Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Hodiny Nietzscheho

Kapitola 14., část 2. Spojení

Hodiny Nietzscheho
Vložené: denice - 21.11. 2019 Téma: Hodiny Nietzscheho
denice nám napísal:

 

Hodiny Nietzscheho

Originál: https://www.fanfiction.net/s/2603288/1/The-Nietzsche-Classes

Autor: Beringae          Překlad: denice          Beta: Jimmi a Sevik99          Banner: solace

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

Kapitola 14., část 2. Spojení

 

Nemluvili; a Hermiona se k němu přitiskla ještě blíž. A tehdy, tiše a s větší naléhavostí (zoufalstvím), udělal jediné, co teď udělat chtěl.

A nic se nezhroutilo. A nespadli do něčeho horšího.

-

Seděli na podlaze hlavního sálu Národní galerie a jedli. Sbírali drobky, které jim upadly na naleštěné dřevo. Jídlo bylo jednoduché a dobré. Hermiona si zula boty, ležely zapomenuté u jejích kolen. Vyprávěla mu, jak plánovala své hodiny, jak čelila místnosti plné nepřátelských vrstevníků, jak žila  během toho roku, kdy sami sobě lhali.

Tu noc zjistila, že Draco Malfoy je dobrý posluchač, když mu v tom nic nebrání. Žádné předsudky. Žádná společnost. Žádná překážka. Žádná odpornášpinavámudlovskášmejdkaotravujícíďábelskéčistokrevné.

Poté, co mu řekla, že ze všech lidí na světě jí nápad mluvit během šesté hodiny o DNA vnukl právě pan Weasley, odmlčela se a upřeně se na něj zahleděla. „Změnil ses, Draco. Tolik ses změnil. Když jsem tě poprvé uviděla přijít do té učebny, nemyslela jsem si... choval ses jako dřív. Ale teď jsi tak jiný.“

Pohlédl na ni zpod světlých vlasů a zamyšleně dojedl hrozen vína, než odpověděl. „To dokáže způsobit ztráta rodičů a útěk před oběma stranami. Neměl jsem čas být zhýčkaným aristokratem.“

Útěk před oběma stranami.

Musela vypadat zmateně.

Pokrčil rameny, jako by o nic nešlo. „Voldemort se mohl pominout, že jsem nezabil Brumbála. Nemluvě o tom, že mě chtěl oddělat můj otec.“

Jako by o nic nešlo.

Potřásla hlavou. „To pro tebe muselo být příšerné.“

„Jo, jo, to bylo,“ řekl, jako by si to teprve teď uvědomoval. Jako by objevoval něco životně důležitého. „To bylo.“

Rozhostilo se nepříjemné ticho a Hermiona si vzala další hrst sušenek, aby je vyplnila. Pak pomyslela na to, co se jí vybavilo každý den.

Smrt je černá a zelená.

„Kde jsi byl, když probíhala poslední bitva?“

„V Perthu, v Austrálii,“ okamžitě odpověděl.

Překvapeně vzhlédla. „V Perthu?“

Přikývl a ona už se neptala.

Útěk před oběma stranami.

„Ten den jsem ztratila Rona. Ztratila jsem všechno.“

„Tehdy v noci jsi řekla jeho jméno.“

Bylo to tak nečekané, že upustila sušenku do klína. Pohlédla mu do tváře a viděla, že v ní není nepřátelství, výčitka, ani žárlivost.

Žárlivost?

„Asi řekla,“ odpověděla, protože nedokázala přijít na nic jiného. Přikývl a zeptal se jí na posedlost pana Weasleyho mudlovskými předměty, protože to bylo námětem hovoru předtím a tady nebylo o čem dál mluvit.

-

U dveří ji vzal do náruče a přitiskl si čelo na její. Zavřela oči a vydechla.

Samozřejmě věděla, že to nebylo správné a všechno jde totálně do háje, ale nechtěla odejít, když řekl: „Děkuji.“

„Za co?“

„Za to, že mě vracíš zpět.“

Nebylo to správné, všechno bylo totálně v háji, ale mohla mu říct totéž a nebylo by to od věci, protože kdesi v tomhle pokřiveném světě byli spojení a vzájemně se zachraňovali.

Políbila jeho téměř usmívající se rty dlouhým, klidným dotykem, který přiměl svět (všechno, co bolelo a co zabíjelo), se zastavit, takže se téměř zachvěl.

