Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Havran děl: Už víckrát ne

45. Nad ránem opustí mě

Havran děl: Už víckrát ne
Vložené: Jacomo - 23.11. 2019 Téma: Havran děl: Už víckrát ne
Jacomo nám napísal:

Havran děl: Už víckrát ne

 

Napsaly GenkaiFan a Frau

Z anglického originálu Quoth the Raven, Nevermore překládá Jacomo za vydatné pomoci Ivet

Poděkování za úžasný banner náleží solace

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

PA: Citace o kapli pochází z oficiálních webových stránek Tower of London a autorem je Jane Spoonerová, kurátorka historických budov Toweru. (...)

 

***

Kapitola 45: Nad ránem opustí mě
(v orig. On the Morrow He Will Leave Me, překlad vlastní)

 

Jednoho rána, týden před tím, než bradavičtí studenti odjeli na prázdniny, se mnoho čtenářů Denního věštce téměř udusilo čajem při čtení následující první strany novinové přílohy:

Otevřený dopis Tomu Rojvolu Raddleovi, zvanému ´Lord Voldemort´

Já, lord Harry James Potter, vévoda z Nebelvíru, baron ze Zmijozelu, hlava starobylého a vznešeného rodu Potterů a Peverelů, tímto přikazuji Tomu Rojvolu Raddleovi, samozvanému lordu Voldemortovi, aby se dostavil ke mně, ke svému lennímu pánu a hlavě rodiny, na svátek Zimního slunovratu a to před kapli Svatého Petra v okovech. Neuposlechnutí tohoto příkazu povede ke ztrátě vašeho rodového jména, magie a všech souvisejících práv. Jak jsem přikázal, tak se staň; vězte, že povolávám samotnou prapůvodní magii, aby byla svědkem tohoto setkání.

(Denní věštec na žádost Jeho milosti lorda Pottera vytiskl tento dopis ve znění, jaké mu bylo doručeno. Neneseme žádnou odpovědnost za to, co je v dopise uvedeno. Šéfredaktor DV.)

***

„Jak se opovažuje!" zuřil lord Voldemort a ničil už tak zdemolovamý ´trůní sál´. U nohou mu ležel jeden z jeho přisluhovačů a z nadměrného vystavení kletbě Cruciatus sebou škubal a tekly mu sliny. Ten idiot se opovážil přinést svému pánovi nejnovější výtisk Denního věštce – ten s Potterovou výzvou avizovanou celému světu.

„Jak ssse opovažuje nárokovat sssi titul baron ze Zzzmijozzzelu! Já jsssem právoplatným Zzzmijozzzelovým dědicem! Ne ten u mudlů vychovaný sssirotek! Nenechám ssssi nic diktovat!" V marné snaze zmírnit svůj vztek pokračoval v sesílání kleteb. A pak náhle, stejně jako začal, s tím skončil. Uvědomil si, že díky této výzvě ví, kde Potter bude – a kdy! Začal spřádat plán.

„Červíčku! Tvoji ruku!"

Muž s krysím obličejem oblečený ve značně potrhaném hábitu se k němu připlazil a poslušně natáhl ruku.

Od smrti Potterových nebyl osud k Petrovi nijak laskavý. Připojil se ke Smrtijedům jen proto, že tehdy vyhrávali, ale to po té ztracené halloweenské noci skončilo. Kde byla sláva? Moc? Ženy? Lily měla být jeho! Lily, navzdory mudlovské výchově tak silná a úžasná.

„Červíčku!"

Petr zvedl levou ruku ke svému šílenému a velice rozzlobenému pánovi a slabě zakňučel.

Po prvním pádu Pána zla se skrýval ve své krysí podobě. A ne jen jako obyčejná krysa, ale jako domácí mazlíček! U Weasleových! Myslel si, že jde o brilantní taktický manévr. Mohl tak vyslechnout, co je nového, a volně se pohybovat po domě i venku. A i když ho krmili zbytky, Molly Weasleyová byla konec konců zatraceně dobrá kuchařka! Dokonce se s těmi Weasleyovic spratky dostal do Bradavic, takže tam mohl špehovat. Snažil se, seč mohl, najít toho kluka Potterových, ale v tom selhal. Když onu noc jeho pán znovu získal tělo, on, Petr, byl u toho. Dokonce poskytl jako součást toho Merlinem zatraceného rituálu vlastní ruku!

