvu vůlí mezi chlapcem a jeho babičkou.

„Jsou tam fotky tvých rodičů,“ pokračovala Andromeda a doufala, že její slova konečně přitáhnou jeho pozornost. Byl typickým osmiletým chlapcem a jeho chování ji nijak neuráželo. Spíš ji znepokojovalo, že by nemusel pochopit skutečnou hodnotu toho dárku.

Otevřela první stránku, kterou zdobila fotka Teddyho matky a otce. Ten strhaný obličej, který si Harry tak dobře pamatoval, byl pryč, nahrazen přitažlivým úsměvem a jiskřícíma očima. Tonksová měla zářivě růžové vlasy, které se neuvěřitelně tloukly s jejími jasně žlutými šaty. Musel se pousmát. Tato barva se líbila i Teddymu. Chlapec vytrhl babičce knihu z ruky a zůstal nevěřícně zírat.

„Moje matka,“ pravil a svítil nadšením mezi potěšenými úsměvy tet a strýců, „měla stejné vlasy jako já.“ Začal listovat mezi obrázky a ignoroval vášnivě šeptanou diskuzi mezi strýčkem Ronem a tetou Hermionou o naivitě dnešních dětí, dokud nezaslechl Viktoriinu otázku.

„Takže, Teddy, co se stalo s tchoříčky?“

A když se Teddy rozběhl za svojí skorosestřenicí, Andromeda se neobtěžovala jej napomenout, že si zapomněl rukavice. Namísto toho se obrátila k Harrymu, vděčná, že i když její vnuk nepozná sílu vzpomínek, má nyní fotografie, které jej budou inspirovat.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 10. Od: Jacomo - 10.12. 2019
Krásné, bláznivé vánoční ráno. Milý pohled na Teddyho, který vyrůstá ve skvělé rodině, a díky Harryho dárku teď i ví, že jeho máma měla stejné vlasy jako on :-) Ta úžasná sváteční atmosféra z té povídky úplně tryská. Moc děkuju, Lupinko!
Re: Kapitola 10. Od: Lupina - 11.12. 2019
Moc mě těší, že se líbilo. Díky za komentář, Jacomo.

Re: Kapitola 10. Od: denice - 10.12. 2019
Půvabný střípek, zahřál u srdce. Teddy mi tu vůbec nepřipadá hyperaktivní, neotesaný nebo hlučný. Naopak - měli by být vděční, že je nechal spát až do sedmi :-D Díky.
Re: Kapitola 10. Od: Lupina - 11.12. 2019
Taky myslím, že sedm je krásná doba :D Andromeda má asi vysoké nároky, asi už zapomněla, jaká byla Tonksová. Nějak si ji nedovedu představit jako způsobnou čistokrevnou holčičku. Těší mě, že se líbilo. Díky za komentář, denice.

Re: Kapitola 10. Od: Gift - 10.12. 2019
Oooo, to bylo krasne! Byla to prekrasna smesice vanocni atmosfery, humoru a smutnych vzpominek. Takova idealni vanocni jednohubka. Moc za ni dekuji!
Re: Kapitola 10. Od: Lupina - 11.12. 2019
Těší mě, že se líbilo. Děkuji moc za komentář, Gift.

Re: Kapitola 10. Od: zuzule - 10.12. 2019
Harry to moc dobre zna... :) Krasa, dekuju!
Re: Kapitola 10. Od: Lupina - 11.12. 2019
Povídky jsme si rozebíraly podle párů, aniž bychom je četly, a tato vyšla na mě. Byla jsem za to ráda. Toto bylo krásné vánoční ráno. Děkuji za komentář, zuzule.

Prehľad článkov k tejto téme:

Cuban Sombrero Gal: ( Lupina )24.12. 2019Kapitola 24.
Cuban Sombrero Gal: ( Sevik99 )23.12. 2019Kapitola 23.
Cuban Sombrero Gal: ( Jimmi )22.12. 2019Kapitola 22.
Cuban Sombrero Gal: ( denice )21.12. 2019Kapitola 21.
Cuban Sombrero Gal: ( Jimmi )20.12. 2019Kapitola 20.
Cuban Sombrero Gal: ( Sevik99 )19.12. 2019Kapitola 19.
Cuban Sombrero Gal: ( martik )18.12. 2019Kapitola 18.
Cuban Sombrero Gal: ( Ganlum )17.12. 2019Kapitola 17.
Cuban Sombrero Gal: ( martik )16.12. 2019Kapitola 16.
Cuban Sombrero Gal: ( denice )15.12. 2019Kapitola 15.
Cuban Sombrero Gal: ( Lupina )14.12. 2019Kapitola 14.
Cuban Sombrero Gal: ( Iveta )13.12. 2019Kapitola 13.
Cuban Sombrero Gal: ( Lupina )12.12. 2019Kapitola 12.
Cuban Sombrero Gal: ( denice )11.12. 2019Kapitola 11.
Cuban Sombrero Gal: ( Lupina )10.12. 2019Kapitola 10.
Cuban Sombrero Gal: ( Lupina )09.12. 2019Kapitola 9.
Cuban Sombrero Gal: ( Jacomo )08.12. 2019Kapitola 8.
Cuban Sombrero Gal: ( denice )07.12. 2019Kapitola 7.
Cuban Sombrero Gal: ( martik )06.12. 2019Kapitola 6.
Cuban Sombrero Gal: ( Sevik99 )05.12. 2019Kapitola 5.
Cuban Sombrero Gal: ( Jimmi )04.12. 2019Kapitola 4.
Cuban Sombrero Gal: ( marci )03.12. 2019Kapitola 3.
Cuban Sombrero Gal: ( Jacomo )02.12. 2019Kapitola 2
Cuban Sombrero Gal: ( Jacomo )01.12. 2019Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )30.11. 2019Duch Vánoc