-

Tu noc konečně chytila Rona. Natáhla nehmotnou ruku, popadla ho za paži a stiskla.

Přestaň utíkat. Řekni mi, co mám dělat.

Otočil se k ní a byl přesně takový, jak si ho pamatovala. Žádná krev, ani studená kůže, jen modré, modré oči a úsměv.

„Ahoj, Miono.“

Milovala tu přezdívku.

Miluji tě.

Bylo tak krásné moct to říct, aby to slyšel.

Já vím.

Tak co mám dělat? Nemůžu na tebe zapomenout.

Usmál se, jako by řekla ironický vtip.

Nebuď hloupá, lásko. Zatraceně, nikdo nikdy neřekl, že na mě musíš zapomenout. Nech všechno trochu plynout. Pamatuj, že vždycky budu někde tady kolem. Není to tak, že bych na tebe nedával pozor.

Hermiona plakala a on se natáhl, dotkl se jí, její tváře, rukama tak odlišnýma od těch, které cítila před několika hodinami, šedé oči místo modrých.

Je to tak těžké, Rone.

Ale už byl pryč a ona probuzená. S očima plnýma slz se zhroutila v prázdné posteli, protože dnes večer dovolila Dracovi, aby ji jen políbil.

Zavřela oči a uviděla Ronovu tvář.

Nech všechno trochu plynout.

-

Příště Draca spatřila, když dorazila k jeho dveřím, zaklepala na ně ostrým staccatem, řekla mu, že má radost a že je připravená začít znovu.

-

„To je nejtěžší – zavřít otevřenou ruku, protože milujete.“

Friedrich Nietzsche

-

Poznámka autorky: Uuuf! Téměř hotovo. Ve skutečnosti ještě jedna kapitola, ale ta bude spíš epilog, než cokoli jiného. Jsem tak neuvěřitelně šťastná, že si to lidé tak užili a já jsem s tím také spokojená – to je výjimečné, opravdu, to mi věřte.

Čtenáři se nepochybně budou divit, proč jsem na začátek takové poměrně lehké kapitoly napsala Hermionin temný zážitek z války. Odpověď je následující: příběh je téměř u konce a nikdy jsme moc neslyšeli o té obrovské bitvě, o které všichni mluvili; leda to, že mnoho lidí zemřelo a vyhrála správná strana. První část kapitoly odkrývá hodně o Hermioně, a proč je tady taková, jaká je, namísto té aktivní, bystré studentky z knih. V části kapitoly, která se odehrává v současnosti, se také hodně vrací do časů války a doby před ní. Všimněte si odkazů na opakující se sen na počátku fikce. Druhá kapitola, myslím.

Poslední bitva zjevně měla silný vliv na Hermionin charakter a my si to musíme uvědomit.  Také si myslím, že je mnohem účinnější mít začátek na konci, než začátek na začátku. Rozumíte? Dobře. Chacha.

Miluji, miluji, miluji symboliku, metaforu, podobnost, personifikaci a metonymii. Všechny tyhle krámy. Všech pět je v této kapitole. Hmmm.

Právě teď bych se měla věnovat práci. Jsem mistr prokrastinace.

Děkuji všem, kteří tenhle příběh někdy komentovali, viděli, nebo prošli, protože vás miluji. A děkuji všem, kdo si vyhledali symboliku červených a bílých růží (znamenají jednotu).

Ach! Už jen jedna kapitola! Co budu dělat? Nebudu schopná opustit tento vesmír. Nebojte se, ve světě „Hodin Nietzscheho“ mám vymyšlených několik dalších věcí (jednorázovek a podobně). Úzkosti habaděj. Bude to taková zábava. (Hádejte! Hádejte, koho dám dohromady! Jen hádejte! Právě teď jsem tak nadšená, až je to hloupé).

V pořádku? Komentáře? Stížnosti?