Do komnaty se začali přemísťovat černě odění Smrtijedi. Když mnozí z těch novějších s očima dokořán zaznamenali škody kolem sebe, děkovali v duchu za masky, které museli nosit. Staří mazáci byli na takové scény zvyklí. Pochopili, že jejich pán je dnes v ´skvělé formě´, a uvažovali, kolik z nich odejde ze setkání po svých.

Lucius Malfoy vstoupil jako jeden z mála privilegovaných bez masky. Rozhlédl se, ale Severuse nikde neviděl, což bylo divné, protože blonďák věděl, že není moudré volání od jejich ´pána´ ignorovat.

„Mí násssledovníci! To byla possslední urážka! Musssím najít Pottera a donutit ho zzzaplatit! Nejsssem sssnad právoplatným Zzzmijozzelovým dědicem? Jak ssse ten nalezzzenec opovažuje zabírat sssi to, co mi od narození patří! Titul barona je můj! Budu patřit mně! Luciusssi!"

„Můj pane?" Lucius poklekl před zlostí syčícím mistrem, aniž by věnoval jediný pohled tělu na podlaze nebo Červíčkovi klečícímu vedle trůnu. Došlo mu, že jejich pán je tak rozzuřený, že si nepřítomnosti mistra lektvarů nevšiml. Nebo s tím přehlédnutím Severusovy absence může mít něco společného Paní?

„Najdi tu kapli! Potter je hlupák, pokud si myssslí, že tam ssslepě nakráčím!"

„Ano, můj pane. Nezklamu vás."

Crucio!"

***

Když je jejich pán propustil, Lucius se sešel se Severusem na Malfoy manor. Oběma se ulevilo, že Pán zla vyventiloval většinu své rozladěnosti dřív, než zavolal Smrtijedy, ale stále to bylo jako chození kolem spícího draka. Jeden mladý pošetilec udělal tu osudovou chybu, že během výprasku od Pána zla šeptal, a zaplatil za to životem.

„Tak víš, kde je ta kaple, Severusi?"

„Nevím, ale zdá se mi to povědomé. Představuji si, co Potter udělá, a pokud se s tou Grangerovic žábou stáhne do mudlovského světa, existuje na ministerstvu jen jedna osoba, která by to mohla vědět... Amanda Kensingtonová, vedoucí odboru pro styk s mudly," radil mistr lektvarů.

„Ale ta je mudlorozená!"

„No a, Luciusi?" nadhodil Severus s pozvednutím obočí. „Přesně tak, je mudlorozená, proto by měla dobře znát pozici toho spratka."

Severus se napil ze sklenice skřítčího vína a pokračoval: „A lord Potter mi řekl, že kdybych ho potřeboval, mám se obrátit na ni. On ví, co dělá, a má spojence, kteří mu kryjí záda.

Opravdu chceš pokračovat v následování někoho, kdo je zjevně šílený? Pán zla se stejně jako Albus Brumbál už neřídí starými zvyky. Albus právě teď leží v nemocničním křídle Bradavic a Poppy si není jistá, jestli přežije, nebo pokud ano, jestli jeho rozum zůstane nedotčený."

Lucius vstal a přešel k baru, aby jim dolil skleničky. Stále byl velmi rozrušený tím, že onoho dne v Prasinkách mohl ztratit svého jediného syna.

„Vím, že uctíváš Paní temnoty, Severusi, ale jak je to s Jejím zapojením do této záležitosti?" zeptal se a podal druhému muži doplněnou sklenici.

„Není šťastná a pověřila Pottera očištěním kouzelnického světa. A osobně se postarala, aby mu bylo poskytnuto vzdělání a trénink nutné ke splnění tohoto úkolu."