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: Gmajlcz - 22.09. 2022
Nadšení autorky je sice pěkné, ale nesdilim ho. Ony metafory a symbolika jsou hezká věc, někdy můžou být i přínosem, ale nesmí jich být moc a hlavně nesmí být na úkor srozumitelnosti dění. Obávám se, že tady se z popisu jediné akce v celé povídce stal halucinogeni badtrip, kdyby mělo sto čtenářů popsat události toho dne ve výpovědi na policii, nenašly by se dva podobné příběhy. A to je hodně špatně, celý dopad na Hermionu je vlastně jen představa že "to bylo hodně zle a ji z toho hrablo, načež se na ni všichni vykašlali". S tím už se dal pracovat nijak nedá. Symbolika růží je potom úplně nepochopitelně bez příčiny i smyslu vrzena nahodile do textu. Určitě bych autorce poradila s takovými prvky v próze počkat, dokud jí není úplně jasný zamysleny účinek a i pak s nimi šetřit jako s vzácným kořením. Může to využít v poezii, ale tam bude mít jen velmi omezený okruh čtenářů.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: lenus - 22.11. 2019
Super, vyzerá to ze pomaly začína žiť aj draco aj Hermiona, konečne sa posúvajú trochu ďalej z toho začarovaneho kruhu minulosti. Teším sa na epilog :) Ďakujem za preklad
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Pomalu, ale snad jistě se rány hojí, už by si oba zasloužili trochu pohody. Děkuji.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: Yuki - 21.11. 2019
Přiznám se, že když jsem Nietzscheho začala číst, vklouzla jsem do panující nálady rychle. Zároveň to pro mě byl příběh, který mě donutil se zamýšlet jak nad jednotlivými "citáty" na začátku a konci každé části, tak i nad jednáním jednotlivých postav, co je vedlo k tomu, že jsou takové, jaké jsou a proč jsou jiné, než jak je znám z knih a jiných ff. Všichni si je určitým způsobem idealizujeme a tady bylo krásně vidět, že i když jsou to čarodějky a kouzelníci, jsou to lidé jako my. Pohromy, války a jiné katastrofy je zasáhnout stejně a mnohdy ještě víc, jsou-li do toho zapletení jejich milovaní. Cesta hledání sebe sama poté, co jsme se ztratili a slepování jednotlivých střípků do nového obrazu je proces zdlouhavý, plný smíření, sebepoznání a akt přijmutí nutného faktu, že svět není jen černý a bílý, ale mezitím jsou i šedé tóny, které se musí brát v potaz. Ronovo "svolení" Draca a vlastně i tiché Hermioniny otázky, jestli se může posunout dál, pro ni jistě mnoho znamená a pomůže jí nalézt rovnováhu, kterou tak dlouho hledala a stejně tak i náš blonďatý aristokrat. Přátelství s Blaisem a Vulpe je tak povznášející, že by bylo skvělé vidět trochu víc i těch dvou a třeba se toho dočkáme i ve slíbených jednorázovkách ;) Nadšení autorky je opravdu nakažlivé a já trhla svůj osobní rekord v nejdelším komentáři, který jsem kdy někde zanechala :) Poklona, služebníček, denice :) Yuki
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Možná, že už jsem někde psala, že povídku objevila Lupina, a pak jsme zjistily, že ji má na seznamu i Jimmi, která se před několika lety vážně chystala ji přeložit, ale pak k tomu nedošlo. Mě hodně lákalo, že příběh je dramatický spíš vnitřními pochybnostmi a myšlenkami, děj tu není až tak důležitý. Dozvuky války, její vliv, vzpomínky, bolest, pocit, že život vlastně těmi strašnými ztrátami skončil, a pak postupné, pomalé ožívání a pocity viny za to, že chtějí jít dál, je toho hodně a nebýt bet, nevím, jestli bych to zvládla, angličtina Beringae je hodně složitá a i teď mám podezření, že mi sem tam něco uniklo. Děkuji za komentář, Yuki, jsem poctěná, že tvůj osobní rekord patří této povídce.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: kakostka - 21.11. 2019
Je hezké vědět, že se Ron na Mionu nezlobí, že se naopak bude vždycky motat kolem:-))) za tohle bych ho objala. je jak hřejivá náruč, obejmutí, co nikdy nezmizí. Děkuju za překlad, tahle povídka byla náročná a těší mne, že si to postupně sedá.
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Ron je tu laskavý duch, když byl Hermioně poblíž, jistě musel vidět, jakým peklem si prochází, tak myslím není divu, že jí přeje štěstí, třeba i někým, koho srdečně nesnášel. Děkuji.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: sisi - 21.11. 2019
Děkuji za překlad, u této kapitoly si představuji, jak o sto padesát let starší Draco Malfoy sedí, no ne přímo na lavičce pod svým oblíbeným dubem na nádvoří Manoru, ale na krásném čalouněném křesílku, a bafá si z fajfky a vypráví si s někým známým, pak se otočí k houfu vnoučat, a třesoucím se hlasem začne vyprávět: "Jó jo, to bylo tenkrát za války, když jsme se starochem Potterem letěli na koštěti nad mudlovským městem a tehdy....." Vlasy by měl stále blonďaté, ale již ustupující, v jeho očích by již nebylo znát stíny minulosti, ale okolo nich by bylo pár vrásek, stejně jako kolem vysychajících rtů. Pak by se tam objevil domácí skřítek a nesl by mu leštěnou borovou hůlku, aby se mohl opřít, až půjde domů na večeři, protože slunko se právě schovalo za kopec na obzoru a kachny se slétly dolů k jezírku v zahradách na lov. Začíná večer. Večer na Malfoy Manor, kdy utichne ruch v knihovně, doškrábou brky, bude zavřeny lahvičky inkoustu a vše se uloží ke klidnému tichému odpočinku. ... Jó, to tenkrát, když....."
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Sisi, ty jsi básnířka. Úplně jasně tu scénu vidím před sebou, jako vymalovanou. Draco s fajfčičkou, obklopený houfem vnoučat, to bych mu taky přála, ten poklid všude okolo i v duši. Děkuji.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: Lupina - 21.11. 2019
Chapu nadseni autorky, ja jsem taky nadsena. Nemam zadne stiznosti. Nadchl me tento styl. V te povidce je toho tolik v tak malo slovech. Dekuji, denice.
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Jsem ráda, že povídka v češtině nezklamala, občas jsem měla obavy... Bety se na ní nadřely. Děkuji.

Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: Gift - 21.11. 2019
Nadseni autorky na konci kapitoly je doslova nakazlive. :-) Tato povidka je zvlastni, clovek na ni musi mit tu spravnou naladu. Je to minimalisticke a extremne mnohovrstve zaroven. Slovo romantika tu ma trochu jiny vyznam. A presto se to hezky cte. Moc dekuji!
Re: Kapitola 14., část 2. Spojení Od: denice - 24.11. 2019
Ano, nakažlivé, myslím, že se k autorce vrátím, ale až časem... Buď píše z nějaké osobní zkušenosti, nebo má obrovský dar vcítění. Děkuji.

Prehľad článkov k tejto téme:

Beringae: ( denice )27.11. 2019Kapitola 15. Epilog
Beringae: ( denice )21.11. 2019Kapitola 14., část 2. Spojení
Beringae: ( denice )14.11. 2019Kapitola 14., část 1. Spojení
Beringae: ( denice )07.11. 2019Kapitola 13., část 2. Bílá a červená
Beringae: ( denice )31.10. 2019Kapitola 13., část 1. Bílá a červená
Beringae: ( denice )24.10. 2019Kapitola 12. Skládačka
Beringae: ( denice )17.10. 2019Kapitola 11., část 2. Co věděli
Beringae: ( denice )10.10. 2019Kapitola 11., část 1. Co věděli
Beringae: ( denice )03.10. 2019Kapitola 10. Občanská válka
Beringae: ( denice )26.09. 2019Kapitola 9., část 3. Něco zlomeného
Beringae: ( denice )19.09. 2019Kapitola 9., část 2. Něco zlomeného
Beringae: ( denice )12.09. 2019Kapitola 9., část 1. Něco zlomeného
Beringae: ( denice )05.09. 2019Kapitola 8., část 2. K temnotě
Beringae: ( denice )29.08. 2019Kapitola 8., část 1. K temnotě
Beringae: ( denice )22.08. 2019Kapitola 7. Primitivní sklony
Beringae: ( denice )15.08. 2019Kapitola 6. Zmatek
Beringae: ( denice )08.08. 2019Kapitola 5.,část 2. Mdloby na tebe!
Beringae: ( denice )01.08. 2019Kapitola 5., část 1. Mdloby na tebe!
Beringae: ( denice )25.07. 2019Kapitola 4., část 2. Nadčlověk
Beringae: ( denice )18.07. 2019Kapitola 4. Nadčlověk
Beringae: ( denice )11.07. 2019Kapitola 3., část 2. Ne-pochopení
Beringae: ( denice )04.07. 2019Kapitola 3. Ne-pochopení
Beringae: ( denice )27.06. 2019Kapitola 2.
Beringae: ( denice )20.06. 2019Kapitola 1. Prolog
. Úvod k poviedkam: ( denice )13.06. 2019Úvod