Všiml si úšklebku na blonďákově tváři a ostrým tónem dodal: „Nenech se mýlit, já a Potter nejsme přátelé, Luciusi. Ale dokud zůstane Jejím Vyvoleným, jsme spojenci. Nic víc."

***

Minerva hleděla na starého kouzelníka, který ležel v bezvědomí na posteli. Poppy právě vyprovázela odborníky od Svatého Munga. Včera večer sem Severus dopravil Albuse v kómatu s tím, že ho našel na mýtině hluboko v lese.

Neměla jinou možnost, musela zavolat na ministerstvo. Hagrid potvrdil, že nahlásil řediteli nález jeho ztracené hůlky na lesní mýtině na kamenném oltáři chráněném havrany. Totéž řekl i Severusovi, když si mistr lektvarů všiml, že starší kouzelník míří do lesa.

Severus sdělil vyšetřujícím bystrozorům, že šel za ředitelem, ale našel ho v bezvědomí a přinesl ho zpět do hradu. Minerva vycítila, že nejde o celou pravdu, ale doufala, že jí zbytek poví později. Teď musela věřit, že její spolupracovník ví, co dělá. Mistr lektvarů by nikdy neudělal nic, co by Albusovi ublížilo, tím si byla jistá. Kontrola Severusovy hůlky potvrdila, že s ní na ředitele seslal pouze kouzlo Mobilicorpus.

Spolu s Hagridem odvedli všechny na mýtinu. Ukázalo se, že byla nedávno navštívena, ale kromě malého starobylého oltáře tam nic jiného nenašli. Nebyly zaznamenány žádné stopy krve nebo násilí. Jediná magie použitá v této oblasti zahrnovala léčivé a přepravní kouzlo, což potvrzovalo Severusova slova.

Bystrozoři odešli, pro tuto chvíli celkem spokojení. Budou muset počkat, až se starý kouzelník probudí a vyloží jim situaci ze svého pohledu.

Poppy dělala, co mohla, ale po ředitelově magii nebylo ani památky. Přizvaní odborníci potvrdili její diagnózu; ať už se v lese stalo cokoliv, připravilo ho to o téměř veškerou magii. Z kdysi mocného čaroděje se stal moták!

Varovala Albuse, aby zpomalil a hlídal si krevní tlak. Neposlechl a teď se ztrátou magie prodělal i mrtvici, která mu zcela ochromila levou polovinu těla.

Kdyby Severus tak bleskově nereagoval, poškození mohlo být mnohem horší. Jakmile Albusova magie téměř zmizela, většina léčivých lektvarů na vážné poškození nezabírala. Taková škoda, pomyslela si lékouzelnice při plnění svých povinností, protože truchlila nad ztrátou velkého kouzelníka.

„Severusi, co mi neříkáš?" zeptala se Minerva. Seděla u ředitelovy postele a sledovala zvedání a klesání starcova hrudníku, jak namáhavě dýchal.

Mistr lektvarů stál za její židlí, ruce položené na opěradle a díval se na spícího Albuse. „Není toho o moc víc, než už jsem ti pověděl, Minervo. Albusovu hůlku vzali havrani. Víc říct nemůžu. Omlouvám se."

Minerva zavřela oči a snažila se shromáždit myšlenky. „Ach, Albusi. Řikala sem ti, že nemáš urážet starý zvyky. Nezotaví se z toho, že jo?"

„Nevím," zněla tichá odpověď. „Je tu ještě něco..." Vyhrnul si levý rukáv. Znamení zla bylo pryč a na jeho místě se nacházel symbol Morrigan. „Moji loajalitu už nic nerozděluje. Už mám jen jednu Paní."

„Ta Paní, co ji následuješ, je nelítostná. Nezávidím ti, Severusi."

Stáhl si rukáv zase dolů a krátce přikývl. Vešla Poppy a pustila se do práce.

„Minervo, kdy bude zasedání Školské rady? Albus už nemůže být ředitelem, ne bez magie," zeptala se Poppy. Mávala hůlkou nad Brumbálem a vysílala ke spícímu tělu smutné pohledy. „Takový konec slavné kariéry. Co jim povíš?"

„No, můžu jim třeba říct pravdu – že Albus tolikrát urazil starý zvyky, až si vzaly nejen jeho hůlku, ale i jeho magii!" zavrčela Minerva. „Varovala jsem ho, pořád dokola, ale on prostě neposlouchal," povzdechla si a zavrtěla hlavou. „Nemám šajn, co jim říct."

***

Když Amanda Kensingtonová dokončovala své každodenní úkoly a připravovala se k odchodu, do její kanceláře vešel Lucius Malfoy.

„Madam, na slovíčko," ušklíbl se. Ani na okamžik by ho nenapadlo, že sem někdy vstoupí, natož aby mluvil s tou... tou osobou. Ale měl úkol. Pán zla požadoval, aby to udělal.

Článek ve Věštci tak rozčílil jejich pána, že nikdo nebyl v bezpečí. Už zabil dva své následovníky a pěti způsobil šílenství nadměrným sesílání kletby Cruciatus.

Lucius věděl, že jediné, co musí udělat, aby od této osoby získal to, co chce, je seslat na ni Imperius, ale Severus ho přesvědčil, aby to nedělal. Měla silné spojence v mudlovském světě a podle jeho přítele byla jediná, kdo věděl, jak se dostat k Potterovi. Takže byl tady, i když se mu to hnusilo.

„Co pro vás mohu udělat, lorde Malfoyi? Jak vidíte, jsem právě na odchodu," povzdechla si žena rezignovaně.

„Doručíte zprávu Potterovi. Pán zla přijal jeho výzvu a požaduje, aby mu Potter zaslal přenášedlo nasměrované k místu setkání. Rovněž opatříte přenášedlo pro několik dalších osob, které se tam dostaví jakožto svědci. A až je budete předávat, připojíte k nim také všechny informace o té kapli."

Amanda Kensingtonová se napřímila. „A co vám zabrání, abyste mě zabil, jakmile tyto požadavky splním, nebo mě, abych to neohlásila?"

Aristokrat se zamračil a prsty přejel po své holi. „Nic, šmejdko, ale bylo mi nařízeno, abych s tebou jednal mírně."

„Tak dobrá, lorde Malfoyi," souhlasila Amanda. „Dodám vám je a nenahlásím to příslušným úřadům."

***

Když Amanda vešla, John seděl u kuchyňského stolu a popíjel čaj s tetou Maggie.

„Ahoj vespolek. Můžu taky dostat hrnek, Maggie? Byl to dlouhý den. A Johne, děkuju za ten očarovaný náhrdelník. Dnes mi přišel vhod," prohlásila Amanda a usadila se vedle něj. „Jak se má Ben?"

„Je ve voliéře, jako vždycky. Nemůžu chlapa posedlého prací držet násilím doma," usmála se Maggie a postavila před hosta kouřící hrnek s čajem.

„Tak který z nich přišel?" zeptal se John a natáhl se po dokumentech.

„Jak jste ty a Wolf předpokládali – Malfoy starší. A uhodl jsi, chce dvě přenášedla: jedno pro Pana kokota a druhé pro několik jeho oslů. Taky chce vědět všechno o kapli."

John se ušklíbl a zakroutil hlavou: „Kouzelníci jsou tak předvídatelní. Takže jsi nepotřebovala ochranu?" Wolf navrhl, že jeden z techno-geekovských přívěšků přetvoří na náhrdelník se spoustou ochranných kouzel. Byla z něho nadšená.

„Johne," zamračila se Maggie.

„To je v pořádku, Maggie," zastavila ji Amanda s úsměvem. „Myslet na bezpečí předem je lepší než pozdní lítost."

Maggie všem dolila. „No, a co máš v plánu teď, drahoušku?"

„No, hodlám tu posedět a užít si příjemnou svačinku, a pak tohohle hezkého mladíka odtáhnout na schůzku do čísla deset," odpověděla Amanda. John zrudnul.

***

Setkání probíhalo trochu rozpačitě. Věděli, že Amanda bude jednou ze tří osob, které by Smrtijedi mohli kontaktovat. Dalšími byli Artur Weasley a Stan ze Záchranného autobusu. Artur byl příliš známý a dobře chráněný. Na Záchranný autobus sázeli nejvíc, protože se dal snadno stopnout.

„Mimochodem, já myslím, že za to můžeme děkovat profesoru Snapeovi," vysvětlil John, když toto téma přišlo na přetřes. „Věděli jsme, že Raddle zaúkoluje jedno ze svých nejschopnějších a to znamenalo Snapea nebo Malfoye. Já jsem sázel na Malfoye staršího."

„Jak víme, že nás Snape nezradí?" zeptal se premiér.

John vytáhl svazek pergamenů a poslal je kolovat. „Dostal jsem od vstřícného profesora tuto zprávu. Opustil post špeha, už se na ničem z toho nepodílí. A to ani pro ředitele. Vypadá to, že stařec se v noci vypravil do Zapovězeného lesa pro svou hůlku, kterou... odložil na nesprávné místo.

Podle Snapea si Poppy není jistá, jestli se ředitel probere, a i kdyby ano, po mrtvici a ztrátě magie je odepsaný."

„Aha, ano, myslím, že jsem o tom obdržel zprávu," poznamenal premiér. „Stařec je v kómatu v Bradavicích. Nevědí, co se stalo, a čekají, až se probudí. Podle lékařské zprávy vykazuje klasické příznaky rozsáhlé mrtvice."

John se jim nechystal vykládat, že v ředitelově stavu má prsty Morrigan. Nebyl si jistý, jak by to bylo přijato.

„A věříte mu? Tomu profesorovi?" zeptal se premiér a vrátil se tak k tématu Snapea.

„Ano, pane. V tomto jsme spojenci. Přísahal, že jestli ho kvůli mě zabijí, bude mě až do mé smrti strašit," pronesl John kajícně a promnul si bradu. „Profesor nemá Raddlea v lásce. Byl ochoten předávat informace jen díky naději, že ho zachráníme před Azkabanem."

„Celkem férová výměna," poznamenal premiér. „Takže dovolíme slečně Kensingtonové, aby v tom pokračovala?"

„No, vyhledal jsem si Tower v bradavické knihovně. Moc toho tam nebylo. A dějiny čar a kouzel jsou vtip. Ten předmět učí duch a je tak zaměřený na skřetí povstání, že se k ničemu dalšímu nedostane. Takže pokud čistokrevní nevědí o ochranách kolem Toweru, je to bezpečná volba. Malfoy starší možná něco zjistí, ale nejsem si jistý, jestli tu informaci použije. Podle profesora je stále ještě naštvaný, že jeho syn byl onoho dne v Prasinkách."

John se na okamžik odmlčel, a pak pokračoval: „Nicméně, pane, já bych jim toho moc nedával. Rozhodně ne přesné umístění. Raddle může být šílený, ale přece jen vyrostl v mudlovském světě. Učili ho o Toweru a jeho historii, ale nikoliv o ochranách, které ho obklopují."

„Souhlasím. Tak dál..."

***

Amanda Kensingtonová poslala Luciusi Malfoyovi přenášedla a informace o kapli. Když je pročítal, měl dojem, že mu něco připomínají, ale nedokázal si vzpomenout...

„... Svatý Petr má mimořádný historický význam díky roli, kterou sehrál při významných událostech národa... Neokázalá architektura kaple a krypty umístěné v jejích základech, závažný podíl v historii národa..."

Dál si Lucius přečetl, že kaple je téměř pět set let stará a jde o oblíbenou mudlovskou turistickou lokalitu, ve které se coby duchové pohybují nejméně tři bývalé anglické královny.

Spolu s pergamenem dorazila dvě přenášedla. Vše bylo nachystáno. Do Slunovratu chyběl už jen týden; pak, doufejme, bude všechen ten nepořádek uklizený a sprovozený ze světa.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: JSark - 24.11. 2019
Ja som sa skoro zadusila kávou. :DDDD To sa nedivím, že to Voldíka nakrklo. Len tak ďalej, už sa teším, ako ho Harry zvalcuje na placku. :) Díky moc.

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: denice - 24.11. 2019
Opět lahůdková kapitola. Tak chudák ateista Albus dostal, co si vykoledoval, Minerva se snad bude moct ujmout školy jako ředitelka a poučí se - doufejme - z jeho pádu a Severus dostal svou odměnu. Nedivím se, že Voldemorta chytla křeč, když dostal takhle pěkně formulované předvolání. Tower, no, to tedy... Strašně se mi to líbilo, tím spíš, že kapli Sv. Petra v řetězech mám ještě v živé paměti, takže mám zase záminku, abych si prohlédla fotky :-) Nevím, nevím, co Lucius - připadá mi tu zatím trošku natvrdlý, ale doufám, že mu zapracuje pud sebezáchovy, Harry asi v dobře chráněném Toweru chystá pro Voldemorta něco opravdu děsivého. Nejlepší je, že si teď hned můžu přečíst další kapitolu. Díky.

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: miroslava - 23.11. 2019
Děkuji za skvělý překlad. Parádní kapitola

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: Lupina - 23.11. 2019
Cha, lord Potter ví, jak Tomovi zvednout mandle :D V této kapitole se nadělovalo po právu - Brumbál se stal motákem, Voldemort obdržel výzvu, Severus už neslouží dvěma pánům a Lucius si patrně vysloužil jedno malé Crucio. Jsem zvědavá, jak se z toho Malfoy vykroutí. A Minerva snad převezme Bradavice. Děkuji, Jacomo, krísa.

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: prodavacka - 23.11. 2019
Děkuju za další kapitolu,Havran je prostě úžasný a já vždycky nedočkavě čekám na další kapitolu.V této povídce se mi líbí všechny postavy a lord Potter nemá chybu.Ještě jednou dík. Zdraví Prodavačka

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: kakostka - 23.11. 2019
Děkuju za sobotní kapitolu. Jak je to myšleno s těmi pouty? Ta formulace zní jak, když celé jméno je Kaple svatého Petra v okovech. Což je divné, takže předpokládám, že v těch okovech má na Harryho čekat Voldy... lord Potter ví, jak Toma rozdráždit. Minerva je úúúúžasná a boduje. Albus jako moták, z toho ho definitivně klepne. Takže královna si ho už nevychutná, to mě mrzí, ale co se dá dělat. Tak trochu doufám, že Lucius pochopí a najde cestu k Morrigan dřív, než se to celé po... Amanda je boží vždycky. Místo setkání, to bude hutné, Harry bude mít podporu všech bytostí, havranů, Paní, duchu a Merlin ví, čeho ještě. Jestli v neděli začíná advent, tak už jsou jen 2 kapitoly do konce, je to tak? všimla jsem si malého překlepu. v pasáží s Tomem a Luciusem: místo u by mělo být e. Titul barona je můj! Budu patřit mně! Luciusssi!" BudE patřit mně!

Re: 45. Nad ránem opustí mě Od: sisi - 23.11. 2019
To je nádherné, moc děkuji za tuto kapitolu. Zdá se, že Minerva prohlédla a dokáže napravit některé chyby svého šéfa, dostane-li příležitost. Profesor Snape je očištěn a může se sám rozhodovat. Zatímco Malfoy starší dál ponese břemeno otroctví. Jsem zvědavá na chystaný souboj poblíž popraviště. Chci vidět Riddlea přicházet v poutech. Pokud z něj bude později duch, pout nezbaven, chrastit bude po Toweru, či podél řeky. Kouzelné místo, ten Londýn, ne?

Prehľad článkov k tejto téme:

GenkaiFan: ( Jacomo )29.11. 201947. Nevzchopí se - víckrát ne!
GenkaiFan: ( Jacomo )24.11. 201946. Nezanechej ani pírka
GenkaiFan: ( Jacomo )23.11. 201945. Nad ránem opustí mě
GenkaiFan: ( Jacomo )17.11. 201944. Až k žalozpěvům beznaděje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.11. 201943. Zas ten klepot slyším
GenkaiFan: ( Jacomo )10.11. 201942. Zpátky v komnatu se vrací
GenkaiFan: ( Jacomo )09.11. 201941. Podívám se, kdo to asi je
GenkaiFan: ( Jacomo )02.11. 201940. Jen jediné zašeptání
GenkaiFan: ( Jacomo )26.10. 201939. Kde hrůza vládne
GenkaiFan: ( Jacomo )19.10. 201938. Lapen jakýmsi nešťastníkem
GenkaiFan: ( Jacomo )12.10. 201937. Havran stále ponoukající
GenkaiFan: ( Jacomo )05.10. 201936. Pták či ďábel!
GenkaiFan: ( Jacomo )28.09. 201935. Kliď se zpět do bouře
GenkaiFan: ( Jacomo )21.09. 201934. Co poslové nebes nesou tobě
GenkaiFan: ( Jacomo )14.09. 201933. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )07.09. 201932. Což nenajdu utišení?
GenkaiFan: ( Jacomo )31.08. 201931. Pověz, jak tě nazývat
GenkaiFan: ( Jacomo )24.08. 201930. Vůně z kadidelnic kdesi skrytých
GenkaiFan: ( Jacomo )17.08. 201929. Vznešeně jak pán či paní
GenkaiFan: ( Jacomo )10.08. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 2. část
GenkaiFan: ( Jacomo )20.07. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 1. část
GenkaiFan: ( Jacomo )13.07. 201927. Ztiš se, srdce
GenkaiFan: ( Jacomo )06.07. 201926. Zahořelo srdce moje
GenkaiFan: ( Jacomo )29.06. 201925. Trhal mého smutku flór
GenkaiFan: ( Jacomo )22.06. 201924. Used´ na Pallady bustě
GenkaiFan: ( Jacomo )15.06. 201923. Tmou pohlcený
GenkaiFan: ( Jacomo )08.06. 201922. Toužebně jsem čekal rána
GenkaiFan: ( Jacomo )01.06. 201921. Ani na chvilku se nezastavit
GenkaiFan: ( Jacomo )25.05. 201920. Záhada ta vysvětlí se
GenkaiFan: ( Jacomo )18.05. 201919. Toť se ještě pranikomu nestalo
GenkaiFan: ( Jacomo )04.05. 201918. Vlastních myšlenek se lekám
GenkaiFan: ( Jacomo )27.04. 201917. Dokořán otevřel jsem dveře
GenkaiFan: ( Jacomo )20.04. 201916. Pro tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )13.04. 201915. A ozvalo se tiché zaťukání
GenkaiFan: ( Jacomo )06.04. 201914. A ozvalo se tiché zaklepání
GenkaiFan: ( Jacomo )30.03. 201913. Na ráno jsem se už těšil
GenkaiFan: ( Jacomo )23.03. 201912. Duch můj zas nabývá síly
GenkaiFan: ( Jacomo )16.03. 201911. Jakás návštěva
GenkaiFan: ( Jacomo )09.03. 201910. Pochmurný prosinec
GenkaiFan: ( Jacomo )02.03. 20199. O vstup naléhavě žádá
GenkaiFan: ( Jacomo )23.02. 20198. Marně hledaje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.02. 20197. Jednou jen a pak již ne
GenkaiFan: ( Jacomo )09.02. 20196. Již vím
GenkaiFan: ( Jacomo )02.02. 20195. Ještě více opomíjené tradice
GenkaiFan: ( Jacomo )26.01. 20194. Zřídkakdy se tak stane
GenkaiFan: ( Jacomo )19.01. 20193. Cos jemně klepe
GenkaiFan: ( Jacomo )12.01. 20192. Věd zapomněných svazky
GenkaiFan: ( Jacomo )05.01. 20191. Churavý a bez pomoci
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )29.11. 2018Úvod k povídce